Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |
|
|||
698
|
|||
|
|||
Fallstrick, Kunstgriff, Falle, List. Dostal sc
mu v kličky. L. Je v tom klička. Us. (Háček, odpor). Vz Nesnáze. Lb. Někomu kličku udě- lati (skrotiti ho). D. Vz Skrocení. Č. Kličkám dobře rozumí. Vz Chytrý. C. Spadlo mu s kličky (chybilo namíření). Vz Neštěstí. C. Vz Uskok. — K., oklika, Umschweif. V běhu k-y dělati. Us. — K. porodnícka hedvábná. Vz Nástroje porodnícké. Cn. — K., kel, očko, Keim. D. Kličkář, e, m. = zajíc, který dělá kličky.
Sp. — K., der Fallstricke legt, Kunstgriffe gebraucht. Us. Kličkování, n., Winkelzieherei. Dch.
Kličkovati, kličkami zavázati, verknoten.
— koho (ošiditi). L. — v čem: v řečech (kličky dělati, aby se vypletl). Plk. — se. Us., Umschweife machen, sich winden. Kličkovitý, winkelzügig, unaufrichtig. Rk.
Klíční: dírka; kosť. Ja. Schlüssel-.
Klíčnice, e, f., die Beschliesserin. Us.
Klíčník, a, m., špížírník, sklepník. V.,
Kom. Der Beschliesser, Schlüsselmeister. Kn. rož. 65., Kellner. Klíčnosť, i, f., klíčenství, n. = příhodnost',
způsobnosť, Angemessenheit, gute Gelegen- heit. Výkl. na Mat. 14. Kličný, kličen, čna, čno = způsobilý. —
k čemu. K dobrému nejsem kličen. Rkp. bib. Klíčovna, y, f., die Schlüsselsenke. Rk.
Klíčový, Schlüssel-. K. díra (ve dveřích
n. v klíči); kosť (klíčni). L. Klid, u, m., pokoj, mír, Ruhe, Friede.
Klida nehledati (bažiti po vojně). St. skl. Lidi v klid a svornosť uvésti. Sněm 1421. Klidu sobě nedati. St. skl. Svatý k. rušiti. Puch. K. učiniti. Troj. K. svědomí; My k. najdem v sobě. Ráj. Nemocný má býti v klidu. Ras. Těleso je v klidu, je klidné (když se nepohybuje). Nz. K. dáti. Rk. Klidba, y, f., klizení, Fechsung, Ernte.
K. obilí. Zlob. Kliditel, e, m. Einräumer. K. cesty. Rk.
Kliditi, 3. pl. -dí, kliď, -dě (íc), il, zen,
zení; klidívati. V Opav. kluditi = uklúzať, pořádek v domě dělati. Pk. — K. = cíditi, čistiti, räumen, reinigen; auf-, wegräumen; pokojiti, schlichten, beilegen; fechsen, ernten; weg gehen, sich packen. Jg. — abs. Kůň nemůže močiti a kliditi (misten). Ms. — co: chlév, Kom., dobytek (hnojiti), Puch., po- koje, Ml., svádu (rovnati), Dal., seno, obilí. Us. — co kde: v pokoji, v světnici. — čím: chvoštištěm k. = mésti, V., smetákem, Us.; zemi rádlem a pluhem (vzdělávati, bebauen), Boč., mečem napořád. Th. Dal mi, abych krví klidil. Aesop. 175. — odkud. Kliď se stolu, Us., obilí s pole. Jg. Nečistotu z sebe dírou kliditi. V. Do lázně málo kdy chodím, jedno z chlévů v hnoje klidím. Jg. — se. Kliď se (odejdi, táhni, scher' dich). Dch., Us. Hned se pryč klidil. Ros. — se jak: mlčky. Č. —se o kom = jednati se. Král ušlyšav řeč svých liudí, uzřev že se zle o něm kliudi, niče se tiem neustraše. St. skl. — se s čím. Již se se svým zbožím klidí (pryč je odnáší). Ros. Klidně, pokojně, ruhig, friedlich. K. ně-
koho poslouchati. Klidnosť, i, f., pokojnost', Ruhe, Fried-
fertigkeit, Jg. |
Klidný, kliden, dna, dno; pokojný, ruhig,
friedfertig, friedsam. Jg., V. K. pokoj, štěstí, Troj., mysl, člověk. Us. I v táboře Tatar klidno bieše. Rkk. 52. — čím. Vz Depsati. Klient, a, m., lat., svěřenec, chráněnec.
Schützling. V. Klientela, y, f., lat., svěřenství, právní
ochrana. Rk. Klientel, Schutz, Rechtsbeistand. 1. Klih, u, m., lépe než: klíh (mor. glej,
v Opav. klej. Pk. ). Kořen: kli; kli-h. Jiné jest klij, klej. Leim. V širším smyslu jme- nujeme tak každou hmotu ku klížení (k sle- pování); obyč. však naznačuje se tím k. ze zvířecích látek zhotovený. S. N. K. rostlinný (Pflanzenleim. Kk. 11. ), z chrupavek, z kostí. Vz Šfk. 656., 649., 661., 657. Klih bílý, černý, kolínský, koňský, kostní, moravský, náhnčdlý, nažloutlý, pergamenový, římský, rostlinný, ruský, vyzí, zebrový, zlatový, z oslí kůže, Kh., kožní, rukaviční, velrybí, truhlářský. S. N. Klih ptačí, z něm. Vogel- leim, šp. m. lep. Gb. K. koupiti, na kousky rozlámati, do kotla dáti, namočiti, vařiti; klihem něco napouštěti, natírati, lepiti, vá- záti, pojiti; k. s barvou míchati, k. do barvy dáti. Vz Klej. — K. v chlebu = klihovatina. Die Strieme, der Schlief. 2. Klih, u, m. = kel, Keim, u rostlin. Us.
Klihař, e, m., Leimsieder. D. Klihárna, y, f. Leimsiederei. Techn. Klihařský, Leimsieder-. Jg. Klihařství, n. Leimsiederkunst. Techn. Klihováč, e, m., leimiger Erdapfel. Plk. Klihovatěti, ějí, ěl, ění, leimig, zähe werden. Jg.
Klihovati, leimen, klížiti. — co čím. Us. Klihovatina, y, f., Leimigkeit, Gallerte. — K. v chlebu (klih), die Strieme, der Schlief.
D. — Klihovatosť, klihovitosť, i, f., klejo-
vatosť, klejovitosť, i, f.. Leimigkeit, Klebrig- keit. Jg. Klihovatý, klihovitý, klejovatý, klejo-
vitý, leimig, klebrig, striemig. K. chléb (schliefig), maso. D. — K., barvy klihové, leimfárbig. Us. Klíhovka, y, f. Speckweizen, kližka.
Klijovati = klejovati, leimen.
Klijovatý == klihovatý.
Klihový. K. voda, barva. Přejeti prkno
klihovou vodou. D. Leim-, leimig. Klík, u, m., malý kel, Spitzzahn.
Klika (strč. a mor. kluka), klička, y, í.
Kliky háky (Geschreibsel, o špatném psaní). — K. u pily, u kolovratu, při hašpli (die
Kurbel, držadlo k točení). D. K. u rumpálu (vratidla) má 3 díly: čep v hřídeli zapuštěný, klon na čepu kolmo stojící a ručičku. Vys. K. u ručnice, Hebel. Čsk. K. v tkadlcovství, vz Tkadlcovství. — K. = žíla (v hornictví). Pramen dělá kliku (n. hák) = točí se stranou.. — K. u dveří, Klinge, Schnalle. K. mosazná,
rohová, ze slonové kosti, skleněná, šroubovní, železná. Nz., Kh. K. spatně zapadá. D. Dvéře na kliku dáti. D. Za kliku bráti. Puch. Ne- mnoho já mu kliku ohladím (dveří polámu. Nechodím k němu). Vz stran přísloví: Ne- milý. Č. — K. u provazníků = háky do sloupů zaražené, na které se zavěšují pra- meny silnější, když se z nich tlustší provazy |
||
|
|||
Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |