697

Klevetavosť, i, í. Klatschhaftigkeit. D.

Klevetavý, -tivý, -tný, klatschhaft. K.
člověk, žena, jazyk, řeč. Us. Stran pořekadel
vz: Jazyk, Kleveta, Zub.

Klevetiti, il, tění = klevetati. V Krko-
noších: bachořiti. Kb. Mnoho mezi sebou
klevetili. Jg.

Klevetivosť, i, f. = klevetavosť. D.

Klevetivý, klatschhaft, tadelsüchtig. Kle-
vetivá ženská by i z Vltavy vodu vymlu-
vila, kdyby věděla, kam jí dát. Hnš.

Klevétka, y, f., eine kleine Klatscherei.
— K., y, m. a f. = klevetník, klevetnice.

Klevetnice, e, f. = klevetářka. K. a čert
z téhož příbuzenstva. Pk.

Klevetník, a, m., klevetář. Často lidé
hynou klevetníkův vinou. Č., Pk., Kom. K.
lépe než Klevetář. D. Vz Klevetář.

Klevetnosť, i, f. = klevetavosť.

Klevetný jako straka. Vz Klevetavý.

Klevetovati, klatschen. Kom.

Kleviti se čím: bolestí (stahovati se).
Marek.

Klevy, pl., železa na lišky, krysy. Us.
u Jilem.

Klezmera, y, f., zděř, která svor svírá.
Us. —

Kli je = klovej je. Výb. I.

1. Klí, klé, n., značí vůbec látku lepkou,
na vzduchu n. chladnutím brzo tuhnoucí a
tudíž buď k lepení č. skližování, aneb k tu-
žení č. klejování užívanou. S. N. Gummi;
Leim. K., klejovina, klovatina, gummi. K.
višňové n. třešňové, Jád., pružné (kaučuk,
gummi elasticum), panaxové. Nz., Kh. —
K. zemské, Erdharz; židovské (asfalt), Juden-
leim, Bergwachs; rybí n. vyzí, Hausenblase;
sirnaté. Kh. — 2. Klí, klička na semeni,
Keim, Trieb. Obilí má krásné klí. — K.
u sladu, Malzbliithe. D. — K., ostí, Stacheln.
D. — Ostatně vz Klej.

Klíbati = klubati, klovati, picken. —
koho, co. Har.

Klibna, y, f., maškara slona napodobující.
Chodili k-ou. Us. u Petrovic. Dch.

Klíc, u, m., Schlussarm am Göpel.

Klicek, cku, m., klacek, Prügel. Lektati
koho po kůži klickem (bíti). Vz Trest.

Klíceti, vz Klecati.

Klíčiti, il, en, ení, durchziehen. — co
kudy. Bičík na konci osnovy okem pro-
vlékne či klící. Vz Tkadlcovství. Hk.

Klícka, y, f., malá klec. V.

Klicoun, u, m., klacek, kyj, Prügel. —
K., a, m., kolohnát, klacek, ein Klachel. Jg.

Klicounovati koho = klicounem bíti.
Ros.

Klíč, e (na Slov. klúč; na východní Mo-
ravě říkají klč a klúč, Brt. ), klíček, čku, m.,
lat. clavis, řec. xlelc QyJ. eiôó?); claudo. Der
Schlüssel. Schl. Zámek klíčem se zavírá a
otvírá. Kom. K. hlavní neb obecní, postranný,
(nepravý, falešný), šrouboyní, Jg., francouz-
ský (dvojitý), americký, Šp.; k. k nataho-
vání strun, S. N., zlodějský. Us. K. k ně-
čemu. Císař pán má k němu klíče. Er. P.
374. Ale obyčejně a lépe: k. od čeho: klíč
od truhly, Sob. 31., od jeskyně, Pass. 969.,
od izby, na Slov., Ht., od špižírny, V., od
sklepu, od komory, od světnice, od chléva,

od brány. Jg. Ztratila klíček od medu; Kdy-
bych měla klíček ode dne bílého; Sv. Petře,
půjč mi klíče od nebe. Er. P. 39., 320., 69.
Já jsem měl klíč od sklepa, Svěd. Vz do-
leji; Brs. 9. schvaluje vazbu: k. od čeho. K.
k šroubu, Us.; brada, trubka, zuby, štít klíče.
Jg. Něco na k. zamknouti; něco pod klíčem
držeti, chovati (zavřené míti). Jg. Kroužek
na klíče. Cn. Svazek klíčů. Us. K. vzíti, stá-
hnouti, odevzdati. Šp. K. někomu svěřiti. Nz.
Ukradli mi truhlici, ale štěstí, že od ní klíč
mám (stala se mi škoda, ale neublížila mně).
Vz Nebezpečenství). Lb. Klíčem dříví štípati
a sekerou dvéře otvírati, (vz Nejapný, Marný)
V., Č., Lb. Malý k. prostranné otvírá svět-
nice. Jg. Všudy se hodí co falešný k. Vz
Vtipný. Lb., Č. Zlatý k. všecky zámky otevře
i pekelný, ale nebeský nemůže. Vz Bohactví.
Lb. — K. nebeský (modlitební kniha). — K.
zubový, Zahnschraube, k trhání zubův oby-
čejný s třemi háky; k. s pohyblivou pelotou
(kaučukem protaženou). Vz Nástroje na zuby.
Cn. — K. v hudbě, hudební, der Schlüssel,
jisté znamení v notách hudebních. K. sopra-
nový n. diskantový n. k. na první linii; te-
norový n. k. na čtvrté linii; violinový n. G-
klíč; k. basový n. F-klíč. Hd. — K. v kle-
nuti, zavírající středek klenutí (svorník, vz
klenutí, Kleště). S. N., L. — K., cokoli přístup
k něčemu, do něčeho usnadňuje, Schlüssel,
Zugang. Jg. Tato pevnosť jest klíčem země.
Us. Pravidlo a klíč všech práv. K. umění.
Kom. Klíče od srdce svého jim nedávej. Jg.
Vzal mně klíček od srdéčka. Er. P. 153.
Dal mu klíč = moc. Jg. — K. u desek na
boty, prostřední dřevo, Zwischenkeil. Rohn.
— K., klíční kosť, das Schlüsselbein. L. —
K. Petrův, bylina (kropáček, prvnička), pri-
mula veris, Schlüsselblume. — K., klička,
kel, der Keim. Us. Chrud. — Vz Klíček.

Klíček, čku, m. Schlüsselchen. K. od ho-
dinek, D., k hodinkám, Us., vz Klíč. — K.
rostlin = kel, Keim. Vz Klíč, Semeno, Vi-
dlice.

Klíčenství, n. = klíčnosť.

Kličidlo, a, n., v číhařství dřívka, jimiž
se ve spadě žezla připínají. Jak se potrží
trhne, žezla zpod kličidel vyletí a keř ob-
klopí. Us. Semil. Jg., Šp.

Klíčiti, 3. os. pl. -čí, klič, k-če (íc), il, en,
ení = svírati, schliessen, klemmen, pressen;
svírati se, kly pouštěti, keimen. Jd. — abs.
Okurky, obilí klíčí, se klíčí. Jg. — koho
= zavírati, tísniti. Plk. — se čím. Dobytek
zimou se klíčí. Puch. Život nemocí se klíčí.
V. — se s čím. Dobře dělá, kdo ukazuje,
jak se co s přikázáním božím klíčí (srov-
nává). Kom. — se v co. Kvítek v rozma-
nitou barvu se klíčí. Puch.

Klíčivosť, i, f., mohoucnosť klíčiti, Presl,
Keimfähigkeit. Dch.

Klička, y, f., na Slov. klučka; malá klika,
Häkchen, kleine Klinge; petlice, Klammer.
K-u zastrčiti, Fürschub. Kom. Kličku při-
tisknouti. Bern. Nemnoho mu kličky ohladím
(chozením k němu). Ros. — K., zavázání
ušaté, rozdílné od zadrhnutí, die Masche,
Schlinge. Něco na kličku, na kličky zavázati,
D. Kličku udělati. D. Na 2 kličky. Us. K.
u tenat, na houslích. Jg. — K., osidlo, lapačka,