Předchozí (701)  Strana:702  Další (703) |
|
|||
702
|
|||
|
|||
Klofcovati koho = tlouci, stossen, schla-
gen. — koho kam: do hlavy (= pohlav- kovati). Klofec, fce, klof, u, m. = klofnutí, ude-
ření zobem, kotníkem, 'prstom atd., ein Pick, Picker, Stoss, Hieb. Dala jí k. (vrána vráně). Er. P. 30. Dal mu k. do hlavy. Kopfstreich. Ros. — K., moučné jídlo, Sehmam. Us. Klofník, v obec. mluvě m. knoflík.
Klofniti, pantschen. Plk.
Klogsdorf, Klokočí u Hranice na Mor. —
2. Klokočov u Příbora, na Mor. Klohejniť, v Krkonoších kloktati. Kb.
Klohniti, 3. pl. hní, il, ěn, ění kochen,
kuchtiti, vařiti, chystati, strojiti. D. — co kde: Při pekelném ohni hněv a zlé sváry sobě na pochoutku klohní. MM. — se s čím. Co se s tím klohníš? Us. Na Slov. klochniti, klochtiti. Klochna, y, f., jídlo špatně upravené.
Us., Dch. Klochtačka, y, f. = klechtačka.
Klochtati, kloktati, klochtám, klochci,
klochtávati, krollen, krolzen. Tetřívek klohce. — kde. Voda v láhvici neplné klochtá n. kloktá. Us. Klok, u, m., hlahol jazykem působený.
Koně klokem říditi, pobízeti. Zlok. K. kře- sati, den Zungenschlag geben. — K., dlouhý plášť ženský n. mužský, z franc. cloque, pal- Huni. Mantel. Vzali k. ženě. Arch. IV. 9G. Na mužích kloček krátký. Chč. Síť. 157. — K., krystalek sněhový. Brt. Kloka, y, f. = kvočna. Na Slov.
Klokadlo, a, n., kloktadlo, Gurgelwasser.
Ros. Klokan, a, m., ssavec vačnatý s chrupem
zvířat bejložravých. K. velký, halmaturus giganteus; k. obecný, h. Benetti; k. skalní, hypsiprymnus murinus: Frč. 372. Klokati, prudeln, gurgeln. Voda kloká.
D. Klokoč kloká (praská). — kde. V hrdle klokám. Reš. — čím. Kamencem ve vodě rozpuštěným. Lk. Storax u víně vařený a tím kloktati mokrosť jazyka suší. Cern. Klokoč, e, m., klokoček = klokot, der
Quall, Brudel. Voda klokočkem se vaří (vře; klokotá). — K. = příval. Proch. Obrátil v krev k-če jich, abychu nepili. Ž. kap. 77., 44. — K. = vlna, Welle. — K., klokočka, rostlina, Pimpernuss. K. trojlistý, dvojrohý, zpeřený (sraphylea pinnata). Jg. Vz FB. 89., Kk. 232. Klokočina, y, f., Pimpcrnussstaude. Rk.
Klokočiti, il, ení, prýštiti se, sprudeln.
Lex. vet. Klokočitý, klokočem vroucí, brudelnd.
Iv. moře. Mand. Klokočka, y, f. klokoč a) Brudel, b)
Pimpernuss. — K., klokočová hůl, Pimper- nussstock. D. Klokočkový, klokočový, Pimpernuss-.
K. list, D., jádro, dřevo, Ros., růženec (z oře- chů klokočových). Us. 1. Klokočky, y, pl., klokočové ořechy.
Pimpernüsse. Plk. 2. Klokočky, adv. = klokočkem, wallend.
Na Slov. Klokočný =kloktaci, Gurgel-. K. voda.
Ros. — K., Pimpernuss-. K. mandelinka. Krok. |
Klokočov, a, m., Glockersdorf, ves v ra-
kouském Slezsku. Vz S. N. Klokočovitý. K. rostliny. Vz Klokoč.
Klokočská hora u Tábora, Ahornberg. Jg.
Klokot, u, m., klokotání vody, var, der
Sud, Wall, das Gebrudel. Voda se vaří, vře klokotem, klokočkem, klokočkou, das Wasser sprudelt. Ros. — K. = zpěv slavíkův. Klokotadlo, a, n. = klokadlo.
Klokotati, vz Kloktati. Klokotám, klo-
koci; klokotávati, brudeln. — abs. Voda klokotá. Slavík klokotá. Us. — kde. Voda v hrdle klokotá. Ros. — čím: kamencem nepáleným ve vodě rozpuštěným, má-li kdo zapálení krku. Klokotina, y, f. Gurgelwasser. Ros. —
K., klokoč, Pimpernuss. Kom. Klokotský. Všecko bere jako k. panna
Maria. Dch. Klokoty, dle Dolany, ves v Táborsku.
Vz S. N. Klokt, u, m. = klokot. — K., das Zun-
genschnalzen. Kloktačka, y, f., das Gurgeln. — K.
kloktadlo. Rostl. Kloktadlo, a, n. Gurgelwasser.
Kloktání, n., das Gurgeln. — K. = klok-
tadlo. — K. = kloktání, das Geklapper. K. čapí. V. Kloktati (klochtati), kloktám a klokci,
kloktávati = klektati, klappern; vyplacho- vati, gurgeln. Jg. — abs. Voda, vejce, cívka kloktá. Us. — co čím: hrdlo, láhvici vodou k. Us. Kloktá to na voze, není dobře přivá- záno. Us. (Turn. ). Jakoby kotlu, když vra klokce, pphasil oheň, an by ihned vřieti přestal. St. Klomen, e, m. = suk, větev, Ast. Na
Moravě. Klon, u, m., ohyb, der Bug; suk, Ast;
klon, klonek, klonka = klec, der Vogelbauer, Käfig. Ptáky do klonek chytati. Boč. — K., košík na slepice; slaměný úl. Jg. Klona, y, f. == klec. Vz Klon.
Kloněk, ňku, m., kousky těsta, z nichž
housky dělají. Us. K. trhati, aufreissen. Jg. Kloník, u, m., klon, suk.
Kloniti, 3. pl., -ní, kloň, ně (íc, il, ěn,
ění; klonívati. Sr. řec. /livetv. Schl. = chý- liti, neigen, biegen. Jg. — co: slova=-ohý- bati, abwandeln., Kom., stůl, hlavu atd. — čeho: šíje, šp. m. co. Brt. — co, se kam. Měsíc k zemi svůj bledý kloní běh. Ráj. Před někým k zemi se k. Nt. Plný klas k zemi se kloní. Sych. Kloniti se k pádu. Kom. Na druhou stranu se kloní (více s ní drží). Ros. Hlavu na druhou stranu, na levo, na pravo k. Za srdcem jiní údové se klonili tam, kam Bůh chtěl. Kom. — se. Toto sta- vení se kloní. Ros. — se přes co. Kloním se přes zábradlí. Us. Vícestvie sě nikamo nekloni. Rkk. 50. — se jak. Kloní se s od- porem, bez podporu. Us. Klonkovati, klunkovati = housky plésti,
Semmel flechten. Dch. Vz Kloněk. Kloňmo jíti, gebückt. Us.
Klonouti, ul, utí = kloniti se, padati,
sinken, fallen. Rokyc. Klop, u, m., Stürze. Techn.
Klopa, y, f., Lappen beim Rock. Dch.
|
||
|
|||
Předchozí (701)  Strana:702  Další (703) |