723

-koli. Samo o sobě se neužívá; je přípo-
nou buď příslovcí (kdekoli) nebo zájmen (kdo-
koli). Kdokoli, cokoli, kdekoli, jakžkoli, jak-
koli, kudykoli, ačkoli, kdykoli, jakýkoli atd.
Zájmeno a příslovce jsouc spojeno s -koli
nabývá významu všeobecnosti, povšechnosti,
neurčitosti. I můžeme zájmeno (příslovce)
takto složené za stupňované zájmeno (pří-
slovce) neurčité pokládati. Kdežkoli kto
koho potka. Anth. 28. Kteréhožkoli políbím,
ten jest. Br. Kdežť se koli příhodné vidí.
Br. Kterakých kolivěk knih. Pass. (Mkl. S.
90). Lat. cunque. Mezi -holi a druhé k němu
náležející slovce jiné části řeči mohou se
klásti. Což jsi koii přiřkl. Br. Vz předchá-
zející. — Přívěškem: -v, -vě, -věk, -věčně
bývá sesíleno. Kdokoliv, cokolivěk. Co se tu
kolivěč dálo. Lom.

Kolí, n. = koly (kůl), Pfähle, Pfahhverk.
Kolím tábor obehnati. D. Dal grunt posta-
viti a kolím dubovým nabíjeti. Břez. 255.
K. kované a nekovaně. Us. Sbory kolím za-
bili. Apol. Na kolí někoho pověsiti. V. Ke
k. někoho přivázati. Háj. K. ve vodě. V.
Základní k. pod práh (u jezu), Jg., pod
žlaby. Us. Město k. ohražuje. Kom. A když
ho (ostrova) dosáhl, kolí dal bíti, ploty dělal,
aby se mu zanášel. Svěd. 1570.

Koliander, lépe: koriander.

Koliba, y, f., Hütte, pastýřské obydlí na
salaši. Na Slov. KB.

Kolíbati, vz Kolébati.
Kolíbavý sekáček, Wiegemesser. D.

Kolíbka, vz Kolébka.

Kolibřík, a, m., malinký pták americký.
Kolibri. K. rubínový, zlatohlavý, topasový
atd. S. N., Rk. Vz násl.

Kolibříkovití, trochillidae, čeleď křikav.
Vz Kolibřík.

Količ, c, m., lépe: kláč, kolec. Vz Kolec. D.

Kolíček, vz Kolík.
Kolíčkovati = kolíkovati.

Koliha, y, f., numenius, z čeledi ptáků
slukovitých. Brach schnepfe. -vogel. S. N.
Vz Frč. 346.

Kolik, gt. kolika, dat. kolika, akk. kolik,
lok. kolika, instr. kolika (gt. na -a tvořený
dle Slovo je zástupcem dat., lok. a instru-
mentalu. Ht. Sr. ml. 253. ); n.: koliko, gt.
kolika, dat. koliku, akk. koliko, lok. koliku,
instr. kolikem. V prvém případě (kolik) jsou
jména uvedená v nomin. a akkus. podstatná
a pojí se s gt.: kolik žáků píše? kolik žáků jsi
viděl; v ostatních pádech jsou přídavná a sro-
vnávají se s jménem podstatným v pádě:
od kolika žákův, ku kolika žákům, při ko-
lika žácích, s kolika žáky? V druhém pří-
padě (koliko) jsou ve všech pádech podstatná
a pojí se s gt. jména, ku kterému se při-
kládají: od kolika žákův, ku koliku žákův,
při koliku žákův, s kolikem žákův. Ale
mimo nom. a akkus. má kolik v ostatních
pádech nyní do sebe více povahu adjektiva
a srovnává se tedy se svým substantivem
v pádě. — Tážeme se jím o počtu věcí neb
osob. Kolik chlebů máte? K. jest hodin?
— Zk., Kz. — Někdy se jakožto nesklonné
slovce k pádům podstatných jmen přidává,
což se neschvaluje. O koliko jsme čtli? Ko-
náč. V kolikosi málo domích. Plác. — Stojí-li

v hlavní větě: tolik, toliko, tolikož, věci
v počtu a množství srovnáváme a srovnáva-
jíce k jednostejnosti a rovnosti množství
ukazujeme. Kolikž budete míti šlechetností,
tolik jako drahých kamenů budete míti ve
svých korunách. Št. Kolik krajův, tolik
obyčejův. Us., Zk. — Ve spojení s: -koli,
-si, -s. Kolikokoli bylo těch, ješto měli pole.
Ben. Odříkav opět kolikos modliteb. V.
V noci pak jsem vstal a kolikosi mužů se
mnou. Br. Po svatbě v málo kolikas dnech
umřel. V. S kolikasi kněžími šli nahoru. Čr.
Po kolikasi dnech se moře utišilo. Ler. —
Taktéž se skloňují a pojí: mnoho, málo, to-
liko, několiko. Vz jednotlivá.

Kolík, u, kolíček, čku, m., v již. Čech.:
roubík, Pflock, kleiner Pfahl. Kolíkem něco
přibiti, zatlouci. D. Stany kolíky přibiti. Kom.
K. k sázení, u tenat. D. Ani kolíku na světě
nemá. Vz Opuštěný. Č. — Kolíčky u hu-
debních nástrojův, u houslí, harfy, basy,
varhan, jimiž struny se natahují, Wirbel,
Schraube bei der Geige, Stecher bei der
Orgel. Jg., Kom. Basa má kolíky, cimbál
hřebíky! Potz Tausend! Us., Jg.

Kolika, y, f., z řec, střevní dna, žření,
hryzení, Jg., řez, žirka, ujímání. Sp. Die
Kolik, Darmgicht, Leib weh. K. od překrmeni.
Sp. K. od kamene, od obžerství, od kyse-
losti, od nastuzení, od dny, od křeče, od
krve, od žíly, od zacpání, od měsíčného, od
potraceni, od průtrže, od nadýmání (kolika
větrná), kovová, jaterní. Ja., Jg. Vz S. N.

Kolikatina, y, f., kolikátý díl, quota. C.
Der wie vielte Theil.

Kolikátý, koliký, der wie vielte (vielste).
Těmito slovy se tážeme po místě jisté řady.
Kolikátý jest? Us. Kolikátého jest dnes?
Kolikátý snop vystavil, kolikátý pryč odnesl?

Kolikeronásobný, kolikernásobný, wie
vielfach? wie vielfältig?

Kolikerý; koliker, a, o; kolikeren, ra, ro.

Sg. nom. koliker-en koliker-a koliker-o
gt. -ého -é -ého

dat. -ému -é -ému

^akk.n. u než. -ého -u -o

lok. -ém -é -ém

instr. -ým -ou -ým

Pl. nom. kolikeři kolikerý kolikera

n. u. než. k-ry

gt. kolikerých

dat. kolikerým

akk. kolikery kolikery kolikera

lok. kolikerých

instr. kolikerými.

Těmito slovy se tážeme po množství rozlič-
ných druhů věcí. Wie vielfach ? wie vielerlei ?
Kolikery jsou borovice ? Byl. Kolikeré udělal
dvéře? Troje. Us. — Pozn. Při substantivech
čísla toliko množného mají do sebe také vý-
znam pouhého množství. Etwelche, einige,
etliche, aliquot. Kolikery dvéře? Troje =
tři. — K. = několikerý. On má kolikeré šaty.
Us. — Kolikerý výstupek, tolikerý trest. Jg.

Koliknásobný, vz Kolikeronásobný. Zlob.

Koliko, vz Kolik. — Učinil kolikos (==.
několik) lžiček, pozlatil je. Št.