721

2. Kolčí, Ring-, Kampf-. K. plac, Ring-
bahn; kůň, Turnierpferd, V.; helm. 1579.
Nad štítem k. helm a okolo něho pokryvadlo
n. faffernochy. Lit. ryt. náchodského. Vz 8. N.

Kolčín, u, m., kružidlo, Cirkel. Ros.

Kolčiti se, zastr. = vaditi se, zanken.

Kolčoví, n., klest, dürres Holz. Na Mor.

Kolčový, z kolče, Golsch-. — K. = kmen-
tový, Battist-.

Koldřík, a, m., arctictis, šelma medvě-
dovitá. Ssav.

Koldštein, a, m., Goldenstein, mě. v kr.
olomouckém. Vz S. N.

1. Kole (dual), kola. Kat.

2. Kole =kolem, okolo. Kole mne se
otírá. Sš. Na Mor.

3. Kole = kolba. Gl. 98.

Kolébač, e, m., kolíbač, der Wieger. Ros.

Kolébačka, y, f., kolíbačka, die Wiegerin.
Ros. —

Kolebadlo, a, n., kolíbadlo, die Schaukel;
die Wiege. Ros.

Kolébati, kolíbati, kolebávati, schwanken,
wiegen. — abs. Holka kolébá. — koho, co:
dítě. Us. — koho kde. Kolíbala bába čerta
na pařezu vrbovým. Er. P. 378. Vítr kolébá
lodí na moři. Jg. — se. Dítě rádo se kolíbá.
Us. — se kde. Mysl mezi nadějemi a strachy
sem i tam se kolébá. Jel. — se čím. To-
polové větrem se kolíbali. Hlas. — se kam.
I u povodňu sich (těch) Tatar lutých kolé-
báše sě voj křesťan středem. Rkk. 50. — se
za kým. Ličátka se za ní (kachnou) kolí-
bají. Er. P. 158.

Kolébavý, kolíbavý, wiegend, schaukelnd.
K. chod, Us., lože. Kom.

Kolebečník, a, m., Wiegenmacher. Tk. II.
374., Troj.

Kolébka, kolíbka, y, f., die Wiege. V.
K. dětská. Do kolébky, na kolíbku dítě
klásti. Jg. Dítě leží v kolíbce. Us. Dítě se
spíše nalezne než k. Hnš. Od kolébky a kaše
(od dětinství. Vz stran přísloví: Čas). V., Č.,
D. Hned od kolíbky. D. — K. = požaté
obilí na hrstich. Kb. — K., původní místo.
K. vzdělanosti. Nt. — K., náčiní rytecké.
Techn. — K., výžlabek na střeše, die Kehl-
rinne. Jg.

Kolební píseň. Lex. vet. Wiegen-. V.

Kolebník = kolebečník.

Kolec, lce, m., kdo v kolbách kůle, zá-
pasník, bitec. Der Turnierkämpfer. V., Št.

Kolečkář, e, m. = kolečník.

Kolečko, a, n., ein kleines Rad, Rädchen.
V. Kolečko v hodinách. K. minutové, vstupo-
vací (v hodinách), stavěcí, bicí, plužní (u pluhu)
u studnice, sklenné (do oken, kotouč), v písmě,
v oku (zřítelnice). Jg. Kolečka k posteli,
k sesli. Cn. Ostrouhal (n. oškrábal) kolečka
(= přišel na mizinu. Vz stran přísloví: Ne-
šťastný, Prodělání. ). Us., Č. Nemám koleček
na bulikování (= nejsem hloupý). Kolečko
mu přeskočilo. Vz Ztřeštěný. Lb. Má o k.
víc. — K. u stavu tkadlcovského. Rolle. Vz
Tkadlcovství. Jest jako na kolečkách =
rychlý, obratný. Us. — Na kolečka něco
krájeti. Scheibe. — K., nástroj k vození,
táčky, kolimaha, kotouč. Karren. Kom. Ko-
lečko lehké, těžké, malé, okované, veliké.
Kh. Pochlební polizači lživé o nich klevety

na nevěrných k-ách dováželi. BP. Něco na
kolečku voziti Us. Odsouzen jest ke ko-
lečku (aby co vězeň s kolečkem jezdil a pra-
coval). Us. Jede mu huba jako kolečko. Us.
Kolečník, a, m., der Karrenschieber. V.

— K., u, m., kolečko, der Karren. — K.,
nebozez k vrtání koleček. Pflugradbohrer. —
K., sukadlo, Spulrad. — K., mlýn o kole.

- Jg.

Kolečkovatý, radelförmig, gerunder. Bern.

Kolečný palec. Lex. vet. K. střevíce,
Uiberschuhe.

Koleda, y, f., místem kolada, v starších
listinách také kolenda, z lat. calendae (Ja-
nuarii), píseň zpívaná prvého ledna. Hlavní
dni kolední: Štědrý den. Nový rok. Tří
králův. Brandl v Gl. 99. myslí, že jest ko-
leda zbytkem pohanské slavnosti: festum
calendarum, slavnosť znovuzrození slunce,
slunečního boha. Vz tam více. A Tk. II.
200. praví: Svátky vánoční a velikonoční
byly oslavovány v rodinách a v lidu vůbec
udělováním štědrých dárků jménem koledy.
Vz tam více. Jiní odvozují slovo toto od col-
lata, sebrané dárky. Mřk. Nyní píseň, která
se k tomuto času zvláště zpívá a pak i dar,
jejž zpěvák od hospodáře dostává. Vz S. N.
Christ-, Neujahrsgeschenk; Lied bei der Ein-
sammlung dieser Geschenke. Přátelům dary
nového léta (koledy) se posýlají. Kom. Do-
staly mnoho koledy. Ros. Choditi po ko-
ledě, jíti na koledu. Us. — Zpívati koledu
= píseň kolední. Us. — Po koledě něco no-
siti = na odiv. Jg. — Nohy mu chodí po
koledě = opilý. Vz Opilství (stran přísloví).
L., Č.

Kolední pivo, zum Neujahrsgeschenk ge-
hörig. V.

Kolednice, e, f. Neujahrsgeschenksamm-
lerin. Rk

Kolednický. K. píseň. Neujahrsgeschenk-
sammlerlicd. Č.

Koledníček, čka, koledník, a, m., der
Christgesclienksammler. Já jsem malý k-ček.
Er. P. 62. Vz Koleda.

Kolednička, y, f., kolední píseň. Vz Ko-
lední.

Koledníčky, pl., m., druh jablek.

Koledovati, Neujahrsgeschenke einsam-
meln. O svátcích vánočních atd. po domech
se soudruhy koledovati. Us.

Kolega, vz Kollega.

Kolegialni, vz Kollegialní.

Kolej, e, ť. a m., koleje, e, f., na Mor.
kolaga, drážka, kudy kolo běží, znamení kola
od vozu, das Gleis des Wagens, die Wagen-
spur. V. Vůz kolejmi lehčeji se táhne. Kom.
Z koleje vystupovati, šinouti se, vyšinouti se,
Us., vymknouti se, přijíti. Šm. Ohlídej se,
aby vůz z koleje nevycházel. Kom. — K.
= pořádek, die gewöhnliche Ordnung, Ge-
leise. Navrátiti se do koleje dávné. L. Do
staré koleje se vrátiti. Šm. Pořád touž chodí
kolejí. Us. — Vz Kollegium.

Kolejní, Geleis. — K., parallelní. K. čáry.
Um. les.

Kolek, lku, m. = kolík, kolíček, klínek,
Pflock. Ros. Kolky někomu na hlavě tesati.
Us. — K. = kuželka, Kegel. Na kolky si
hráti. Plk. — K. Po kolku havéři se spou-