694

Klenutina, y, f., die Wölbung, das Ge-
wölbe. C.

Klenutka, y, f. = malé klenutí. Th. —
K., dascillus, hmyz. Krok.

Klenutobřich, a, m., sigalphus, hmyz.
Krok.

Klenutokvět, u, m., peliosanthes, rostl.
Rostl.

Klenutý, gewölbt. K. sklep, V., síň, Us.,
strop, Kom., dílo. Ros.

Kleobi-s, a, m., syn argivské kněžině
Kydippy. Vj.

Kleobul-os, a, m., tyran mě. Lynda na
Rhodu, jeden ze 7 mudrců řeckých. S. N.

Kleomen-es, ea, (a), m., jméno několika
králů spartských. Vz S. N.

Kleon, a, m., pověstný demagog athénský.
Vz S. N.

Kleopatra, y, f., královna aegyptská, nar.
r. 69. př. Kr. Vz S. N.

Klep, u, m., klepnutí, das Klopfen, Klapp.
Kosa má dobrý klep (zvuk). Us. — K. =
klepy, vz Klepy. — K. = hon do tenat. Aby
v vůbcích (obcích) svých měli vůli a svo-
bodu klepy zajíce honiti a zabiti. Aby na
obcích svých dvakrát do roka klepy honiti
mohli. 1534. Nách. 115. 111.

Klepací, Klopf-, Klapper-. K. kladivo
(klepadlo), honba (která se klepáním děje,
die Klapperjagd, D., Šp. ), pošta (sběrač psaní,
die Klapperpost). D.

Klepáč, e, m., der Klopfer. — K., kdo
srp, kosu klepá, der Dengler. — K., kla-
dívko, Sense-, Dengelhammer. — K., kle-
vetář, Plauderer. — K., rorejk, die Mauer-
schwalbe. Na Mor. Jg.

Klepačka a řehtačka, na Mor. šťrkotka,
na Slov. rapotačka, die Klapper, Ratsche.
— K. na dveřích (klepadlo). Klapper. —
K. na len, Flachsbreche. Us. — K. = kle-
vetnice, Klatscherin. Us.

Klepadlo, klepátko, a, n., klepačka na
dveřích, der Klopfer. K. na srpy a kosy.
Dengel. Us.

Klepák, a, m. = kudla. Na Mor.

Klepanda, y, f., klevetárna, Klatschhaus,
Klatschbank. Jíti na klepandu=na klepy. Us.

Klepanec, nce, m. = klepaný srp. Us.
u Jilemn.

Klepání, n., das Klopfen. K. srpu, das
Dengeln; k. tepny, der Pulsschlag. — K.,
klevetání, das Plaudern. D.

Klepaný, geklopft. K. srp. Us. K. Němec
(pouhý Němec). Der Stockdeutsche. D.

Klepař, e, m. = klempíř.

Klepati, klepám a klepi (klepu), al, án,
ání; klepávati; klepnouti, pnul a pl, klepni,
klepna (ouc), ut, utí. K., tlouci, klopfen,
pochen; tlachati, žváti, plappern, schwatzen;
se = třásti se, zittern, zappeln. (V. ) — Vz
Hřídelík. — abs. Někdo klepá. Co to klepá?
Kde otevřeno, vejdi, kde zavřeno, klepej. Lb.
Srdce klepá. Us. — co: obilí (mlátiti). V.,
mlýn (kámen mlýnským= křesati), kosu, srp,
bídu (nouzi tříti, Noth leiden), Us., verše.
Koll. — na co: na dvéře, na vrata; někomu
na ramena. Us. — koho přes co: přes prsty
(trestati). — k čemu: k nosu (prstem hro-
ziti). Ros. — o čem. Ženy o lidech kle-
pají. Us. — (co, se) čím. Smrť kosú klepe.

Výb. I. 370. K. kosu klepadlem, Us., se zimou.
Rk. — čím na co: klepadlem na vrata. —
co kde čím: za jetelem, za boudou klepal
kosu. — se. Když se hlava klepe, jdi spat,
jest nejlépe. Klepe se mu hlava, byl dlouho
písařem. Prov. — se v co. Za hlavu se chytal
a v čelo klepal. L. — Na Mor. klupati. Brt.
Klepátko, a, n. Vz Klepadlo. Klepátko
na prsa. Cn.

Klepec, pce, m., vyhleštěný hřebec, der
Klopfhengst. D. — K., past, Falle. Už si
v k-ci. Mt. S. K. na ptáky.

Klepěcheti, 3. pl. ejí, el, ení, oslaběti,
lappig werden. Reš.

Klepěchý, lappig. K. ruce. Světoz.
Kleperlík, a, m., kleprlík, kůň mimo-
chodník, Reš., z něm. Klepper. V., Žer. —
K., kůň špatně chodící. Har., Ler.
Klepetáč, e, m., grosser Krebs. Dch.
Klepetati, klappern. — se čím: zimou. Us.
Klepěti, ěl, ění, klepati, klappen. D.
Klepeto, a, n., račí střihadlo, die Krebs-
scheere. Kom. Dostati koho do klepet (v moc).
D. Dostane-li tě do klepet, bude zle. Us.
Dostal se jim v klepeta, Reš., do klepet. Šm.
Již je v klepetách (v klepetech). Reš. — K.
u stroje vodního, die Scheren. V.

Klepetuška, y, f., dichelestium, žabro-
nožec. Krok.

Klepinos, a, m., svislého nosu; všetečný,
naseweis. Plk. Mladých zevlův a klepinosů,
kteří vždy chtí moudřejší a rozumnější býti
nežli starší. Reš.

Klepiti = chlípiti, hängen lassen. — co:
uši. Zlob.

Klepna, y, f. To je kl. ! Ta kl. nadělala
klevet. Us. Klatschschwester, Dch., Plauderin,
Schwätzerin.
Klepnouti, vz Klepati.
Kleponosý, vz Klepinos.
Klepot, u, m., das Geklopf. D.
Klepotati = klekotati, klappern wie der
Storch. D.

Klepouchý, v již. Čechách: klapouchý
= se sklaplýma ušima, lappöhrig. V. Kla-
pouchý kůň, D., klobouk (sklaplý). Er. P.
356., pes. Ler.

Klepoun, a, m., klevetář. Us. v Želivsku.
Kleppel, Klepáčov u Wiesenberku na Mor.
Kleprlík, a, m. Žer. List. II. 218. Gl. Vz
Kleperlík.
Klepsch, Chlebičov v prus. Slez.
Kleptač, e, m., klevetník. Na Slov. Bern.
Kleptati = klepetati.
Kleptavý = klevetný. Na Slov.
Klepy, ů, pl., m., klep, u=klevety, Ge-
plauder, Geschwätz. Chodí k nám na klepy.
Us. Nechte klepův. Us. Klepy na někoho
dělati. Us. Drží na babské klepy. Povedl
(podařil) se jim klep. Č. Ty se chytáš kle-
pův a klepy tebe. (Jest tu hnízdo všeho
neřádu a stůl klevet). Č. Vz Tlachal, Kleveta.
— K., dle Dolany, hrad v Litoiněřicku. S.
N. — K., svislé hory n. skaliny. Us.

Klerik, a, m., z řec, kdo k službě cír-
kevní veřejným obřadem jest ustanoven;
v klášteřích slove k., kdo k stavu kněžskému
jest určen. S. N. Kleriker, Geistlicher.

Klerika, y, f., z řec, talar, hazuka, dlouhý
černý šat světského kněžstva. Talar.