720

švestkový, mazaný (mazanec), makový, obětní,
Jg., tvarohový, skořicový, s povidly, s má-
slem (Er. P. 39. ), s tvarohem atd., perní-
kový, hruškový, malinový, rivisový, meruň-
kový atd. Us. K. český, berounský, karlo-
varský, vídeňský, německý, hanácký (mající
přes střevíc v průměrů, Mřk. ), z bílků, žlout-
kový, zakládaný (na kraji zahnutý, přehybák,
skládanec, zakládanec), rozmrštěnec (neslo-
žený), pleskanec, calenda (polský), kabáč
(nekvašený), nadívaný (zavinutka), calapa-
tinka (calapina, rozpuk, gefurcht), osuch
(osouch, posuch, posuška), spařený, zaviňák
(točenka), kružáček (malý kulatý), pletený
(pletenec, kolenec), hanuška (z mouky a bram-
borů), se smíšeným ovocem, pěšák (opěšaný,
nemazaný), neposypaný, lipský, portugalský,
janovský, neapolský, hanoverský, kulebjaka
(vatrušky, ruský), poškrabek (postruhník,
z vyškrábaného těsta), nálesník (tenký na
zelných listech pečený), posobek, mrkvanec
(mrkví naditý), pagáč či praskáč (ve Valaš-
sku, na Mor. ), třepáček (třepanka, placka),
pleskanec, z těsta chlebového, ohnipera (druh
k. perníkem posypaný), výsluha, výslužka
, ku př. z hodů přinesený), pohlodek (z hrubé
mouky neb z výškrabků), chudý rytíř
(z mouky, mléka, pepře, vína a oleje), hně-
tinka (hnětka, hnětice, křehtík, křehnětka,
křehký, hnětený), režňák (z černé mouky),
lepenec, měchura (který se dává čeledi ze
služby vystupující), preceptorák (s čerstvými
švestkami), družbanec (k družebné neděli
dělaný), očepák (při čepení nevěsty na stůl
dávaný), tručák (u Hanáků s švestkami),
pecivál (s chlebem pečený), radvanec(k svatbě
pečený). Šp. Prkno koláčův. Mlčí (sedí tiše)
jako s teplým koláčem (jak peň, jako s te-
plou bábou). Vz stran přísloví: Tlachal, Č.,
Prov. Dostaneš koláče, až ho vrána nakváče.
Vz Nikdy. Lb., Us, Č. Kdo má k., najde
i družbu. Vz Přítel. Lb., Jg., Č. Žáden bez
práce nejí koláče. Us. Dobrá vůle koláče jí,
zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Jg. Když
pere (žena), čert ji bere; když koláče peče,
div se nevzteče. Us. Má tvář jako koláč =
pleskatou. Zlob. Lepší chléb ve svobodě,
nežli k. ve službě. Prov. Vz Knedlík. Krásná
řeka břehami (m. břehy), oběd kolácemi (m.
koláči). Vz Jídlo. Lb. Lepší ať i černý k.
nežli prázná mošna; Nikdo nemůže celému
světu koláčů napéci. Pk. — K. = užitek,
dar, Belohnung, Geschenk, Nutzen. Chtěje
k. od něho získati. V. Dal mu dobrý koláč.
Háj. Získal dobrý k. (dar, odměnu; týmž
smyslem k. i u St. ). Z malého k-če obec
zradil. Vz Porušený (soudce). Č. Zemi dá
dobrý k. Půh. brn. 1447. Koláčem jsa osle-
pen súdce. Št. Velmi špatný k. za to vzali.
BP. Nějaký koláček uhoniti. Rváč. Vzav
k. 20 zl. V. Soudcové dají sobě palček pod-
mazati a nějakými koláčky okrotiti. Reš.
Jel ku králi napřed, aby sobě koláč získal,
jelikož lakomec jest. Aug. 21. — Koláčky
pána Boha či syrečky či ratáčky v obecné
mluvě = plod slezu. Vz Kk. 227. — K. ma-
teční, placenta uterina. Mutterkuchen. D. —
K. vosku, kotouč, der Wachsboden. D. —
K. = kaluže, der Sudel. D. — K. električný.
— Koláčky pro myši.

Koláčkář, e, m., Kuchenbtäcker, -handier,
-esser. Jg.

Koláčkářka, y, f., Kuchenbäckerin, -hän-
dlerin, -esserin. Jg.

Koláčkový. Kuchen-. Bern.

Koláčnice, e, f. = koláčkářka. Jg.

Koláčník, a, m. = koláčkář.

Koláčový, Kuchen-. K. těsto. Us. K. díra,
Luftröhre, žertem. Zaskočilo mu do kolá-
čové díry =— zakuckal se. Us.

Kolandrovati = zahálčivě choditi. V Kr-
konoších. Kb.

Kolar, u, kolárek, rku, m., z lat. collare,
das Kollare, der Koller, die Halsbinde einiger
Geistlichen. K., nákrčník, náhrdlec. Vz S.
N. — K., dlouhý, tlustý, kožený kabát. Ros.,
V. — K., popásní kabát, Leib ohne Ärmel. V.

Kolář, e, m., kdo kola a vozy dělá, ko-
lesník, kolesař, der Wagner. V., Kom. K.
dělá z březového atd. dřeva na vlku a špalku
pořezem, dlátem, širočinou a nebozezem dře-
věné části vozu: kola, oje, nápravy, náko-
lečníky, řebřiny atd., pak trakaře, pluhy,
brány atd. Pt. 88. Jiné jeho nástroje jsou:
žlábkovec, prutovník, hoblík zakroužený,
oblounkář, obřeznice, hoblice (poříz kolář-
sky), želízko n. kozí nožka neb podbradka,
křídelník, nástěnkář. Šp. Vz Vrtačka, Tk.
II. 374., 381.

Kolárčík, a, m. = kolářík. Cf. Kupčík.
U Opav. Pk.

Kolařík, a, m., der Wagnerjunge. D.

Kolářiti, il, ení, das Wagnerhandwerk
treiben. D.

Kolářka, y, f., die Wagnerin.

Kolárna, y, f. Wagnerwerkstatt. Plk.

Kolářovic, des Wagners. K. syn, dům.

Kolářský, Wagner-. K. řemeslo, tovaryš,
nebozez. D.

Kolářství, n., das Wagnerhandwerk, ře-
meslo mající za úkol zhotovování všech dře-
věných částí vozu. Vz Kolář. S. N.

Kolatura, vz Kollatura.

Kolatý, radartig.

Kolba = klání, potýkání holcův, turnaj,
sedání, honění se koňmo. S. N., Jg. Das Ring-
stechen, Stechspiel, Ringrennen. K. souboj
bez brnění, rozdílný od turnaje, jenž se
v odění rytířském konával. Jir. V kolbě
daňk obdržeti (vyhráti). V. K. věc horší než
turnaj. Výb. I. V koli jednoho druha odění
není, by byl k boji užitečen. Št. K-u strojiti.
Bart. I. 4., Čr. — Vz Gl. — K., z něm. Kolbe,
lépe: báně, baňka, kukurbita (v chemii), Vys.,
alembík, Kolbe. —K. u flinty tlustý díl šiftu,
kopna, Kolbe. Jg.

Kolberg, Kolobřeh v Pomoří.

Kolbiště, ě, n., die Stechbahn. V k. vstou-
piti. Dch.

Kolč, e, m., ein blau gestreiftes Gewebe;
feine Leinwand. Gl. 99.

Kolčava, kolčavka, končavka, končelka,
lasice, lasička, laska, foetorius vulgaris. Wie-
sel. — Veliká: hranostaj, chramostýl, foeto-
rius erminea. Vz S. N., Frč. 390.

Kolčavčí, Wiesel-.

Kolčavový, Wiesel-. K. barva. V.

Kolček, čka, m. = kolíček. Na Slov.

1. Kolčí, od (z kolče). K. kožich, Golsch-
pelz. Zlob.