703

Klopati, klopám a klopci=klepáni, klo-
pfen. — na co: na dvéře. Baiz. — komu.
Srdce mu klopá. Us.

Klopec, pce, m., klop, Falle. Zlob. — Ho-
senschlitz. Mřk.

Klopiti, 3. pl. -pí, klop, pě (íc), il, en,
ení; klopívati, vz Gb. 141. (klepnu-klopím).

— co: peníze (sázeti, jakoby obrátě měšec;
mit dem Geld herausrucken), sklenice, stür-
zen. D. — co kam. Což smutně očičky k té
zemi klopíte? Er. P. 308. (niederschlagen).

— se. Stůl se klopí (převracuje), kippt. D.
Klopka, y, f., u krejčí: na kabátě lošna

sklopená. Us. Dch.

Klopkati, sachte klopfen. Na Slov. Plk.

Klopot, u, m. = klokot, Brudel. Voda
klopotem vře. Ros., D. — K., prudkosť, ná-
hlost, Eile, Hast. Klopotem na někoho se
obořiti. Solf. Klopotem přepadnouti. D. Klo-
potem do horšího ubíhati. Jg. — K. =
klopota.

Klopota, y, f. = strasť, psota, svízel,
Mühseligkeit, Kummer, Elend, Ńoth. Jg. Klo-
poty nejlépe zapiti. — Č., Pk.

Klopotati, klopotám a klopoci; klopotá-
váti, klokotati, brudeln; chvátati, eilen, ren-
nen; týrati se, stark arbeiten; těžko se živiti,
sich mühselig durchbringen, plagen. Jg. —
abs. Voda vře, až klopota (klokotem vře). Ros.

— jak kam. S velikou prudkostí stádo do
moře klopotalo (chvátalo). Ben. Dobrovolně
na smrť k. (běžeti). Hus. K hříchu (chvá-
tati). Hus. — za kým. Peklo za námi v pa-
tách klopotá. Ráj. —se s kým =hrýzti se,
sich plagen. Nikdy se s ním bitím neklopoť. L.

Klopotiti, 3. pl. -tí, il, cení = klopotem
se nésti, stürzen; 2. = velmi po něčem dych-
titi, wornach sehr trachten; 3. se=nuzovati
se, kümmerlich leben., K. se po neschůdné
cestě, sich abmühen. Č.

Klopotně, klopotem, hastig, eilig. K. bě-
žeti. Troj. K. K. od někud vyraziti. Us. —
K., mühselig. K. se živiti.

Klopotnosť, i, f. = klopot, kvapnosť,
Hast. V. Kde není střídmosti, musí k. pano-
vati. Jel. K. k něčemu. Kom. Učinil to z klo-
potnosti mysli. Jel. Kdy kto přílišnú klo-
potností a chtivostí jí jako vlk. Boč. — K.
= bída, klopota, Mühseligkeit, Kummer, Ar-
muth. D.

Klopotný, kvapný, rychlý, náhlý, prch-
livý, nakloněný, jähe, eilig, hastig, übereilt,
geneigt, Jg. K. hra, chlipnost', žádost', Jel.,
mladosť, slovo, vášeň. Us. — k čemu. Jsa
k zlému k. Br. Tělo k zlému, k hříchům
klopotné. Kom. — proti komu, čemu:
proti Bohu a jeho nařízení. Br. — K. =
bídný, psotný, strastný, elend, mühselig,
kummervoll. Jg. K. práce, D., život. Us.

Klopovati, Erz zusammen lesen. Plk.

Klopuška, y, f., capsus, kmyz. Krok.

Klopy, ův, m., ruda po haldách shledaná.

— Jg.

Klopý = příkrý, steil. Háj.

Klopýtati; klopýtnouti, tnul a tl, utí,
stolpern, straucheln. I čtvernohý kůň klo-
pýtne. Prov. K. přes kámen nepozorností do
jámy (klopýtnutím padnouti).

Klopýtavý, často klopýtající, klesavý,
strauchelnd. K. kůň.

Klosati do někoho, v Krkonoších = tý-
rati někoho slovem. Sb.

Klosterbruck, Louka u Znojma.

Klostergrab, Hrob.

Klösterle, Klášterec u Záhřebu na Mor.

Klosterneuburk, a, m., v Doln. Rakous.

Klosterschlägel, Drkolín.

Kloš, e, m. K. ovčí, melophagus ovinus,
členovec. Frč. 161.

Kloth-o, -oe, nebo dle Zk. -oi (dle, Kosť)
nebo: Klothy. Vz Leto. Nejmladší ze 3 Parc
či Sudiček. Držíc kužel předla nit života, S. N.

Kloub, u, kloubek, bku, kloubec, bce,
kloubeček, čku, m. — K., klób, lnu = svazek
30 hrstí, ein Kloben. Us. K. konopí. — K. —
příhbí údův, articulus, das Gelenk, místo
v těle, kde několik hutných částí (kostí,
chrupavek) se stýká, aniž srostly. Vz S. N.
Bolesť v kloubích (dna). V. Ruku z kloubu
vyvinouti, vyvrátiti, vymknouti. Us. Ruku
do kloubu napraviti. D. Ten tomu přišel na
kloub (vyskoutmal, vypátral věc; užívá se
často jizlivě). Us. Sml. — K. Čásť pně a jeho
větví mezi dvěma za sebou vynikajícími listy
se jmenuje k. či člen, internodium. Vz více
v Kk. 16. — K. = spona ke svírání. Háj.
K. do okenice pozlacovačský. Kh. — K.,
na Mor. = kyčel, die Hüfte. Lpř. — K., Feil-
kloben. Techn. — K., Knieholz. Vz Kleč.

— K., hever, zdvihadlo, na Mor.
Kloubák, a, m., stylops, hmyz. Krok.
Kloubavka, y, f. = pakostnice, Gicht.

Na Slov.

Kloubec = kloubek.

Kloubek, bku. m., vz Kloub. — K., der
Schaft an Gewächsen. D.

Kloubiti, il, en, ení, gliedern. Jg.

Kloubkovati, straucheln. Us.

Kloubnatěnka, y, f., monilia. Rostl.

Kloubnatice, e, f., chorispermum, rostl,
řeřichovitá. Rostl.

Kloubnatý, gliederig. Rostl.

Kloubní, Gelenk-. K. žíla, vodnatosť, V.,
nemoc n. bolesť (Gicht), Kom., vlhkost. Presl.

— K., kyčelní, Hüft-. — K. bylina, chla-
pina, boží milosť, das Gliedkraut. D.

Kloubovitý, gliedrig, gelenkig. Jg.

Kloubový, Glied-. K. žíla, spojení. Sal.

Klouc = klíč. Na Mor.

Klouče, ete, kloučátko, a, n., klouček,
čka, klučíček, čka, m., das Bübchen, ein
Junge. — K., šelmička, Schelm. Plk. — Vz
Kluk.

Kloučky, pl., f., klučeniny, půda lesní
v ornou obrácená. Rodeland. Č.

Klouda, y, m., jm. vlastní.

Klouditi, il, ěn, éní. — co: čistě praco-
vati, sauber, nett machen. — Ironicky = da-
remně, nehezky dělati, křesati, verwerfen.
Ten to kloudí! Us. na Mor.

Klouhacka, y, f. = klouzačka. V Krkonoš.

Klouhati se = klouzati se, Us. v Krko-
noších, gleiten.

Klouhavý = klouzavý. V Krkonoš.

Kloun, u, m. Schnabel des Schiffes. Čsk.

Kloudnosť, i, f., hodnosť, způsobnosť,
Hübschheit, Nettheit. Jg.

Kloudný = kalý, hodný, způsobilý,
hübsch, sauber, artig. K. vec, šat, člověk,
dílo, jídlo. Jg., Dch.