713

Knoflíkářka, y, f., Knopfmacherin, -hän-
dlerin. Jg.

Knoflíkářský, Knopfmacher-, -handler-.

Knoflíkářství, n. Knopfmacherhandwerk.
Jg. -

Knoflíkový. K. dírka, Knopfloch.

Kňoch, u, m., jelito kroupami nadité. Us.
Wurst.

Kňoras, a, m., kňouráš, starý hřebec,
alter Hengst. Us.

Knorky, pl., odění rukou. Žid.

Knoss-os, a, m., bylo mě. na Kretě.

Knot, u, knůtek, tku (knotek), knoteček,
čku, m. Der Docht. K. slove prostředek
k pravidelnému a nenáhlému spalování hoř-
lavin kapalných (líhu, kamfinu, olejů atd. )
n. takových pevných, jež horkem kapalní.
K. nespalný, S. N., argandský, lampový. Kh.

— K. k zapalování prachu, lunt, die Lunte.
V. — K. do ran, čípek, soukanec, cupanina,
die Charpie; k. špičatý, dlouhý, měkký. V.

— K. = hadry, cancory, staré věci vůbec,
zvl. šaty. Sebral své k-y (svých pět šve-
stek). Us. na Mor., Brt. Knoty na hlavě
(spletené n. srostlé vlasy). Kos. — K. ve
vředu, střeň, Eiterstock, Putz. D. — K., a,
m. = troup, hrubý člověk, Grobian. Ty knote !
Us. Knote shnilý! Jir. dh. Nevypitvaný k.
Vz Hrubý. C. — K., slovo lichotné: Ty
knote! (=malý čtveráku). Můj knote = mé
milé děcko. Počkej ty knote = šelmo. (Vždy
o dětech). Brt.

Knotař, e, m. Dochtmacher.

Knotařka, y, f., Dochtmacherin.

Knotek, tku, m., vz Knot. — K., tka,
m., der Knirps. Rk.

Knotiti, co: vlasy (plésti, másti), fitzen,
wirren. Us.

Knotní, Docht-. K. nůž. Techn.

Knotník, u, m., štipec na knot. Licht-
putz. Us.

Knotovitý, knotig. K. hůl, vlasy, hlava.
Vz Knot.

Knotovka, y, f., lychnis, Lichtnelke. Kk.
225., Čl. 22. K., melandryum. K. lepkavá (m.
viscosum), noční (m. noctiflorum), lesní (m.
silvestre), huňatá (m. villosum), lysá (gla-
berrimum; lychnis Preslií), luční (pratense).
FB. 83.

Knotový, Docht-.

Knouba, y, m., Wühler.

Kňoubati, něco, se s něčím (se meškati,
zdlouha pracovati). Rk. Zögern, langsam ar-
beiten.

Kňoubavý, trödelhaft. Rk.

Kňoubus, a, m., kdo má silné kňouby
(kníry). Kb.

Knouby, kňoubky, pl., m. = kníry. Us.

Kňoukal = kňoural.

Kňoukati, kňoukávati, miauen. Kočka
kňouká n. kňourá. — K. = tence jako mňou-
kavým hlasem mluviti. Kňourati, raunzen,
winseln, greinen. Ros.

Kňoukavec, vce, m. = kňoukal.

Kňoukavý, wimmernd, winselnd.

Kňoupavý = volný v práci. Kb.

Kňour, a, m. = divoký kanec (žertovně).
Eber. Šp.

Kňoural, a, kňourálek, lka, m., Raunzer,
Winsler. Jg.

Kňourati. To dítě pořád kňourá, raunzt,

winselt. Us. Kočka kňourá, kňouká, mňouká,
miauet. Us.

Kňouravý, kníkavý, kuňkavý, grinsend,
winselnd. Jg.

Kňoury, vz Kníry. — K., čisté, samo-
rostlé stříbro na způsob kadeří. Kraussilber.
Rohn., Am. — K., drobné knedlíčky do po-
lívky, kleine Mehlklösse. — K., dračky, Licht-
schleussen. Ros. — K., klihovatka z noh
dobytčích. Us.

Kňous, u, m. = kníry.

Knovatka, y, f., Kratze, Krauthacke. D.

Knovíz, e, m., místo v Čech.

Kňovka, y, f., druh hrušek. Dch.

Kňučeti, kničeti = kvičeti, skučeti, wim-
mern, winseln. Pes kňučí n. kničí. Us.

Kňučivý, kdo rád kňučí, wimmernd. Us.

Kňukal, a, m. To je věčný kňukal! Vz
Kňoural.

Kňukati = kňoukati.

Kňukavý, wimmernd.

Kňukna, y, f. = kňukava, Knautsche.

Knuta, y, f., z germánského: got. hnuto
= lat. flageílum, aculeus = bič, osten; skand.
knůtr, šved. knut, strněm. knoto (Knoten).
Vz Mz. 43. K., bič spletený z více řemínků,
na jichž koncích jsou olověné kuličky; slouží
k trestání zločincův. S. N., Rk.

Knůtek, vz Knot.

Knytel, tle, m., z něm. Knüttel, kyj, so-
chor. V. — K. v některých krajinách mor.
= roubík, jímž se povříslo zadrhuje (knut-
luje), na Hané, róbľ. Brt. — K., v kartách,
bastoni. V.

Knytlovati, kyjovati, z něm. Kom.

Ko se předsouvá: ko-r-moutiti. Šf., D., vz
R. — Ko, staroč. zájmeno, spojuje se s -li:
koli; odtud: kolik, kolikerý atd. D. Vz Kt.

str. 49. --ko (-bko) jest přípona, před kterou

se h do ž, ch do š, k do č, e v č mění:
jablko, klubko, oko — očko, ucho — ouško,
lůžko, zrnko. Vz H, Ch, K, -ek. Městečko,
slůvko, zrcátko, kuřátko, děťátko. Mkl. B. 265.

Koak, u m., uhlí z kamenného uhlí. Techn.
Vz Kok.

Koalice, e, f., z lat., spojení, zvl. spojení-
se více mocností proti společnému proti-
vníku. S. N. Koalition, Vereinigung, Ver-
bindung.

Kob, u, m., koba, hádání z ptačího letu,
augurium. Plk., Th., Výb. I.

Koba, y, f., kuba, kobík = krkavec. Rabe.
Koby neučerní. Vz Zlý. Lb., Ctib. Divná
jest on k. Ros. Zůstal tam, co k. na mrše.
Mus.

Kobáleti, kobaliti = valiti, wälzen. —
kam: do dveří. Us. — se jak. Jeden přes
druhého se kobálel. Us. v Prach.

Kobalt, u, m. (ďasík, cobaltum), polokov,
z něm. V. Kobalt špížový či kyz šmolkový
(Speiskobalt); k. švédský čili kyz kobal-
tový lesklý (Glanzkobalt). Vz S, N., Šfk.
260. —264.

Kobaltitý, Kobalt-. K. kysličník, Kobalt-
oxyd. Šfk. 261.

Kobaltnatý. K. kysličník, Kobaltoxydul;
soli, Kobaltoxydulsalze; dusičnan, salpeter-
saures Kobaltoxydul; síran, schwefelsaures
Kobaltoxydul; uhličitan, basich kohlensaures