Předchozí (712)  Strana:713  Další (714) |
|
|||
713
|
|||
|
|||
Knoflíkářka, y, f., Knopfmacherin, -hän-
dlerin. Jg. Knoflíkářský, Knopfmacher-, -handler-.
Knoflíkářství, n. Knopfmacherhandwerk.
Jg. - Knoflíkový. K. dírka, Knopfloch.
Kňoch, u, m., jelito kroupami nadité. Us.
Wurst. Kňoras, a, m., kňouráš, starý hřebec,
alter Hengst. Us. Knorky, pl., odění rukou. Žid.
Knoss-os, a, m., bylo mě. na Kretě.
Knot, u, knůtek, tku (knotek), knoteček,
čku, m. Der Docht. K. slove prostředek k pravidelnému a nenáhlému spalování hoř- lavin kapalných (líhu, kamfinu, olejů atd. ) n. takových pevných, jež horkem kapalní. K. nespalný, S. N., argandský, lampový. Kh. — K. k zapalování prachu, lunt, die Lunte.
V. — K. do ran, čípek, soukanec, cupanina, die Charpie; k. špičatý, dlouhý, měkký. V. — K. = hadry, cancory, staré věci vůbec,
zvl. šaty. Sebral své k-y (svých pět šve- stek). Us. na Mor., Brt. Knoty na hlavě (spletené n. srostlé vlasy). Kos. — K. ve vředu, střeň, Eiterstock, Putz. D. — K., a, m. = troup, hrubý člověk, Grobian. Ty knote ! Us. Knote shnilý! Jir. dh. Nevypitvaný k. Vz Hrubý. C. — K., slovo lichotné: Ty knote! (=malý čtveráku). Můj knote = mé milé děcko. Počkej ty knote = šelmo. (Vždy o dětech). Brt. Knotař, e, m. Dochtmacher.
Knotařka, y, f., Dochtmacherin.
Knotek, tku, m., vz Knot. — K., tka,
m., der Knirps. Rk. Knotiti, co: vlasy (plésti, másti), fitzen,
wirren. Us. Knotní, Docht-. K. nůž. Techn.
Knotník, u, m., štipec na knot. Licht-
putz. Us. Knotovitý, knotig. K. hůl, vlasy, hlava.
Vz Knot. Knotovka, y, f., lychnis, Lichtnelke. Kk.
225., Čl. 22. K., melandryum. K. lepkavá (m. viscosum), noční (m. noctiflorum), lesní (m. silvestre), huňatá (m. villosum), lysá (gla- berrimum; lychnis Preslií), luční (pratense). FB. 83. Knotový, Docht-.
Knouba, y, m., Wühler.
Kňoubati, něco, se s něčím (se meškati,
zdlouha pracovati). Rk. Zögern, langsam ar- beiten. Kňoubavý, trödelhaft. Rk.
Kňoubus, a, m., kdo má silné kňouby
(kníry). Kb. Knouby, kňoubky, pl., m. = kníry. Us.
Kňoukal = kňoural.
Kňoukati, kňoukávati, miauen. Kočka
kňouká n. kňourá. — K. = tence jako mňou- kavým hlasem mluviti. Kňourati, raunzen, winseln, greinen. Ros. Kňoukavec, vce, m. = kňoukal.
Kňoukavý, wimmernd, winselnd.
Kňoupavý = volný v práci. Kb.
Kňour, a, m. = divoký kanec (žertovně).
Eber. Šp. Kňoural, a, kňourálek, lka, m., Raunzer,
Winsler. Jg. |
Kňourati. To dítě pořád kňourá, raunzt,
winselt. Us. Kočka kňourá, kňouká, mňouká,
miauet. Us. Kňouravý, kníkavý, kuňkavý, grinsend,
winselnd. Jg. Kňoury, vz Kníry. — K., čisté, samo-
rostlé stříbro na způsob kadeří. Kraussilber. Rohn., Am. — K., drobné knedlíčky do po- lívky, kleine Mehlklösse. — K., dračky, Licht- schleussen. Ros. — K., klihovatka z noh dobytčích. Us. Kňous, u, m. = kníry.
Knovatka, y, f., Kratze, Krauthacke. D.
Knovíz, e, m., místo v Čech.
Kňovka, y, f., druh hrušek. Dch.
Kňučeti, kničeti = kvičeti, skučeti, wim-
mern, winseln. Pes kňučí n. kničí. Us. Kňučivý, kdo rád kňučí, wimmernd. Us.
Kňukal, a, m. To je věčný kňukal! Vz
Kňoural. Kňukati = kňoukati.
Kňukavý, wimmernd.
Kňukna, y, f. = kňukava, Knautsche.
Knuta, y, f., z germánského: got. hnuto
= lat. flageílum, aculeus = bič, osten; skand. knůtr, šved. knut, strněm. knoto (Knoten). Vz Mz. 43. K., bič spletený z více řemínků, na jichž koncích jsou olověné kuličky; slouží k trestání zločincův. S. N., Rk. Knůtek, vz Knot.
Knytel, tle, m., z něm. Knüttel, kyj, so-
chor. V. — K. v některých krajinách mor. = roubík, jímž se povříslo zadrhuje (knut- luje), na Hané, róbľ. Brt. — K., v kartách, bastoni. V. Knytlovati, kyjovati, z něm. Kom.
Ko se předsouvá: ko-r-moutiti. Šf., D., vz
R. — Ko, staroč. zájmeno, spojuje se s -li: koli; odtud: kolik, kolikerý atd. D. Vz Kt. str. 49. --ko (-bko) jest přípona, před kterou
se h do ž, ch do š, k do č, e v č mění:
jablko, klubko, oko — očko, ucho — ouško, lůžko, zrnko. Vz H, Ch, K, -ek. Městečko, slůvko, zrcátko, kuřátko, děťátko. Mkl. B. 265. Koak, u m., uhlí z kamenného uhlí. Techn.
Vz Kok. Koalice, e, f., z lat., spojení, zvl. spojení-
se více mocností proti společnému proti- vníku. S. N. Koalition, Vereinigung, Ver- bindung. Kob, u, m., koba, hádání z ptačího letu,
augurium. Plk., Th., Výb. I. Koba, y, f., kuba, kobík = krkavec. Rabe.
Koby neučerní. Vz Zlý. Lb., Ctib. Divná jest on k. Ros. Zůstal tam, co k. na mrše. Mus. Kobáleti, kobaliti = valiti, wälzen. —
kam: do dveří. Us. — se jak. Jeden přes druhého se kobálel. Us. v Prach. Kobalt, u, m. (ďasík, cobaltum), polokov,
z něm. V. Kobalt špížový či kyz šmolkový (Speiskobalt); k. švédský čili kyz kobal- tový lesklý (Glanzkobalt). Vz S, N., Šfk. 260. —264. Kobaltitý, Kobalt-. K. kysličník, Kobalt-
oxyd. Šfk. 261. Kobaltnatý. K. kysličník, Kobaltoxydul;
soli, Kobaltoxydulsalze; dusičnan, salpeter- saures Kobaltoxydul; síran, schwefelsaures Kobaltoxydul; uhličitan, basich kohlensaures |
||
|
|||
Předchozí (712)  Strana:713  Další (714) |