701

Kližka, y, f. = klihovka, der Speckwei-
zen. D.

Kližnatěti, ěl, ění, klihovatěti, schliefig
werden. Brambory klihovatějí. Us. Dch.

Kližnatý, klihovatý. K. brambory. Us.
Dch.

Klnouti, klnu (v Opav. knu, Pk. ), ut, utí,
(v Opav. knutí. Pk. ) = klíti, zlořečiti, fluchen;
bannen. — koho. Kterýž tebe klne. V. Klnou
(do klatby dávají) ho. V. — Mor. P. — koho
skrze co. Skrze sám tvůj život tě klnu (za-
přisahám). — na koho. Kom. Lab. 64. — se.

Klnuti, n., das Fluchen. K. matky nebolí
a hněv otce neholí. Reš. — K., klatba, der
Bann. V. — K. se, das Betheuern. Br.

Klnutý, kletý, verflucht; v kletbu daný,
gebannet. D.

Kloaka, y, f., lat., stoka, Rk. Kloak, Kanal,
Abtritt.

Klób, u, m., na Mor. K. lnu (jistá část'
lnu, obec. i kloub, šuta; svazek lnu, 30 zem-
niček). Ein Kloben.

Klobák, klubák = zobák. Us. v Krkonš.

Klobánka, y, f. Nasej hrášku nám na
k-ku (ke zobání). Er. P. 24.

Klobása, klobáska, y, f., Wurst, Bratwurst.
V. K. ze sekaných jater, vepřová, uzená. Jg.
Na vých. Mor. z masa vepřového sekaného
a uzeného. Brt. Rád by klobásou polt slanin
shodil (za malé veliké dostal). Vz Sobec. C.
Klobásou srazil polt slanin. Vz Šťastný. Lb.
Kdyby měly k-sy křídla, nebylo by lepšího
ptáka na světě. Hrš., Pk. Ne pro psa k. (dobrá
psu moucha). Jg. Více dnů než klobás (šetři).
Č., Pk. — K. malinové, u cukráře, Himbeer-
würstel. Dch.

Klobásník, a, klobáskář, e, m. Wurst-
macher. V.

Klobásový, Wurst-, Bratwurst-. Rváč.

Klobati = klofati.

Klobouček, čku, m., das Hütchen, Hütlein.
Pod kloboučkem někomu něco pověděti (ta-
jemně. Vz stran přísloví: Mluvení). Č. Živá
hlava klobouček najde. Ros. — K., bublina,
Wasserblase. Na Slov. a Mor. Voda kloboučky
vyhazuje. Plk. — K-y, alchemilla vulgaris,
der goldene Gänserich. D.

Kloboučí, n., na němž čumbrky rostou.
Dch. Gestrüpp vom goldenen Gänserich.

Kloboučina, y, f., Filz. — K. u kolovratu.
Filzlappen.

Kloboučinec, nce, m., pileanthus, rostl,
myrtovitá.

Kloboučisko, a, n., veliký klobouk.

Klobpučkovati někomu (dvořiti se mu).
Bern., Č.

Kloboučnický. K. řemeslo, palice, kotel,
kotce (místo, kde kloboučníci klobouky pro-
dávají). D. Hutmacher-.

Kloboučnictví, n. Hutmacherhandwerk.
Vz více v S. N.

Kloboučník, a, m., der Hutmacher, -han-
dler. D., Troj.

Klobouk, u, klobouček, čku, m., v obec.
mluvě: koblouk, strčes., na Slov. a Moravě
též koblúk, koblók (Mkl.; vz Gb. Hl. 124. ).
Der Hut. K. na tři facky (hrany, rohy, tří-
rohý), se širokou střechou, založený, ochlí-
pený, síťkový (ke včelám), bobrový n. kasto-
rový, cylindr, kalabreský, slovanský, ma-

ďarský (čikoš), poutnicky, špičatý, knížecí,
biskupský, V., kněžský, Jg., kardinalský,
vojenský, Š. a Ž., plstěný, hedvábný, sou-
kený, slaměný, letní,, zimní, lehký, těžký,
lýkový, Us., florentský, krátkostřechý, Šp.
širokostřechý, pravý panamský, vz Kk. 119.
Vz S. N. Pentle, palice, péro, stužka, věšák
na klobouky. Us. Podšívka do klobouku.
Us. Sklad k-ků. Dch. Části klobouků: střecha
n. ohyb n. okolek a dýnko n. oblina. Š a Ž.
K. na hlavu dáti, na hlavě míti; v klobouce
choditi. D. K. smeknouti, sejmouti, snímati,
Jg., někomu naliti. Us. Smekni! klobouk
dolů! Us. K. česati (= kartáčem čistiti).
Žalansk. Čím větší hlava, tím větší k. Jg.,
Š. a Ž. I pod ošumělým kloboukem moudrá
hlava bývá. Č. Mnoho hlav pod jeden klo-
bouk strčiti. Č. Nový k. na hřebík (na klín)
zavěšují, č. Obnošený k. na cestě nezmokne.
Choď 's k-kem v ruce. Vz Zdvořilost'. Lb.
Ona má klobúk (poroučí); Klobúčik si na
krivo zatláča (o krdém). Mt. S. K. na stranu.
K. na ucho. Mor. Poh. II. 32. — K. = po-
krývka na kotel, der Blasenhut. — K. na
komín. — K. cukru m. homole, Zuckerhut.
— K. v chemii, pokryvka kurbity, kolby
(alembík). Páry v k. se scházejí. Vys. —
K. v hutn. zadní vyvýšený díl formy, kte-
rouž vítr z měchu do ohně se žene, der
Busen. Us., Č. — K. u houby čásť hořejší, více
méně rozšířená, Hut, pileus, Kk. 77.: dužnatý,
klenutý, bílý, červený, vypouklý, nálevko-
vitě prohlubený, podkovitý, vejčitý, zakula-
cený, ďubkovaný. Vz Houba. Čl. — K. ve
vinařství. K. je třírohý rozvod, dlouhý a ši-
roký, jak toho réví žádá, hluboký dělníku
po kolena. Vz Krecht, Truhlice. Ck. 185.

Kloboukovina, y, f., das Hutzeug. Rk.

Kloboukovity, hutförmig. Us.

Kloboukový, Hut-. K. plsť. Bur.

Klobouky, dle Dolany, mě. na Moravě
v Brnenskú. Vz S. N.

Klobucko, a, n., mě. v gubernii varšavské.
Vz S. N.

Kloc, u, klocek, klůcek, cku, m., hadr,
cár, Fetzen, Lappen, Hader. D. — K., šat,
Kleid. Bel.

Klocák, u, m. = klocek, vz Kloc.

Klocař, e, m., hadrník, Hadersammler.
Rohn.

1. Klocka, y, f., haluška, knedlík, ein
Kloss. Na Slov.

2. Klocka, y, f., hadra, onuce, Hader,
Wisch. Us.

Kloč, e, m., zastr., Sprudel. Hank.

Klocek, čku, m., malý klok. — K., klček,
Flocke. K. vlasu. č.

Klof, vz Klofec.

Klofáč, e, m., posměšně, nos, die Nase.
Klofanda, y, m., příjmení. Us. Ve vých.
Čech. Jir.

Klofanec, nce, m., pohlavek, Kopfstück.
Na Mor.

Klofát, a, m., hrubian, hňup, Grobian.

Klofati, klofám a klofi, klofávati; klof-
nouti, fnul a fl, ut, utí = klvati, kacken,
picken. — koho kam. Klofla ho slepice do
prstu. Jg. — koho čím. Nosatcem něco
klofá (= kopá). Ros. K. zobákem. Us. —
jak. Slepička po zrnečku klove. Č.