710

Kněžka, y, f. == kněžina. Puch.
Kněžkyně, ě, f., Priesterin. Koll.
Kněžna, y, f., knížecí dcera, Princessin.

— K., Fürstin, Us., ač dle Jg. neprávě m.
kníně. Káže k. vypraviti posly. L. S. 31.

— K., kněžina. Reš., Cyr. — K., ploský
kus železa, na kterém houžev visí u pluhu,
das Zuchteisen. Vz Houš. Rohn.

Kněžnin, a, o = kněžny. Us.

Kněžný = kněžský, geistlich. St. skl.

Kněžomúd, u, m. = brslen. Vz Kněží.
Na Slov.

Kněžotepec, pce, m. Priesterfeind. D.

Kněžoun, kněžour, a, m. = kněžík.

Kněžourský, pfaffísch. Jg.

Kněžourství, u. Pfafferei. D.

Kněžova, é, Kněžoves, vsi, f., Herrn-
dorf u Iiakov.

Kněžovati koho = na kněžství světiti,
zu Priester weihen. Augusta.

Kněžovka, y, f., manželka kněžova, Prie-
sterfrau. Kom.

Kněžovo moudí = kněžomúd.

Kněžský (knězský, kněský), fürstlich, kní-
žecí, zastr. — K., duchovní, priesterlich. K.
otrok. D. Sobota, kněžská robota. Prov.
Kněžské peníze a židovská duše, vše do pekla
kluše. Prov. K. sukně, oběť, klobouk, V.,
čepička. Jg. Vz Duchovní. — K. čepičky =
brslen. Vz Kněží.

Kněžství, n., stav kněžský, Priesterthum.
V. Na k. posvětiti někoho. Br. Vz S. N. —
K., knížectví, zastr. Jir. — Vz Kněžstvo.

Kněžstvo, a, n. = knížectvo, zastr., něm.
Fürstenthum. Dal. — K., kněžský stav, shro-
máždění kněží. Klerisei, die Priester. Svěcení
kněžstva. Kom. Vz S. N. — K., kněžství =
jmění knězi náležející. Cf., království, mark-
grabství. V k-u má sobě farář dáti nasekati
30 fur dříví na každý rok. Mus. 1847. p. 541.

Knibitz, Piňovice, Pňovice u Unčova na
Mor.

Kničeti = kňučeti.

Knid-os, a, m., mě. v Karii. — Kniďan,
a, m. — Knidský.

Knidr, u, m., pl. knidry = kroucené vlasy
nebo chlupy; kníry, kudrlinky, Locken. —
K., točené, kroucené ozdůbky, Schnörkel.
Milujme prostě bez knidróv kakýchs. Št. To
jsú jen kacís knidři (kudrlinky, frašky, ne-
podstatné věci). Št.

Kniha, kniha, y, f.; gt. pl. knih a kněh,
proto: knihtiskárna, kněhtiskárna, knihovna
a kněhovna, Mk., ale lépe: knih. Brs. 6.
Stran původu: Gb. mínění dra H. Jirečka
(Slov. pr. I. 152.; II. 230. ), že kniga s kněja
(Gb. Hl. 94., 96. ), což v pol. a rus. les, pů-
vodně dřevo znamená, souvisí, vědecky odů-
vodnil (Beitr. zur vergl. Sprachf. VIII. 108. ).
Vz Gl. 98., Mz. 43. Das Buch. — Kniha (-y):
veliká, malá, průpovědní, mešní, mateční
(matrica), rýsovací, psaná, tištěná, archová,
čtvrtní, osmerní, početní, denní (deník), pa-
mětní, modlitební n. modlicí (modlitby), k.
příjmů a vydání, radní, zlatá, černá (do černé
knihy žáka zapsati), městské, obecné, komor-
ničí, hospodářské, lékařské, Jg.; hlavní, grun-
tovní, obchodní, příruční, Řd.; k. školní: ná-
boženství, mluvnice (grammatika): česká, ně-
mecká, latinská, řecká, francouzská, vlaská,

anglická; zeměpis; dějepis, silozpyt (fysika),
přírodopis, lučba, stavitelství, mathematika
(počty), zobrazující měřictví (descriptiva), lo-
gika, psychologie, čítanka, slovník atd. Us.
K. čítací, Us.; poučná, vědecká, zábavná,
belletristická, zapisovací, pomocná, Pt.; ak-
tivní, k. pohledávek, zápisní, poukazovací n.
k. ukázek, Šp.; k. základní, Grundbuch, ale
lépe: k. pozemností, gruntovní, Bs.; křestní,
umrlčí, oddávací, Řd.; živnostnické, řemesl-
nické, obchodnické, obchodní, průmyslnické,
průmyslní, J. tr.; veřejné (pozemkové, měst-
ské, dsky), k. zákonův, S. N.; k. přirážek
a odrážek, vzájemného účtování (Abrech-
nungskontobuch), potvrzovací, vydajní (výda-
jov), hlavní vydací, zákázek daných, faktur
daných, ukázek stavebního úřadu, oprav sta-
vebních, příloh, služného, bilanční (rozvažná),
hlavní naturalní pivováru, polního hospodář-
ství, rozečtův, rozčetní, rozčítací, kapitalův,
pokladniční, zákázek obstaravatelských, účtův
obecních, smluv, kontrolní, přepisův, úvěrní,
běžná, deputatni (náchlebného), lhůt, vaječní,
zákázek obdržených, kupní, vkladní, dopl-
ňovací, odvodní (Erlagsbücblein), přehlední,
továrnicka, věřitelův, pozemková, tržební,
pomocná, poboční, hypotheční, protokolů (das
Protokollsbuch), berniční, listní, popisní (in-
ventář), lovci, zádušní, krámská, skladní, na
mzdy, likvidační, matriční (matrika, mateční),
mléčná, mincovní, zástavní, řádná, nepořádné
vedená, potřeb, roboty, zástav (zástavní),
snášecí (Skontrobuch), zemřelých, lhůtní, na-
hlížecí (Videatbuch); sirotčí, směneční, úroční,
důchodní, Čárkovaná. Šp. Knihy městské, die
Stadtbücher. Nál. Grunty, které se kněhami
městskými pod šos a pod právo městské za-
pisují. Václ. IV., Pr. 1861. str. 26. Vz Rb. 267.
K. pro školy (školní), pro lid, dle Šb: k. ku
potřebě ve školách, k poučení lidu vydaná.
K. písma svatého. V. Knihy obojího zákona.
V. Knihy černé n. rychtářské. V. Knihy
černé jsou knihy smolné, do nichž se psanci
(zločincové) zapisují. Ros. V knihách Mojží-
šových. V. Patero knih Mojžíšových. V. K.
pohonné, súdóv královských, úročnie, žalobní,
vz Vš. 564. K. onemocnělých, nemocných,
Marode-, Krankenbuch; k. oznamu, Rapport-
Journal. Čsk. K. k užívání, ne: k. k upo-
třebování, ein Buch zum Gebrauche. Dch. —
Propuštění (zápisu) z kněh; vypsání z kněh;
vepsání do kněh. J. tr. Zadání gruntů kni-
hami ku stvrzení přijde. Er. Kniha stávající,
chybně, vz Stávající. — Povolení ku vkladu,
k zapsání do kněh pozemných. J. tr. Vedení
kněh; knihami něco utvrditi (bücherlich si-
cherstellen); prodej kněh; vkladný, způ-
sobný (způsobnosť) ku vložení do kněh; žá-
dosť na vložení do kněh (vkladní žádosť:
vz Desky). J. tr. Smlouvy knihami stvrzeny
býti mají. Er. K. obchodní nemá rozličnou
rukou v témž čase psána býti; z knihy pří-
| ruční do knihy obchodní něco klásti. Rd.
Něco do knih zanésti n. vtáhnouti, chybně
m. vepsati, zapsati, vložiti. Šb. Knihy ob-
chodní podlé zákona vedené. Ěd. Závěrek
knih; důkaz knihami obchodními provésti;
průvodnosť knih obchodních (Beweiskraft);
knihy se vespolek neshodují; hlavní knihu
s úvěrnou srovnati; vklad do knih; z knih