736

cház. a násl. příklady. — se čím. Školní rok
se končí červencem a počíná se říjnem. Slovo
to končí se dlouhou slabikou. Us. — se na
co. Háj na j se končí. Ros. — co proč.
Letos školní rok pro všelijaké nakažlivé
nemoci (za příčinou nemocí) a z jiných dů-
ležitých příčin do 1. července, po i. červenci,
před 1. červencem atd. skončíme.

Končitosť, i, f., die Spitzigkeit, Spitze.
Rk.

Končitý, špičatý, šidlatý, spitzig, eckig.
Scharf. — K. hřeb, nos.

Končjár, u, m. = osten, ostrý konec,
špička; nejvyšší vrchol hory, jenž nade
všecky grúny vyniká. Vz Grún. Na Slov.

Končour, u, m., die Spitze. K. meče,
hory. Na Slov. Koll.

Koudášiti, kondejšiti, v Krkonoších=
konejšiti, kolébati. V tom stavení všecko se
kondejší (houpá). Us. u Semil. — Kondejška,
y, f. = kolébka houpací. Kb.

Kondensace, e, f., z lat., zhustění, Kon-
densation, Verdichtung. — Kondensator, u,
m., lat., = hustič, nástroj k označení slabého
elektrického napětí. Vz více v S. N. Ver-
dichter. — Kondensovati, zhustovati, ver-
dichten. Rk. co v čem čím.

Kondice, e, f., z lat., základ, výminka,
Zustand, Bedingung; služba kupeckého mlá-
dence, sazeče, holiče atd.; soukromého učitele
(podomní vyučování). Rk., S. N. Dienst,
Stelle, Kondition. Míti kondice, choditi do
kondice, jíti z kondice.

Konditional, u, m., z lat. K. má ve slo-
vanštině úkol konjunktivu a optativu a tvoří
se složením příčestí činného s aoristem bychb.
Psal bych, seriberem; byl bych psal, serip-
sissem; abych psal, seribam. Pomocný aor.
bych však u významu svém sklesl již na
pouhou spojku. Jmenuje pak se k. v uchy-
lování sloves ten způsob, jímž se o podmetu
výrok možný neb žádoucí vynáší, kdežto
indikativ činnosť neb vlastnosť, která se na
podmětu v skutku nalézá, na prosto a co sku-
tečnou připisuje. Gb. Mkl. praví: Příčestí
činné času minulého s aoristem bych má
modalni funkci neskutečnosti. A potom píše
o věci takto: Die ursprüngliche Bedeutung
dieser Verbalform ist, wie aus der Bedeutung
der Theile hervorgeht, die eines Praeteritum
und die modale Funktion beruht darauf, dass
das jetzt nicht Stattfindende als ein über-
haupt nicht Stattfindendes aufgefasst wird.
Derselbe Gedanke tritt ein, wenn die uner-
füllbare Bedingung durch das Perfekt aus-
gedrückt wird. Anmerkung. Ich habe diese
Verbindung Konditional genannt, eine Be-
nennung, gegen die sich wie gegen alle
grammatischen Termine manches einwenden
lasst, die jedoch durch den romanischen Kon-
ditional gerechtfertigt werden kann, der nicht
nur durch die Funktion, sondern auch durch
die Bildung aus analogen Elementen dem
slawischen Konditional nahe steht. Die Be-
nennung Konjunktiv und Optativ konnte
nicht gewählt werden, obgleich der slawische
Konditional im Ganzen seiner Funktion nach
dem Konjunktiv und Optativ entspricht. Vz
Mkl. S. 810. a násl. — Klade pak se k.
dle Brt. tímto způsobem: I. Konditional

označuje přání, aby se něco stalo nebo ne-
stalo. Bych se byla utopila, kdy mne má
matička myla. Suš. — Přáni označujeme též
pouhým participiem času minulého aneb in-
dikativem s částicí kéž. Ten pohan židov-
ský, skála ho zabila! Suš. Kéž jste sobě
toho vážili. Let. Vz Kéž. — II. Kondi-
tionalem označujeme děj aneb stav pouze
pomyšlený, pro kterýž podmět koná děj ozna-
čený slovem věty hlavní. (Věty účelné. )
Poslán jsem, abych s tebou mluvil. Pass.
Hlídáni byli, aby žádný k nim nemohl do-
cházeti. Bl. — Pozn. Věta účelná počíná se
druhdy od částice ať. Poslal mne Bůh k tobě,
ať bych pověděl, že jest již všecky tvé hří-
chy odpustil. Pass. — V nářečích též od zá-
jmena co. Já vám pomohu, co budete miti
vody dosť. — III. Po slovech obavy uvo-
zuje se věta obsahující předmět bázně kon-
ditionalem k označení, že si podměť toho
nepřeje, co jest obsahem věty závislé. Bojím
se, by jí to snad libo nebylo. Pass. Báli se
za něho, aby on skrze to hrdla neztratil. Bl.
Strach jest, aby nějakého pozdvižení mezi
nimi nebylo. Žer. — Pozn. Očekává-li pod-
mět s jakousi jistotou nastoupení děje jak-
koli nepříjemného, následuje v závislé větě
že s indikativem. Bojím se, že nám ne všecko
tak snadně projde. Žer. Obávám se, že mnohý
tomu věřiti nebude. Pref. Vz Báti se. —
— IV. Konditional jest v závislých větách
zástupcem imperativu a prohibitivu vět
nezávislých. Jdi (kázal mi, abych šel). Ne-
choď (kázal mi, abych nechodil). Užívá se
ho tedy: 1. ve větách rozkazovacích při
slovesech poroučeti, kázati, prositi, žádati,
napomínati, ponoukati, domlouvati, raditi
atd. Lotr prosil, aby naň Ježíš pomněl. Pass.
Napomínám vás, abyste mých věcí pilni byli.
Žer. — Pozn. 1. Věty rozkazující vyjadřují
se též částicí at s indikativem a částicí kdy
s konditionalem. Pro Boha, ať tvé cesty spó-
sobí. Št. Prosil Boha, kdyby mu s nějakou
pomocí přispěl. — Pozn 2. Po slovesech pro-
siti uvozuje se tytýž závislá věta, rozkazovací
částicí že. Prosím, že víno bílé pro mne
zachováte. — Ve větách zakazovacích po
týchž slovesech. Poručeno, aby neodpovídali.
Žer. Prosil, aby kníže nesvoloval. Háj. Na-
pomínal Řeky, aby neutíkali. Troj. —3. Ve
větách zakazovacích po slovesech: zapoví-
dati, brániti, hájiti, zdržovati, chovati se,
stříci se, vždy se záporem ne (vz Brániti).
Zadržoval ho, aby nechodil tak daleko od
vozu. Bl. Póvod se má pilně stříci, aby se
v to nedával. Vš. — Pozn. Po těchto slove-
sech klade se též infinitiv. Vz tato slova. —
V. V časových větách částicemi: až, než
uvedených má místo konditional, je-li děj je-
jich pouze na mysli představený n. podmětem
hlavní věty zamyšlený. Cekali u dveří, až
by rozešel se poněkud lid. Br. Horatius voj-
sko nepřátelské, až by most zřízen byl, za-
stavil. Anth. II. — VI. Ve větách podmi-
ňovacích klade se konditional v předvětí
i závětí, zavírá-li v sobě podmínka přání
nesplnitelné čili opak toho, co v skutku jest,
aneb i možnosť pouze pomyšlenou. Věta pod-
miňovací (předvětí) uvozuje se 1. pouhým
konditionalem. By tu byl Kristus, pomohl