Předchozí (744)  Strana:745  Další (746) |
|
|||
745
|
|||
|
|||
Konvičkář, e, m. = konvář, Kannen-
giesser. 1453. Konvikt, u, m., z lat., společné bydliště
a straviště studujících. Rk. Konvoj, e, m., konvoa, convoi, průvod,
průvodící žoldnéři. Jg. Geleit, Begleitung, Bedeckung; Kriegsgeleit. Konvokace, e, f., z lat., svolání ku př.
věřitelův. Rk. Konvokation, Zusammenbe- rufung. Koňvrza, y, f., sýkora, koňadra. Na Mor.
Konvulse, e, f., z lat., křečovité trhání
n. stahování údův. Konvulsion, Zuckung der Glieder, Gliederkrampf. — Konvulsivní, křečovitý, trhavý. Rk. Konvulsivisch, krampf- haft. — Konývka, lépe: konévka. Vz Konev.
Konzoch, konzom, a, m. Konsumogefälls-
beamte. Na Mor. na Hané. Kooperator, a, m., z lat., spolupracovník,
titul nižších kněží, farářových pomocníkův, kaplanů. Rk. Mitwirker, Mitarbeiter. Koordinace, e, f., z lat., přiřadění, sou-
řadění, Koordination, Beiordnung. — Koor- dinata, y, f., čára souřadná, souřadnice. Rk. S. N. Koordinate. Koordinovaná věta, vz Věta souřadně
složená. Koordinirt, beigeordnet. Kop, a, m., šp. z maď. kopó, Spürhund.
Na Slov. — K., u, m. = kopet. Kienruss. Berg. Kopa, kůpa, kůpka, kopka, y, f. — K.
= hromada čehokoliv. Haufe. Kopa (na Mor.;
v Čechách spíše: kůpa, V., kopka) sena. Hra- bati seno v kopky (kopiti je). Us. Kopky, kůpy dělati. Ros. Dobře je při kopě klasy sbírati. Prov. — K. = (u Čechů) 60 kusů. Das Schock. Na kopy, po kopách, kopou, kopami. D. K. vajec. Us. — K. = jistá summa peněz, ein Schock. Kopa grošů českých, k. míšeňská. Sedm kop míšeňských zaplaceno býti má. Pr. I. 92. Kopa grošův = hřivna stříbra, z ní 60 (později 64, 70, 80 ovšem špatnějších) grošův. L. Vz Gl. 103. Schází mu z kopy groš. Prov. Spadlo mu s kopy = schudl. Šm. — K. Je dobrá (vybraná) kopa = ferina (vz Chytrý, Vtipný). Č. — K. = rána, fláka ferulí na zadnici. Arschstreich, Schock. Dle Gl. 103. rány, které při stavění mezníků hoši dostávali, aby si lépe pama- tovali, kam mezníky zasazeny byly. Mladší pacholata k tomu vzatá kopy na památku drželi. Pam. kn. lipnické. Sází mu tři kopy (bije ho). Vz (stran přísloví) Trest. Č. Dali mu tři kopy. Ros. Držel tři kopy. Jg. Kopač a kopáč (Br., Dal. ), e, m., kdo
kopá, der Hauer, Gräber. V. Kopač pokladů. D. — K., dělník, který v solném dole bal- vany dělá, Vys. — K., dělník ve vinici, der Weinbauer. — Kopáč, e, m., motyka, krace, die Haue, Hacke. V. K. hnojný, Misthaken, hroznový, D., Traubengabel. Us., Šk. Kopačka, y, f., ve vinař., kopání na vi-
nici. Das Hauen. V., Us. 1558., Šk. Jak a kdy se kopá, vz Čk. 184. — K., dělnice, Gräberin. — K., motyka, rýč, das Grabscheit, die Hacke.
Aqu. Kopaidské jezero v Boiotii.
Kopal, u, m., druh pryskyřice. K. západo- indický, brasilský. Šfk. 532., Kk. 11., 257., S. N. |
Kopal, u, m. = kopáč, krace. Karst. Na
Slov. a Mor. Kopaně, ě, f. = kopanina. Neuland. Us.
Bosk. Kopání vinice první (z tvrda), k. pod
zelenou, k. třetí. K. soli, bramborův, země; nohou. Jg. Také něco dědin zkaženo hlínu kopáním. Dsky I. 175. Kopanica, místo na horách, které se ne-
oře, nýbrž kopá. Na Slov. V Čechách: ko- panina, das Gereute, Rodland, der Neubruch. Vz S. N. Kopanice, e, f., práce kopání, das Graben.
— K., kopanina. Na Slov.
Kopanina, y, f. (n. oulehlí), vz Kopanica.
— K., jm. místní. Tk. III. 137., II. 429., 491.
— K. = práce kopání, das Graben. — K.
= co se kopalo n. nakopati může: ruda, ka- mení. Ros. Kopar = Kopr, město.
Kopar, e, m., kdo kopá. Když by k-ři
na mezi seděli a jedli a sousedu ve vinohradu škodu udělali. 1576. (Lum. 1857. 883. ). Kopati, kopávati; kopnouti, pnul a pl,
utí, graben; házeti, bíti (nohama), (mit den Füssen) hauen, ausschlagen, stossen. V., Jg. — abs. Tento kůň kopá. Us., D. — co: hrob.
V. Kdo komu jámu kopá, sám do ní padá. Prov. K. vinici, pole, zahradu. Us. Kůň zemi kopá. Job. K. sůl. Us. Bodejž tě komár kopl (husa kopla). Us. — co komu: hrob. Us. — za čím = dále k., za zlatem. D. — co za kým. Za nimi rudu jiní kopali. — co čím: motykou. Us. Špendlíkem kopalo. Er. P. 467. Vinař vinici krací kopá. Kom. K. nohama = házeti, bíti. V., Vrat. 49. Ještě nedosedl na koně a již kope nohama. Č. Aby tě hus kopla zadní nohou! Ros. — co odkud. Aby lesy ze země kopal (z kořen). Háj. — kam. Dlouho do tvrdé země kopal, než ji rozkopal. Každý může na hlubinu kopati. Er. — s kým. S poustevníky motykou kopal. Dal. — co kde. Kopali hrobeček v hájku. Er. P. 445. — co jak. S hřmotem a hněvem kopá kůň
zemi. Br. — se kam. Krt kopá se v zemi. L. — po čem: po zlatě, po rudě k. (jí hle- dati). — za koho atd. Kopal za své bratry od rána do večera, po celý den bez pře- stání v dolech pod skalou atd. Kopavosť, i, f. Neigung zum Stossen mit
den Füssen. Jg. Kopavý: kůň, gern ausschlagend. Jg.
Kopcovatosť, i, f., -ovitosť, Hügeligkeit.
Jg. — Kopcovatý, hügelig. Kopcovatá krajina.
Ros. Kopcoví, n., die Gränzerdhaufen. Louky
obmezené a k-vím vyhraničené. 1580. Kopcovitý = kopcovatý.
Kopček = kopeček.
Kopčina, y, f., gesammelter Unrath; Ge-
birgsland, Hügel. Plk. Kopčiti, 3. pl. -čí, kopči, če (íc), il, en,
ení, kopčívati = kopky dělati, kopiti, häufen, anhäufeln, Hügel machen; kopčité dělati, den Haufen spitzen. — co kde s kým. Na louce lidé seno již kopčí. Ros. — co čím. Kratcem, kratečkou v zahradě k. Pt. Kopčitosť, i, f. Hügelförmigkeit.
Kopčitý, aufgehäuft, hügelförmig.
|
||
|
|||
Předchozí (744)  Strana:745  Další (746) |