727

Koloměr, u, m., Durchmesser. D.

Kolomoták, u, m. Dostal řád k-ku =
jest potrhlý. Er hat den Drehladenorden
bekommen; ist ein Schuss.

Kol-on, a, n., z řec. v. wlov. Verše v básni
spojené mají se za členy (xmla), které v se-
stavení svém celek činí. Více veršů jedno-
stejně se opakujících činí slohu nebo strofu
(óř(joaij). Když verše slohy aneb celé básně
jednostejné jsou, tehdy jest rozměr jedno-
členný, monocolon ( aovóxwAov), když se dva
rozličné verše v jedno spojí, jest rozměr
dvojčlenný, dicolon (ciťzwAo-»); trojčlenný, tri-
colon (tclxwXov), když tři rozličné verše
v slohu se spojily. Zk. Ml. II. str. 199.

Kolona, y, ť. K. vojska. Truppen-Ko-
lonne. Čsk.

Kolonialní, z lat., osadní, Kolonial-. K.
zboží: hlavně cukr, káva, koření atd. Rk.
Vz S. N.

Kolonie, e, f., z lat. osada, Niederlassung,
Ansiedlung.

Kolonisace, e, f'., z lat., osazování. Rk.
Die Ansiedlung, Niederlassung, der Anbau.

Kolonisovati, z lat. — co: nějakou zemi
lidem osaditi, kolonisiren, ansiedeln. — co
kým. Ameriku Europany.

Kolonista, y, m., z lat., osadník. Kolo-
nist, Ansiedler, Pflanzer.

Kolonna, y, f., sloupec, řada. Rk. Ko-
lonne, Säule, Abtheilung.

Kollonnada, y, f., sloupení. Rk. Kolon-
nade, Säulengang.

Kolon-os, a, m., místo v Attice.

Kolopletení, n., pletení do kola, das
Radeflechten. Vz Kolo.

Kolorace, e, f., z lat., barvení. Rk. Ko-
loration, Färbung.

Koloratura, y, f., z lat., hudební neb
zpěvní okrasa. Rk. Koloratur, künstliche
Stimmwendung, Lauf, Sprung, Verzierung
(im Gesange).

Koloraturni zpěvačka, která zpívá písně
mnohými zpěvními okrasami opatřené. Ko-
loratur-. Rk.

Kolorovati, z lat., barviti, rytiny a jiné
nákresy barvami opatřovati, coloriren, fär-
ben, ausmalen, übermalen. S. N.

Koloss, u, m., z řec, nazývá se každá
socha nádobyčejné velikosti. Ku př. Koloss
rhodský; socha Athenina na Akropoli athen-
ské; socha Diova ve chrámě olympijském.
Vz S. N. Riesenbild, Koloss.

Kolossalní, ohromný, velikánský, Rk.,
co přesahuje nadobyčejnou velikosť S. N.
Kolossal, riesenmässig, ungeheuer gross.

Kolostroj, e, m., das Räderwerk. Sedl.

Kološ, e, m., Klausenburg v Sedmihradsku.
Vz S. N.

Kolot, u, m., die Rotation. Rk.

Kolotáceti se, el, en, ení = kolotati.

Kolotání, n., hýbání se, motání, Bewe-
gung, Herumtreiben. Život náš jest pln k.
Kom. I jde k. za kolotáním, trápení za trá-
pením. Kom. K. v mysli. Kom. Rozličná k.
ve snách. Br. Proč truchlíš ? zanechej smut-
ných kolotání. Kom.

Kolotati, hýbati, hin und her bewegen.

— co, lépe: čím. Kolotal ho (jím). Ros., Jg.

— se = v kolo se motati, točiti, motati se,

geworfen werden, taumeln, sich bewegen.
Jg. — se čím. Lidské věci náhodou se ko-
lotají. Plk. Vášní se k. Č. — se kde. Každý
se- v labyrintích mate a kolotá. Kram. K. se
v mysli. Kom. Kolotá se mi to v hlavě. D.

— se kudy jak. Had po trávě ohromnými
vlnami se kolotá. Ráj. — se komu o čem.
Ačť kdy chci málo podřímati, o jeho (čápa)
červeném nosu bude mně (žábě) se k. (=
se zdáti). — se komu kdy. Kolotá se mi
ve snách (zdá se mi). Jg.

Kolotavý, co kolotá, herumtreibend; k.,
co se kolotá, schwankend.

Kolotěž, e, f., Hemmschuh. Us.

Kolotiti, il, cen, cení, máslo tlouci, but-
tern. Us. u Bolesl.

Kolotoč, e, m., Ringblume. Th. — K.,
Ringelspiel. Mřk.

Kolotok, u, m., Kreislauf. K. krve. Tys.

Kolouch, zastr. kolúch, koloušek, ška,
m., mladý srnec, jelínek, Hirschkalb, Spies-
ser. V. Vz Jelen. — K., vysoký, nevypit-
vaný chlap, Bengel. Ros.

Kolovací, rotirend.

Kolovadlo a, n. (při tělocviku), der
Schwungbaum, Reitschwingel. Cvičení na
místě a z místa. Nastoupení, stejný rozstup
cvičencův. I zde názvy: nad-, podchmat; na-
před, nazad, stranou, v pravo kolovati. Ruka
neb noha vnější n. vnitřní. A. Kolování Musem:

a) ruce na obou řebrinách; b) obě ruce na
jedné řebřině; c) jednoruč (napřed, nazad,
stranou, ve svisu, ve shybu, ve visu v loktě.

— B. Kolování cvalem: a) ruce na obou ře-
brinách (ve visu v podpaždí napřed atd. ),

b) obě ruce na jedné řebřině, c) jednoruč.
Cvičeni složitá vz str. 95. Kolování křepmo.
Tš. str. 92. Vz Tělocvik.

Kolovati, v kole se otáčeti, kreisen. —
abs. číše kolují. Us. — po čem. Tento
připiš koluje po všech údech spolku. Us. —
s kým. Pan s Horami a Graciemi koluje. Ráj.

Kolovatosť, i, f., die Radförmigkeit. Jg.

Kolovatý, -ovitý, radförmig, rund. Rostl.

Koloveč, vče, m., Kolautschen, město
v Plzeňsku. Vz Koloděje.

Kolovnice, e, f., Radlinie, Zykloide. Nz.
Vz Koloběžnice.

Kolovod, u, m., vedení do kola, das Rei-
genführen, der Reihentanz. Jg.

Kolovodný tanec, der Reihentanz. Jg.

Kolovrat, u, kolovrátek, tku, m., das
Spinnrad, Welle. Mlýn větrný pomocí kolo-
vratu jde. Jg. Kolovratem ze studny vodu
váží (rumpálem). L. K. u provazníka. Die
Haspel. V. K. kuchyňský (k obracení pečeně),
der Bratwender. L. K. k předení, das Spinn-,
Schweizerrad. V. Přádlí předou buď na ko-
lovrate aneb na vřeteně s přeslenem. Kom.
Kolovrat na vlnu. D. Kolovrat hrčí. Šp. Na
Moravě kolovratnica. Brt. — K., na Slov.
= nástroj hudební, lyra, Leier. To je staro-
dávný k.; na jednom kolovratě hráti (pořád
stejnou). Plk. V Čech. die Drehorgel. Vz
Kolovrátek. — K., vrkoč, die Haarflechte.
Na Mor. — K., a, m., Aleš z Kolovrat Kra-
kovských šp. m. Aleš Krakovský z Kolo-
vrat. Vst.

Kolovratec, tce, m. = lyra. Leier. — K.,
jméno rozličných rostlin. Jg. K., euphorbia,



	727

	Koloměr, u, m., Durchmesser. D. Kolomoták, u, m. Dostal řád k-ku = jest potrhlý. Er hat den Drehladenorden bekommen; ist ein Schuss. Kol-on, a, n., z řec. v. wlov. Verše v básni spojené mají se za členy (xmla), které v se- stavení svém celek činí. Více veršů jedno- stejně se opakujících činí slohu nebo strofu (óř(joaij). Když verše slohy aneb celé básně jednostejné jsou, tehdy jest rozměr jedno- členný, monocolon ( aovóxwAov), když se dva rozličné verše v jedno spojí, jest rozměr dvojčlenný, dicolon (ciťzwAo-»); trojčlenný, tri- colon (tclxwXov), když tři rozličné verše v slohu se spojily. Zk. Ml. II. str. 199. Kolona, y, ť. K. vojska. Truppen-Ko- lonne. Čsk. Kolonialní, z lat., osadní, Kolonial-. K. zboží: hlavně cukr, káva, koření atd. Rk. Vz S. N. Kolonie, e, f., z lat. osada, Niederlassung, Ansiedlung. Kolonisace, e, f'., z lat., osazování. Rk. Die Ansiedlung, Niederlassung, der Anbau. Kolonisovati, z lat. — co: nějakou zemi lidem osaditi, kolonisiren, ansiedeln. — co kým. Ameriku Europany. Kolonista, y, m., z lat., osadník. Kolo- nist, Ansiedler, Pflanzer. Kolonna, y, f., sloupec, řada. Rk. Ko- lonne, Säule, Abtheilung. Kollonnada, y, f., sloupení. Rk. Kolon- nade, Säulengang. Kolon-os, a, m., místo v Attice. Kolopletení, n., pletení do kola, das Radeflechten. Vz Kolo. Kolorace, e, f., z lat., barvení. Rk. Ko- loration, Färbung. Koloratura, y, f., z lat., hudební neb zpěvní okrasa. Rk. Koloratur, künstliche Stimmwendung, Lauf, Sprung, Verzierung (im Gesange). Koloraturni zpěvačka, která zpívá písně mnohými zpěvními okrasami opatřené. Ko- loratur-. Rk. Kolorovati, z lat., barviti, rytiny a jiné nákresy barvami opatřovati, coloriren, fär- ben, ausmalen, übermalen. S. N. Koloss, u, m., z řec, nazývá se každá socha nádobyčejné velikosti. Ku př. Koloss rhodský; socha Athenina na Akropoli athen- ské; socha Diova ve chrámě olympijském. Vz S. N. Riesenbild, Koloss. Kolossalní, ohromný, velikánský, Rk., co přesahuje nadobyčejnou velikosť S. N. Kolossal, riesenmässig, ungeheuer gross. Kolostroj, e, m., das Räderwerk. Sedl. Kološ, e, m., Klausenburg v Sedmihradsku. Vz S. N. Kolot, u, m., die Rotation. Rk. Kolotáceti se, el, en, ení = kolotati. Kolotání, n., hýbání se, motání, Bewe- gung, Herumtreiben. Život náš jest pln k. Kom. I jde k. za kolotáním, trápení za trá- pením. Kom. K. v mysli. Kom. Rozličná k. ve snách. Br. Proč truchlíš ? zanechej smut- ných kolotání. Kom. Kolotati, hýbati, hin und her bewegen. — co, lépe: čím. Kolotal ho (jím). Ros., Jg. — se = v kolo se motati, točiti, motati se,	geworfen werden, taumeln, sich bewegen. Jg. — se čím. Lidské věci náhodou se ko- lotají. Plk. Vášní se k. Č. — se kde. Každý se- v labyrintích mate a kolotá. Kram. K. se v mysli. Kom. Kolotá se mi to v hlavě. D. — se kudy jak. Had po trávě ohromnými vlnami se kolotá. Ráj. — se komu o čem. Ačť kdy chci málo podřímati, o jeho (čápa) červeném nosu bude mně (žábě) se k. (= se zdáti). — se komu kdy. Kolotá se mi ve snách (zdá se mi). Jg. Kolotavý, co kolotá, herumtreibend; k., co se kolotá, schwankend. Kolotěž, e, f., Hemmschuh. Us. Kolotiti, il, cen, cení, máslo tlouci, but- tern. Us. u Bolesl. Kolotoč, e, m., Ringblume. Th. — K., Ringelspiel. Mřk. Kolotok, u, m., Kreislauf. K. krve. Tys. Kolouch, zastr. kolúch, koloušek, ška, m., mladý srnec, jelínek, Hirschkalb, Spies- ser. V. Vz Jelen. — K., vysoký, nevypit- vaný chlap, Bengel. Ros. Kolovací, rotirend. Kolovadlo a, n. (při tělocviku), der Schwungbaum, Reitschwingel. Cvičení na místě a z místa. Nastoupení, stejný rozstup cvičencův. I zde názvy: nad-, podchmat; na- před, nazad, stranou, v pravo kolovati. Ruka neb noha vnější n. vnitřní. A. Kolování Musem: a) ruce na obou řebrinách; b) obě ruce na jedné řebřině; c) jednoruč (napřed, nazad, stranou, ve svisu, ve shybu, ve visu v loktě. — B. Kolování cvalem: a) ruce na obou ře- brinách (ve visu v podpaždí napřed atd. ), b) obě ruce na jedné řebřině, c) jednoruč. Cvičeni složitá vz str. 95. Kolování křepmo. Tš. str. 92. Vz Tělocvik. Kolovati, v kole se otáčeti, kreisen. — abs. číše kolují. Us. — po čem. Tento připiš koluje po všech údech spolku. Us. — s kým. Pan s Horami a Graciemi koluje. Ráj. Kolovatosť, i, f., die Radförmigkeit. Jg. Kolovatý, -ovitý, radförmig, rund. Rostl. Koloveč, vče, m., Kolautschen, město v Plzeňsku. Vz Koloděje. Kolovnice, e, f., Radlinie, Zykloide. Nz. Vz Koloběžnice. Kolovod, u, m., vedení do kola, das Rei- genführen, der Reihentanz. Jg. Kolovodný tanec, der Reihentanz. Jg. Kolovrat, u, kolovrátek, tku, m., das Spinnrad, Welle. Mlýn větrný pomocí kolo- vratu jde. Jg. Kolovratem ze studny vodu váží (rumpálem). L. K. u provazníka. Die Haspel. V. K. kuchyňský (k obracení pečeně), der Bratwender. L. K. k předení, das Spinn-, Schweizerrad. V. Přádlí předou buď na ko- lovrate aneb na vřeteně s přeslenem. Kom. Kolovrat na vlnu. D. Kolovrat hrčí. Šp. Na Moravě kolovratnica. Brt. — K., na Slov. = nástroj hudební, lyra, Leier. To je staro- dávný k.; na jednom kolovratě hráti (pořád stejnou). Plk. V Čech. die Drehorgel. Vz Kolovrátek. — K., vrkoč, die Haarflechte. Na Mor. — K., a, m., Aleš z Kolovrat Kra- kovských šp. m. Aleš Krakovský z Kolo- vrat. Vst. Kolovratec, tce, m. = lyra. Leier. — K., jméno rozličných rostlin. Jg. K., euphorbia,