Předchozí (710)  Strana:711  Další (712) |
|
|||
711
|
|||
|
|||
vymazati, propustiti; závod, obchod s kni-
hami veřejnými, s knihami rozmanitými; za- psati co knihami; znalý, povědom býti ve- dení knih obchodních (znalý ve vedení jich); knihu vésti, přepsati, předepsati, otevříti, založiti. Šp. Míti něco v knihách. S. N. Do černých kněh zapsati. Vz Msta. Č. K. se tiskne, tlačí v knihtiskárně. K. je půlarchová (folio), n. ve čtverce, v osmerce, v dvanácterce, v šestnácterce, osmnácterce, čtyřiadvaceti- čtverce. K. na sloupce rozdělená. Pt. Knihy vymysleti, skládati, sepisovati, spisovati, psáti, vydávati, na světlo vydati, tisknouti. V. Knihy spisovatel, písař, skladatel. V. V knihách kupčiti, V., s knihami obchod
vésti. Us. Knihu někomu připsati, obětovati, k ochraně poručiti. V. K-u někomu ctí a darem dáti, verehren. Sych. Vydal dílo v šesti kni- hách, lépe: o šesti knihách (nečiní-li dílo šest knih o sobě. Vz K., oddělení spisu). I viděl jsem a aj ruka vztažena byla ke mně a aj v ní svinutá k. Br. Knihami o zem vrci = učení nechati. V. Z kněh se učiti. Jg. Byl jeden mnich, měl mnoho knih a neuměl nic z nich. Prov. na Slov. Police na knihy. Us. Knize u kněze a knězi v knize dobře sluší. Ros. V knihách se něčeho dočísti. Kram. Knihu rozvinouti, hledati místo v knize. D. V knihách zběhlý, nezběhlý. D. To budu na
knihách čísti. Dal. Do obecních kněh po- znamenati. V. Kniha rodu, Stammbuch. Jg. Utonul v knihách. Č. Z knihy moudrý, bez knih němý (= nic neví. Vz stran přísloví: Neučený). Č. Mluví jako kniha (dobře, pěkně). Řeči poučují na hodinu, knihy na vždycky. Lb. Vz Spis, Náklad. — Knihy, oddělení spisu. Tento spis skládá se ze Čtyř knih. Us. K., jednotlivé sešity zemských desk. Gl. 98. Dílo v šesti knihách. Us. — Vz o čes. kni- hách v starší naší době. Tk. II. 414. — K., veřejná nebo soukromá zaznamenání. K-y klášterské. Vz Klášterský. — K. papíru a) psacího = 24, b) tiskacího = 25 archův; 20 knih = rys. S. N. — Knihy, čásť žaludku zvířat přežvykujících, jako z listů se sklá- dající, pantices, der Blättermagen. (Potrava u nich přichází nejprv do bachora, potom do čepce, pak do knih a konečně do žaludka
pravého, slez nazvaného, se spouští). Kom. Kráva i vůl knihy mají a přec čísti neumějí (a přec nejsou učeni). Vz Hloupý. Lb., Č., Frč. 379. — K., vz Kníhatka. Kniha, y, f., čejka, Kibitz. Us.
Knihař, e, m., kněhař, kdo knihy a) tiskne
= kněhtiskař, V.; b) opisuje (Bücherschrei- ber), Kom.; c) prodává = knihkupec, Buch- händler; d) váže (Buchbinder) a v tomto smyslu se tohoto slova nyní skoro výhradně užívá. Šp.: knělvazač (z něm. doslovně pře- loženo). Knihař archy hladkým, těžkým kla- divem vytlouká a srovnává, potom skládá a opět vytlouká, na vazadle motouzem a nití sešívá, lisem knihařským svírá a na hřbetě klíží. Knihu pak ořezadlem (obřezákem) oře- zává a desky z lepenky ku hřbetu přidělává. Hřbet a desky povlékají se koží, plátnem n. papírem. Potáhne-li se celá kniha koží, slove vazba tato francká; pakli jen hřbet, desky pak plátnem n. papírem, slove tato vazba polo- franckou. Obřez se barví n. pozlacuje. Nápis |
na hřbetě z pozlátka horkou mosaznou pe-
četí se vytlačuje. Pt. 110., S. N. IV. 717 (zde viz více). Vz Tk. II. 538. Knihařka, y, f. Buchbinderin. Vz Knihař.
Knihárna, y, f., knihkupectví. — K.,
knihovna, Bibliothek. V. — K., knihtiskárna. V. — Knihárník, a, m. Buchhändler; Biblio-
thekar; Buchdrucker. Ros. Knihařský. Buchbinder-. K. krám. Us. —
K. Buchhändler-. V. — K. Buchdrucker-. V. Knihařství, n., řemeslo zabývající se vá-
záním knih, Buchbinderei. Vz S. N. a Knihař. Kníhati, křičeti jako kníhatka.
Kníhatka, y, f., kniha (pták), stará děvka,
Kibitz. Dch. Kníhavka, y, f. = kníhatka.
Knihkupčík, a, m., s příhanou. Bücher-
trödler. Plk. Knihkupec, pce, m., kněhkupec. Vz
Kniha, Buchhändler. Kom. K. provozuje obchod a) nakladatelský, prodává-li knihy vlastním nákladem vydané; b) svěřený, pro- dává-li knihy od nakladatele mu svěřené za jistou srážku na ceně; c) obstaravatelský, jestliže mezi oběma prostředkuje, rozesýlá totiž knihy od nakladatele vydané těm, kteří vedou obchod svěřený. Pt. Vz Knihkupectví. Knihkupcová, é, f. Buchhändlersfrau. Jg.
Knihkupecký. Buchhändler-. Jg.
Knihkupectví, kněhkupectví, n. Buch-
handel. K. nakladatelské (Verlags-), svěřené (Sortiments-), obstaravatelské (Commissions- buchhandlung). Vz více v S. N. IV. 718. — Vz Knihkupec. Knihonakladatel, e, m. Buchverleger.
Knihonoš, e, m. Bücherträger. Reš.
Knihopis, u, m. Bibliographie.
Knihopisec, sce, m., Bibliograph. Rk.
Knihopisný, bibliographisch. K. slovník.
Kníhora, y, f. = kníhatka. Us. v Táb.
Knihosklad, u, m. Bücherniederlage. Us.
Knihotisk, u, m. Buchdruck. Vz více
v S. N. IV. 719. Kníhovka, y, f. = kníha Kibitz. D.
Knihovna, y, f., bibliotheka, Bibliothek.
Slovo toto marně zamítá Nitra, 1876., do- poručujíc: knižnice; k tomu dodává Dch., že by bylo lepší knihárna. K. zaříditi, spravo- vati, přehlížeti, v pořádku míti; pro knihovnu knihy kupovati, do knihovny knihy přinášeti, odváděti, dodávati, vraceti, vkládati, knihy z knihovny vydávati, půjčovati, se vypůjčiti, v knihovně knihy zapisovati. Knihovní, ího, m., jm. podstatné (dle
, Dnešní'), úředník, Buchhalter. — K., jm. přídavné, Buch-. K. dluh, výtah, úřad, po- hledanosť, věřitel, vklad, zápis, Šp., zapiso- vatel. Rk. Knihovnictví, n. Buchhalteramt. Jg. —
K., literatura. Knihovník, a, m. Bibliothekar. — K.,
Buchhalter. Jg. Knihoprodavaé, e, m. = knihkupec. Kom.
Knihoznalec, lce, m., knihoznatel, Bücher-
kenner. Us. Knihskladatel, e, m. Schriftsteller. Jel.
Knihtisk, u, m., Buchdruck. Vz vice
v S. N. IV. 719. Knihtiskař, e, m. Buchdrucker. Us.
|
||
|
|||
Předchozí (710)  Strana:711  Další (712) |