699

spouštějí. Us. — K-y = příční dřeva v lodi
jako žebra. Vz Kleč. Jg. — K., hák, Haken.
Kom. — K., kel, Keim. Tys. — K. = lesí,
úskok, List. Divných klik se chytá. Ros. —
K., z fr. clique. Vz toto. — K. vrtací. Šp.

Klikan, a, m., thia, korýš. Krok.

Klikatě, zickzack.

Klikatěnka, y, f., pedicellaria, býložilec.
Krok.

Klikatina, y, f. Krümmung. Krok.

Klikatosť, i, f. K. cesty.

Klikatý, krümmig, krumm gebogen. K.
nos (orličí), V., pazour, Kom., cesta, proud
vody, řeka, ulice. Us.

Klikev = klikva.

Klikonosek, ska, m., der Krummnas. V.

Klikonoska, y, f., gyrophora, lišejník.
Rostl.

Klikonosý, kdo má klikatý nos, ein
Krummnas.

Klikoroh, a, m., brouk. K. borový, hy-
lobius. Frč. 184., 185.

Klikorohý, krummhörnig. K. kráva (u níž
jeden roh stočen ku předu, druhý pak do
zadu). Dch.

Klikovatý, -ovitý=klikatý, krumm. Ros.

Klikový, Kurbel-. K. másnice. Um. les.

Klikva, y, klikev, kve, f., oxycoccus,
Moosbeere. Rostl. K. bahenní, žoravina. FB.
67., Cl. 91., Kk. 195.

Klikvový, Mossbeer-. K. kalina. Rostl.

Klím, u, m., klembaba, Gummi der Bäume.

Klíma, y, m., člověk váhavý, lenivý,
hloupý, klemživý, ein dummer, langsamer
Mensch. Hloupý Klíma dal vejce za žejdlík
vína (více vtipem dosáhl než ztratil. Vz
Vtipný). Lb. Pravýs K. (jen aby kleměl). Jg.
Z Klemens. — K., der Nicker, dřímal. Dch.

Klim-a, ata, n. (dle, Slovo'), řec, pod-
nebí; pás země. Klima, Himmelsstrich, Erd-
strich. Pod naším k-tem. Ler. — Klimatický
= podnební, klimatisch.

Klimakterická léta, v lék. odkvětlosť
ženská. S. N.

Klímati = kleměti. — kde. Bába v koutě
klímá. Jg.

Klimax, stupnice, stupňování řeči. Zhusta
se přihází, že pojem nějaký výrazy postupně
silnějšími a silnějšími se pronáší, což slove
klimax (y. ). ľ, ua£, řebřík, vzmocňování) nebo
naopak sestupně od nejsilnějšího k nejslab-
šímu, což slove antiklimax (ávTiy. /. ľ, ua£, od-
mocňování). Nechají tu vozů devět kop plných,
natlačených, vrchovatých. Let. 49. Hned
vzhůru, do zbraně a k boji. Všichni se va-
dili, prali až ku podivu. Kom. Lab. 18. Ohlas
v dáli slábne, tichne, umírá. Jak viděti, po-
jívá se tato figura pravidelně s asyndetem n.
polysyndetem. KB. 240. Vz Mk. Ml. 294.,
Zk. Ml. II. str. 172.

Klimba, y, f., bohyně. Háj.

Klimbati = klímati.

Klimborty, pl., m., šp. z něm. Kinn-,
Knebelbart, valousy, mrňata, frňousy, Schnurr-
bart. Jg.

Kliment, a, m., Klement.

Klimeš z Klemens.

Klíměti = kleměti.

Klimkovice, dle Budějovice, mě. v rak.
Slezsku. S. N.

Klín, u, m., klínek, nku, klínec, nce, klí-
necek, klinček, ečku, m., Keil, Bolzen. Klín
dřevěný, tesařský (luník), nosatý (sedlářský),
Jg., železný, kamenný. Us. Klín má tři
části: hlavu n. čelo (na které se tluče), strany
a břiť (ostří). Nz. K. Jednoduchý, dvojitý;
k. ku spojování a přitužování strojových
částek: závlač, S. N., rozběrací (Lösek. ), sta-
hovací (Pressk. ). Techn. K. k štípání dříví,
k lámání skály. V. K. zaraziti. Klínem něco
rozraziti. D. Drvoštěp palicí klín dohání.
Kom. Na tvrdý suk tvrdý musí býti klín;
Na tvrdý špalek tvrdý k. = zlého zlým zbýti.
Us., Lb. K. klínem vyraziti sluší. Č. Klin
s, klinom. Mt. S. Špičatý k. na zavilý suk.
Č. K. klínem hnáti, vyrážeti. Jinak: k. klínem
hnáti, vyrážeti, vybíjeti = dluh dluhem pla-
titi. Jel., Č. Vz Dluh. Kdo dluh dluhem platí,
ten klín klínem vyráží. Prov. Klínem vytr-
hnouti. V. K. mu do hlavy nevbiješ = ne-
přemluvíš ho. Ani klínem mu to z hlavy ne-
vybiješ. Š. a Z. Někomu klíny na hlavě strou-
hati, tesati (dříví na kom štípati). L. Ženě
a klínu nikdy nevěř. Šp. Lepší klín lipový
a hospodář nežli šafář ocelový. Šp. Něco
klínem upevniti. D. Dříví na klíny (klínové).
Sp. Má k. v hlavě. Vz stran přísloví: Své-
hlavý, Opilec, Lb., Č. Porozlítali se, prchají
jako lipoví klínové. Reš. Stran přísloví vz
Útěk. Č. Notný k. ruší lesa stín. Vz Šetrnost'.
Lb. Klín tesaři tovariši. Pk. Jaký tatík, taký
syn, jaký komín, taký mlýn, jaký peň, taký
klín. Pk. — K. u zedníků kameny n. cihly
ke klenutí a zvlášť ta cihla n. ten kámen,
kterým se klenutí zavírá. Schluss-stein, -zie-
gel. — K., želízko v cihličce, der Stahl. D.
— K., sekera drvoštěpů, v hlaví velmi široká.
Holzhaueraxt. Us. — K., vojska řad n. šik
klínu podobný. V klín se šikují (pořádají,
sestavují). Kom. — K., kolík, hölzerner Nagel.
Nový klobouk na klín zavěšují. Na Slov. —
K. (hřeb) v hlavě, bolesť od opilství, der
Nagel; opilosť, Rausch. Na Slov. — K.,
v sukni, v košili, v punčoše, v kalhotách, Keil,
Zwickel. Rohn. — K., prkno na konci se
úžící. — K., průtrž, Hodenbruch. V. — K.
chleba (veliký kus) Keil. Jestli tím klínem
špalek nepraští, hrom doň (šp. m. do něho)
uhoď (tím se jistě nasytí). Prov., Us. — K.
šatu, oděvu, přední díl roucha sebraný ve
způsobu klínu, der Schoos. V klíně něco
nésti. Ros. — K. lůno, der Schoos. V klíně
někoho vypěstovati. Jg. Seděla mu na klíně.
Us. Na k. někoho vzíti. V. Hady v klíne
nositi (nevděčné chovati). Us. Žené na klínu
nikdy nevěř. Us. Vypadl mu z klínu (z jeho
milosti). Ros. V božím klíně sedí (vše se mu
daří). Vz stran přísloví: Štěstí. Č. — K.,
hornina mezi dvěma žilami podoby oby-
čejného klínu. Vys. — K., cíp pole, das Eck-
stück eines Feldes. Půh. brn. 1459.

Klíňák, a, m., colius, pták vrabcovitý. Krok.

Klínastek, stku, m., Axinit. Rk.

Klincovati, verkeilen. Jg.

Klínec, nce, m., malý hlín. — K., hřebík,
kolík. Nagel. Na Slov. — K., karafiát, Nelke.
Na Slov. — Klince, křebíčky, Gewürznäg-
lein. Na Slov.

Klínek, nku, m., vz Klín. V. — K., Lei-
stenbruch. Us. — K. vroubkovaný, tentacu-