717

měla kočka křídla, byli by skřiváncí drazí.
Hnš. K. myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí.
D., Šp. K. myšího lovení nenechá. Reš. Nehraj
kočko s uhlem, nožku si spálíš. Šp., Lb. K-y
z předu umějí lízati a po zadu drápati. Reš.
čím s kočkou víc zahráváš, tím spíš škrábne.
Šp., Lb. Kočka nelovná, ústa nemluvná ni-
čeho nezískají. Us. Počkej, až k. vejce snese;
jen co kočka vejce snese. Us. Neptej se u k-y
po koblihách a u psa po koláčích. Pk. Tin-
tili vantili kočička brouk = hloupost, ein
dummes Zeug. Aby tě kočička pohladila.
Prov. Vz Pes. — K. Má kočky (sršně)
v hlavě = třeští se. V. Vz stran přísloví:
Blázen. — K., vyčesaný a v hrst svázaný
len. Na vých. Mor. — K., nástroj k boření.
Výb. I. Die Sturmkatze. — K. = zaječice.
— K. železná (na Slov. mačka) == kotev.
Anker. Plk.

Kočkář, e, m., Katzenfreund. — Koč-
kářka, y, f. Katzenfreundin.

Kočkodan, a, m., cercopythecus, opice
Štíhlá s lícními torbami, s hýžděmi lysými.
K. zelený, c. subacus. Vz Frč. 399. Schwanz-
affe.

Kočkovati se, kočkovávati se = vaditi
se, hašteřiti se, katzbalgen, hadern. Kom. —
se s kým. Rád se s každým kočkuje. Sych.

Kočkovatý, katzenäugig. V.

Kočkovitý, vz Ssavci, S. N.

Kočkovnice, e, f., vadivá žena, Zänkerin.
Bern.

Kočkovník, a, m., Zänker. Bern.

Kočkovný, svárlivý, zänkisch.

Kočová, é, f., die Nová; žena kočího, des
Kutschers Weib. Vz Kočí.

Kočovací, Kutsch-. Dch.

Kočovati, jeti, kutschen; nomadisiren.
Národové v Sibiři kočující. Krok.

Kočoviště, ě, n., Lagerplatz (der Nomaden).

Kočovní = kočovnický. Šf.

Kočovnický, nomadisch. K. život vésti.

Kočovník, a, m., ein Nomade. Šf.

Kočovský, kočí, Kutsch-. K. kůň. D.

Kočový, Kutsch-, Wagen-. Na Slov.

Kočuda, y, f., nečesaná hlava, unge-
kämmter Kopf. Na Slov.

Kočvarda, y, f., špatný nápoj, schlechter
Trank. Na Slov. Bern.

Kodan, a, m., Kodaň, i, f., dán. Kjöben-
havn, něm. Kopenhagen, hl. mě. Dánska. —
Kodaňan, a, m. — Kodaňský. Vz S. N.

Kodau, Kádov u Krumlova na Mor.

Kodein, u, m. (C₃₆ H₂₁ NO₆ + 2HO) jest
organická zásada. Vz S. N., Šfk. 624.

Kodicill, u, m., z lat., dodatek k poslední
vůli, das Kodicill. Rk.

Kodifikace, e, f., z lt., sestavení zákona.
Rk. Kodifikation.

Kodkodákati, kotkodákati, gackern. Sle-
pice kodkodáká. Us. — kde. Slepice v kur-
níku, na dvoře, za stodolou atd. kotkodáká,
že vejce snesla. Us. — K. = tlachati, albern
reden.

Kodlučovati = děliti. Jg.

Kodrcati, kodrcávati se = třásti se, schüt-
teln. Dítě se kodrcá (potřásá se na kolébce
o něco zavazující). Us. v Krkonoších.

Kodrcování, n. = tok tetřívka, Birkhüh-
nerbalz. Šp.

Kodrcovati = tokati, balzen, o tetřívcích.
Šp. — K. = dorážeti na koho, zu bewegen
trachten. Us., Dch.

Kodrejniti, rýpati, wühlen. Svině zemi
kodrejní. Us.

Kodr-os, a, m., poslední král athenský.
Vz S. N.

Kodulka, y, f., mutilla, hmyz. Frč. 168.

Koefficient, u, m., součinitel v počtářství,
Rk. —

Koffein = kaffein. Vz také Kk. 171.

Koffeřovati. Statku svému zlořečiti, láti
a k. musejí (sedláci). Vod.

Koflík, u, koflíček, čku, m.; číše, kalich.
V. Nejspíše z strněm. kupfili, Küpfel, lat.
scyphus. Becher. Mz. 53. Vz Gl. 98. — K.,
cába na kostky. Becher.

Koflíkovitý, becherförmig. K. odkvětí.
Rostl.

Kofroj, e, kofroň, ě, m., zubáč, raffzähnig.
D. —

Kofroň, ě, kofroun, a, m., zub z pořádku
vyvstávající, ein Raffzahn. Us. — K., ein
Lümmel, Bengel. Us.

Koháceti, el, en, ení = šlapati, treten.

Koháč, e, m., kohát, v Krkonoších —
pařez. Kb.

Koháčový = kroupový. Na Slov.

Kohaerence, e, f., lat., Bindekraft, spo-
jitosť. Rk.

Kohaese, e, f., z lat., spojitosť, spojivosť.
S. N. Kohäsion.

Kohát, u, m., vz Koháč. Stock. — K.,
přezdívka = nemotora.

Kohátiti, co: stromy = porážeti. Us.
u Jičína. Šb.

Kohátka, y, f., tofieldia. K. kalíškatá, ca-
lyculata. FB. 21.

Kohekati = plakati jako dítě, Aqu.; kři-
četi jako zajíc. Th.

Koho, gt. od kdo. Kdy „čí" ? Vz Kdo.

Kohorta, y, f., z lat. cohors, oddělení
vojska u Římanů, 1/10 legie, asi tolik, co
u nás prapor. S. N.

Kohout, a, strč. kohút, kohoutek, tka,
m.; samec slepičí: kúr, kour, kurek, kokoš,
kokot, rus. pětuch, der Hahn, gallus galli-
naceus. Kohoutě, ěte, n. K. domácí. V. K.
kokrhá, se čepýří, hrabe, vodí slepice, časy
předpovídá, se potýká, nepřítele zahání. Us.
K. kokrhaje na smetišti hřeben vyzdvihuje.
Kom. Jest kohoutem na smetišti (někde svým
pánem). Prov. K. na svém smetišti nejraději
kokrhá (rád kokrhá a zpívá). Jg., Č. Co k.
na svém smetišti (vz Neústupný, Svéhlavý).
Č. Vyšlapuje si jako k. na smetišti. Sk. Pozor,
abychom jeden druhého nezašlápli (řekl ko-
kout mezi koňmi se kutaje, když se kníkati
počali)! Č. Jde přes to jako k. přes uhlí (na
lehko si to béře) n.: Protoť k. kokrhati bude!
Vz Nedbalý, Nevšímavý. Č. Kdo nejsa k. ko-
krhá, pokoj mrhá. Č. Chodí co uklibaný k.,
co nedomrlé prase, co můra, co sup, co za-
řezaný, co by ho vyssál, co ztrápený officír.
Vz Mrzutý. Č. K. zapěl = minul čas. Vz
Čas, Pozdě. Č. Dobrý k. nebývá tlustý
(tučný = pracovitý netyje. Vz Práce. Lb. ).
Č. Dva kohouti na jednom smetišti nesrov-
nají se. Je jako k. (vz Svárlivý, Hněvivý);
K. na svém smetišti smělý. Lp. K. na svých