693

Kleknouti, vz Klekati.

Kleknutí, n., das Niederknien. D.

Klekot, u, m., Geklapper. Jg.

Klekotati, klekotam n. klekoci, kleko-
távati, klappern. — čím. čáp nosem klekotá,
klekoce, klepoce, klepe. Jg. — K. = žvatlati,
plaudern. Ros.

Klekotavosť, i, f. Klatschhafttigkeit. Jg.

Klekotavý, klappernd; 2. žvavý, klatsch-
haft.

Klekotnice, e, f. = klevetnice. Bern. Na
Slov.

Klekotnictví, n., klevetnictví. Bern. Na
Slov.

Klekotník, a, m. = klevetník. Na Slov.
Bern.

Klekotnosť, i, f., klevetnosť. Na Slov.
Bern.

Klekotný, klevetný. Na Slov. Bern.

Klektačka, y, f. = klepačka.

Klektati, klektám, klekci, klektávati,
klappern; žváti, tlachati, plaudern, plappern;
míchati, querlen, mischen; kloktati, gurgeln.
Jg. — abs. Čáp klekce (klekoce). Us. Pouštěj
to pivo do úst, klekci (kloktej) a potom je
vyplivni. Jád. —co. Co tam ty baby klek-
tají (klekci) ? = žvatlají. Ros. Vejce klektati
= míchati. Ros. — čím. Klektá (klepá) zuby
divoký vepř. D. K. rukama = tleskati. —
co čím: kopistkou = míchati. Ras. — čím
kde: v ústech vodou. Rk. —Vz Klekotati.

Klem, u, m., Gummi. Nz.

Klembaba, y, f. Gummi der Bäume. Na
Slov.

Klemec, mce, m., hlemýžď, Schnecke. Na
Slov.

Klement, zstr. Klíment, a, m., Klemens.

Kleměti n. klíměti, 3. pl. -mějí, ěl, ění;
klemívati, klímívati = sklíčeně seděti, ge-
krümmt sitzen; civěti. — Starci nad šachov-
nicí klímějí. Jel. Hora nad údolím klímí (visí).
Jel. — abs. Proč tam klímíš (civíš, okouníš) ?
Ros. — kde: mezi učedlníky. 1585. jak
dlouho. Bojím se, že to tak bude kleměť
až do tři králův (v nejistém stavu vězeti). Žer.

Klempíř, e, m., der Klempner, Spängier.
K. z pocínovaného, železného aneb z mosaz-
ného plechu rozličné drobnější zboží zhoto-
vuje: konvice, hrnky, misky, lampy, krabice
atd. K., klepař plech nůžkami stříhá, na ko-
vadlině a na sloupcích válcovitých n. homo-
lovitých dřevěnými a ocelovými kladivy vy-
tlouká, na soustruhu vytlačuje, dláty proráží,
nýtováním n. přehýbáním n. pájením spojuje
pájkou z cínu a olova, leští (pemzou, uhlím
s vodou, křídou, vápnem atd. ), pokostem
a rozličnými barvami potírá, bronzuje. S. N.,
Pt. —

Klempířský, Klempner-. K. řemeslo. Us.

Klemžeti, 3. pl. -ží, el, ení, klemžívati =
oči spaním svírati, lenivě podřimovati, kuň-
kati, nicken, schlummern. Kohout klemží.
Víd. list. — kde. V koutě klemži. Us. —
s kým jak dlouho. Nebudu (při tobě)
s tebou do půl noci k. Us.

Klen, u, klenek, nku, kleník, u, m., klenka,
y, klenice, e, f., strom, acer platanoides, die
Lehne, der Leimbaum, Milchbaum. — K.,
javor, acer montanum. Ja. Dle FB. 87. a Čl.
62., Kk. 231., acer pseudoplatanus. — K.

černý, babyka, der Masholder, acer campestre.

Kleň, ě, m., ryba, cottus gobbio, Kaul-
kopf. Na Slov. Plk.

Klenák, u, m., cihla klínovitá ku klenutí.
Techn. Wölbziegel, -stein. Vz Klenbový.

Klenba, y, f., nové. Dříve: sklep, klenutí,
sklepení. Jg. Vz Klenutí.

Klenbový. K. cihla, vz Klenák. KP.

Klencový, rhomboedrisch. K. roh, řez,
soustava. Nz. — K., z klenu, vz Klen. Ja-
borové lodí, klencové veselko, převez mia,
milenko, přes malé jezerko. Mor. P. 241.

Klenč, e, m. Leimbaum. Vz Klen. Koubl.

— K., Kalkspath. Rk.

Klenči, n., místo v Klatovsku, Klentsch.

Klenec, nce, m., vz Rhomboěder.

Klení, n., vz Klatba, Kletba.

Klenice, e, f., Leimbaum. Aqu. Vz Klen.
-K., druh bílého vína, Augstern, Glinscn. D.

Kleničí, Leimbaum-, Glinsen-. Vz Klenice.

Kienina, y, f., klenové dřevo, Lchneholz.

Klenka, y, f., Vz Klen.

Klenot, u, m. = drahá věc, ze zlata,
stříbra, drahého kamení k ozdobě atd. Z řec.
yj. cvcbóiov, střlat. clenodium. Kleinod, Schmuck.
V., Kom. Klenoty kostelní. Jg. Skříně kle-
noty naplněné. Kom. — K., stydký úd. Vz
Č. Dodatky k Jg. slov. Hoden, Gemächt. Jg.

— K., der Turnierpreis. V. — K., das
Wappen; das mit dem Wappen versehene
Siegel. Tov. — K. zemský, dsky zemské,
die Landtafel. Arch. IV. 46. — Gl. 91.

Klenotnice, e, f. Kleinodienhändlerin.

Klenotník, a, m., kdo klenoty zhotovuje
neb s nimi obchod vede. S. N. Kleinodien-
händler, Juvelier.

Klenotný šperk, Schmuck.

Klenouti, klenu, nul, nutí; vz Gb. III. 111.
Wölben. — co: světnici, sklep. Us. — se
kde. Nad námi se klenú vrby. Hank. Nebe
nad námi so klene. Nt. — co čím: most ka-
menem. Rk.

Klenovati = klenouti. Ros.

Klenové, ého, n., Klenau, ves a hrad
v Plzeňsku. Vz S. N.

Klenovec, vce, m., maď. Klenócz, mě.
v Uhřích.

Klenový, z klenu. K. lžičky. Mor. P. 417.

Klenutí, n., das Wölben. — K., klenuté
dílo, sklep, výklenek, das Gewölbe, die Wöl-
bung. K. = oblouk zděný, soustava klíno-
vitých kamenů, kterouž pokrývají se jak
otvory ve zdech tak i prostory zdmi n. sloupy
kolkol uzavřené. KP. K. svěšené (Sack-), lbové
(Schaedelgewölbe), kamenné, z cihel, necko-
vité, klášterské (ploché válené, Tonneng. ),
ujímané (elliptisch), stlačené, ploské n. české
(placka), vlaské, převýšené, odsazované (ab-
getreppt), Nz., kruhové, válené, křížové, go-
tické n. sedlové, zrcadelní n. klášterní, rovné,
Šp., půlkruhové či plné, kobylí hlava, báňové
či báňovité či kuple. Vz KP. I. 204. Nej-
vyšší místo klenutí slove závěrek (závěrečný
kámen); to místo, kde klenutí se počíná,
patka a místo mezi patkami a závěrkem
slove: boky. Zdi, na nichž k. leží, jsou: pod-
porné zdi. (Vz také KP. I. 204. ). K. šikmo
postavené. S. N. — K. v peci cihlářské =
cihly v peci v cihlářské = cihly v oblouk
vystavené. — K. modré nebe, obloha. Us.



	693

	Kleknouti, vz Klekati. Kleknutí, n., das Niederknien. D. Klekot, u, m., Geklapper. Jg. Klekotati, klekotam n. klekoci, kleko- távati, klappern. — čím. čáp nosem klekotá, klekoce, klepoce, klepe. Jg. — K. = žvatlati, plaudern. Ros. Klekotavosť, i, f. Klatschhafttigkeit. Jg. Klekotavý, klappernd; 2. žvavý, klatsch- haft. Klekotnice, e, f. = klevetnice. Bern. Na Slov. Klekotnictví, n., klevetnictví. Bern. Na Slov. Klekotník, a, m. = klevetník. Na Slov. Bern. Klekotnosť, i, f., klevetnosť. Na Slov. Bern. Klekotný, klevetný. Na Slov. Bern. Klektačka, y, f. = klepačka. Klektati, klektám, klekci, klektávati, klappern; žváti, tlachati, plaudern, plappern; míchati, querlen, mischen; kloktati, gurgeln. Jg. — abs. Čáp klekce (klekoce). Us. Pouštěj to pivo do úst, klekci (kloktej) a potom je vyplivni. Jád. —co. Co tam ty baby klek- tají (klekci) ? = žvatlají. Ros. Vejce klektati = míchati. Ros. — čím. Klektá (klepá) zuby divoký vepř. D. K. rukama = tleskati. — co čím: kopistkou = míchati. Ras. — čím kde: v ústech vodou. Rk. —Vz Klekotati. Klem, u, m., Gummi. Nz. Klembaba, y, f. Gummi der Bäume. Na Slov. Klemec, mce, m., hlemýžď, Schnecke. Na Slov. Klement, zstr. Klíment, a, m., Klemens. Kleměti n. klíměti, 3. pl. -mějí, ěl, ění; klemívati, klímívati = sklíčeně seděti, ge- krümmt sitzen; civěti. — Starci nad šachov- nicí klímějí. Jel. Hora nad údolím klímí (visí). Jel. — abs. Proč tam klímíš (civíš, okouníš) ? Ros. — kde: mezi učedlníky. 1585. jak dlouho. Bojím se, že to tak bude kleměť až do tři králův (v nejistém stavu vězeti). Žer. Klempíř, e, m., der Klempner, Spängier. K. z pocínovaného, železného aneb z mosaz- ného plechu rozličné drobnější zboží zhoto- vuje: konvice, hrnky, misky, lampy, krabice atd. K., klepař plech nůžkami stříhá, na ko- vadlině a na sloupcích válcovitých n. homo- lovitých dřevěnými a ocelovými kladivy vy- tlouká, na soustruhu vytlačuje, dláty proráží, nýtováním n. přehýbáním n. pájením spojuje pájkou z cínu a olova, leští (pemzou, uhlím s vodou, křídou, vápnem atd. ), pokostem a rozličnými barvami potírá, bronzuje. S. N., Pt. — Klempířský, Klempner-. K. řemeslo. Us. Klemžeti, 3. pl. -ží, el, ení, klemžívati = oči spaním svírati, lenivě podřimovati, kuň- kati, nicken, schlummern. Kohout klemží. Víd. list. — kde. V koutě klemži. Us. — s kým jak dlouho. Nebudu (při tobě) s tebou do půl noci k. Us. Klen, u, klenek, nku, kleník, u, m., klenka, y, klenice, e, f., strom, acer platanoides, die Lehne, der Leimbaum, Milchbaum. — K., javor, acer montanum. Ja. Dle FB. 87. a Čl. 62., Kk. 231., acer pseudoplatanus. — K.	černý, babyka, der Masholder, acer campestre. Kleň, ě, m., ryba, cottus gobbio, Kaul- kopf. Na Slov. Plk. Klenák, u, m., cihla klínovitá ku klenutí. Techn. Wölbziegel, -stein. Vz Klenbový. Klenba, y, f., nové. Dříve: sklep, klenutí, sklepení. Jg. Vz Klenutí. Klenbový. K. cihla, vz Klenák. KP. Klencový, rhomboedrisch. K. roh, řez, soustava. Nz. — K., z klenu, vz Klen. Ja- borové lodí, klencové veselko, převez mia, milenko, přes malé jezerko. Mor. P. 241. Klenč, e, m. Leimbaum. Vz Klen. Koubl. — K., Kalkspath. Rk. Klenči, n., místo v Klatovsku, Klentsch. Klenec, nce, m., vz Rhomboěder. Klení, n., vz Klatba, Kletba. Klenice, e, f., Leimbaum. Aqu. Vz Klen. -K., druh bílého vína, Augstern, Glinscn. D. Kleničí, Leimbaum-, Glinsen-. Vz Klenice. Kienina, y, f., klenové dřevo, Lchneholz. Klenka, y, f., Vz Klen. Klenot, u, m. = drahá věc, ze zlata, stříbra, drahého kamení k ozdobě atd. Z řec. yj. cvcbóiov, střlat. clenodium. Kleinod, Schmuck. V., Kom. Klenoty kostelní. Jg. Skříně kle- noty naplněné. Kom. — K., stydký úd. Vz Č. Dodatky k Jg. slov. Hoden, Gemächt. Jg. — K., der Turnierpreis. V. — K., das Wappen; das mit dem Wappen versehene Siegel. Tov. — K. zemský, dsky zemské, die Landtafel. Arch. IV. 46. — Gl. 91. Klenotnice, e, f. Kleinodienhändlerin. Klenotník, a, m., kdo klenoty zhotovuje neb s nimi obchod vede. S. N. Kleinodien- händler, Juvelier. Klenotný šperk, Schmuck. Klenouti, klenu, nul, nutí; vz Gb. III. 111. Wölben. — co: světnici, sklep. Us. — se kde. Nad námi se klenú vrby. Hank. Nebe nad námi so klene. Nt. — co čím: most ka- menem. Rk. Klenovati = klenouti. Ros. Klenové, ého, n., Klenau, ves a hrad v Plzeňsku. Vz S. N. Klenovec, vce, m., maď. Klenócz, mě. v Uhřích. Klenový, z klenu. K. lžičky. Mor. P. 417. Klenutí, n., das Wölben. — K., klenuté dílo, sklep, výklenek, das Gewölbe, die Wöl- bung. K. = oblouk zděný, soustava klíno- vitých kamenů, kterouž pokrývají se jak otvory ve zdech tak i prostory zdmi n. sloupy kolkol uzavřené. KP. K. svěšené (Sack-), lbové (Schaedelgewölbe), kamenné, z cihel, necko- vité, klášterské (ploché válené, Tonneng. ), ujímané (elliptisch), stlačené, ploské n. české (placka), vlaské, převýšené, odsazované (ab- getreppt), Nz., kruhové, válené, křížové, go- tické n. sedlové, zrcadelní n. klášterní, rovné, Šp., půlkruhové či plné, kobylí hlava, báňové či báňovité či kuple. Vz KP. I. 204. Nej- vyšší místo klenutí slove závěrek (závěrečný kámen); to místo, kde klenutí se počíná, patka a místo mezi patkami a závěrkem slove: boky. Zdi, na nichž k. leží, jsou: pod- porné zdi. (Vz také KP. I. 204. ). K. šikmo postavené. S. N. — K. v peci cihlářské = cihly v peci v cihlářské = cihly v oblouk vystavené. — K. modré nebe, obloha. Us.