Předchozí (731)  Strana:732  Další (733) |
|
|||
732
|
|||
|
|||
v Skracování. Gb. — 0 tvoření komparativu
staročeského vz Kt. str. 54. (III. vydání;. — Komparativ se klade, když jedné z dvou osob n. věcí činnost n. vlastnosť nějaká u větší míře přísluší nežli druhé. Věc, s níž se prvá srovnává, klade se 1. do genitivu odluky bez předložky. Každý se chce rovnati vyšším sebe. Št. Není služebník větší pána svého. Br. Vz Pozn. 2. Vz také: Genitiv, F. — 2- Do genit. s předložkou od. O málo nižší od tebe jest. Jg. Vz Pozn. 2. — Do akkusat. s předložkami: mimo, přes, nad. Moudrosť dražší je nade všechno zboží. Bylo nás něco více přes dvě stě. Vz Nad a Pozn. 2. Někdy i v předložce nad pojem srovnávací jest. Mi- loval zlosť nad dobrotivosť. — 4. Spojkami: než, nežli, leč, než jako, jako. Nic není lepšího jako bázeň Páně. Lepší je soused blízký než bratr daleký. Br. Nic lepšího není proti hněvu leč mlčeni. Flaš. Vz Nežli, Jako. — Pozn. 1. Když se dvě vlastnosti srovnávají, kladou se obě do komparativu n. vynášejí se positivem se slovci: více, raději, příliš, tuze, poněkud. Síně širší byla než delší. Jsou bojovní raději než stateční. Výmluvný jest více než moudrý. Jest veliké stavení širší něco než delší v pro- středku. Vrat. Rada horlivěji než potřebněji držána byla. Anth. II. 351. — Pozn. 2. Vazby s předložkou od nebo bez ní užíváme z pra- vidla jen tehdy, když jméno n. věc, s níž se podmět srovnává, v nom. n. akkus. jest. Před- ložek mimo, nad se užívá, i když věc po- rovnaná v jiném pádě jest. Než se ač zřídka i tehdáž vynechává, stojí-li předmět přirov- naný v jiném pádě než v nominat. Trapněje zhynuti žízňú meča (než mečem). Rkk. 53. — Pozn. 3. Někdy se užívá komp. místo su-
perlativu, vz Superlativ. O záměně k-vu se superlativem vz Enallage, 4. — Dle Zk. — Pozn. 4. U kompart. se někdy druhý člen zamlčuje, možno-li snadno si jej přimysliti. Zlé vždycky snáze se nás chytá (než dobré) Mk. Je poněkud hloupý (hloupější než jiní). — Pozn. 5. Menší stupeň vlastnosti vyjadřuje
se positivem s předložkami na, za, při. To dřevo jest barvy náčerné. Barva drobet ná- sivá. Ňápihavá tvář. Zasladlý. Oči přišilhavé. Brt. — Pozn. 6. K. adverbií mívá význam předložek. Dříve času umřela. V. (Mkl. S. 461. ). — Pozn. 7. Často se klade podlé němčiny zbytečně komp. místo positivu. Něco ze- vrubněji (m. zevrubně) popsati. Obšírnější (m. obšírnou) zprávu podati. Brs. 97. Kompas, u, m., z lat., nazývá se magne-
tická jehla na kolmé ose volně se otáčející v rovině vodorovné nad kruhem na rovné části rozděleným; na koncích dvou na sobě kolmých průměru tohoto kruhu udány jsou hlavní směry zeměpisné, východ a západ, jih a sever. K. hornický (zavěšovací, přikládací), plavecký, S. N., s větrnou růží, poledníkový, kapesní, lodní. Ck. Železní v kompasích ja- zyčkové magnetem potřeni jsou. Kom. Kom- pasem se říditi, běh lodí určiti. Kompasový, Kompas-. Kompasový ja-
zýček. Kom. Kompasť = kompas V.
Kompašky, pl., m., z lat. compascuus
ager, občizna. Vaň. Kompensace, e, f., z lat., vyrovnání (dluhu
|
dluhem). Rk. Kompensation, Ersetzung, Ge-
genrechnnng, Ausgleich. Kompetence, e, f., z lat., příslušnosť;
ucházení-se o něco. Rk. Kompetenz, Befug- niss, Gebühr, Zuständigkeit. Kompetent, a, m., z lat., (spolu) uchazeč,
J. tr., žadatel. Rk. Mitbewerber. Kompetentní, z lat., příslušný, náležitý.
Kompetent, befugt, berechtigt. Kompetentní úřad. Rk. Kompilace, e, f., z lat., snesení; spis
snesený z více spisů jiných. S. N. Kompi- lation, Sammeln, ein aus andern zusammen- getragenes Buch. Kompilator, a, m., lat. (vz Kompilace),
kdo toliko z cizích děl do svého spisu snáší nic vlastního nepřičiňuje. S. N. Sammler. Kompilovati z cizích děl do svého sná-
šeti. Kompiliren. Komplanace, e, f., z lat., splošování, jest
v geometrii určování ploského obsahu ploch křivých měrou ploskou ku př. čtvercem. S. N. Komplanation, Ebnung. Komplement, u, m., z lat., doplněk. Er-
gänzung. Komplementär, v mathm. doplňkový. Stč.
Kompletní, z lat., úplný, ganz. S. N.
Kompletovati, doplňovati, ergänzen. —
co. Us. — co čím komu. Komplex, verwickelt, zusammengesetzt;
v mathm. soujemný. Stč. Komplexe, vz Complexe.
Komplikace, e, f., z lat., zapletení, mno-
žení. Rk. Verflechtung. Komplikovaný, z lat., spletený, složitý,
verwickelt, komplicirt. S. N. K. zločin, ne- moci. Komplikovati, splésti, zanésti, zmásti,
Rk., kompliciren, verwickeln. Kompliment, u, m., z fr., poklona, po-
zdrav. S. N. Komplot, vz Complot.
Komponista, vz Componista.
Komponovati, z lat., skládati (hudební
kusy), Us., komponiren, zusammensetzen, ein Ton stück dichten. Komposice, e, f., z lat., spojení, složení,
sestavení, Zusammensetzung; směs, slouče- nina z více kovův, Gemisch; skladba (hu- dební, veršův atd. ), Tonstück, Tonsetzlehre; školní úloha, Schulaufgabe. Rk., S. N. Komposita, vz Compositum.
Kompositér, vz Compositeur.
Kompost, u, m., z angl. a to z lat. com-
positum, směsice látek hnojivých. S. N. Dün- gererde. Kompot (čti konpot), u, m.; zavařené,
svařené ovoce, závar, Kompote. Rk. Kompresse, e, f., z lat., stlačení, shuštění,
Kompression, das Zusammendrücken, Ver- dichtung der Luft. Rk. Kompressori-um, a, n., lat., stahovadlo.
K. na tepnu pobřišní Hesselbachovo (vz Ná- stroje k operaci na kýle); k. proti pollucím a píčkání do postele. Vz Nástroje k operaci na pyji. Cn. Kompromiss, u, m., z lat., podání rozepře
na rozsudího; snesení-se stran. Rk. Entschei- dung einer Streitigkeit durch selbstgewählte Richter. |
||
|
|||
Předchozí (731)  Strana:732  Další (733) |