698

Fallstrick, Kunstgriff, Falle, List. Dostal sc
mu v kličky. L. Je v tom klička. Us. (Háček,
odpor). Vz Nesnáze. Lb. Někomu kličku udě-
lati (skrotiti ho). D. Vz Skrocení. Č. Kličkám
dobře rozumí. Vz Chytrý. C. Spadlo mu
s kličky (chybilo namíření). Vz Neštěstí. C.
Vz Uskok. — K., oklika, Umschweif. V běhu
k-y dělati. Us. — K. porodnícka hedvábná.
Vz Nástroje porodnícké. Cn. — K., kel, očko,
Keim. D.

Kličkář, e, m. = zajíc, který dělá kličky.
Sp. — K., der Fallstricke legt, Kunstgriffe
gebraucht. Us.

Kličkování, n., Winkelzieherei. Dch.

Kličkovati, kličkami zavázati, verknoten.
— koho (ošiditi). L. — v čem: v řečech
(kličky dělati, aby se vypletl). Plk. — se.
Us., Umschweife machen, sich winden.

Kličkovitý, winkelzügig, unaufrichtig. Rk.

Klíční: dírka; kosť. Ja. Schlüssel-.

Klíčnice, e, f., die Beschliesserin. Us.

Klíčník, a, m., špížírník, sklepník. V.,
Kom. Der Beschliesser, Schlüsselmeister. Kn.
rož. 65., Kellner.

Klíčnosť, i, f., klíčenství, n. = příhodnost',
způsobnosť, Angemessenheit, gute Gelegen-
heit. Výkl. na Mat. 14.

Kličný, kličen, čna, čno = způsobilý. —
k čemu. K dobrému nejsem kličen. Rkp. bib.

Klíčovna, y, f., die Schlüsselsenke. Rk.

Klíčový, Schlüssel-. K. díra (ve dveřích
n. v klíči); kosť (klíčni). L.

Klid, u, m., pokoj, mír, Ruhe, Friede.
Klida nehledati (bažiti po vojně). St. skl.
Lidi v klid a svornosť uvésti. Sněm 1421.
Klidu sobě nedati. St. skl. Svatý k. rušiti.
Puch. K. učiniti. Troj. K. svědomí; My k.
najdem v sobě. Ráj. Nemocný má býti v klidu.
Ras. Těleso je v klidu, je klidné (když se
nepohybuje). Nz. K. dáti. Rk.

Klidba, y, f., klizení, Fechsung, Ernte.
K. obilí. Zlob.

Kliditel, e, m. Einräumer. K. cesty. Rk.

Kliditi, 3. pl. -dí, kliď, -dě (íc), il, zen,
zení; klidívati. V Opav. kluditi = uklúzať,
pořádek v domě dělati. Pk. — K. = cíditi,
čistiti, räumen, reinigen; auf-, wegräumen;
pokojiti, schlichten, beilegen; fechsen, ernten;
weg gehen, sich packen. Jg. — abs. Kůň
nemůže močiti a kliditi (misten). Ms. — co:
chlév, Kom., dobytek (hnojiti), Puch., po-
koje, Ml., svádu (rovnati), Dal., seno, obilí.
Us. — co kde: v pokoji, v světnici. — čím:
chvoštištěm k. = mésti, V., smetákem, Us.;
zemi rádlem a pluhem (vzdělávati, bebauen),
Boč., mečem napořád. Th. Dal mi, abych
krví klidil. Aesop. 175. — odkud. Kliď se
stolu, Us., obilí s pole. Jg. Nečistotu z sebe
dírou kliditi. V. Do lázně málo kdy chodím,
jedno z chlévů v hnoje klidím. Jg. — se.
Kliď se (odejdi, táhni, scher' dich). Dch., Us.
Hned se pryč klidil. Ros. — se jak: mlčky.
Č. —se o kom = jednati se. Král ušlyšav
řeč svých liudí, uzřev že se zle o něm kliudi,
niče se tiem neustraše. St. skl. — se s čím. Již
se se svým zbožím klidí (pryč je odnáší). Ros.

Klidně, pokojně, ruhig, friedlich. K. ně-
koho poslouchati.

Klidnosť, i, f., pokojnost', Ruhe, Fried-
fertigkeit, Jg.

Klidný, kliden, dna, dno; pokojný, ruhig,
friedfertig, friedsam. Jg., V. K. pokoj, štěstí,
Troj., mysl, člověk. Us. I v táboře Tatar
klidno bieše. Rkk. 52. — čím. Vz Depsati.

Klient, a, m., lat., svěřenec, chráněnec.
Schützling. V.

Klientela, y, f., lat., svěřenství, právní
ochrana. Rk. Klientel, Schutz, Rechtsbeistand.

1. Klih, u, m., lépe než: klíh (mor. glej,
v Opav. klej. Pk. ). Kořen: kli; kli-h. Jiné
jest klij, klej. Leim. V širším smyslu jme-
nujeme tak každou hmotu ku klížení (k sle-
pování); obyč. však naznačuje se tím k. ze
zvířecích látek zhotovený. S. N. K. rostlinný
(Pflanzenleim. Kk. 11. ), z chrupavek, z kostí.
Vz Šfk. 656., 649., 661., 657. Klih bílý,
černý, kolínský, koňský, kostní, moravský,
náhnčdlý, nažloutlý, pergamenový, římský,
rostlinný, ruský, vyzí, zebrový, zlatový,
z oslí kůže, Kh., kožní, rukaviční, velrybí,
truhlářský. S. N. Klih ptačí, z něm. Vogel-
leim, šp. m. lep. Gb. K. koupiti, na kousky
rozlámati, do kotla dáti, namočiti, vařiti;
klihem něco napouštěti, natírati, lepiti, vá-
záti, pojiti; k. s barvou míchati, k. do barvy
dáti. Vz Klej. — K. v chlebu = klihovatina.
Die Strieme, der Schlief.

2. Klih, u, m. = kel, Keim, u rostlin. Us.
Klihař, e, m., Leimsieder. D.
Klihárna, y, f. Leimsiederei. Techn.
Klihařský, Leimsieder-. Jg.
Klihařství, n. Leimsiederkunst. Techn.
Klihováč, e, m., leimiger Erdapfel. Plk.
Klihovatěti, ějí, ěl, ění, leimig, zähe

werden. Jg.
Klihovati, leimen, klížiti. — co čím. Us.
Klihovatina, y, f., Leimigkeit, Gallerte.

— K. v chlebu (klih), die Strieme, der Schlief.
D. —

Klihovatosť, klihovitosť, i, f., klejo-
vatosť, klejovitosť, i, f.. Leimigkeit, Klebrig-
keit. Jg.

Klihovatý, klihovitý, klejovatý, klejo-
vitý, leimig, klebrig, striemig. K. chléb
(schliefig), maso. D. — K., barvy klihové,
leimfárbig. Us.

Klíhovka, y, f. Speckweizen, kližka.

Klijovati = klejovati, leimen.

Klijovatý == klihovatý.

Klihový. K. voda, barva. Přejeti prkno
klihovou vodou. D. Leim-, leimig.

Klík, u, m., malý kel, Spitzzahn.

Klika (strč. a mor. kluka), klička, y, í.
Kliky háky (Geschreibsel, o špatném psaní).

— K. u pily, u kolovratu, při hašpli (die
Kurbel, držadlo k točení). D. K. u rumpálu
(vratidla) má 3 díly: čep v hřídeli zapuštěný,
klon na čepu kolmo stojící a ručičku. Vys.
K. u ručnice, Hebel. Čsk. K. v tkadlcovství,
vz Tkadlcovství. — K. = žíla (v hornictví).
Pramen dělá kliku (n. hák) = točí se stranou..

— K. u dveří, Klinge, Schnalle. K. mosazná,
rohová, ze slonové kosti, skleněná, šroubovní,
železná. Nz., Kh. K. spatně zapadá. D. Dvéře
na kliku dáti. D. Za kliku bráti. Puch. Ne-
mnoho já mu kliku ohladím (dveří polámu.
Nechodím k němu). Vz stran přísloví: Ne-
milý. Č. — K. u provazníků = háky do
sloupů zaražené, na které se zavěšují pra-
meny silnější, když se z nich tlustší provazy