690

vydati. Vydej počet z vladařství svého. Br. ),
vejce (v. někam rukou klásti, ale šp. slepice
vejce klade m. slepice vejce nese, snáší. Brus.
280, Obr. 18. Ht.; Brs. 97. ), roky (Frist), Vš.,
pohoršení, Br., žalobu, půhon, Kom., lesť,
Dal., slovo, Us., míru, žlaby, Vys., překážky
(překážky činiti, dělati, překážeti, zdržovati,
v cestě býti), zkoušku (lépe: podstoupiti,
učiniti, zkoušce se podrobiti), přísahu složiti
(také učiniti, vykonati, přísahou se zavázati,
Brs. 97. ), V., odpor. Kalendář klade pěkný
čas. Us. na Mor., Brt. — co kam (na co,
do čeho, v co, za co, nad co, pod co,
k čemu). (Kamení) na hromádku, V., Alx.
1127., něco na oči, Šm., na srdce, Us., na
ryby, D., berana na vůz, Flaš., očky (brejle)
na nos, Jg., na nemocné ruce, Bib., na ptáky,
na zvěř, Ros., vinu na koho, Us., na svědomí.
I s (odkud) prsú na prsi vsi kladechu ruce.
Rkk. 9. Bába dítě do kolébky klade. Kom.
K. co do kapsy, do desk. Us. Kdo do desk
cizí věci klade,, propadá hrdlo i statek. Fauk.
K. stromky do důlkův. Šp. Ne všecky pří-
činy mají se do rozsudku klásti, ale toliko
podstatné. Kol. 32. Bohatství nad přátelství
k. Us. Dukáty v ruku k. (mazati), v před
(na oči), v břicho (jísti), něco v cestu, Jg.,
někomu překážky v cestu klásti, Ml., sukni
v záhyby. Šp. Sedláci mohou dědictví svá
rytířstvu bez povolení královského ve dsky
klásti. Nál. Trh když komu kladú ve dsky,
ot každé kopy má dáti groš. O. z D. K. něco
za ňadra. Alx., Anth. I. 47. K. co k čemu.
Chč. 634. Pod práh kladou smotky z nití.
Jir. dh. K. co za hřbet (= odkládati). —
co, koho zač. Jestliže by někdo kladl za
nemocného. Vl. zř. 89., Ferd. I. zř. Něco za
žert k., Rk., něco za nic, sobě někoho za
přítele. Rk. K. si něco za hanbu, Kom., za
česť. Klaďte to sobě za neštěstí. Mor. P. 259.
Kdo by takový statek od ženy koupil, má
zaň u desk peníze klásti. Ferd. L' Dobré za
zlé k. V. Duši mou kladu za ovce mé (své).
Jan. K. někoho za vzor (ne: co vzor). Os.
K. někomu něco za vinu jest prý šp. m. dá-
vati, ale i ona frase jest dobrá. A což mi
to zlato, to kladu za blato. Sš. P. 10. Tyto
věci za výtržnosť se kladou. Er. — co komu,
co čemu: meze, překážky, Us.; své ženě
věno k. Zříz. Někomu půhon (k soudu po
druhé volati). Kom. Počet, V., osidla, D.
Klade si tam 100 pytlů bramborů = myslí,
že jich tolik bude. Us. — komu čeho: pře-
kážek, šp. m. co: překážky. Bs. — co s kým.
Král, když chtěl počet k. s služebníky svými.
Mat. K. koho rovno s rovným (rovnati). Jg.
— co o kom. Co se tuto klade o rukojmích.
Er. O tom počechu klásti lesť, Dal., zradu.
Let. co, se kde (v čem, u čeho, mezi
čím, po čem, na čem). Žhář n. palič jest
ten, který buď v svém nebo v cizím statku
oheň klade, aby tím lidem škodil. Pr. měst.
V mocných lidech naději svou kladou. Chč.
347. Kladou se (knížata) v nich (u kněží,
v kostelích) po smrti (kdy). Chč. 380. Když
se peníze kladú v úřadu, wenn Geld zu Amts-
handen erlegt wird. VÍ. zř. 353. Kladu to
mezi lékařstvím. Jel. Po vodě na ryby k.
Šp. Psíky chlupaté na polštářích podlé sebe
kladou. Chč. 4G0. Povolenie.., aby na všem

statku věno kladl. Vl. zř. 512. Ferd. zř. Das
Heirathsgut auf einem Gute bestellen. — co
jak: na příč. Us. Ta slova kladou se v pře-
neseném smyslu. Jg. Obilí po vrstvách k.
Šp. — co proti čemu. V. — kdy. O svých
hodinách klaďme se i vstávejme. L. Vz K.
kde. — se. Lodí, vítr, vojsko se klade. Us.
D. Slovo to se klade, když... Us. Kde se
nocí nekladeš, budeš dvěma. Prov. Mus. I.
b. 67. — (se, co) instr. Něco rukou na
stůl k. Us. Štěstím to kladu, že... L. Polem
se k. Us. Kladu se nešťastným. Jg. Ta slova
rozdílným písmem se kladou. Us. Do města
táhnouce Turky, ani se již vojskem kladli,
nalezli. Six. z Ot. Nemocí se k. Lesl. leg. 35.
Bláto zlatem kladeš. Sš. 189. Světla klaď
(na malbě) křídou bílou, lépe: kresli. Km.
Geniem se nyní každý klade. Sš. 99. — co
odkud. Vše z truhly vykladl. Ros. Druzí
slovo z slova, jiní rozum z rozumu kladou
(doslovně neb dle smyslu překládají). Vš. —
si co k čemu: k hanbě, zu Schande rechnen.
V. -

Klášter, a, m., z lat. claustrum, Kloster;
klášterek, rku, klášterec, rce, m. V. K.
mužský, ženský n. panenský. — Představení
v něm: kvardiani, převorové, opatové, Pt.,
abatyše, převorky. Do kláštera jíti (státi se
mnichem, jeptiškou). Us. V klášteře žíti. Do
kláštera se zavříti. Us. Kdo nebyl dobrý
v klášteře, nebude lepší při dvoře. L. Před
nouzí do kláštera. Pk. — Vz Rb. 267. —
K. Staří místo, kde shromáždění kanovníků
bylo, klášterem nazývali. Přijda na klášter
(na hrad) k sv. Vítu. Dal. — K. Hradiště,
ves u Mnichova Hradiště v Čechách. — K.
sv. Trojice, Kloster, ves u Budějovsku. Vz
S. N.

Klášterec, rce, m., Klösterle, mě. v Ža-
tecku. Vz více v S. N.

Klášteřiště, ě, n. Klosterstätte. Rk.

Klášterní (řeholní), klösterlich, Kloster-.
D. K. panna, život, řád, slib, ticho, kázeň,
kostel, dvůr, zahrada atd. Us.

Klášternice, e, f., klášterní panna, zákon-
nice, Klosterfrau. Jg.

Klášternictví, n. Klosterleben. Jg.

Klášterník, a, m., řeholník, mnich, zá-
konník, Klosterbruder, Klostergeistlicher,
Mönch. V.

Klášterský, Kloster-, K. život, D., panna,
V., Št, služebník, vesnice. K. knihy, die
Nekrologien der Klöster u. Kirchen. V k.
knihy duši vepsati. Chč. Post. 170.

1. Klát, u, m., kláda, špalek. Klotz. Tabl.
— K. na včely = úl, krč. D. — K., dřevo na
krku psa kousavého visící, Knebel, Knippel.
Psu k. zavěsiti, dáti, přivázati (aby mu v bě-
hání překážel). Šp. — K., na Mor. pařez.
Brt, — K., klátek = podpatek. Stöckel. Na
Slov.

2. Klát, u, m. = klácení, der Schwung. D.
Klatba, lépe než kládba, klétba, kletba

(zastr.: klatva, kletva), y, f. Klatba, Pís. br.,
Aqu., Dvě. kron. čes.; klatba, Br., Št.; kládba,
Br., V.; kledba, Jel.; kletba, Tkadl., Ctib.,
kladba, Háj., kletva. Dal. — K. = kletí, pro-
klínání, přísaha. Der Unsegen, Fluch, Schwur.
V. Kteříž se zapřisáhli s klatbou. Br. Já