708

Kmín, u, m., kmínek, nku, kmíneček, čku,
m., z lat. cuminum, jest plod k-u lučního
(carum carvi). Vz více v S. N., Kk. 198., Čl.
51. Der Kümmel. V. Kmín dlouhý (římský,
vlaský, krámský), lesní, horní, polní, vodní
(phellandrium, FB. 92. ), Jg., planý, V., černý,
luční, horský, panský lesní neb bílý, koňský,
francouzský, Kh., bulvatý. S. N. Polívka
s kmínem (kmínovice); sýr, chléb s kmínem.
Us. — 2. Kmín, a, kminek, nka, m. =
špatný člověk, lhář, zloděj, Dieb, Schurke,
Betrüger, Jg., z fr. gamin. Gl. 97. Z kterých
potom kmíni a zbojníci na cestách bývají.
Sněm 1612 p. 37. To je kmín! Nechť jsem
k., jestli... Us. Malé kmíny věšejí a veliké
pouštějí. Bern.

Kminař, e, m. Kümmelmann. Plk.

Kmíniti, okmíniti. — co: polívku, küm-
meln. Zlob. — koho = ošiditi, oklamati, be-
trügen. D. (Na Mor. )

1. Kmínka, kmínovka, y, f., kmínová ko-
řalka (rosolka). Kümmelwasser.

2. Kmínka, y, f., zlodějka, Diebin. Na
Slov.

Kminný = kmínový. K. jablka. Us.

Kmínovice, e, f., kmínová polívka, Küm-
melsuppe. Tabl.

Kmínovka, y, f., kmínová rosolka, kmínka,
Kümmelrosolie. Us.

Kmínový, Kümmel-. K. květ, kořen, ko-
řalka (kmínka), olej, polívka (kmínovice),
voda (kmínka). D.

Kmínský, špatný, zlodějský, klamavý,
lügenhaft, diebisch, betrügerisch. Vz Kmín,
2. D. Na Mor. a Slov.

Kmínství, n., kmínstvo, a, n., klam,
zlodějství, Lüge, Dieberei, Betrügerei. Na
Mor. a Slov.

Kmit, u, m., kmitnutí, Schimmer. Dch.

Kmitati (vedlé mkytati, Ht. Skup. 67.
O přesmykování hlásek vz Gb. 125. — čím:
šavlí (čerstvé pohybovati). Us. Vz Hmitati.
— se.

Kmitavý, hmitavý, flimmernd. Kmitavý
lesk. Dch.

Kmitohelmý Hektor, xocv&aíol. oc.

Kmitopisný. K. přístroj. Phonautogra-
phische Trommel. Ck.

Kmoch, a, m. == kmotr. Vz tr.

Kmoška = kmotra. Výb. I.

Kmotr, a, m., kmoch, kmotřík, kmo-
šek, kmotříček, kmocháček, kmuchá-
ček, kmochánek. Vok. kmotře (ne: kmotre).
K. z lat. compater, Ht., Zk. Vz Gb. Hl. 78.
Der Gevatter, Pathe. V. Jemuž kmotrem byl
a při sv. křtu držel. Břez. Kněz dítě u přítom-
nosti kmotrů křtí. Kom. Kmotrem býti komu,
za kmotra státi; kmotry prositi. Us. Nechval
kmotře hodův, až z nich pojedeš se ctí do-
mův. Pulk. Čím víc kmotrův, tím víc šelem.
Us., Č. Umře dítě, umře i kmotrovství. Č.
Vz S. N. — K., kmotříček, kmotřenec, kmo-
třině, komu stojíme kmotrovstvím, der Täuf-
ling, Pathe. — Kmotr Punčoška, Peter Zapfel.
Dch. —

Kmotra (strčes. kmochna), kmotřička,
kmotřenka, kmotřinka, kmochanka
(kmoška, strč. ), y, f. K. z lat. commater. V.
Vok. v obec. mluvě také: kmotra m. kmotro.
D., Zk. Co pak děláte, paní kmotra? Us.

Vz A (stran vokativu). Die Gevatterin, Pa-
thin, Taufpathin. — K., kmotřička, které
stojíme kmotrovstvím, die Pathe, das Pät-
chen. — K., klevetnice, eine Klatsche. Kom.

— K., žertovně = liška. Šp.
Kmotřenec, nce, m., kmotřině, ěte, n.,

vz Kmotr.
Kmotřiti, 3. pl. tří, il, ení, Gevatter sein.

— komu. Já mu k. nechci (nechci mu býti
kmotrem). Ros. —koho, se s kým = přáte-
liti, sich bekannt machen. Jg., Ros.

Kmotrování, n., das Gevatterstehen. Zítra
nemám času, jsem na k. Dch.

Kmotrovati == kmotrem nazývati, Ge-
vatter nennen; als Gevatter stehen. — komu.
Kmotrují sobě. Jg. — koho. On ho (lépe-
mu. Jg. ) kmotruje. Ros.

Kmotrovský, zastr. kmotrský, na Slov.
kmoterský, Gevatter-. K. slib, dar, právo,
peníz, Jg., list. D.

Kmotrovství, kmotrovstvo, a, n., zastr.
kmotrstvo, Št., na Slov. kmoterstvo, Gevat-
terschaft, Nepotismus. Stál mu v k. Ros. Státi
kmotrovstvím dítěti. D. Umře dítě, umře
i k. Jg., Lb. Na kmotrovství někoho se do-
žádati. Břez.

Kňabatka, y, f., srdcovatá motyčka, Kraut-
hacke. Us.

Kňahňa = kněžna, princezna. Na Slov.

— K. = kňahně.

Kňahně, ě, f. = růže (nemoc), Rothlauf,
osýpky, Friesel. Bern.

Kňákati, kňákám, al, ání; kňákávati =
káchati, schattern. Kačer (kačena, kačice)
kňáká, káchá. Kom.

Knap, a, m., z něm. Knappe, tovaryš,
zvláště soukenický a soukeník sám. Woll-
kämmer. V. — K., slul mladý urozenec,
který se rytířským činům učil, der Knappe. D.

Kňápati. Kuřata kňápají (tikají). Us. na
Želivsku. Sř.

Knapp, hart an.. A já seděl u samých
dveří.

Knapský, Knappen-, Tuchknappen-; zbroj-
noský. Vz Knap.

Knapství, n., Knappschaft; Tuchma-
cherei. v.

Knastr, vz Kanastr.

Kňaz, vz Kněz.

Knedlík, u, m., pl. knedlíky, na Moravě
knedle; knedlíček, čku, m., Kloss, Knödel.
K. z mouky n. moučný, ze sýra n. syrný,
tvarohový, jaterní, švestkový, krupičný,
z masa (uzeného), knedlíčky v polívce. Jg.
K. na míse (žertovně): kladiva, holí bratří.
Us. Sml. To je ráj na knedlíky a blaženosť
na koláče. Vz stran přísloví: Blahobyt. Č.

Knedlíkovatěti, talkig werden. D.

Knedlíkovatina, y, f., klihovatina v chlebě.

Knedlíkovatý, -ovitý, klössig, talkig,
striemig, schliefig. K. chléb. Us.

Knedlíkový. Knödel-. K. polívka. D.

Kněhař == knihař.

Kněhárna = knihárna.

Kněhařský = knihařský.

Kněhokrádce, e, m. Bücherdieb.

Kněhomil, a, m., Bücherfreund.

Kněhospisovatel, kněhsp., e, m., Schrift-
steller. Knihopisec.

Kněhotisk, u, m., Bücherdruck. Jg.