714

Kobaltoxydul; fosforečnan; sklo, Kobaltglas;
hlinitan, Kobaltaluminat; chlorid. Štk. 260.
až 2(53.

Kobaltoleštěn, u, m., Kobaltglanz. Šfk. 263.

Kobaltovec, vce, m., Glanzkobalt. Bř. 65.
Kobaltový, Kobalt-. K. květ, kyz, modřr.
Šfk. 263.

Kobela, y, f., kabela s víkem, Korb mit
einem Deckel. Plk.

Kober, bra, m. Knihkupectví I. L. Kober.
Vz Jméno.

Kobera, y, f., ein Watschelnder. Rk.

Koberati se, kolebavě jíti, watscheln.

Koberavý, watschelnd. Us.

Kobercovati, tapezieren. —koho=biti,
prügeln. Us. Poličan.

Kobercový, Tapeten-. K. stena. Jg.

Koberec, rce, kobereček, čku, m. Tkaná
pokrývka na stoly, na podlahu, na stěny atd.
Decke, Teppich, Tapete. K. tyrolský, per-
ský, turecký, francouzský, S. N., předpo-
stelní. Dch. Na k-cích jsme léhali. Vrat. 10.
— K., Sauerteig, nákvasa. Jg.

Kobereční, Tapeten-. K. stěna. Sych.

Koberečnice, e, f., Teppichmacherin. Jg.

Koberečnický, Teppichmacher-.

Koberečník, a, m., Teppichmacher. V.
Na Slov.: koberčář.

Kobeřice, dle Budějovice, Köberwitz,
ves v Opavsku.

Koberlík, u, m., Schöpfgefäss. — K.,
část' rostliny, z které květ vychází, Korb-
lein, corbula. V.

Kobi, Gobi, čínsky: Šama t. j. písečné
moře, poušť asijská po Sahaře na zemi nej-
větší. S. N.

Kobík, kubík, a, m., krkavec. Rabe. V.

Kobiti se. Kůň bujný divně se kobí (staví,
chová?), bočí, nohami mece. Bl.

Kobka, kůbka, y, f., síň, přístřeší, ku
př. u kostela, před domem. V. Přístavek
před kostelem slove také: babinec. Us. —
K., pokojík. V., Br. — K., hornický domek,
Berghütte, Rohn. Am. — K. na Mor., vrch
kamen, zídka za kamny. Rybay.

Koblása, m. = klobása.

Koblenec, Kobelenec, nce, m., Coblenz
(z lat. Confluentia), v porýnském Prusku.
Vz S. N.

Kobliha, kobližka, y, f., koblih, koblih,
u, kobližek, žku, m., pečivo z těsta, tvaro-
hem, povidly atd. nadívané, ein gefüllter
Kuchen; zvl. těsto kulovaté, povidly atd.
nadívané, v másle smažené, Krapfen. V. Ko-
blihy zadělávati, nadívati, smažiti, koupiti,
prodávati. K. v masopustě se smažívají. Us.
Nesmí se opříti, musí to shrýzti jako pes
horký koblih. Rváč, Poruč psu koblihy. Mus.

Koblihář, kobližkář, e, m., Krapfen-
mann. Jg.

Koblihářka, kobližkářka, y, f., Krapfen-
weib. Jg.

Koblihářství, kobližkářství, n., der
Krapfenverkauf. D.

Koblihovice, pl., dle Budějovice, smy-
šlené jm. místní. Karneval z Koblihovic.
Rváč.

Koblihový. Krapfen-. K. těsto.

Koblizka, y, f. = kobliha. Rk.

Kobližek, žka, m. = koblihář. Vz Kobliha.

Kobližka = kobliha.

Kobližník, a, m. Krapfenbäcker. Tk. II.
370.

Kobližnosť, i, f., Schleckerhaftigkeit. Jg.
Vz Kobližný.

Kobližný, rozkošný, sehleckerhaft, weich,
wollüstig. V.

Koblouk, u, m., kobluk = klobouk. V.,
Br. — K. = znamení prodeje, vích. — Posud
říkají děti koblouk m.. klobouk, že se jim
ono slovo snáze vyslovuje.

Koborec, rce, m., Brustkorb. V Dou-
dlebsku. Kts. — K., chmelný kvas, Sauer-
teig von Hopfen.

Kobrtati, kobrtnouti, klopýtnouti, stol-
pern. Us. u Jilem. — Kobrtal po schodech
dolův (stolpern). Div. z ochot.

Kobos, u, m., die Cymbel, zastr.

Kobrowitz, Köberwitz, Kobeřice v prus.
Slezsku.

Koburk, a, m., mě. německé. — Kobur-
čan, a, m. — Koburský.

Kobyla, y, f., kobylka, kobylice, koby-
lečka, kobylička; klisna, hřebice; divoká:
sveřepice; klisinka. Die Stute. K. hřebná,
hřebí, hřebice. K. špatná: herka, hemrlice,
mrcha, škapa. Kobylu připustiti. Kobyla se
ohřebí, ohřebila. K. pušťáku k sobě nedá.
K. počala, zůstala hřebná. Na kobyle jezdí
a kobylu hledá. Prov. Považ kobylo, co jsi
zorala. (Když někdo nějakou hloupost' do-
kázal. Vz stran přísloví: Hloupý. ). Č. Ne-
dávej mi kobyl, však na mně do mlýna ne-
jezdíš. Vz stran přísloví: Hana. Č. K. má
větší hlavu, ať se stará. Vz Lhostejný. Lb.
Nezáleží na tom, kobyla-li sivá, ale jak
táhne; Nech k. hlavu si láme, že má velkou,
co nám do toho? Pk. Jakmile kobyla jezdce
sednouť nechá, musí (má) také nechať jezditi.
Hnš. — K. n. zbranice, hranice před mostem,
mlýnem atd., ku chránění před ledovými
krami za času dřenice. Vys. Také: kozel,
ledolom, koza, zbraně, Jg., pod mlýnem:
splže. — K., přívora, sloup na stání, der
Stallbaum. — K., veliké kladivo v huti. D.
K. lomená, Stirnhammer, stlačovací, Schwanz-
hammer, nahazovací, Aufwerfhammer. Techn.

— K., v sladovně lešení na lísky, pod nimiž |
je oheň. Us. — K., řada obilí k mlácení
prostřeného a obilí samo k mlácení v řadě
ležící. Us.

Kobylák, a, m., Stutenhälter. Us., Dch.

— K., kdo kobyly připouští, der Hengst-
mann. V.

Kobylanec, kobylenec, nce, m., kobylí
lejno. Us. na Mor. Lpř.

Kobylář, e, m. = kobylák.

Kobylařiti = kobylářem býti. Bern.

Kobylářství, n., kobylářská živnosť, Stu-
tenmeisterei. Bern.

Kobylčí, Heuschrecken-. K. noha. Us.

Kobylé pole = občizna k pasení kobyl
a dobytka vůbec. Výb. I. — K., místo pro
kobyly a dobytek ohrazené. Gl. 98. — K. =
kobylna, das Gestütt. Vz Kobylý.

Kobylí, kobylý, Stuten-. K. mléko, hnůj,
maso, Ros., pole (vz Kobylé), hlavy (veliká
jablka; malé solní kbelíky, kleine Salzkübel,.
1490. Gl; k. hlava, hudební nástroj ve způ-
sobe houslí, na kterémž hudec točením ko-



	714

	Kobaltoxydul; fosforečnan; sklo, Kobaltglas; hlinitan, Kobaltaluminat; chlorid. Štk. 260. až 2(53. Kobaltoleštěn, u, m., Kobaltglanz. Šfk. 263. Kobaltovec, vce, m., Glanzkobalt. Bř. 65. Kobaltový, Kobalt-. K. květ, kyz, modřr. Šfk. 263. Kobela, y, f., kabela s víkem, Korb mit einem Deckel. Plk. Kober, bra, m. Knihkupectví I. L. Kober. Vz Jméno. Kobera, y, f., ein Watschelnder. Rk. Koberati se, kolebavě jíti, watscheln. Koberavý, watschelnd. Us. Kobercovati, tapezieren. —koho=biti, prügeln. Us. Poličan. Kobercový, Tapeten-. K. stena. Jg. Koberec, rce, kobereček, čku, m. Tkaná pokrývka na stoly, na podlahu, na stěny atd. Decke, Teppich, Tapete. K. tyrolský, per- ský, turecký, francouzský, S. N., předpo- stelní. Dch. Na k-cích jsme léhali. Vrat. 10. — K., Sauerteig, nákvasa. Jg. Kobereční, Tapeten-. K. stěna. Sych. Koberečnice, e, f., Teppichmacherin. Jg. Koberečnický, Teppichmacher-. Koberečník, a, m., Teppichmacher. V. Na Slov.: koberčář. Kobeřice, dle Budějovice, Köberwitz, ves v Opavsku. Koberlík, u, m., Schöpfgefäss. — K., část' rostliny, z které květ vychází, Korb- lein, corbula. V. Kobi, Gobi, čínsky: Šama t. j. písečné moře, poušť asijská po Sahaře na zemi nej- větší. S. N. Kobík, kubík, a, m., krkavec. Rabe. V. Kobiti se. Kůň bujný divně se kobí (staví, chová?), bočí, nohami mece. Bl. Kobka, kůbka, y, f., síň, přístřeší, ku př. u kostela, před domem. V. Přístavek před kostelem slove také: babinec. Us. — K., pokojík. V., Br. — K., hornický domek, Berghütte, Rohn. Am. — K. na Mor., vrch kamen, zídka za kamny. Rybay. Koblása, m. = klobása. Koblenec, Kobelenec, nce, m., Coblenz (z lat. Confluentia), v porýnském Prusku. Vz S. N. Kobliha, kobližka, y, f., koblih, koblih, u, kobližek, žku, m., pečivo z těsta, tvaro- hem, povidly atd. nadívané, ein gefüllter Kuchen; zvl. těsto kulovaté, povidly atd. nadívané, v másle smažené, Krapfen. V. Ko- blihy zadělávati, nadívati, smažiti, koupiti, prodávati. K. v masopustě se smažívají. Us. Nesmí se opříti, musí to shrýzti jako pes horký koblih. Rváč, Poruč psu koblihy. Mus. Koblihář, kobližkář, e, m., Krapfen- mann. Jg. Koblihářka, kobližkářka, y, f., Krapfen- weib. Jg. Koblihářství, kobližkářství, n., der Krapfenverkauf. D. Koblihovice, pl., dle Budějovice, smy- šlené jm. místní. Karneval z Koblihovic. Rváč. Koblihový. Krapfen-. K. těsto. Koblizka, y, f. = kobliha. Rk. Kobližek, žka, m. = koblihář. Vz Kobliha.	Kobližka = kobliha. Kobližník, a, m. Krapfenbäcker. Tk. II. 370. Kobližnosť, i, f., Schleckerhaftigkeit. Jg. Vz Kobližný. Kobližný, rozkošný, sehleckerhaft, weich, wollüstig. V. Koblouk, u, m., kobluk = klobouk. V., Br. — K. = znamení prodeje, vích. — Posud říkají děti koblouk m.. klobouk, že se jim ono slovo snáze vyslovuje. Koborec, rce, m., Brustkorb. V Dou- dlebsku. Kts. — K., chmelný kvas, Sauer- teig von Hopfen. Kobrtati, kobrtnouti, klopýtnouti, stol- pern. Us. u Jilem. — Kobrtal po schodech dolův (stolpern). Div. z ochot. Kobos, u, m., die Cymbel, zastr. Kobrowitz, Köberwitz, Kobeřice v prus. Slezsku. Koburk, a, m., mě. německé. — Kobur- čan, a, m. — Koburský. Kobyla, y, f., kobylka, kobylice, koby- lečka, kobylička; klisna, hřebice; divoká: sveřepice; klisinka. Die Stute. K. hřebná, hřebí, hřebice. K. špatná: herka, hemrlice, mrcha, škapa. Kobylu připustiti. Kobyla se ohřebí, ohřebila. K. pušťáku k sobě nedá. K. počala, zůstala hřebná. Na kobyle jezdí a kobylu hledá. Prov. Považ kobylo, co jsi zorala. (Když někdo nějakou hloupost' do- kázal. Vz stran přísloví: Hloupý. ). Č. Ne- dávej mi kobyl, však na mně do mlýna ne- jezdíš. Vz stran přísloví: Hana. Č. K. má větší hlavu, ať se stará. Vz Lhostejný. Lb. Nezáleží na tom, kobyla-li sivá, ale jak táhne; Nech k. hlavu si láme, že má velkou, co nám do toho? Pk. Jakmile kobyla jezdce sednouť nechá, musí (má) také nechať jezditi. Hnš. — K. n. zbranice, hranice před mostem, mlýnem atd., ku chránění před ledovými krami za času dřenice. Vys. Také: kozel, ledolom, koza, zbraně, Jg., pod mlýnem: splže. — K., přívora, sloup na stání, der Stallbaum. — K., veliké kladivo v huti. D. K. lomená, Stirnhammer, stlačovací, Schwanz- hammer, nahazovací, Aufwerfhammer. Techn. — K., v sladovně lešení na lísky, pod nimiž \| je oheň. Us. — K., řada obilí k mlácení prostřeného a obilí samo k mlácení v řadě ležící. Us. Kobylák, a, m., Stutenhälter. Us., Dch. — K., kdo kobyly připouští, der Hengst- mann. V. Kobylanec, kobylenec, nce, m., kobylí lejno. Us. na Mor. Lpř. Kobylář, e, m. = kobylák. Kobylařiti = kobylářem býti. Bern. Kobylářství, n., kobylářská živnosť, Stu- tenmeisterei. Bern. Kobylčí, Heuschrecken-. K. noha. Us. Kobylé pole = občizna k pasení kobyl a dobytka vůbec. Výb. I. — K., místo pro kobyly a dobytek ohrazené. Gl. 98. — K. = kobylna, das Gestütt. Vz Kobylý. Kobylí, kobylý, Stuten-. K. mléko, hnůj, maso, Ros., pole (vz Kobylé), hlavy (veliká jablka; malé solní kbelíky, kleine Salzkübel,. 1490. Gl; k. hlava, hudební nástroj ve způ- sobe houslí, na kterémž hudec točením ko-