711

vymazati, propustiti; závod, obchod s kni-
hami veřejnými, s knihami rozmanitými; za-
psati co knihami; znalý, povědom býti ve-
dení knih obchodních (znalý ve vedení jich);
knihu vésti, přepsati, předepsati, otevříti,
založiti. Šp. Míti něco v knihách. S. N. Do
černých kněh zapsati. Vz Msta. Č. K. se tiskne,
tlačí v knihtiskárně. K. je půlarchová (folio),
n. ve čtverce, v osmerce, v dvanácterce,
v šestnácterce, osmnácterce, čtyřiadvaceti-
čtverce. K. na sloupce rozdělená. Pt. Knihy
vymysleti, skládati, sepisovati, spisovati,
psáti, vydávati, na světlo vydati, tisknouti.
V. Knihy spisovatel, písař, skladatel. V.

V knihách kupčiti, V., s knihami obchod
vésti. Us. Knihu někomu připsati, obětovati,
k ochraně poručiti. V. K-u někomu ctí a darem
dáti, verehren. Sych. Vydal dílo v šesti kni-
hách, lépe: o šesti knihách (nečiní-li dílo šest
knih o sobě. Vz K., oddělení spisu). I viděl
jsem a aj ruka vztažena byla ke mně a aj
v ní svinutá k. Br. Knihami o zem vrci =
učení nechati. V. Z kněh se učiti. Jg. Byl
jeden mnich, měl mnoho knih a neuměl nic
z nich. Prov. na Slov. Police na knihy. Us.
Knize u kněze a knězi v knize dobře sluší.
Ros. V knihách se něčeho dočísti. Kram.
Knihu rozvinouti, hledati místo v knize. D.

V knihách zběhlý, nezběhlý. D. To budu na
knihách čísti. Dal. Do obecních kněh po-
znamenati. V. Kniha rodu, Stammbuch. Jg.
Utonul v knihách. Č. Z knihy moudrý, bez
knih němý (= nic neví. Vz stran přísloví:
Neučený). Č. Mluví jako kniha (dobře, pěkně).
Řeči poučují na hodinu, knihy na vždycky.
Lb. Vz Spis, Náklad. — Knihy, oddělení
spisu. Tento spis skládá se ze Čtyř knih. Us.
K., jednotlivé sešity zemských desk. Gl. 98.
Dílo v šesti knihách. Us. — Vz o čes. kni-
hách v starší naší době. Tk. II. 414. — K.,
veřejná nebo soukromá zaznamenání. K-y
klášterské. Vz Klášterský. — K. papíru a)
psacího = 24, b) tiskacího = 25 archův;
20 knih = rys. S. N. — Knihy, čásť žaludku
zvířat přežvykujících, jako z listů se sklá-
dající, pantices, der Blättermagen. (Potrava
u nich přichází nejprv do bachora, potom do

čepce, pak do knih a konečně do žaludka
pravého, slez nazvaného, se spouští). Kom.
Kráva i vůl knihy mají a přec čísti neumějí
(a přec nejsou učeni). Vz Hloupý. Lb., Č., Frč.
379. — K., vz Kníhatka.

Kniha, y, f., čejka, Kibitz. Us.

Knihař, e, m., kněhař, kdo knihy a) tiskne
= kněhtiskař, V.; b) opisuje (Bücherschrei-
ber), Kom.; c) prodává = knihkupec, Buch-
händler; d) váže (Buchbinder) a v tomto
smyslu se tohoto slova nyní skoro výhradně
užívá. Šp.: knělvazač (z něm. doslovně pře-
loženo). Knihař archy hladkým, těžkým kla-
divem vytlouká a srovnává, potom skládá
a opět vytlouká, na vazadle motouzem a nití
sešívá, lisem knihařským svírá a na hřbetě
klíží. Knihu pak ořezadlem (obřezákem) oře-
zává a desky z lepenky ku hřbetu přidělává.
Hřbet a desky povlékají se koží, plátnem n.
papírem. Potáhne-li se celá kniha koží, slove
vazba tato francká; pakli jen hřbet, desky pak
plátnem n. papírem, slove tato vazba polo-
franckou. Obřez se barví n. pozlacuje. Nápis

na hřbetě z pozlátka horkou mosaznou pe-
četí se vytlačuje. Pt. 110., S. N. IV. 717
(zde viz více). Vz Tk. II. 538.

Knihařka, y, f. Buchbinderin. Vz Knihař.

Knihárna, y, f., knihkupectví. — K.,
knihovna, Bibliothek. V. — K., knihtiskárna.
V. —

Knihárník, a, m. Buchhändler; Biblio-
thekar; Buchdrucker. Ros.

Knihařský. Buchbinder-. K. krám. Us. —
K. Buchhändler-. V. — K. Buchdrucker-. V.

Knihařství, n., řemeslo zabývající se vá-
záním knih, Buchbinderei. Vz S. N. a Knihař.

Kníhati, křičeti jako kníhatka.

Kníhatka, y, f., kniha (pták), stará děvka,
Kibitz. Dch.

Kníhavka, y, f. = kníhatka.

Knihkupčík, a, m., s příhanou. Bücher-
trödler. Plk.

Knihkupec, pce, m., kněhkupec. Vz
Kniha, Buchhändler. Kom. K. provozuje
obchod a) nakladatelský, prodává-li knihy
vlastním nákladem vydané; b) svěřený, pro-
dává-li knihy od nakladatele mu svěřené za
jistou srážku na ceně; c) obstaravatelský,
jestliže mezi oběma prostředkuje, rozesýlá
totiž knihy od nakladatele vydané těm, kteří
vedou obchod svěřený. Pt. Vz Knihkupectví.

Knihkupcová, é, f. Buchhändlersfrau. Jg.

Knihkupecký. Buchhändler-. Jg.

Knihkupectví, kněhkupectví, n. Buch-
handel. K. nakladatelské (Verlags-), svěřené
(Sortiments-), obstaravatelské (Commissions-
buchhandlung). Vz více v S. N. IV. 718. —
Vz Knihkupec.

Knihonakladatel, e, m. Buchverleger.

Knihonoš, e, m. Bücherträger. Reš.

Knihopis, u, m. Bibliographie.

Knihopisec, sce, m., Bibliograph. Rk.

Knihopisný, bibliographisch. K. slovník.

Kníhora, y, f. = kníhatka. Us. v Táb.

Knihosklad, u, m. Bücherniederlage. Us.

Knihotisk, u, m. Buchdruck. Vz více
v S. N. IV. 719.

Kníhovka, y, f. = kníha Kibitz. D.

Knihovna, y, f., bibliotheka, Bibliothek.
Slovo toto marně zamítá Nitra, 1876., do-
poručujíc: knižnice; k tomu dodává Dch.,
že by bylo lepší knihárna. K. zaříditi, spravo-
vati, přehlížeti, v pořádku míti; pro knihovnu
knihy kupovati, do knihovny knihy přinášeti,
odváděti, dodávati, vraceti, vkládati, knihy
z knihovny vydávati, půjčovati, se vypůjčiti,
v knihovně knihy zapisovati.

Knihovní, ího, m., jm. podstatné (dle
, Dnešní'), úředník, Buchhalter. — K., jm.
přídavné, Buch-. K. dluh, výtah, úřad, po-
hledanosť, věřitel, vklad, zápis, Šp., zapiso-
vatel. Rk.

Knihovnictví, n. Buchhalteramt. Jg. —
K., literatura.

Knihovník, a, m. Bibliothekar. — K.,
Buchhalter. Jg.

Knihoprodavaé, e, m. = knihkupec. Kom.

Knihoznalec, lce, m., knihoznatel, Bücher-
kenner. Us.

Knihskladatel, e, m. Schriftsteller. Jel.

Knihtisk, u, m., Buchdruck. Vz vice
v S. N. IV. 719.

Knihtiskař, e, m. Buchdrucker. Us.