722

štějí, auf dem Knebel. Orb. p. — K., prkno
lodí, ku kterémuž veslo se váže, Ruderring.
Kom. — K., na Mor. = oklestek, obušek, ein
Stück Holz. D. — K. u tkadlce. Vz Jg. —
Do kolku všecko vypiti = až do čepu, do
dna konvici vysušiti. V. Bis auf den Boden.
Od kolku do kolku (od začátku do konce).
Č. Dostál až do kolku. Vz Neústupný. Lb.

— K. = sekret (pečeť), který kladivem, ra-
zidlem se přitlouká. Ros. — K. = štempl na
papíru. K. nazýváme známku vyznačující
jistý obnos peněžitý na právních listinách
a úředních spisech, kterýžto obnos znamená
výšku daně nepřímé za příčinou zhotovení
listiny aneb spisu zaplacené. Vz S. N. Der
Stempel. K. zákonem nařízený, oznamovací
(na oznámení), třídní (dle třídy), promesní,
kalendářský, z hracích karet, přespaný, do-
plňovací (později dodaný); výdej, náklad na
kolky; osvobození, zproštění od kolku; třída
kolku. Kterak se v příčině kolku zachovati;
co v příčině kolku činiti; prostý kolku; kolku
podrobený. Vydati listinu bez kolku. Nále-
žitý plat za k. Patent o kolku. Povinnosť
ke kolku. Strana povinná kolkem. Měřidlo
kolku. Skrácení kolku. Prodej kolkňv. Ná-
hrada za kolky. K. na noviny, na kvitance.
Šp., J. tr. Osvoboditi, zprostiti od kolku. J.
tr. K. na papír přilípnouti, namokřiti, odle-
piti, překolkovati, koupiti, prodati, doplniti,
dodati. K. malý, nedostatečný. Trest pro ne-
dostatečný k. platiti. Vz Kolkový.

Kolem, vz Celkem. K. něj, šp. m.: kolem
něho, k. pojí se s gt. Kolem jdoucí, často
šp. m. mimo jdoucí. Sel kolem našeho domu,
často lépe m. obešel; šel mimo náš dům, šel
podél něho, minul jej. Km., Šel kolem na-
šeho domu', jest jen tehdáž dobře, chceme-li
říci, že celý dům obešel. Cf. Když jsme šli
mimo turecký chrám. Brs. 97. Herum.

Kolembaba, y, f. = slepá bába. Na Slov.
Blinde Kuh.

Kolemběh, u, m., v tělocviku, der Rund-,
Kreislauf. Rk.

Kolemchodný, herumgehend. Rk.

Kolenačky = na kolenou, kniend. Na Slov.

Kolenatěti, ějí, ěl, ění, grosse, starke
Knie bekommen. Jg.

Kolenatý, grosse, starke Knie habend;
vůbec kolena mající, Knie habend. Sych.,
Rostl.

Kolence, e, n. = koleno. St. skl., Pass.

Kolenec, nce, kolenč, e, m. = pletenec,
geflochtener Kuchen. Us. — K., sporec, sper-
gula, Spark, pícni rostl. Vz S. N., Kk. 225.
K. pětimužný, pentandra; pravý, s. genuina;
Morisonův, Morisonii; rolní, arvensis; obecný,
vulgaris; setý, sativa. FB. 80.

Koleněti, ějí, ěl, ění, englische Krankheit
bekommen. Zlob.

Kolenice, e, f., dolejší díl střílny, die
Kniebank. Bur.

Kolénko, kolínko, a, n. K. = malé ko-
leno, Kniechen. — K.. u rostlin, článek, na
Slov.: uzlíky, stavky na obilí. V., Kk. 16.

— Kolínka nervová = uzlové. Krok. Das
Gelenke, der Knoten. — K., die Nuss an
mathem. Instrumenten. Bern.

Kolénkovatěti, Knoten schiessen. L.
Kolénkovatý, uzlovatý, knotig. L.

Kolenní, kolenný, od kolena. Knie-. K.
čéška, Kniescheibe. Jg.
Koleno, kolénko, kolínko, a, n. Lok. sg.

prý v koleně=v části nohy, im Knie, v ko-
lenu = v pokolení; avšak čteme i v pátém
koleně. Ros. Kolena celého dvojného čísla
nemá. Nom., akkus. a vok. kolena (pl. ); gt.
kolen i kolenou, dat. kolenům (pl.; kolenoum
není ani dual ani pl. ); lok. kolenech (kole-
nách; kolenou u básníků); instr. koleny
(kolenoma u básníků; kolenama v obecné
mluvě). Vz Ht. Sr. ml. 202. — V již. Čech.
skloňuje se, kolena' dle, Slova´, jen že je
instr. kolenama. Kts. Vz Rty. Část' kolena:
Číška (jablíčko). — K., genu, das Knie, jest
kloub spojující kosť stehenní s kostí holenní.
Vz S. N. Sukně do kolenou. Mand. Na ko-
lena kleknouti, padati, padnouti před někým.
V. Klekl na obě kolena. Us. Poklekl před
ním na kolenou. Ben. V. Sklesnouti v k-na.
Dch. Poklonil se až na kolena. Solf. Kolena
skláněti. Lom. Na kolenou klečeti. Us. Lézti
za kým po kolenou. Us. Obraz do kolenou.
Us. Zemdlených kolen. Kom. Uhodila ho
lenosť pod kolena. Má pod kolenem Janka
= je lenoch. Us. Dal by si pro krejcar (grešli)
koleno vrtati = lakomý. Us., Č. Na stará
kolena (musí ku př. pracovati n. nouzi tříti).
D. To jsem si zasloužil na svá stará kolena!
Us. Brní mu pod koleny. Podlamujú sa mu
kolená (strachuje se). Mt. S. Vz stran pří-
sloví: Strach. Č. Má cínová kolena (nechce-li
se kdo před vyšším pokořiti). Č. — K., po-
kolení, das Glied der Verwandtschaft, der
Stamm, der Verwandtschaftsgrad. Zle statku
nabytého nedočká třetí koleno. C, Us. Až
do třetího kolena. Jg. Jsem třetí koleno od
předka Gygesa. Cyr. Jest od svého prapra-
děda v pátém koleně. Ros. Kolenem bližší.
Eus. Udrželi se až do 20. kolena. — Vz
Noha, Stroj na kolena. — K. = příhbí na
stéble, článek, souček. Vz Kolénko. — K.,
die Kniepresse. Ck. — K. u bot, die Klappe.
Us., Dch.

Kolensky = po kolenou. K. lézti, pro-
siti, auf den Knien. Na Mor. Po kolensky
lézti. Mřk.

Kolera, y, f., v obec. ml. m. cholera.

Kolesa, gt. koles, pl., n.; kolesa, y, f.
= vozík s lehkými koly, die Kalesse. Rk. Jezdí
na kolesách. Kom. — K. = kára o dvou
kolách, ein Karren V.

Kolesár, a, m. = kolář. Na Slov. Plk.

Kolesna, y, f., Protze. U děla. Bur.

Kolesnice, e, f. = kolesa. Č.

Koleso, kolísko, kolésko, a, n. = kolo.
Slovo chybné m. kolo, gt. kola n. kolesa,
jako: nebe, gt. nebesa. Celý svět se mi do
kolesa točí. Koll. Lámou se mu kolesa (při-
chází na mizinu). Č. Pred vozem mu idú
kolesá. Mt. S. Kolesa lámati (hra gymna-
stická = převraceti se na levou ruku o zemi
opřenou, z levé ruky na pravou, pak na
nohy a zase na levou ruku atd. ). Brt. K-sa
dělati, Rad schlagen. Mřk.

Kolešna, y, f., kůlna, stodola, der Schop-
pen. Na Slov.

Kolhouz, u, m., z něm. Kohlhaus, uhelna.
V horn. Pr.
Kolchi-s, dy, f. Vz Colchis.