696

kosti. Vz Nástroje trepanační. Cn. K. rovné
na kámen, veliké n. malé; křivé veliké;
zoubkované k rozdrcení kamene; k. k od-
stranění zbytků kamene. Vz Nástroje k ope-
racím kamene. Cn. K. háčkovité Muzeuxovy.
Vz Nástroje k operacím očním. Cn. K. na
rozštěpování hřbetu zaječího, na nehty, na
kadeření vlasův, na drát, na cukr, na lou-
skání ořechův. Cn. K. jehelné, hltanové
(v plochu n. hranu zkřivené), pružné, háč-
kovité, uštipací, rozvěrací. Vz Nástroje k ope-
racím v ústech atd. Cn. K. porodnícke (pražské
školy), Buschovy, menší Buschovy, Branový,
lebeční Mesnardovy, na koláč. Vz Nástroje
porodnické. Cn. K. na ploše ohnuté, po hraně
ohnuté. Vz Nástroj k ohledávání hrtánu. Cn.
K. ohnuté k vyndavání plástu z úlů Dzier-
zonských. K. do chřípí divokých býkův.
Cn. K. lékařské ku kleštění dobytka, ku
skoumání kopyt; porodní kleště dobytčí,
znamenací k., k. dirkovací, na kopyta, vz
Nástroje pro dobytčí lékaře. Cn. K. dlouhé
na polypy materníkové; dlouhé k. háčkovité.
Vz Nástroje na polypy. Cn. Kleštěmi, do
kleští něco vzíti. D., Sp. Kovář kleštěmi
ujaté zelezo na nákovadlu (na kovadlině)
kuje. Kom. Proto má kovář k., aby se ne-
spálil. Jg., č. Jsem jako v kleštích (v úzko-
stech, v nesnázích). Ros. Vz Kleštičky. —
K., železná dlouhá spona držící pohromadě
zdi; slovou také svor, svůra, svírka, klestna,
závlač, zápoj; na koncích mají oka (díry),
kterými se železné závlačky prostrkují,
Schliesse, Mauerschliesse. S. N., Nz., Šp., D.
— K. bednářské, jimiž bednář obruče k de-
skám přitahuje, der Hund. D. — K. do cho-
moutu, dřeva dvě, jichžto konce slovou uši.
Kummetstock. Us.

Kleštěc, štce, m. K. stromoví, Baumbe-
hauer. V. — K., klestitel, der Verschneider. Ja.

Kleštěnec, nce, m., půlmuž; valach. V.,
Kom. Vz Kastrat.

Kleštění, n. (živočichův): kohouta, ka-
pounování, koní: valašení, vepře: nunvování,
miškování. S. N. Das Verschneiden.

Kleštěný, klestěný, vyřezaný. K. kanec,
kozel. V., Kom. Verschnitten. — K., sekaný,
behauen. K. strom.

Kleštice, e, f., klíště, dlaska, junge Schote.
D. —

Kleštič, lépe: klestič.

Kleštičky, ček, pl., f., kleine Zange. K.
jehelné k vytahování všelikých těles z ucha;
k ukrocování polypu. Vz Nástroje ušní. Cn.
K. ranlékařské Charriereovy, na polypy. Vz
Nástroj ranlékařský. Cn. Vz Kleště.

Kleština, y, f. Kleštiny, dřeva u cho-
moutu (kleště). Vz Kleště na konci. — K.
v pivováře, dřevěné kleště k stahování štoku.
Zange, Schliesse. — K., železné obruče na
káď, Reifen, Zangen. — K., držadla kleští
porodních, die Zangenlöffel. — K., osekané
ratolesti od větví. Rostl.

Kleštinky, pl., f., u koláře kružidlo ku
kroužení kola. Us., Dch.

Kleštiti, lépe: klestiti.
Kleštiva, y, f., dasypogon, hmyz. Krok.
Klešťka, y, f., jméno lesa. Boč.

Kléštky, klíštky, pl., f., kleine Zange. K.
na cukr, na ořechy. Kom. Vz Kleště, Kleštičky.

Klěšťonožka obecná, mantispa pagana,
členovec síťokřídlý. Frč. 151.

Kletba, y, f., od klbn — klíti. Vz -tba,
Otcova k. vysušuje a matčina z kořen vy-
vracuje. Č. Stran přísloví vz: Čert, Had,
Havran, Hora, Hrom, Husa, Kat, Klíti, Kolo,
Komár, Krk, Krkavec, Nebe, Pes, Sekera,
Sklíčiti se, Sodoma, Šibenice, Šípek, Upá-
lení, Vlk. Ostatně vz Klatba.

Kletcí, Bann-. K. list. Jg.

Kletečka, y, m., vlastní jméno. Jg.
Kletečník, a, m. Käfigmacher. Vz Kletka.
Žid. —

1. Kletí, n., das Fluchen. V., Hus. — 2.
K., klíčení, das Keimen. Bern.

Kléti, vz Klíti.

Kletka, y, f., klec, Käfig. Žid. Posud
v Opav. Pk. — K., chýše, pokoj. Na Slov.

Kletnář, e, m., kdo dělá klece. Vz Tk.
II. 374.

Kletska = klestka. Gl. 92.

Kletva, vz Klatba. Št. — Kat. 1855., 1941.

Kletý, der Excommunicirte. Gl. 92. Klatá
voda. Výb. I. Vz Gb. Hl. 64.

Klévař, e, m. Klévaři s klím zacházeli.
Tk. II. 375.

Kleve, n., město na levém břehu Rýna.
Vz S. N.

Kleveta, y (dříve a na Slov., na Plaště
a Plz. klebeta, na Plzeň, i klebata. Prk. ),
klevétka, y, f., žvavá řeč, smyšlená novinka,
Geschwätz, Klatscherei, Nachrede, der Tand;
někdy: utrhání, sočení, pomluva, Nachrede.
Jg. K-y jsou řeči lživé a nejisté. Jel. Že
zpověď jest pouhá kleveta. V. Pašek k-y
a básně ženské do rady nosíval. BP. A kle-
bete vázale na jedno panenko všecke jich
skládale. Mor. P. 413. Klevety babské. V. K-y
sbírati, mluviti, roznášeti, rozsévati. V. Kle-
vetám se vyhýbati. Ros. Klevetami se spra-
vovati. Ros. Z pravdy dělá klevety. Prov.
Kde husy, tu lejna; kde žena, tu kleveta.
Jg. Kde husy, tu smrad a štěbety, kde ženy
tu svár a klevety. Prov. An sám by čert
těch klevet na holi nepřeskočil. Č. Jest tu
hnízdo všeho neřádu a stůl klevet. Č. Kle-
veta jak uhel, nespálí-li, aspoň ušpiní. Pk.
Neptej se na klevety, máš doma dost novin
(starej se o své a nech cizích). Č., Pk. Kdo
sobě svědom, zasměje se klevetám. Č., Pk.
Stran přísloví vz: Barviti koho, Bělmo,
Drbati, Jazyk, Klep, Noviny, Ohryzek, Po-
střihovati, Ptáček, Plášť, Pomluva, Řešeto,
Říčice, Rosa, Stolice, Treperenda, Vícha,
Vlk, Voziti se po kom. Zub, Živý.

Kleveták, a, m. = klevetář, Lex. Cath.
ms., zastr.

Klevetář, e, m., stran přísloví a poře-
kadel vz: Babin, Biřic, Branný, List, Kle-
veta, Mlčeti, Pomluvač, Pravda, Prdelka,
Řešátko, Tlachal, Trouba, Útor, Zažiti, Zvo-
neček, Žaludek. Vz Klevetník. Schwätzer,
Austräger, Plauderer, Klatscher, Verläumder.

Klevetářka, y, f., Klatscherin. Lom.

Klevetati, klevetám a kleveci; klevetá-
vati = žváti, tlachati, klatschen, plaudern,
schwätzen; verläumden. — komu na koho.
Ďábel klevece na nás otci našemu dnem
i nocí. — koho. Koho potkají, toho klevecí.
Žalan.