704

Klousa, klouza, y, f., die Klausur, v klá-
šteřích; die Klause, der Engpass. V. Klousa
mořská. Ler.

Klouti, kluji, klul, ut, utíi n. klíiti, kliji,
klil, it, ití; klinouti = klobati, picken. Vz
Klobati. — se. Již se vejce kluje (klubá,
klije, líhne). Na Mor.

Klouzačka, y, f., die Schleife, Glitsche.
Býti na klouzačce; choditi na klouzačku,
upadnouti na klouzačce. Jg., Us. — K. na
hlavě, pleš, die Glatze. Sych.

Klouzadlo, a, n., der Schlittschuh. Rk.

Klouzák, u, m., náčiní ve stroji, der
Glitsch er. Techn.

Klouzal, a, m., ein Schleifer.

Klouzati, klouzávati; klouznouti, zžnul
a zl, utí. K., gleiten, glitschen, rutschen. —
K. říká se o zajíci, když se pomalu a bři-
chem blízko země pohybuje. Šp. — abs.
Dnes tam klouzá. Us. — čím: nohou. D. —
komu. Noha mu klouzla. Jg. — (se) po
čem. Dnes nohy po náledí klouzají. Us. —
se kde: na ledě. Jg. — na čem: na ků-
slích. Ros. — se. Klouzá se =jest kluzko. Jg.

Klouzátko, a, n., zátka do kalamáře,
Stöpsel. Us. u Polič.

Klouzavka, y, f., die Rutschbahn. Světoz.

Klouzavosť, i, f., Schlüpfrigkeit.

Klouzavý, hladký, kluzký, schlüpfrig. Us.

Klouzek, zku, m., houba, podmáselník,
boletus luteus Krombh., Butterpilz, Schmalz-
ling, Pomeisel. Kk. 78. — K. či záběl, Feder-
weiss. Šm., Bř. 34.

Klouzněti, doutnati, glimmen. Th.

Klouzniti koho = mámiti (strč. ), täu-
schen, berücken, hinters Licht führen. Je-
manden etwas weiss machen. Kdo z nich
jest, aby lidu jalovým dostičiněním a smý-
šleným rozhřešováním neklouznil? Zyg.

Klovati, vz Klofati.

Klovatina, y, f., klovatá látka, Gummi.
Vz toto. K. arabská (bílá, vybraná, natu-
ralní, prostřední, vinožlutá, zrnitá), barbar-
ská, bassorská, džedská, embavi, mogador-
ská, sassa, senegalská, suakinská, východo-
indická. Kh. K.: gumma, dextrin, tragant
(gummi traganthae, bassorin), sliz rostlinná
(Pflanzenschleim). Vz Štk. 554. - 556., Kk. 11.

Klovatosť, i, f., Harz, Harzigkeit. Zlob.

— K. = klovatina, Gummigewächs, nabě-
hlina na kosti natvrdlá. Ja.

Klovatý, gummig, harzig. K. jezero, D.,
maso, Jg., vřed. Rostl.

Klub, u, m., koule házecí, frček, touš,
Wurfscheibe. — K. bednářský, jímž obruče
k deskám se přidržují, der Kloben, pachole.

— K. na Slov. = kyčel, Hüfte. — K., angl.
club (dýchánek, Prk. ), spolek scházející se
k určitému buď politickému neb pouze spo-
lečenskému účelu. Vz S. N.

1. Klubák, kluban, u, m. = zobák, der
Schnabel. Us.

2. Klubák, u, m., buphaga, pták drozdo-
vitý. Krok.

Klubaně, ě, klubaňka, y, f., toul na brou-
sek kosířů, das Schlotterfass. Us. Bolesl.

Klubati, klubám a klubi; klubávati, klub-
nouti, bnul a bl, nutí= klofati, mit dem
Schnabel hacken, picken. Jg. — co komu.
Krkavci mrtvým oči klubí. V. — co kde.

Vrána na dubě žaludy klube. Er. P. 103. —
se. Ptáci se klubají (líhnou se, 2. klofají
se). Jg. — se komu. Klubá se mu rukáv.
Jg. — se čím kam. Pelikán nosem se v prsy
klobe. V. — se s čím = párati se, zögern,
tändeln. Co se tam klubeš? Ros.

Klubec, bce, m. = klubák, zobák. Šp.

Klubečko, a, n., klubíčko, vz Klubko. Us.

Klubečnatý, knäuelartig. Rostl.

Klubečný, geknäult. Rostl.

Kluběnka, y, f., dactylis, tráva. Rostl.

Klubiti, v klubko svíjeti, knäueln.

Klubko, a, n., klubíčko, ein Knäuel. Na
jedno k. víti, navíjeti. V. S motovidla neb
svíjadel víjí se klubka. Kom. Ženy v hro-
madu právě jako v klubko se vtočily. Ler.
Po niti klubka (t. j. hledati). Ros. Kdo se
chce klubka doptati, táhni se po niti. Jg.,
Č. Po niti klubka dojdeš, Jg., se doviješ,
se doptáš. Č. Chytej klubko po niti. Jg.,
Č. — K., chomáč květů velmi malých, ne-
patrných, hustých. Kk. 42.

Klubkovati, na klubko navíjeti, winden,
Bern.

Klubkovatosť, klubkovitosť, i, f., klu-
bečná okrouhlosť.

Klubkovatý, -ovitý, knäuelartig. Ros.

Klubna, y, f., stroj k dělání šroubů, Schrau-
benwinde. Us. Ber.

Kluboš, e, m., dolomedes, pavouk. Krok.

Klubový, vz Kloubový, Klub.

Klucati, slabě mlátiti, schwach dreschen.
Na Mor.

Klůcek, cku, m., vz Kloc.

Klucoun, vz Klučovec.

Kluč, na Slov. klč, e, m., pařez, špalek,
der Stamm, Klotz. Jg. — K. rozporka k za-
přahání předních volů. Plk. — K., náčiní
pekařské. Jg. — K. =klíč, Schlüssel. Na Slov.

Klučácký, bübisch. Rb.

Klučák, a, m., der Bube. Rk.

Klučár, a, m. = klíčník. Na Slov.

Kluče, e, f., die Rodung, das Gereut. Gl.
92. Vz Klučiti.

Klučenina, vz Klučina.

Klučí, n., chrastí, Gestrüpp.

Klučík, a, m., vz Kluk.

1. Klučina, y, m., chlapec. Vz Kluk.

2. Klučina, klučenina, y, f., pole vyklu-
čené, novina, kopanina, rolí v nově zoraná.
Brachacker, Gereut. V., Kom.

Klučiti, 3. pl. -čí, kluč, če (íc), il, en,
ení; klučívati = kopati, planiti, vzdělávati,
urbar machen. 1554. — co: pole. Puch., lesy,
Us., luka. V.

Klučnice, e, f., motyka, Haue. Na Mor.

Klučník, zastr. = klíčník. Gl.

Klučovanina, y, f., Rodland. Boč.

Klučovec, vce, klucoun, u, m., motyka
nosatá, Stockhaue. Ros.

Klučovník, a, m., der Ausrotter von
Stämmen. Jg.

Klud, zastr. = klid.

Kludno, zastr =klidno, ruhig. V táboře
k. bieše. Rkk.

Kludnosť, zastr. = klidnosť.

Kludný, zastr. = klidný.

Klufta, y, f., v horn., žíla horní, zmrsk,
V., šp. z něm. Kluft. K. hlavní, křížová,
stříbrná. Jg. — K., klíště, Feuerzange. V.