700

lites cinctus; kladký, styliola clavulus měk-
kýši. Frč. 227. — Na klínkách, jméno pole
u Petrovic. Dch.

Klinice, e, f., der Schoosbalken. Na Mor.
Rk. —

Klinik, a, m., z řec, učitel klinický. Vz
Klinika.

Klinika, y, f., z řec, vyučování v lékař-
ství u lože nemocného. Rk. K. ambulatorní
(kam nemocní sami docházejí, aby léčeni
byli); k. městské či polikliniky (docházení
k chudým nemocným po městě); k. v ne-
mocnici nemocí vnitřních, vnějších, očních,
prsních, syfilických, kožních, břišních, ner-
vových atd. S. N.

Klinisko, a, n., unförmlicher Keil. Rk.

Klíniti = klínovati.

Klinka, y, f., čepel u kordu, šp. z něm.
Klinge (Degenklinge). V.

Klinkati komu: chudému (špatně zvo-
niti). Ros. — čím: zvoncem, Er. P. 517.,
klingeln. — Již doklinkal = umřel. Ros.

Klínkovec, vce, m. Nagelfluhe (skalina).
Rk. —

Klinkovice, dle Budějovice, Königsberg,
na Mor.

Klínolistý, keilblätterig. Rostl.

Klinometr, u, m., stroj k měření sklonu
měřické tyčky k obzoru. Vz S. N.

Klinopád, u, m., clinopodium, Wirbel-
dosten. Rostl. Stoříšek, nátchové koření.
FB. 60.

Klinoperec, rce, m., sphenura, pták. Presl.

Klínot = klenot.

Klinouti, ul, ut, utí = klouti, picken.
Ptáci se klinou (klubají, líhnou se). Ros.
Zrno se kline (klíčí) Ros.

Klínovatě, keilförmig. Kosti k. spojené.
Us. —

Klínovati, klínem utvrzovati, klín vrážeti,
klínem vyrážeti. — co čím. Us.

Klínovatosť, i, f., Keilförmigkeit. Us.

Klínovatý, -ovitý, keilförmig. K. plocha
(listu), rolí, Us., kosť (v nártu). Rostl., hradba,
střílnice. Bur.

Klínovci, pl., m., belemnitidae, hlavonožci
vyhynuli. K. jurský (belemnites giganteus),
křídový (b. mucronatus). Vz Frč. 263.

Klínový, Keil-. K. kosť, písmo, lis. Nz.

Klio, gt. Klio-e (Klioje), dle Zk. Klio-i
(dle, Kosť), musa slávy t. j. dějepisu a eposu,
když se v nich slavné skutky minulosti vy-
pisují. S. N.

Klípati, klípám a klipi = těžce hýbati,
schwer bewegen. — čím. Sotva (očima) no-
hama klípá (klepe). Ros. — se. Sotva se
tam doklípal. Ros.

Klípě, chlípe, ěte, klipátko, a, n. =ži-
vočich zvláště hovádko čtvernohé. Ani klí-
pěte doma není. Ros. Ani klípěte nedržím.
Us. Ani klípěte dětem nezachoval (nic). Us.

Klípiti, vz Chlípiti.

Klipka, y, f., ein Abendgespenst, Rk. —
K., nosatá, chaetodon rostratus, ryba. Frč. 296.

Klisa, vz Klisna.

Klíse, ete, klisátko, a, n. = hříbě, ein
Füllen. K. orné. D. Ani klísete nemá. Ros.
Jdi na pole ke klísatům. Štele.

Klisinec, nce, m., Stutterei. Dch.
Klíska = kléska.

Klisna, y, (strč. klisa), klisice, klisenka,
y, f., kobyla, Stutte. Klisnu (k hřebci pou-
štěti, připustiti, beschälen, belegen, lassen.
Jg. Hřebce ke klisně připustiti. V. K. zů-
stala hřebná (hat angesetzte ). Šp. Klisna
chce ke koni; k. se koní. Šp. Na své k-č,
kudy ráčím, tudy skáči. Pk. — Vz Kobyla,
Rb. str. 267.

Klisní, Stuten-. K. ocas. Jel.

Klisnice, e, f., kobylna, das Gestüt. Plk.

Klisník, a, m., der Beschäler. Us. na Mor.

Klisniti, il, ěn, ění, beschälen. Us. na Mor.

Kliška, y, f., slaneček uzený, Pickling.
Na Slov. Plk,

Klíšť, ě, klíšťák, klešťák, a, klíštěk, ťka,
m., klíště, ěte, n., připínák, blecha hovadí,
psí. Ovce má klíšťáky. Us. Drží se ho jako
k. Č. Věší se jako k. na každého, Č. — K.
= škvor, Ohrwurm. Na Mor. — K. obecný
n. klíště, ixodes ricinus, živočich z řádu roz-
točů (acarina). Frč. 115. Vz S. N. K. svra-
bový. Rostl. Klíšťák ptačí, argas reflexus;
perský, a. persicus. Frč. 115.

Klíště, vz Kleště, Klíšť.

Klíštky, gt. štěk, pl., f. Das Zänglein.
K. na zuby. D. Do klíštěk, klíštkami něco
vzíti. D. — K. na dělání hřízencův (vz Ná-
stroj zahradnický); štipací, na drát, k uště-
pování drátu, ku kopulování. Cn. — Vz
Kleště.

Klíšťovitý. K-tí (acaridea). Krok.

1. Klíti, kliji, il, it, ití; klívati = klížiti,
leimen. Jg.

2. Klíti se, kliji se, il, ití = klíčiti, keimen.
Ječmen se klije a vyrostá. Us.

3. Klíti, kliji, il, it, ití = kliji, klinu,
picken, hacken. Ros. Ptáci se klijí n. klinou
= klubají. Ros.

4. Klíti n. kléti, kleji, eš, klej, kleje (íc),
el, klen n. klet (strč. klat), klení, kletí:
zlořečiti, zlého přáti, fluchen; vypověděti,
in den Bann legen, bannen; se, klenim jistiti,
schwören. Jg. — abs. Klel, až se nebe otví-
ralo, až se to k nebi psalo. Lépe zpívať
nežli klívať. Lb., Us. — koho. Klel mne.
Jel. Tak jej Bůh klel právě. Solf. Biskup
klel otce našeho (dal ho do klatby). Otters.
— se čím. Přísahou se klel. Sych. — na
koho. Rk. — se. Petr rozličně se klel (když
Krysta zapíral). Štelc. — koho pro co:
pro kacířství. Jd. — kdy. Při, po této práci
pořád klel. Us. — kde. Kdo za pluhem kleje,
zlé semeno seje. Lb.

Klitor-is, u, m., řec, poštěváček, ústroj
u žen mužskému údu pohlavnímu podobný
avšak mnohem menší. S. N.

Klív, u, m. = klí, klih. Na Slov.

Klivák, u, kliváček, čku, m. = zobák.
Šp., D.

Klivonůska, y, í. = utrhač, Nachreder.
Reš.

Klivý, kdo často kleje. Us. Dch.

Klízati = klouzati. Na Mor.

Klizení, n. = strojení, zdobení. Št. N.
Kř. 18. — K., Kliditi.

Klížiti, klížiti, 3. pl. -ží, kliž, že (íc), il,
en, ení, kližívati, leimen. — co čím: prkna
klihem. Us.

Klížiti se, lépe: klíčiti se, keimen. Cf.
Klih 2. = kel.