724

Kolikoletý, wie vieljährig? K. jest? —
K. = několika let, etliche Jahre alt. K. se-
meno. Jg.

Kolikopatrý, mehrstöckig. Rk.

Kolikosi, vz Kolik, ku konci. Vz také:
Cosi.

Kolikosť, i, f. K. stupeň množství, quau-
titas, Quantität. Který pád klademe k ozna-
čení kolikosti? Vz Akkusativ.

Kolíkovati, pflöcken. Rk.

Kolikový, Kolik-. Rk.

Kolikráte, kolikrát. Tázací, wie oft, wie
vielmal? Kolikrát si ho viděl? Us. — K. =
kolikrátkoliv, so oft. Výmluvný řečník koli-
krát dělá orací, začátek věci učině věc před-
kládá jasně. Kom. — K. == několikrát, einige-
mal. On sem k. poslal. Toms. — K. = často,
vielmal. To jsem se k. nasmál! Toms. —
Kolikrátkoliv. K. ho uvidíš. D. — Ve větách
poměrných. K. chybíš, tolikrát budeš trestán.

Jg. -

Kolikrátžby se kdo toho dopustil. Ferd. zř.

Koliks, vz Kolik.

Koliký, vz Kolikátý. — Kolikýsi, vz Cosi.
Tajně se jim sám kolikýsi vykradl. Jg. —
K. -toliký užívají mor. Slováci a Valaši (jako
v strčes. ) ve smyslu latinského quantus-tantus
neříkajíce nikdy:. jak veliký-tak veliký'. Brt.

Kolimaha, kolmaha, y, f., zastr., na Slov.
=krytý vozík, kleiner, gedeckter Wagen;
v Och. = kolečko, Schiebkarren. V Prachen.
— K. = kolo u vozu. Us. v Klat.

Kolimár, a, m. = kramář. Na Slov.

Kolimba, y, f., der Knebel. Na Slov.

Kolín, a, m. K. nad Labem, v Čechách,
Kolin, Colinium. Kdyby zajíc nespal u Malina,
doběhl by až do Kolína. Prov. K. na Rýně
n. nad Rýnem, něm. Köln, Colonia Agrippi-
nensis. — Kolíňan, a, m. — Kelíňanka, y,
í. — Kolínský. Kolínská voda. — Vz více v S. N.

Kolinec, nce, m., místo v Plzeňsku.

Kolínka, y, f. = kolenec.

Kolínkatý, knotig = kolenatý.

Kolínko, vz Kolénko, Krokvice.

Kolínkovitý = kolínkatý. Koubl.

Kolínský, vz Kolín.

Kolísač, e, m., der Schaukler. Na Slov.

Kolísati, kolísám a kolíši, kolísávati, ko-
lísnouti, snul n. sl, ut, utí, kolíbati, houpati,
schaukeln, wiegen, schwingen; v kole obí-
hati, sich im Kreise schwingen; hýbati, ký-
vati, přemítati, bewegen, wackeln, schwanken.
Jg. — co. Dítě v kolébce k. (kolíbati). Plk.,
Koll. — se čím: prázdnou nadějí. L. — se
komu. Hlava se mu kolíše. L. — čím =
třásti. Rk.

Kolísavosť, i, f. Wankelmuth. Rk.

Kolísavý, schwankelnd. K-vé povahy.
Dch.

Kolíska, y, f., na Slov. = houpačka, ko-
líbka. Schaukel, Wiege.

Kolisko, a, m., veliké n. špatné kolo (n.
kul). Us.

Kolísko, a, n., ein kleines Rad. Jg. K.
podpatní, patníčkové, okolkové. Šp.

Koliška, y, f., centronotus, ryba. Krok.

Koliště, ě, n., otevřené prostranství před
pevností, das Glacis, die Stechbahn. D.

Kolita, y, f., chelidonium majus, vlašťo-
vičník větší, nebeský, groszes Schellkraut. D.

Koliti, 3. pl. -lí, il, en, eni, kolívati =
kolí do země vrážeti, beraniti, pfählen. —
co čím: břeh pevnými koly. — 2. = kolem
lámati, rädern. — koho. Jg. — 3. šp. m.
kláti. Cf. Skoliti.

-koliv, vz -koli.

Kolivaň, ě, f., Reval.

-kolivěk, vz -koli.

Kolkáreň, rně, f., Kegelplan. Na Slov.

Kolko = koliko, wie viel. Na Slov.

Kolkol = kol.

Kolkotar, u, m., Polirroth, Englischroth,
caput mortuum, slouží hlavně k leštění skla
a kovů, ale i za barvu natěraci. Vz Šfk. 237.

Kolkování úřední. Vz Kolkovati.

Kolkovaný: papír, vysvědčeni, příloha,
žádost' atd., gestempelt. Us. — K., gerändert.

Kolkovati, rändern; stempeln. — co:
papir. Us. — co čím: kvitanci zlatovým kol-
kem. Us. —jak: dodatkem, doplňkem, nach-
stempeln. J. tr. — co kde: v úřadě atd.

Kolkovatý, kolečkovatý, gerundet.

Kolkové, ého, n., die Stempelgebühr. Rk.

Kolkovna, y, f., das Stempelamt. Rk.,

Kolkovní, Stempel-. K. zákon. Rk.

Kolkový. K. kosť, das Keil-, Grundbein,
Sal, dutina, die Kniebeinhöhle. Presl. — K.,
Stempel-. K. zákon, známka, úřad, závada,
třída, vada, plat (kolkové), důchodky, papír,
patent, měřidlo, pokuta, arch, přestupek, J.
tr., užitek, náležitosť, poplatek, sklad, skála,
stupnice, daň, seznam. Šp.

Kolky, vz Kolek. — K., sýrky, na vých.
Mor. — K. = kuželky, na Slov.

Kolký = koliký. Na Slov. Plk.

Kollace, e, f., z lat., srovnání přepisu
s konceptem, Kollation, Vergleichung, Gegen-
einanderhaltung, Durchsicht (einer Schrift
etc. ); hody za sebrané peníze vystrojené,
Picknick, Reš.; peníze služebným na místě
chleba dávané, Us.; snídaní, Pref., svačina,
Erfrischungsmahl, Us.; životopis, Lebensbe-
schreibung. Zák. sv. Ben.

Kollacionovati, z lat., srovnati koncept
s přepisem na čisto. J. tr. Kollationiren, ver-
gleichen (Schriften etc. ).

Kollator, a, m., lat., podací pán kostela,
Kirchenpatron. J. tr. Vz Vš. 564.

Kollatura, y, f., obvod farní, Kirchen-
sprengel, Kollatur, J. tr., farní osada. Pt. —
K., podací právo církevní n. udělováni úřadův
a s nimi spojených obročí církevních skrze
biskupa, K. svobodná (neobmezená), nutná.
S. N. Vergebungs-, Besetzungsrecht. (Lom. ).

Kollaturník, a, m., slove každý k jisté
duchovní správě připsaný či k jednotě, po-
větu fary příslušný člověk, zvl. křesťan, to-
též co osadník, farník. S. N.

Kollega, y, f., lat., soudruh v úřadě, Amts-
genosse. Kom.

Kollegialní = důvěrný, kollegialisch. —
K. soud = Kollegial-, sborový. Vz S. N. —
K. kostel = hlavní, biskupský. Domkirche. D.

Kollegiat, a, m., člen ústavu nadacího,
koleje universitní, kdež s jinými žije z jejího
nadání. Vz S. N. a Mus. 1847. Kollegiat,
Stiftsherr.

Kollegiatní, z lat., společný život ve-
doucí n. k němu se vztahující. — K. kapi-
tula, sbor duchovních při větším farním ko-