728

helioscopia, sonnenwendige Wolfsmilch. Čl.
129., FB. 25.

Kolovrátek, tku, m. Jistý nebozez mly-
nářů, zámečníků, puškařů, bečvářů, Brust-
bohrer, Drehbohrer, se strojem k točení).
Vys. — K., náčiní, na které se navíjí šňůra
tesařská n. měřice dolového, die Haspel. Vys.
— K. k navíjení nití, die Garnwinde. V.
Přádek, přáda, Pt, vijadlo. Jg. — K. u ko-
láře nástroj k poznamenání délky náboje.
Dch. — K., nástroj hudební. Der Leier-
kasten, die Drehorgel, Drehlade. Dch. Vz
Kolovrat. Na jeden k. hráti (pořád stejnou).
Vz Stejnost'. Č — Nechce mi k. bráti (ne-
mám chuti k jídlu, mrzím se). Vz Jídlo,
Mrzeti. Lb., Č.

Kolovratiti, leiern. Na Slov. Bern.

Kolovratní, Wellenrad-, Haspel-, Spinnrad-.

Kolovratník, a, m., der Leierer; der
Spinnradmacher. D.

Kolovratný, kolující, kroužící, im Kreise
herum bewegt. K. hýbání. Jg.

Kolovraty, dle Dolany, pustý zámek
v Kouřimsku. Jg.

Kolový, Rad-, Cirkel-, Kreis-. K. pista,
běh, loukoť, Jg.; k. most (vz Kůl), Pfahl-
brücke.

Kolozpěv, u, m, Rundgesang. Rk.

Kolozub, u, m., zub vedlé druhého ro-
stoucí, Uiberzahn. D. — K., a, m., kdo křivé
zuby má. L.

Kolozubi-c, bce, m. (= hever k zdvihání
vozů). Heber. Us.

Kolozubý (na Mor. holozubý)= bezzubý,
zahnlos. K. bába. Zlob. — K., křivozubý.
Hanka.

Kolpík, a, m., platalea leucorodia, pták
bahní. Vz S. N., Frč. 347.

Kolporteur, vz Colporteur.

Kolsa, y, f., Winterreps. Us.

Kolšír, a, m., zastr., z něm., Kohlschürer.
Gl. 100.

Koltoun, u, m., u Pol. goždziec, plica
polonica, trichoma, der Weichselzopf, jest
copu podobné splštění vlasů, někdy však
i chlupů celého těla, které se stává za pří-
činou lepké hmoty mezi jednotnými chloupky
se nalézající. Vz S. N.

Koltounový vřed. Weichselzopfgeschwür.

Koltra, y, f., koltřička, z lat. culcitra =
opona, záslona, Vorhang, Bettdecke. Kol-
trami obestříti. D.. Koltry zavěsiti a roztá-
hnouti. Us. K. u postele. Aqu. K. v divadle.
V. Více než povědíno, za koltrou zůstalo.
Vz Mluvení. (Pam. Kutn. ). — K. =pokrývka.
K. bavlnou vycpaná a prošitá. Pref.

Koltrář, e, m. Goltermacher. Vz Koltro-
vník. Tk. II. 375.

Koltrovník, a, m. Tapetenmacher. Žid.

Koltryna, y, f. = koltra. Let. 400.

Koltún, u, m. = koltoun. U Opav. Plk.

Kolúch, zastr. = kolouch.

Kolující, vz Kolovati.

Kolumna, y, f., vz Columna.

Kolur, u, m., krojník, u, m., Colur (v geogr. ).
K. rovnodenní, slunostojný (Solstitialcolur).
Š. a Ž.

Kolužník, a, m. = koželuh. U Opav. Pk.

Kolyba, y, f., byt Valachů na salaši. Na

Kom, vz Kdo.

Koma, y, m., kmotr, z maď. Na Slov.

Komana, gt. Koman, pl., n., v Kappa-
docii. — Komanský.

Komando, vz Kommando.

Komár, a, komárek, rka, komáreček, čka,
m. Vz Hmyz. Die Mücke. K. kolicí, fíkový,
vinný, letní. K. písklavý, culex pipiens; k.
vodní či vodoklop čárkovitý, ranatra linearis.
Frč. 156., 139., 155. K. štípe. Us. V komoře
pro množství komárů nemohli jsme spáti.
Us. K. by to zanesl (malé jest to). Jg. Jest
na něm sádla, co na komáru (je hubený,
chudý). Ros. O komárovo sádlo se hádati
(o nic). Rk. Aby tě komár kopl! (Vz Kletba).
Bodejž tě k. kousl. Vz Proklínání. Lb. Lidé
od k-rů trápeni jsouce, divně se ošívají. Ler.
Jest v něm moudrosti, jako v k-ru sádla.
Mus., Č. Komára cediti a velblouda pohltiti
(maličkostí šetřiti a velikých věcí opomíjeti).
Proch., Č. Komáry cedí, velbloudy požírá.
Č. Komár slánku nese. Č. Chápe se díla,
jako k. ocele. Č. Z komára vola (velblouda)
udělati. Vz Zvětšování, Lhář. Lb., Č. Zajíce
pustil a komára honí. Vz Chybování. Č. —
Komáři štípají do času. Pk. — K. Komáři
na Mor. také: diváci stojící okolo hráčů
v karty. Brt.

Komárno, a, n., mě. v Uhřích, maď. Ko-
márom, něm. Komorn, lat. Comaromium. V.
— Komárňan, a, m. — Komárnský.

Komárov, a, m., v Čechách v pražském
kraji. Vz S. N. Kumrovitz; na Mor. Kumerau.

Komárový, Mücken-. O k-vé sádlo se
hádati (=: o nic; de lana caprina, um des
Kaisers Bart streiten).

Komatka, y, f., glomeris, členýš. Krok.

Komatule, e, f., cionus, hmyz. Krok.

Kombinace, e, f., z lat., sestavení, seřa-
dění, srovnání, Rk., spojování jednotlivostí
pod společný celek; též závěrek z toho či-
něný. S. N. Kombination, Verbindung, Ver-
knüpfung, Vergleichung.

Kombinovati, z lat., sestavovati, seřa-
dovati, srovnávati, ze srovnávání uzavírati.
Kombiniren, vereinigen, verknüpfen.

Komediant, a, m., z řec, v povržlivém
smyslu divadelní herec; přenešeně: kdo v je-
dnání svém jako divadelní hru provádí. S.
N. Komödiant, Schauspieler.

Komediantka, y, f. Komödiantin.

Komediantský. Komödianten-. K. kousek.

Komediantství, n., Komödiantenwesen,
-kunst. Us.

Komedie (komoedie), e, f., z řec, žer-
tovná divadelní hra, veselohra. Rk. Komödie,
Lust-, Schauspiel. K. zapletený příběh vy-
obrazuje, ale s veselým závěrkem. Kom.
K-e strojiti. V. — K., Lärm, Possen, Jux.
Na Slov. Plk.

Komein, Komín u Brna.

Komenda, y, f, církevní obročí, které
duchovní osobě, jíž by právem zadati se ne-
mělo, vymínečně na čas z podstatných dů-
vodů se uděluje. S. N.

Komendovati = komandovati. Kom.

Komenice, e, f., der Giebel des Hauses.
Sych Obyč.: Lomenice. Mřk., Fr.

Komercialní: živnosť, silnice, celní úřad.
J. tr. Vz Kommercialní.



	728

	helioscopia, sonnenwendige Wolfsmilch. Čl. 129., FB. 25. Kolovrátek, tku, m. Jistý nebozez mly- nářů, zámečníků, puškařů, bečvářů, Brust- bohrer, Drehbohrer, se strojem k točení). Vys. — K., náčiní, na které se navíjí šňůra tesařská n. měřice dolového, die Haspel. Vys. — K. k navíjení nití, die Garnwinde. V. Přádek, přáda, Pt, vijadlo. Jg. — K. u ko- láře nástroj k poznamenání délky náboje. Dch. — K., nástroj hudební. Der Leier- kasten, die Drehorgel, Drehlade. Dch. Vz Kolovrat. Na jeden k. hráti (pořád stejnou). Vz Stejnost'. Č — Nechce mi k. bráti (ne- mám chuti k jídlu, mrzím se). Vz Jídlo, Mrzeti. Lb., Č. Kolovratiti, leiern. Na Slov. Bern. Kolovratní, Wellenrad-, Haspel-, Spinnrad-. Kolovratník, a, m., der Leierer; der Spinnradmacher. D. Kolovratný, kolující, kroužící, im Kreise herum bewegt. K. hýbání. Jg. Kolovraty, dle Dolany, pustý zámek v Kouřimsku. Jg. Kolový, Rad-, Cirkel-, Kreis-. K. pista, běh, loukoť, Jg.; k. most (vz Kůl), Pfahl- brücke. Kolozpěv, u, m, Rundgesang. Rk. Kolozub, u, m., zub vedlé druhého ro- stoucí, Uiberzahn. D. — K., a, m., kdo křivé zuby má. L. Kolozubi-c, bce, m. (= hever k zdvihání vozů). Heber. Us. Kolozubý (na Mor. holozubý)= bezzubý, zahnlos. K. bába. Zlob. — K., křivozubý. Hanka. Kolpík, a, m., platalea leucorodia, pták bahní. Vz S. N., Frč. 347. Kolporteur, vz Colporteur. Kolsa, y, f., Winterreps. Us. Kolšír, a, m., zastr., z něm., Kohlschürer. Gl. 100. Koltoun, u, m., u Pol. goždziec, plica polonica, trichoma, der Weichselzopf, jest copu podobné splštění vlasů, někdy však i chlupů celého těla, které se stává za pří- činou lepké hmoty mezi jednotnými chloupky se nalézající. Vz S. N. Koltounový vřed. Weichselzopfgeschwür. Koltra, y, f., koltřička, z lat. culcitra = opona, záslona, Vorhang, Bettdecke. Kol- trami obestříti. D.. Koltry zavěsiti a roztá- hnouti. Us. K. u postele. Aqu. K. v divadle. V. Více než povědíno, za koltrou zůstalo. Vz Mluvení. (Pam. Kutn. ). — K. =pokrývka. K. bavlnou vycpaná a prošitá. Pref. Koltrář, e, m. Goltermacher. Vz Koltro- vník. Tk. II. 375. Koltrovník, a, m. Tapetenmacher. Žid. Koltryna, y, f. = koltra. Let. 400. Koltún, u, m. = koltoun. U Opav. Plk. Kolúch, zastr. = kolouch. Kolující, vz Kolovati. Kolumna, y, f., vz Columna. Kolur, u, m., krojník, u, m., Colur (v geogr. ). K. rovnodenní, slunostojný (Solstitialcolur). Š. a Ž. Kolužník, a, m. = koželuh. U Opav. Pk. Kolyba, y, f., byt Valachů na salaši. Na	Kom, vz Kdo. Koma, y, m., kmotr, z maď. Na Slov. Komana, gt. Koman, pl., n., v Kappa- docii. — Komanský. Komando, vz Kommando. Komár, a, komárek, rka, komáreček, čka, m. Vz Hmyz. Die Mücke. K. kolicí, fíkový, vinný, letní. K. písklavý, culex pipiens; k. vodní či vodoklop čárkovitý, ranatra linearis. Frč. 156., 139., 155. K. štípe. Us. V komoře pro množství komárů nemohli jsme spáti. Us. K. by to zanesl (malé jest to). Jg. Jest na něm sádla, co na komáru (je hubený, chudý). Ros. O komárovo sádlo se hádati (o nic). Rk. Aby tě komár kopl! (Vz Kletba). Bodejž tě k. kousl. Vz Proklínání. Lb. Lidé od k-rů trápeni jsouce, divně se ošívají. Ler. Jest v něm moudrosti, jako v k-ru sádla. Mus., Č. Komára cediti a velblouda pohltiti (maličkostí šetřiti a velikých věcí opomíjeti). Proch., Č. Komáry cedí, velbloudy požírá. Č. Komár slánku nese. Č. Chápe se díla, jako k. ocele. Č. Z komára vola (velblouda) udělati. Vz Zvětšování, Lhář. Lb., Č. Zajíce pustil a komára honí. Vz Chybování. Č. — Komáři štípají do času. Pk. — K. Komáři na Mor. také: diváci stojící okolo hráčů v karty. Brt. Komárno, a, n., mě. v Uhřích, maď. Ko- márom, něm. Komorn, lat. Comaromium. V. — Komárňan, a, m. — Komárnský. Komárov, a, m., v Čechách v pražském kraji. Vz S. N. Kumrovitz; na Mor. Kumerau. Komárový, Mücken-. O k-vé sádlo se hádati (=: o nic; de lana caprina, um des Kaisers Bart streiten). Komatka, y, f., glomeris, členýš. Krok. Komatule, e, f., cionus, hmyz. Krok. Kombinace, e, f., z lat., sestavení, seřa- dění, srovnání, Rk., spojování jednotlivostí pod společný celek; též závěrek z toho či- něný. S. N. Kombination, Verbindung, Ver- knüpfung, Vergleichung. Kombinovati, z lat., sestavovati, seřa- dovati, srovnávati, ze srovnávání uzavírati. Kombiniren, vereinigen, verknüpfen. Komediant, a, m., z řec, v povržlivém smyslu divadelní herec; přenešeně: kdo v je- dnání svém jako divadelní hru provádí. S. N. Komödiant, Schauspieler. Komediantka, y, f. Komödiantin. Komediantský. Komödianten-. K. kousek. Komediantství, n., Komödiantenwesen, -kunst. Us. Komedie (komoedie), e, f., z řec, žer- tovná divadelní hra, veselohra. Rk. Komödie, Lust-, Schauspiel. K. zapletený příběh vy- obrazuje, ale s veselým závěrkem. Kom. K-e strojiti. V. — K., Lärm, Possen, Jux. Na Slov. Plk. Komein, Komín u Brna. Komenda, y, f, církevní obročí, které duchovní osobě, jíž by právem zadati se ne- mělo, vymínečně na čas z podstatných dů- vodů se uděluje. S. N. Komendovati = komandovati. Kom. Komenice, e, f., der Giebel des Hauses. Sych Obyč.: Lomenice. Mřk., Fr. Komercialní: živnosť, silnice, celní úřad. J. tr. Vz Kommercialní.