695

Klerikalní — kněžský. Klerikal.

Kler-us, u, m., kněžstvo, duchovenstvo,
stav kněžský. Vz S. N. Die Geistlichkeit,
der Stand der Geistlichen.

Kles, u, m. = klesnutí, das Sinken. —
K., klest na Slov.

Klesač, e, m., der Stolperer; 2. klesavý
kůň, ein strauchelndes Pferd. Na Slov.

Klesák, u, m., zavírák. Schnappmesser. Us.

Klesalka, y, f. K. šedivá, ascophora mu-
cedo pers., der gemeine Schlauchfaden, houba.
Kk. 75.

Klesání, n., das Sinken. — K. srdcem.
Verzagung. D.

Klesati, klesávati; klesnouti, snul a sl,
utí, padati, sinken, stolpern, straucheln; chy-
biti, fehlen. Jg. — abs. Kolena klesají, V.,
D.; zeď klesla, Flav., jazyk klesá, D., město
kleslo, hory klesly (zanikly), Vys., oči, mravy
klesají, kázeň klesá, Nt., naděje klesla. Má
věc nikdy k. nemůže. Kom. — čím: no-
hama, V., hlasem, Šm., myslí, srdcem. Jel.,
D. Kterýž neklesá ústy svými. Br. — kam,
(za co, v co, k čemu). Když se jim mozek
vínem podbahní, a za jazyk klesá, tuť teprva
výmluvní býti chtějí. Smrž. Když pak pro
poslušenstvie člověk byl skrze ďábla klesl
v věčnú kletvu. Kat. 1884. K nohoum k.
(padnouti). Nt. — komu. Vida, že mu kle-
sám (se podávám). Us. To i jiné mu kleslo.
BP. Výmluvy mu klesly. BP. — odkud:
s koně. Ml. — na co: na ruce, na nohy
klesati (chroměti). Br. — kde: v přísaze (ne-
dobře formuli pronésti a tím škodu vzíti).
Tov. V mnohém klesáme všichni. Br. Srdce
ve mně kleslo. D. Rtuť v rouře klesla. Us.
Ve při k. (ji ztratiti). V. Pod břemenem k.
Nt. Na lávce klesl. — na čem: na víře
proti duostojné svátosti. Zb. — kdy. Jelen
v ohni klesl (byv raněn). Šp.

Klesavec, vce, m., der Strauchler. Ros.

Klesavosť, i, f. Hinfälligkeit.

Klesavý: kůň, D., V., stolpernd, strau-
chelnd.

Klesení, n., Verstoss. A protož po dva-
krát po prvním v každém artikulu poblú-
zení neb i jiném k. místo má řečené práva
napravení. CJB. 401. Vz Kieska.

Kieska, y, f. = chybení, Fehler. Přísahu
bez klesky po někom říkati, 1515., učiniti.
Tov. Vz Klesati. K., zmatek, Nullität. Vz
Gl. 91., Kn. dr. 132.

Kleskeň, ě, m., druh koláčů v Oravě. Jg.

Kleslý, gesunken. K. zeď, Us., ruce, Br.,
dům (sbořený). Kom. — na co: na ruce,
na nohy (chromý). Lk. — čím: srdcem (malo-
myslný). D.

Klesniti, il, ěn, ění = klestiti (stromy).
V Opav. Pk. Také na Slov. a na Mor.

Klesnouti, vz Klesati.

Klest', i, f., klest, u, m., kleštička, větěv
odsekaná. K. borová. Us. Suchý k. v ohni
praská. Pt. K. sbírati a v nůši (n. na tra-
kaři) domů nésti (vézti). Us. Vz Strom.
Zweig, Reis.

Klest, a, m., curvirostra, ptak vrabcovitý.
Krok.

Klesťák, u, m., nůž ku klestění stromů,
Stutzmesser. Zlob.

Klestev, stve, f., prostřední prut z chvo-
jové větve, když se chvoj oseká. Us. Příbr.

Klestící nůžky. Stutzschere.

Klestič, e, m., der Wipfler. D.

Klestiti, 3. pl. -stí, sti, stě (íc), il, ěn,
ění n. stěn, stění; klestívati, kleštívati, ose-
kávati, kappen, behauen, schneiden; vyře-
zati, verschneiden, entmannen, raunen, reis-
sen. Jg. — co, koho: stromy, V.; vrby ve
třech letech klestívají, V.; révy, Us.; hřebce,
býka, zvíře (vyřezati). D. — co čím: cestu
mečem si klestiti (sich Bahn brechen. Dch. ).
Háj. — kudy. Štěpař kosířem výstřelky
klestí. Kom. — si co. Cestu k někomu si
k. skrze nepřátely. Nt.

Klestka, y, f., das Fall-, Klaubholz. Gl. 92.

Klestna, y, f., železný prut ve zdi. Mauer-
schliesse.

Klestový, Reis-. K. dříví. D.

Klešťák, a, m., der Zangenkäfer. D. —
K., drvoštěp.

Klešťanka, y, f., corixa, hmyz. Krok.

Kleště, kléště, klíště, gt. kleští, pl., f.;
kléšť, ě, f.; kléšťky, klíšťky, gt. kléštěk, f.
K. jsou dvě kleštiny svorníkem točivě spo-
jené. Dle Č. jsou k. dvojramenná páka neb
dvě páky o jedné podpoře v protivném
směru. Die Zange, Kluft, Zwinge. D. Kratší
ramena (štipací) slovou pysky (tlama, ústí;
čelisti tlamy). Pysky: ostré, oblé, ploské,
drsné atd. Delší ramena slovou: držadla n.
kleštiny. Š. a Ž., Lk., S. N. K. na drobné
věci: štipce. K. pyskové (skřipec, jímž se
hořejší pysk koně smačkne, by se dal lépe
kovati). Vys. K. kovářské, V., štipací neb
štikací n. uštipací, Beissz., tlamaté, hladké,
ohybací, ohybovací, stahovací, vytrhovací,
šroubovní, mlýnské, bednářské, skřipcové,
střídací, falcovní, čepové, na uhlí, k držení,
k cínování (cinovačka), k lití, ku špalku,
ku klížení, Jg., zámečnické, vysedlé, boční,
na drát (drátovky), plombovací (plombovky),
špičaté, kovací (Hufzange), na roury ply-
nové, Šp., do ohně, natahovací, ploché na
drát, štipací ševcovské, vytrhovací. Kh. K.
turmalinové ku zkoumání polarisace, hera-
patitové, Ck., jezevči (k vytahování jezevců
z trub i. e. z děr). Šp. K. kolní (kterými
kovář železný kruh na kolo natahuje). Dch.
K. lékařské a ranhojičské: na zuby. rovné,
křivé, zobákové, rovné na kořeny, čápovité,
anglické na řezáky hořejší a dolejší, angl.
na špičáky (hořejší a dolejší), angl. na sto-
ličky hořejší, angl. na dolejší zuby zadní;
k. dětské rovné, křivé, Heiderovy, rovné
uštipací (uštipačky) a křivé, vz Nástroje na
zuby. Cn. K. k uchycení uzlíků zlaté žíly,
Langenbeckovy, zlepšený nástroj k podva-
zování Dessaultův a Reisingrův. Vz Nástroje
k operacím na konečníku. Cn. K. na kosti.
Vz Nástroje amputační. Cn. K. Huntrovy
k vytahování rozličných těles z trubice mo-
čové. K. k obřezání Ricordovy. Vz Nástroje
k operaci na pyji. Cn. K. k podržení kostí,
k. s dlátem žlábkovitým k odstranění cho-
rých kostí; k. na kosti. Vz Nástroje resekční.
Cn. K. tupé k otvírání páteře, na kosti. Vz
Nástroje k pitvě. Cn. K. na kule Charrie-
reovy, americké k. na kule. Vz Nástroje
k vytahování kulí. Cn. K. čočkovité, na



	695

	Klerikalní — kněžský. Klerikal. Kler-us, u, m., kněžstvo, duchovenstvo, stav kněžský. Vz S. N. Die Geistlichkeit, der Stand der Geistlichen. Kles, u, m. = klesnutí, das Sinken. — K., klest na Slov. Klesač, e, m., der Stolperer; 2. klesavý kůň, ein strauchelndes Pferd. Na Slov. Klesák, u, m., zavírák. Schnappmesser. Us. Klesalka, y, f. K. šedivá, ascophora mu- cedo pers., der gemeine Schlauchfaden, houba. Kk. 75. Klesání, n., das Sinken. — K. srdcem. Verzagung. D. Klesati, klesávati; klesnouti, snul a sl, utí, padati, sinken, stolpern, straucheln; chy- biti, fehlen. Jg. — abs. Kolena klesají, V., D.; zeď klesla, Flav., jazyk klesá, D., město kleslo, hory klesly (zanikly), Vys., oči, mravy klesají, kázeň klesá, Nt., naděje klesla. Má věc nikdy k. nemůže. Kom. — čím: no- hama, V., hlasem, Šm., myslí, srdcem. Jel., D. Kterýž neklesá ústy svými. Br. — kam, (za co, v co, k čemu). Když se jim mozek vínem podbahní, a za jazyk klesá, tuť teprva výmluvní býti chtějí. Smrž. Když pak pro poslušenstvie člověk byl skrze ďábla klesl v věčnú kletvu. Kat. 1884. K nohoum k. (padnouti). Nt. — komu. Vida, že mu kle- sám (se podávám). Us. To i jiné mu kleslo. BP. Výmluvy mu klesly. BP. — odkud: s koně. Ml. — na co: na ruce, na nohy klesati (chroměti). Br. — kde: v přísaze (ne- dobře formuli pronésti a tím škodu vzíti). Tov. V mnohém klesáme všichni. Br. Srdce ve mně kleslo. D. Rtuť v rouře klesla. Us. Ve při k. (ji ztratiti). V. Pod břemenem k. Nt. Na lávce klesl. — na čem: na víře proti duostojné svátosti. Zb. — kdy. Jelen v ohni klesl (byv raněn). Šp. Klesavec, vce, m., der Strauchler. Ros. Klesavosť, i, f. Hinfälligkeit. Klesavý: kůň, D., V., stolpernd, strau- chelnd. Klesení, n., Verstoss. A protož po dva- krát po prvním v každém artikulu poblú- zení neb i jiném k. místo má řečené práva napravení. CJB. 401. Vz Kieska. Kieska, y, f. = chybení, Fehler. Přísahu bez klesky po někom říkati, 1515., učiniti. Tov. Vz Klesati. K., zmatek, Nullität. Vz Gl. 91., Kn. dr. 132. Kleskeň, ě, m., druh koláčů v Oravě. Jg. Kleslý, gesunken. K. zeď, Us., ruce, Br., dům (sbořený). Kom. — na co: na ruce, na nohy (chromý). Lk. — čím: srdcem (malo- myslný). D. Klesniti, il, ěn, ění = klestiti (stromy). V Opav. Pk. Také na Slov. a na Mor. Klesnouti, vz Klesati. Klest', i, f., klest, u, m., kleštička, větěv odsekaná. K. borová. Us. Suchý k. v ohni praská. Pt. K. sbírati a v nůši (n. na tra- kaři) domů nésti (vézti). Us. Vz Strom. Zweig, Reis. Klest, a, m., curvirostra, ptak vrabcovitý. Krok. Klesťák, u, m., nůž ku klestění stromů, Stutzmesser. Zlob.	Klestev, stve, f., prostřední prut z chvo- jové větve, když se chvoj oseká. Us. Příbr. Klestící nůžky. Stutzschere. Klestič, e, m., der Wipfler. D. Klestiti, 3. pl. -stí, sti, stě (íc), il, ěn, ění n. stěn, stění; klestívati, kleštívati, ose- kávati, kappen, behauen, schneiden; vyře- zati, verschneiden, entmannen, raunen, reis- sen. Jg. — co, koho: stromy, V.; vrby ve třech letech klestívají, V.; révy, Us.; hřebce, býka, zvíře (vyřezati). D. — co čím: cestu mečem si klestiti (sich Bahn brechen. Dch. ). Háj. — kudy. Štěpař kosířem výstřelky klestí. Kom. — si co. Cestu k někomu si k. skrze nepřátely. Nt. Klestka, y, f., das Fall-, Klaubholz. Gl. 92. Klestna, y, f., železný prut ve zdi. Mauer- schliesse. Klestový, Reis-. K. dříví. D. Klešťák, a, m., der Zangenkäfer. D. — K., drvoštěp. Klešťanka, y, f., corixa, hmyz. Krok. Kleště, kléště, klíště, gt. kleští, pl., f.; kléšť, ě, f.; kléšťky, klíšťky, gt. kléštěk, f. K. jsou dvě kleštiny svorníkem točivě spo- jené. Dle Č. jsou k. dvojramenná páka neb dvě páky o jedné podpoře v protivném směru. Die Zange, Kluft, Zwinge. D. Kratší ramena (štipací) slovou pysky (tlama, ústí; čelisti tlamy). Pysky: ostré, oblé, ploské, drsné atd. Delší ramena slovou: držadla n. kleštiny. Š. a Ž., Lk., S. N. K. na drobné věci: štipce. K. pyskové (skřipec, jímž se hořejší pysk koně smačkne, by se dal lépe kovati). Vys. K. kovářské, V., štipací neb štikací n. uštipací, Beissz., tlamaté, hladké, ohybací, ohybovací, stahovací, vytrhovací, šroubovní, mlýnské, bednářské, skřipcové, střídací, falcovní, čepové, na uhlí, k držení, k cínování (cinovačka), k lití, ku špalku, ku klížení, Jg., zámečnické, vysedlé, boční, na drát (drátovky), plombovací (plombovky), špičaté, kovací (Hufzange), na roury ply- nové, Šp., do ohně, natahovací, ploché na drát, štipací ševcovské, vytrhovací. Kh. K. turmalinové ku zkoumání polarisace, hera- patitové, Ck., jezevči (k vytahování jezevců z trub i. e. z děr). Šp. K. kolní (kterými kovář železný kruh na kolo natahuje). Dch. K. lékařské a ranhojičské: na zuby. rovné, křivé, zobákové, rovné na kořeny, čápovité, anglické na řezáky hořejší a dolejší, angl. na špičáky (hořejší a dolejší), angl. na sto- ličky hořejší, angl. na dolejší zuby zadní; k. dětské rovné, křivé, Heiderovy, rovné uštipací (uštipačky) a křivé, vz Nástroje na zuby. Cn. K. k uchycení uzlíků zlaté žíly, Langenbeckovy, zlepšený nástroj k podva- zování Dessaultův a Reisingrův. Vz Nástroje k operacím na konečníku. Cn. K. na kosti. Vz Nástroje amputační. Cn. K. Huntrovy k vytahování rozličných těles z trubice mo- čové. K. k obřezání Ricordovy. Vz Nástroje k operaci na pyji. Cn. K. k podržení kostí, k. s dlátem žlábkovitým k odstranění cho- rých kostí; k. na kosti. Vz Nástroje resekční. Cn. K. tupé k otvírání páteře, na kosti. Vz Nástroje k pitvě. Cn. K. na kule Charrie- reovy, americké k. na kule. Vz Nástroje k vytahování kulí. Cn. K. čočkovité, na