691

na tebe do smrti klátbu povedu. Us. Klátbu
na se vydává, kdo... Br. Na jeho hlavu
k. připadla. Jel. K. tobě! Jg. — K. = vy-
povědění, vyloučení, die Acht, Achtserklä-
rung. V. Někoho do klátby dáti (z vlasti
vypověděti). K. církevní. Us. V klátbu pad-
nouti; pustiti na koho klátbu; býti v klátbě.
Jg. Klátbu s koho snésti, z klátby koho vy-
pustiti. L. Klatbu na někoho dáti. Št. Musil
papež Čechy klátby rozřešiti. Dal. Klatby
zemi zprostiti. Jg. Někoho v kletbu vraziti.
Ctib. K-u zdvihnouti = zrušiti. Bart. 26. —
Vz Kletba, Tk. III. 219., 220., 251.

Klatbář, e, m., kletbář, der Flucher. Jg.

Klatbiti na koho = klíti, fluchen. Us.
(Marek).

Klatební den, Fluch-, Unglückstag. Reš.
K. list. Bannbrief. Mus.

Klátek, tku, m., vz Klát. — Na Mor. =
plátek u klarinetu atd. Vz Klarinet. Mrk.

Kláti, koli (nyní v obec. ml.: kolím), kůleš
(strč. koleš), e, eme, ete, kolí; kol, kole (íc),
klál, klán, ání; kálati, klávati = něčím ostrým
bodati, stechen. — co. Pravda oči kole. —
Svině, telata k. = zabíjeti, schlachten, tödten.
Us. — koho kde. Kolí mne v boku. Jg.
Koho okolo srdce kůle. Jád. — kam. Pravda
v oči kole. Jg. — co čím: hlavu trním k.
(bodati). L. Kráva rohy klává (trká, mit den
Hörnern stossen). Hol. —jak: na ostro (v kol-
bách ostrým kopím proti sobě hnáti). D. —
s kým (v kolbách). Čern. — proč. Počal
pro paní jednu honiti, kláti ají dvořiti. BN.

Klatidlo, a, m., nástroj ke klácení. Us.

Klátík, u, m., malý klát; podpatek. Na
Slov. Vz Klát.

Klatisvět, a, m., tulák, Landstreicher. Us.

Klátiti, 3. pl. -ti, klať, tě (íc), il, cen, cení;
kláceti, klátívati, koláceti, hýbati, třásti, vi-
klati, schütteln, bewegen; míchati, umrühren,
umschütteln; se — potáceti se, motati se,
wanken, schwanken. Jg., V. — co: strom,
zvon, Ros., ruce, ovoce, ořechy, hrušky,
Us., zvěř (zabíjeti). Hlas. — (co, se) čím:
stromem, zvonem, Ros., hlavou, V., nohama,
Kram., Č.; třtina (Sš. Mat. 26. ), strom větrem,
V., moře vlnobitím se klátí. Jel. K. krkem
žalud (viseti). Jir. dh. — co odkud: Ka-
štany se stromu. Us. — se. Klátí se klasové.
Br. Sem i tam se klátil a kolíbal. V. K. se
jako Kačena. Us. Mysl jeho se klátí. Jel.
Kdo se klátí, nevymlátí. Vz Práce. Lb. —
se kde. Klátí se jako trest' na bahně. Prov.
K. se na provaze. D. Pivo v neplném sudu
se klátí. Us. V mysli své se počal klátiti.
Jg. — se kudy. Jazýček (u váhy) z hřídele
vychází a skrze glejch se klátí. Kom. —
co komu: hlavu (někomu zatopiti). Jg. —
koho s kým = štváti. Jg.

Klátivý, viklavý, wackelhaft, schwan-
kend. D.

Klatka, y, f., visutý zámek, Anlegeschloss.
Na Slov. Plk.

Klátlivý = klátivý. — čím. Třtina
větrem, k. Jg.

Klátnice, klátice, e, f., treska, Stock-
fisch. Bern.

Klatovy, dle Dolany; lat. Clatovia, něm.
Klattau, mě. v již. Čech. Vz více v S. N. —
Klatovský. — Klatovan, a, m.

Klatva = klatba.

Klatý, prokletý, verflucht. St. skl. III. 26.
Vz Gb. Hl. 64.

Klausenburg, Kološ.

Klausula, y, f., lat., doložka. Klausel,
Vorbehalt. — Klausulovati = doložkou
opatřiti, doložiti, obmeziti, Rk., klausuliren,
beschränken, bedingen; sich verwahren.

Klausura, y, f., lat., zavření; nucená sa-
mota klášterní. Klausur; klösterliche Ver-
sperrun g.

Klausurka, y, f., klausurní zkouška, práce
pod zavřením, j. tr. Klausurarbeit.

Klaves, u, m.; pl. klavesy, z lat. clavis,
klíč. Klapka, Taste. K. spodní (dolejší —
dlouhý), horní (hořejší — krátký). Hd. Na
klavesu je přiděláno kladívko, které na strunu
udeřuje. S. N.

Klavesiště, č, n., das Manual, das Hand-
getast an der Orgel o. am Piano.

Klavesní, Tasten-.

Klavesnice, e, f. = klaviatura.

Klaviatura, y, f., klavesnice. K. pro
ruce = manualní, pro nohy = pedalní. K.
hluchá = zřízená jen pro tiché cvičení prstův.
S. N. Klaviatur, Griffbrett, Tastatur.

Klavikord, u, m., das Klavichord, Klavier.
Vz Klavír. Žer. List. II. 424.

Klavír, u, m. Klavier, Piano. Výtah, škola
na k. Hd. K. s vazbou a bez vazby. S. N.
Hráti na k. Drnčeti na k-ru (stümpern). D.
— K. u soukenníkú a postřihačů = železné
hřeby k natahování sukna. Plk.

Klaviš, e, m. Vz Klaves.

Klavý, trkavý, stechend, stossend. Plk.

Klazan, a, m. = klacek, lenoch. Nadávka
dětem. Us.

1. Klázniti koho (= trestati; jako kladou
pokutovati). D. Nadarmo se duše blázníš, že
mé múdrosti klázníš. Rozml. duše s těl.

2. Klázniti se = klackovati se, lenošiti.
Št. — Výb. I., Us. u Turn.

Kláznovati, rudy paběrkovati, Erz nach-
lesen. Rohn.

Klaznovitý, klanzovitý = líný, faul. K.
kůň. Dch.

Klazomeny, pl., f., mě. v Malé Asii. —
Klazomenský. — Klazomeňan, a, m.

Klč, krč, e, m., pařez, ein Stock. Na Mor.

Klčovati, klče vykopávati, Stöcke aus-
graben. — kde. Klčoval (kopal) na vršku kus
země. Dolež. — se. Na Slov. = potýkati se,
sich schlagen.

Kleandr-os, a, m., jm. řecké.

Klebeta, vz Kleveta.

Klebonosec, sce, m., ein Krummnase. Aqu.

Klebonosý, křivonosý, krummnasig. Aqu.

Klec, e, klece, e, f., klícka, ein Gebauer,
Käfig, Vogelhaus, Vogelbauer. D. K. veliká:
kaberna. Šp. K. dřevěná, drátěná, železná,
struněná. Us. K. veliká na čihadle: spěnice.
Šp. Ptáka v kleci míti, chovati, živiti, do
klece dáti, zavříti, z klece vypustiti. Us. K.
zavříti, když ptáci vyletěli. V. Prve než se
oheň rozmůže, dobře jej uhasiti, ale pozdě
klec zavříti, když ptáci vylítli. Sp. Lepší
klece les. Prov. — K., braní okolo čepu
v rybníce, der Striegelschacht bei Teichen.
1612. Gl. 91.



	691

	na tebe do smrti klátbu povedu. Us. Klátbu na se vydává, kdo... Br. Na jeho hlavu k. připadla. Jel. K. tobě! Jg. — K. = vy- povědění, vyloučení, die Acht, Achtserklä- rung. V. Někoho do klátby dáti (z vlasti vypověděti). K. církevní. Us. V klátbu pad- nouti; pustiti na koho klátbu; býti v klátbě. Jg. Klátbu s koho snésti, z klátby koho vy- pustiti. L. Klatbu na někoho dáti. Št. Musil papež Čechy klátby rozřešiti. Dal. Klatby zemi zprostiti. Jg. Někoho v kletbu vraziti. Ctib. K-u zdvihnouti = zrušiti. Bart. 26. — Vz Kletba, Tk. III. 219., 220., 251. Klatbář, e, m., kletbář, der Flucher. Jg. Klatbiti na koho = klíti, fluchen. Us. (Marek). Klatební den, Fluch-, Unglückstag. Reš. K. list. Bannbrief. Mus. Klátek, tku, m., vz Klát. — Na Mor. = plátek u klarinetu atd. Vz Klarinet. Mrk. Kláti, koli (nyní v obec. ml.: kolím), kůleš (strč. koleš), e, eme, ete, kolí; kol, kole (íc), klál, klán, ání; kálati, klávati = něčím ostrým bodati, stechen. — co. Pravda oči kole. — Svině, telata k. = zabíjeti, schlachten, tödten. Us. — koho kde. Kolí mne v boku. Jg. Koho okolo srdce kůle. Jád. — kam. Pravda v oči kole. Jg. — co čím: hlavu trním k. (bodati). L. Kráva rohy klává (trká, mit den Hörnern stossen). Hol. —jak: na ostro (v kol- bách ostrým kopím proti sobě hnáti). D. — s kým (v kolbách). Čern. — proč. Počal pro paní jednu honiti, kláti ají dvořiti. BN. Klatidlo, a, m., nástroj ke klácení. Us. Klátík, u, m., malý klát; podpatek. Na Slov. Vz Klát. Klatisvět, a, m., tulák, Landstreicher. Us. Klátiti, 3. pl. -ti, klať, tě (íc), il, cen, cení; kláceti, klátívati, koláceti, hýbati, třásti, vi- klati, schütteln, bewegen; míchati, umrühren, umschütteln; se — potáceti se, motati se, wanken, schwanken. Jg., V. — co: strom, zvon, Ros., ruce, ovoce, ořechy, hrušky, Us., zvěř (zabíjeti). Hlas. — (co, se) čím: stromem, zvonem, Ros., hlavou, V., nohama, Kram., Č.; třtina (Sš. Mat. 26. ), strom větrem, V., moře vlnobitím se klátí. Jel. K. krkem žalud (viseti). Jir. dh. — co odkud: Ka- štany se stromu. Us. — se. Klátí se klasové. Br. Sem i tam se klátil a kolíbal. V. K. se jako Kačena. Us. Mysl jeho se klátí. Jel. Kdo se klátí, nevymlátí. Vz Práce. Lb. — se kde. Klátí se jako trest' na bahně. Prov. K. se na provaze. D. Pivo v neplném sudu se klátí. Us. V mysli své se počal klátiti. Jg. — se kudy. Jazýček (u váhy) z hřídele vychází a skrze glejch se klátí. Kom. — co komu: hlavu (někomu zatopiti). Jg. — koho s kým = štváti. Jg. Klátivý, viklavý, wackelhaft, schwan- kend. D. Klatka, y, f., visutý zámek, Anlegeschloss. Na Slov. Plk. Klátlivý = klátivý. — čím. Třtina větrem, k. Jg. Klátnice, klátice, e, f., treska, Stock- fisch. Bern. Klatovy, dle Dolany; lat. Clatovia, něm. Klattau, mě. v již. Čech. Vz více v S. N. — Klatovský. — Klatovan, a, m.	Klatva = klatba. Klatý, prokletý, verflucht. St. skl. III. 26. Vz Gb. Hl. 64. Klausenburg, Kološ. Klausula, y, f., lat., doložka. Klausel, Vorbehalt. — Klausulovati = doložkou opatřiti, doložiti, obmeziti, Rk., klausuliren, beschränken, bedingen; sich verwahren. Klausura, y, f., lat., zavření; nucená sa- mota klášterní. Klausur; klösterliche Ver- sperrun g. Klausurka, y, f., klausurní zkouška, práce pod zavřením, j. tr. Klausurarbeit. Klaves, u, m.; pl. klavesy, z lat. clavis, klíč. Klapka, Taste. K. spodní (dolejší — dlouhý), horní (hořejší — krátký). Hd. Na klavesu je přiděláno kladívko, které na strunu udeřuje. S. N. Klavesiště, č, n., das Manual, das Hand- getast an der Orgel o. am Piano. Klavesní, Tasten-. Klavesnice, e, f. = klaviatura. Klaviatura, y, f., klavesnice. K. pro ruce = manualní, pro nohy = pedalní. K. hluchá = zřízená jen pro tiché cvičení prstův. S. N. Klaviatur, Griffbrett, Tastatur. Klavikord, u, m., das Klavichord, Klavier. Vz Klavír. Žer. List. II. 424. Klavír, u, m. Klavier, Piano. Výtah, škola na k. Hd. K. s vazbou a bez vazby. S. N. Hráti na k. Drnčeti na k-ru (stümpern). D. — K. u soukenníkú a postřihačů = železné hřeby k natahování sukna. Plk. Klaviš, e, m. Vz Klaves. Klavý, trkavý, stechend, stossend. Plk. Klazan, a, m. = klacek, lenoch. Nadávka dětem. Us. 1. Klázniti koho (= trestati; jako kladou pokutovati). D. Nadarmo se duše blázníš, že mé múdrosti klázníš. Rozml. duše s těl. 2. Klázniti se = klackovati se, lenošiti. Št. — Výb. I., Us. u Turn. Kláznovati, rudy paběrkovati, Erz nach- lesen. Rohn. Klaznovitý, klanzovitý = líný, faul. K. kůň. Dch. Klazomeny, pl., f., mě. v Malé Asii. — Klazomenský. — Klazomeňan, a, m. Klč, krč, e, m., pařez, ein Stock. Na Mor. Klčovati, klče vykopávati, Stöcke aus- graben. — kde. Klčoval (kopal) na vršku kus země. Dolež. — se. Na Slov. = potýkati se, sich schlagen. Kleandr-os, a, m., jm. řecké. Klebeta, vz Kleveta. Klebonosec, sce, m., ein Krummnase. Aqu. Klebonosý, křivonosý, krummnasig. Aqu. Klec, e, klece, e, f., klícka, ein Gebauer, Käfig, Vogelhaus, Vogelbauer. D. K. veliká: kaberna. Šp. K. dřevěná, drátěná, železná, struněná. Us. K. veliká na čihadle: spěnice. Šp. Ptáka v kleci míti, chovati, živiti, do klece dáti, zavříti, z klece vypustiti. Us. K. zavříti, když ptáci vyletěli. V. Prve než se oheň rozmůže, dobře jej uhasiti, ale pozdě klec zavříti, když ptáci vylítli. Sp. Lepší klece les. Prov. — K., braní okolo čepu v rybníce, der Striegelschacht bei Teichen. 1612. Gl. 91.