Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |
|
|||
697
|
|||
|
|||
Klevetavosť, i, í. Klatschhaftigkeit. D.
Klevetavý, -tivý, -tný, klatschhaft. K.
člověk, žena, jazyk, řeč. Us. Stran pořekadel vz: Jazyk, Kleveta, Zub. Klevetiti, il, tění = klevetati. V Krko-
noších: bachořiti. Kb. Mnoho mezi sebou klevetili. Jg. Klevetivosť, i, f. = klevetavosť. D.
Klevetivý, klatschhaft, tadelsüchtig. Kle-
vetivá ženská by i z Vltavy vodu vymlu- vila, kdyby věděla, kam jí dát. Hnš. Klevétka, y, f., eine kleine Klatscherei.
— K., y, m. a f. = klevetník, klevetnice. Klevetnice, e, f. = klevetářka. K. a čert
z téhož příbuzenstva. Pk. Klevetník, a, m., klevetář. Často lidé
hynou klevetníkův vinou. Č., Pk., Kom. K. lépe než Klevetář. D. Vz Klevetář. Klevetnosť, i, f. = klevetavosť.
Klevetný jako straka. Vz Klevetavý.
Klevetovati, klatschen. Kom.
Kleviti se čím: bolestí (stahovati se).
Marek. Klevy, pl., železa na lišky, krysy. Us.
u Jilem. Klezmera, y, f., zděř, která svor svírá.
Us. — Kli je = klovej je. Výb. I.
1. Klí, klé, n., značí vůbec látku lepkou,
na vzduchu n. chladnutím brzo tuhnoucí a tudíž buď k lepení č. skližování, aneb k tu- žení č. klejování užívanou. S. N. Gummi; Leim. K., klejovina, klovatina, gummi. K. višňové n. třešňové, Jád., pružné (kaučuk, gummi elasticum), panaxové. Nz., Kh. — K. zemské, Erdharz; židovské (asfalt), Juden- leim, Bergwachs; rybí n. vyzí, Hausenblase; sirnaté. Kh. — 2. Klí, klička na semeni, Keim, Trieb. Obilí má krásné klí. — K. u sladu, Malzbliithe. D. — K., ostí, Stacheln. D. — Ostatně vz Klej. Klíbati = klubati, klovati, picken. —
koho, co. Har. Klibna, y, f., maškara slona napodobující.
Chodili k-ou. Us. u Petrovic. Dch. Klíc, u, m., Schlussarm am Göpel.
Klicek, cku, m., klacek, Prügel. Lektati
koho po kůži klickem (bíti). Vz Trest. Klíceti, vz Klecati.
Klíčiti, il, en, ení, durchziehen. — co
kudy. Bičík na konci osnovy okem pro- vlékne či klící. Vz Tkadlcovství. Hk. Klícka, y, f., malá klec. V.
Klicoun, u, m., klacek, kyj, Prügel. —
K., a, m., kolohnát, klacek, ein Klachel. Jg. Klicounovati koho = klicounem bíti.
Ros. Klíč, e (na Slov. klúč; na východní Mo-
ravě říkají klč a klúč, Brt. ), klíček, čku, m., lat. clavis, řec. xlelc QyJ. eiôó?); claudo. Der Schlüssel. Schl. Zámek klíčem se zavírá a otvírá. Kom. K. hlavní neb obecní, postranný, (nepravý, falešný), šrouboyní, Jg., francouz- ský (dvojitý), americký, Šp.; k. k nataho- vání strun, S. N., zlodějský. Us. K. k ně- čemu. Císař pán má k němu klíče. Er. P. 374. Ale obyčejně a lépe: k. od čeho: klíč od truhly, Sob. 31., od jeskyně, Pass. 969., od izby, na Slov., Ht., od špižírny, V., od sklepu, od komory, od světnice, od chléva, |
od brány. Jg. Ztratila klíček od medu; Kdy-
bych měla klíček ode dne bílého; Sv. Petře, půjč mi klíče od nebe. Er. P. 39., 320., 69. Já jsem měl klíč od sklepa, Svěd. Vz do- leji; Brs. 9. schvaluje vazbu: k. od čeho. K. k šroubu, Us.; brada, trubka, zuby, štít klíče. Jg. Něco na k. zamknouti; něco pod klíčem držeti, chovati (zavřené míti). Jg. Kroužek na klíče. Cn. Svazek klíčů. Us. K. vzíti, stá- hnouti, odevzdati. Šp. K. někomu svěřiti. Nz. Ukradli mi truhlici, ale štěstí, že od ní klíč mám (stala se mi škoda, ale neublížila mně). Vz Nebezpečenství). Lb. Klíčem dříví štípati a sekerou dvéře otvírati, (vz Nejapný, Marný) V., Č., Lb. Malý k. prostranné otvírá svět- nice. Jg. Všudy se hodí co falešný k. Vz Vtipný. Lb., Č. Zlatý k. všecky zámky otevře i pekelný, ale nebeský nemůže. Vz Bohactví. Lb. — K. nebeský (modlitební kniha). — K. zubový, Zahnschraube, k trhání zubův oby- čejný s třemi háky; k. s pohyblivou pelotou (kaučukem protaženou). Vz Nástroje na zuby. Cn. — K. v hudbě, hudební, der Schlüssel, jisté znamení v notách hudebních. K. sopra- nový n. diskantový n. k. na první linii; te- norový n. k. na čtvrté linii; violinový n. G- klíč; k. basový n. F-klíč. Hd. — K. v kle- nuti, zavírající středek klenutí (svorník, vz klenutí, Kleště). S. N., L. — K., cokoli přístup k něčemu, do něčeho usnadňuje, Schlüssel, Zugang. Jg. Tato pevnosť jest klíčem země. Us. Pravidlo a klíč všech práv. K. umění. Kom. Klíče od srdce svého jim nedávej. Jg. Vzal mně klíček od srdéčka. Er. P. 153. Dal mu klíč = moc. Jg. — K. u desek na boty, prostřední dřevo, Zwischenkeil. Rohn. — K., klíční kosť, das Schlüsselbein. L. — K. Petrův, bylina (kropáček, prvnička), pri- mula veris, Schlüsselblume. — K., klička, kel, der Keim. Us. Chrud. — Vz Klíček. Klíček, čku, m. Schlüsselchen. K. od ho-
dinek, D., k hodinkám, Us., vz Klíč. — K. rostlin = kel, Keim. Vz Klíč, Semeno, Vi- dlice. Klíčenství, n. = klíčnosť.
Kličidlo, a, n., v číhařství dřívka, jimiž
se ve spadě žezla připínají. Jak se potrží trhne, žezla zpod kličidel vyletí a keř ob- klopí. Us. Semil. Jg., Šp. Klíčiti, 3. os. pl. -čí, klič, k-če (íc), il, en,
ení = svírati, schliessen, klemmen, pressen; svírati se, kly pouštěti, keimen. Jd. — abs. Okurky, obilí klíčí, se klíčí. Jg. — koho = zavírati, tísniti. Plk. — se čím. Dobytek zimou se klíčí. Puch. Život nemocí se klíčí. V. — se s čím. Dobře dělá, kdo ukazuje, jak se co s přikázáním božím klíčí (srov- nává). Kom. — se v co. Kvítek v rozma- nitou barvu se klíčí. Puch. Klíčivosť, i, f., mohoucnosť klíčiti, Presl,
Keimfähigkeit. Dch. Klička, y, f., na Slov. klučka; malá klika,
Häkchen, kleine Klinge; petlice, Klammer. K-u zastrčiti, Fürschub. Kom. Kličku při- tisknouti. Bern. Nemnoho mu kličky ohladím (chozením k němu). Ros. — K., zavázání ušaté, rozdílné od zadrhnutí, die Masche, Schlinge. Něco na kličku, na kličky zavázati, D. Kličku udělati. D. Na 2 kličky. Us. K. u tenat, na houslích. Jg. — K., osidlo, lapačka, |
||
|
|||
Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |