726

mühlenrad, Nz. stupní, na svrchní n. zpodní
vodě, jednokružník, dvoukružník, ježek,
haban, hubenáč (vz Hubenáč). Vys. Lopatky
u kola. Kolo skřípá, drká, vrzá, Us.; k.
mlýnské zlehčiti, Šp.; kolo přemeci, Us.; k.
do cupku zavříti (hemmen). Sm. Kolo hroto-
vati, rýhovati, zavěsiti, nabíjeti, rozteknouti,
naliti, napeřiti, sbíjeti, skládati, uvázati, lej-
trovati, ulejtrovati, zhloubiti, změlčiti. Vys.
K. rozhazuje vodu (rozházené), k. se brodí.
Vys. Táhne vodu na své kolo (Sobec). Č.
Na kolo mlýnské netřeba moře pouštěti. Č.
Pozdě melí boží kola (Bůh je shovívavý, ale
konečně přece trestá). Jg. Kolo vodou se
táhne n. točí. Har. Brus, kterýž se kolem
táhne. V. Mlýn o jednom kole. Boč. Vz Mlýn.
— K. větrné (u větrného mlýna), stupné
(u hodin), bosé (nekované), přední, zadní,
hořejší, dolejší, hnací (Treibr. ), naháněční,
vesiovací, zavěrací (Schlossr. ), metací, váhové,
divoké, meták, přemítací (přeměták, na Mor.
k. holé, Schwungr. ), stoupací (Steigr. ), vál-
covité (Stirnr. ), zubaté, (ozubené, Zahn-. Prm. ),
běhací, pohybovací, plužní (u pluhu), u studny,
natahovací a zavěrací (u tkadlce; vz Tkadlcov-
ství), setrvační (setrvačník). Šp., Nz., Vys. —
K. Kolo na zločince. Smrť kola podstúpi totiž
kolem buď zabita neb na kolo vpletena. Pr.
mest. 184. Kolem lámati, kolem hnáty lámati.
Jg. Ctirada kolem zbichu. Dal. Kolem trestati;
do kola, v kolo vplésti, na kolo vplésti. D.,
Štelc. Na kolo vbíti (ruce i nohy kolem pře-
rážeti, zdřízati). V. Hanebnou smrtí, totiž do
kola vpletením utratiti. Háj. Jdi na kolo pse
šibeničná. Us. Na kole má kárán býti. L.
Jdi (ať jde) na kolo. (Kletba). Geh zum
Henker! Hohľ dich der Henker! Dch., Č. —
Kolo štěstí, ustavičně se točící. Kom. Svět
se točí jako kolo. V. — K. = plocha okruhem
obvedená, okruh, die Scheibe. K. hrnčířské.
V. Les do kola se rozkládal. Ml. — K. =
figura okrouhlá, uvnitř prázdná, okrouzení.
Kreis. K. kružidlem udělati, opsati. Us., D.
K. vykroužiti. V. Bod u prostřed kola, cen-
trum. V. Čára v kole udělaná. V. V kole za-
vříti (okroužiti). V. V kole se postaviti. Ml.
Kolem něčím točiti. V. Měsíc má kolo (ohradu,
Mřk. ) Us. Lidské věci v kole se točí (štěstí
se střídá). Č. K. (okolek) slunce n. slunečné,
k. měsíce n. měsíčné, k. hvězd. Nz. — Kolo
tancujících. Us. — K. = shromáždění lidu,
hromada, eine Versammlung, ein Kreis. Všem
v kole něco přečísti. V. K. udělati. Kolem ve-
likým okolo něho se postavili. Cyr. Do kola
se postaviti, sestoupiti. Plk. V kole své rodiny.
D. — Dělají se mi před očima kola. Falscher
Schwindel. Us. — K., vz Bradla. Kolo při
tělocviku na koni. K. únožmo, přednožmo,
odbočmo, zanožmo. Tš. — K. n. rondeaux,
jest lyrická báseň o dvou, třech a nejvíce
o čtyřech slohách. V každé sloze opakuje se
první a druhý verš jako přípěv (refrain) na
konci slohy a první verš také po verši třetím.
Každá sloha má do sebe dvé rýmův, jako
u trioletu. Podlé toho jest báseň Chmělen-
ského v Jg. Sloves. str. 523. kolem. Podlé
jiných složeno je k. z 13 pětistopých veršů
iambických. Počátek verše prvního opakuje
se po 8. a 13. řádce. Rozluka myšlénková
je po 5. verši. V celé básni jsou 2 rýmy,

z nichž jeden osmkrát, druhý pětkrát se opa-
opakuje. Příklad vz v Zk. Ml. II. str. 213.;
Sš. str. 50. — K. Má význam příslovce: clo
kola, v kolo, kolem, kol. Kolem točiti, píti,
seděti. D. Podachu si kolem ruce. Rkk. Kolem
do kola. Kolem a kolem. Sklenice jde kolem.
D. Vůkol kolem, clo kola ležeti. D. Do kola,
v kole se točiti. D. Hlava se mi kolem točí.
Us. Hlava mi jde kolem; jde se mnou hlava
kolem. Vše kolem berouc. Alles in Allem.
Dch. Vše kolem vzato. Us. — K. Tanec do
kola (kulatina, na Mor., Mřk. ); schody do
kola. Us. — Kolem jíti, někdy lépe: míjeti,
mimo jíti. Vz Kolem.

Koloběžnice, e, f., koloběžná křivka,
Radlinie. Nz.

Kolobom-a, ata, n., řec., rozštěpení čá-
stek oka obyč. srostlých, vyskytuje se na
víčkách i v oku samém. K. víček, duhovky.
Vz S. N.

Kolobraz, u, m., Radezirkel. Us.

Kolobřeh, u, Kolobřehy, dle Dolany, pl.,
m., město v Prusích: Kolberg. Vz S. N. —
Kolobřežský.

Koloděj, houba, Schusterpilz, boletus lu-
ridus. — K. = kolář. Tk. II. 374. — K.,
s příhanou, žertéř, Spassmacher. — K., starý
mládenec. Hagestolz. Sych.

Koloděje, dle Budějovice, ves a) vUhří-
něvsku, b) v Budějovsku. Vz S. N. — K.,
místo, kde se zlé ženy anebo staré panny
přemýlají. Č. Tak se vypravuje v Klatovsku,
že tam v Kolovči mají mlýn, v němž vždy
ze sedmi starých, šeredných bab jedna krásná
panna se vymele. Fr.

Kolodře, f., krysavky, hrušky. Jg.

Kolofen, u, m., druh uhlovodíku. Vz
Šfk. 519.

Kolofon, a, m., bylo mě. v Malé Asii. —
Kolofoňan, a, m. — Kolofonský.

Kolofoni-um, a, n., pryskyřice k natírání
smyčce. Kolophonium, Geigenharz.

Kolohnát, a, m., lancuch, habán, lamač,
hambalek, hromotluk, sochor, noháč, sahan,
slombiďlo, klacek. Klachel, Lümmel. Honza
k. D., Sml.

Kolokasie, e, f., bílá, richardia aethiopica.
K. velkohlizá, colocasia macrorrhiza. Čl. 144.

Kolokvinta, y, f., cucumis colocynthis,
rostl. okurkovitá. Vz S. N., Kk. 222. Kolo-
kvintida. Kom.

Kolomasť, i, f. = kolomaz. Jád.

Kolomastika, y, f., v obec. mluvě m.
gummi elasticum. Kts.

Kolomastník, a, m., kdo kola mastí,
Räderschmierer. Tk. II. 375.

Kolomaz, i, f., dříve dehet, jest hmota
vazká, polokapalná, jíž se natírají nápravy
(osy, Mřk. ) u vozu, aby se tření umenšilo.
Vz S. N. Die Wagenschmiere. Vozy kolo-
mazí namazati. K. patentní belgická. Kh.

Kolomaziti, theerig machen. D.

Kolomazní, Theer-, Wagenschmier-. D.

Kolomaznice, e, f., Theer-, Schmier-
büchse. Ros.

Kolomaznický, Wagenschmier-.

Kolomaznictví, n., Wagenschmiererei.

Kolomazník, a, m. Wagenschmierer. Tröj.

Kolombin, u, m., alkaloid velmi hořký
z kolombového kořene. S. N.