730

Kommentovati, Rk., kommentiren, er-
klären, auslegen.

Kommerce, z fr., tržba, obchod. Rk.
Kommerz, Handel.

Kommercialní, kommerční — kupecký.
Rk. Kommercial-, gewerblich.

Kommissař, e, m., z fr. a to z lat. K.
krajský, vojenský, dvorský, finanční, poli-
cejní, poštovní atd. S. N., Us. Kommissär.
— Kommissariat, u, m. — Kommisse e, f.,
kommissi, í, f., uložené obstarání neb vyří-
zení něčeho. V státní službě slove tak vy-
slání úředníků k ohledání neb vyšetření ně-
čeho; i sami tito vyslaní úředníci nazývají
se dohromady k. V obchodnictví slove k.
obstarávání obchodit (koupí neb prodejů).
Kdo obchody obstarává, jmenuje se obsta-
rav ač či kommissionář a kdo si je zamlouvá
n. je objednává, slove zámluvce, objednatel
neb kommittent. Vz S. N. K-si dáti; v k-si
někomu něco dáti. Us. Něco v k-si vzíti. Us.
Kommissi odbývati, míti. J. tr. Dáti někomu
něco do k., člen, přednosta kommisse. Sp.
Zříditi, vysiati někoho ku kommissi. J. tr.
Prostředkem kommisse, skrze kommissi něco
vyšetřiti, J. tr.; k. do N. poslati; k. se se-
stoupila, radila, rozhodla, se usnesla atd. Us.
Náklady v příčině kommisse. J. tr. Ustano-
vení, zřízení kommisse. J. tr. K. sněmovní
v příčině cest, Bs., kupecká, ku koupi,
k prodeji. Pr.

Kommissionár, e, m. Vz Kommisse. Kom-
missionär.

Kommissní, z lat., vše, co se týká kom-
misse, zvl. potřebné věci, které se od státu
vojákům atd. dodávají: chléb, oblek atd. S.
N, Kommiss-. — K., špatný schlecht. Us.

Kommittent, a, m., vz Kommissař.

Kommoce, z lat., vz Commoce.

Kommodní, z lat., commodus, pohodlný,
bequem, gemächlich.

Kommorau, Komárov u Opavy.

Kommuna, z lat,, vz Communa.

Kommunalní, z lat., obecní, Kommunal-.

Kommuuikace, e, f., z lat., spojení (ob-
chodní, vojenské). K. se dělí na dopravo-
vání věcí a osob (silnice, dráhy) a na do-
nášení zpráv (telegraf). 8. N. Ostatně vz
Communicace a Zk. Ml. II. 183.; Mk. Ml. 307.

Kommunikační, z lat., spojovací, Rk.,
Kommunikations-.

Kommunism-us, u, m., lat,, obecnictví,
učení o obecnosti jmění a statkův. Rk. Vz
Socialismus.

Kommutace, e, f., z lat., směna, obměna.
Rk. Kommutation, Veränderung, Vertau-
schung.

Komnata, y, f., z palatin. caminata, jizba,
ložnice; a se seslabilo v o (Gb. Hl. 78. ).
Eine Kammer, Zelle, ein Kabinet. Každé ráno,
když z komnaty své šel. V. K. přirozených
věcí. Naturalienkabinet. Plk.

Komnatní, Zimmer-. Rk.

Komoedie, vz Komedie.

Komole, e, f. = homole. Ros. — K., na-
sypaná hlína kolem šachty, báně.

Komolec, lce, m., bister, hmyz. Krok.
K-ci ryby lapati. D.

Komolín, a, m., syntomis, hmyz. Krok.

Komoliti, il, en, ení, stumpf machen,

stutzen. Vz Komolý. — co: Koni ocas na-
sekati a k. Ja. Nehty k. Koll.

Komolovatý = homolovatý, kegelig. Ros.

Komolý, homolý= kusý, stumpf, gestutzt,
ohne Spitze. K. klas (bez osiny), Kom., vrch
(hladký, bez kamenitých rohů, hřbetův). Ros.,
dřevo (bez sukův), L., beran (bez rohův),
Ros., liška (bezocasá), Puchm., kužel, jehlanec
(abgestutzt). Nz.

Komoří, ě, m., b se změnilo v m, vzniklo-li
komoň z koboň (cf. kobyla, caballus). Gb.
Hl. 94. K. = kůň. Rkk. 21. By vedl osla
do Paříže, komoň z něho nebude. Mus.

Komondor, a, m., pastýřský pes. Na Slov.

Komonice, e, f., lékařská, melilotus offi-
cinalis, Steinklee; vysoká, m. altissimus; bílá,
m. albus; Kk. 255., Čl. 32.; zubatá, m. den-
tatus. FB. 103.

Komoniti se čím: svým zbožím (vypí-
nati se, prahlen). Výb. I

Komonka, y, f., řebčík královský, fritil-
laria regalis, Kaiserkrone. Kk., 126.; FB. 18.

Komonně, zastr., s komonstvem.

Komonník, a, m., rytíř, Ritter. Bhmr.

Komonstvo, a, n. = koně, koňstvo, mnoho
komoňův, Pferde, Rosse; komoň = kůň. —
K. =družina knížat, vojevůdcův a jiných
osob vznešených, zvl. jízdná, S. N. Das Ge-
folge, Geleite. Navrátil se Jan král český
s velikým komonstvem. V.

Komora, komůrka, y, f., z lat. camera,
vz a se seslabilo v o (Gb. Hl. 78. ). K. =
pokoj bez kamen, k obývání nebo uschovávání,
schránka, výstupek, die Kammer, Nebenstube.
V. K. pod krovem, mouční, masná, lehací
(ložnice), manželská (manželův), nevěstina.
V. K. na jídla: špižírna; na klenoty a drahé
věci: k. klenotní, knížecí, královská, císařská.
Š. a Ž. (Walter). — Kdo co má v komoře,
to vydává do kuchyně. Prov. Jižť ví kudy
do komory (-= chytrý), č. K. na obrok, Fou-
ragekammer. Čsk. — K. = kancelář, správa
královských měst, klášterů, statků a i tyto
statky samy, die königliche Kammer, das
Aerar, der Fiskus. To by k znamenitému
komory naší královské důchodů rozmnožení
sloužilo. Nar. o h. k., Pr. I. 88. K. důchodní,
pokladní, obecná, dvorská, králova, k. krá-
lovství českého n. královská slavná k. česká,
praesident komory, V., knížecí. Připadne to
ku komoře. Pr. měst. Vz více v Gl. 100.,
Kn. drn. 132., Tk. III. 10. — K. obchodní,
obchodnická a průmyslnická. Handels-, Ge-
werbekammer. Příspěvek na obch. komoru;
dopisovatel, jednatel, předseda, výbor atd.
obch. komory. Sp. — K. = hluboký rybník,
kam vždy čerstvá voda přichází, a násada
ryb přes zimu se udržuje. Us. — K. = ho-
lubník, ptačí k.. V. — K. = vytěžením soli
vzniklý veliký prázdný prostor bez určité
délky, šířky a výšky, Salzkammer. Vys. —
K. umrlčí, die Todtenkammmer. — K. v děle.
S. N. K.. ručnice k nabíjení, pro náboj, der
Laderaum. Čsk. — K. = sněmovna, Us. K.
vyšší, nižší. Kammer. — K., dutina hrudní
neb prsní, Herzkammer. — K., onen díl há-
jemství, kde se zvěř nejčetněji zdržuje. Šp.
— K., místo ohrazené, stromy porostlé, do
kterého se lapená zvěř zavírá. Šp.

Komoří, m., der Kämmerer. Bur.