732

v Skracování. Gb. — 0 tvoření komparativu
staročeského vz Kt. str. 54. (III. vydání;. —
Komparativ se klade, když jedné z dvou
osob n. věcí činnost n. vlastnosť nějaká u větší
míře přísluší nežli druhé. Věc, s níž se prvá
srovnává, klade se 1. do genitivu odluky
bez předložky. Každý se chce rovnati vyšším
sebe. Št. Není služebník větší pána svého.
Br. Vz Pozn. 2. Vz také: Genitiv, F. — 2-
Do genit. s předložkou od. O málo nižší od
tebe jest. Jg. Vz Pozn. 2. — Do akkusat.
s předložkami: mimo, přes, nad. Moudrosť
dražší je nade všechno zboží. Bylo nás něco
více přes dvě stě. Vz Nad a Pozn. 2. Někdy
i v předložce nad pojem srovnávací jest. Mi-
loval zlosť nad dobrotivosť. — 4. Spojkami:
než, nežli, leč, než jako, jako. Nic není lepšího
jako bázeň Páně. Lepší je soused blízký než
bratr daleký. Br. Nic lepšího není proti hněvu
leč mlčeni. Flaš. Vz Nežli, Jako. — Pozn. 1.
Když se dvě vlastnosti srovnávají, kladou se
obě do komparativu n. vynášejí se positivem se
slovci: více, raději, příliš, tuze, poněkud. Síně
širší byla než delší. Jsou bojovní raději než
stateční. Výmluvný jest více než moudrý.
Jest veliké stavení širší něco než delší v pro-
středku. Vrat. Rada horlivěji než potřebněji
držána byla. Anth. II. 351. — Pozn. 2. Vazby
s předložkou od nebo bez ní užíváme z pra-
vidla jen tehdy, když jméno n. věc, s níž se
podmět srovnává, v nom. n. akkus. jest. Před-
ložek mimo, nad se užívá, i když věc po-
rovnaná v jiném pádě jest. Než se ač zřídka
i tehdáž vynechává, stojí-li předmět přirov-
naný v jiném pádě než v nominat. Trapněje
zhynuti žízňú meča (než mečem). Rkk. 53.

— Pozn. 3. Někdy se užívá komp. místo su-
perlativu, vz Superlativ. O záměně k-vu se
superlativem vz Enallage, 4. — Dle Zk. —
Pozn. 4. U kompart. se někdy druhý člen
zamlčuje, možno-li snadno si jej přimysliti.
Zlé vždycky snáze se nás chytá (než dobré)
Mk. Je poněkud hloupý (hloupější než jiní).

— Pozn. 5. Menší stupeň vlastnosti vyjadřuje
se positivem s předložkami na, za, při. To
dřevo jest barvy náčerné. Barva drobet ná-
sivá. Ňápihavá tvář. Zasladlý. Oči přišilhavé.
Brt. — Pozn. 6. K. adverbií mívá význam
předložek. Dříve času umřela. V. (Mkl. S.
461. ). — Pozn. 7. Často se klade podlé němčiny
zbytečně komp. místo positivu. Něco ze-
vrubněji (m. zevrubně) popsati. Obšírnější (m.
obšírnou) zprávu podati. Brs. 97.

Kompas, u, m., z lat., nazývá se magne-
tická jehla na kolmé ose volně se otáčející
v rovině vodorovné nad kruhem na rovné
části rozděleným; na koncích dvou na sobě
kolmých průměru tohoto kruhu udány jsou
hlavní směry zeměpisné, východ a západ, jih
a sever. K. hornický (zavěšovací, přikládací),
plavecký, S. N., s větrnou růží, poledníkový,
kapesní, lodní. Ck. Železní v kompasích ja-
zyčkové magnetem potřeni jsou. Kom. Kom-
pasem se říditi, běh lodí určiti.

Kompasový, Kompas-. Kompasový ja-
zýček. Kom.

Kompasť = kompas V.

Kompašky, pl., m., z lat. compascuus
ager, občizna. Vaň.

Kompensace, e, f., z lat., vyrovnání (dluhu

dluhem). Rk. Kompensation, Ersetzung, Ge-
genrechnnng, Ausgleich.

Kompetence, e, f., z lat., příslušnosť;
ucházení-se o něco. Rk. Kompetenz, Befug-
niss, Gebühr, Zuständigkeit.

Kompetent, a, m., z lat., (spolu) uchazeč,
J. tr., žadatel. Rk. Mitbewerber.

Kompetentní, z lat., příslušný, náležitý.
Kompetent, befugt, berechtigt. Kompetentní
úřad. Rk.

Kompilace, e, f., z lat., snesení; spis
snesený z více spisů jiných. S. N. Kompi-
lation, Sammeln, ein aus andern zusammen-
getragenes Buch.

Kompilator, a, m., lat. (vz Kompilace),
kdo toliko z cizích děl do svého spisu snáší
nic vlastního nepřičiňuje. S. N. Sammler.

Kompilovati z cizích děl do svého sná-
šeti. Kompiliren.

Komplanace, e, f., z lat., splošování, jest
v geometrii určování ploského obsahu ploch
křivých měrou ploskou ku př. čtvercem. S.
N. Komplanation, Ebnung.

Komplement, u, m., z lat., doplněk. Er-
gänzung.

Komplementär, v mathm. doplňkový. Stč.

Kompletní, z lat., úplný, ganz. S. N.

Kompletovati, doplňovati, ergänzen. —
co. Us. — co čím komu.

Komplex, verwickelt, zusammengesetzt;
v mathm. soujemný. Stč.

Komplexe, vz Complexe.

Komplikace, e, f., z lat., zapletení, mno-
žení. Rk. Verflechtung.

Komplikovaný, z lat., spletený, složitý,
verwickelt, komplicirt. S. N. K. zločin, ne-
moci.

Komplikovati, splésti, zanésti, zmásti,
Rk., kompliciren, verwickeln.

Kompliment, u, m., z fr., poklona, po-
zdrav. S. N.

Komplot, vz Complot.

Komponista, vz Componista.

Komponovati, z lat., skládati (hudební
kusy), Us., komponiren, zusammensetzen, ein
Ton stück dichten.

Komposice, e, f., z lat., spojení, složení,
sestavení, Zusammensetzung; směs, slouče-
nina z více kovův, Gemisch; skladba (hu-
dební, veršův atd. ), Tonstück, Tonsetzlehre;
školní úloha, Schulaufgabe. Rk., S. N.

Komposita, vz Compositum.

Kompositér, vz Compositeur.

Kompost, u, m., z angl. a to z lat. com-
positum, směsice látek hnojivých. S. N. Dün-
gererde.

Kompot (čti konpot), u, m.; zavařené,
svařené ovoce, závar, Kompote. Rk.

Kompresse, e, f., z lat., stlačení, shuštění,
Kompression, das Zusammendrücken, Ver-
dichtung der Luft. Rk.

Kompressori-um, a, n., lat., stahovadlo.
K. na tepnu pobřišní Hesselbachovo (vz Ná-
stroje k operaci na kýle); k. proti pollucím
a píčkání do postele. Vz Nástroje k operaci
na pyji. Cn.

Kompromiss, u, m., z lat., podání rozepře
na rozsudího; snesení-se stran. Rk. Entschei-
dung einer Streitigkeit durch selbstgewählte
Richter.