747

Kopkovati, vz Kopiti.

Kopla, y, f. = koflík. V Opav. Pk.

Koplín, u, m. = kurník. Na Mor.

Kopna, y, f., vz Hlaviště. Šp. Die Kolbe.
Jg. Boty s k-ami. Stopenstiefel.

Kopné, ého, n., plat z kopy (ovcí, ryb
atd. ). Gl. 104. — K., plat za kopání, das
Grabgeld. Jg.

Kopno, a, n., hackbarer Boden, weich.
Jest kopno (také = padá sníh. Mor. ). Us.

Kopnouti, vz Kopati.

Kopnutí, n. Fussstoss. Dch., D.

Kopný = co se dá kopati, hackbar. K.
země, holá, v zimě sněhem nepokrytá. Na
vých. Mor.

Kopov, a, m. = honicí pes. Na Slov., šp.
z maď. Jg.

Kopovka, y, f. Schockholz.

Kopový. K. plátno, Schockleinwand. Hk.

Kopr, u, m., anethum, der Dill, rostlina,
K. zahradnický, an. graveolens. FB. 92., Čl.
52., Kk. 198. K. český n. zahradní, vlaský,
(římský, sladký, Fenchel), polský (polní),
Ackerdill, medvědí, žabí, Krötendill, psí, Hunds-
dill, hluchý. Jg. K. hluchý pomáhá k čmýře.
Jád. K. do omáčky k masu dáti. — Kopr,
Kopar, a, m., it. Capo ď Istria, mě. v Istrii.

Koprcati se = kozelce metati, burzeln.
Na Slov. Plk.

Kopretina, y, f., Chrysanthemum, Wucher-
blume. K. osenní (ch. segetum), bílá (leucan-
themum), řimbaba (parthenium), chocholič-
natá (corymbosum), vrátič (tanacetum). FB.
43. Vz Čl. 98., Kk. 166.

Kopřiva (kopriva, strč. kropiva, Gb. Hl.
124. ), kopřivka, y, f. K. m. kropiva od kmene
krop (v úkrop = vařící se voda). Šf. K., ur-
tica, Nessel. K. palčivá (žahavka menší, u.
urens), dvoudomá (veliká, dioica). FB. 33.,
Čl. 121., 122. Vz Kk. 145., 146., 178. K. malá
(žahavka, mor. prlavica, žížlavica, Brt. ), větší
pálivá, římská, konopná, sněžná, hluchá n.
mrtvá (jablečník, Jád. ), lesní, mrtvá žlutá,
mořská, řecká, Jg., uherská (pichlavá). Kh.
Kopřivo, kopřivo, kopřivěnko řasná. Mor.
Pís. 308. (Zb. ). K. žahá. Us. Spálení od ko-
přivy. D. K. pálí (mor. prlí, Brt. ). Us. K.
hned jak ze země leze, pálí. Jg. Co kopřivou
má a chce býti, to hned na počátku bude
žíhati (páliti) = co z čeho má býti, časně se
ukáže. Jg., Lb. Vz Mladík. Co má býti ko-
přivou, záhy pálí. Č. Co se kopřivou býti
strojí, hned ze země lezouc pálí. Č. Znám
tě kopřivo, že pálíš (zlobivému se říká). Jg.,
Č. Pálí jak k., a bode jak ježek. Č. K. ne-
zahyne; k. nezmrzne, koukol nevyhyne. Ros.
Mráz kopřivu nespálí. Us., Č. Všudy, kde
růže roste, k. také vyroste. Us. K. se tkla
plotu (když se sprosťák známostí s velikým
pánem vychloubá. 2. O dalekém příbuzenství).
D., Č. V kopřivách narozený (kopřivník, ko-
přivče = nemanželský. Vz stran přísloví:
Nemanželský, Kopřivka. Č. Ty k-vo! (=
pálí jako k. ). Pk.

Kopřiváček, čka, m. Nesselschmetterling.

Kopřivatěti, ěl, ění, die Form der Nessel
bekommen. Réví kopřivatí = dostává drobné
listí (kazí se). Čk. 186.

Kopřivče, ete, n., kopřivník, a, m., vz
Kopřivka.

Kopřivka, vz Kopřiva. — Kopřivky.
Z lodyh kopřivy větší dělají se vlákna a z těch
příze i plátna, tak zvané kopřivky, Nessel-
garn, -tuch. Kk. 146. — K., nemoc, vyrážka
jistá. K. slitá, chronická, prchavá, horečná,
pupínková, trvanlivá, zákožní, hlívitá. Lk. —
K., pták, který zezhulce mladé vylíhá, Nessel-
könig, Meisen-, o. Winterkönig. Odtud pošlo
jméno kopřivče aneb kopřivník = dítě neman-
želské. Č. — K., druh kachen, Nessel-, Schnat-
terente. Mý., Presl.

Kopřivna, y, f., trs kopřivy, der Nessel-
strauch.

Kopřivník, u, m., kokotice větší, cuscuta
major. Flachsseide. FB. 55. — K., a, m.,
silvia pestilentialis, Pestilenzvogel. D. — K.
= kopřivče. Veleš.

Kopřivný, od kopřivy, Nessel-. K. kořen,
Jád., semeno, Krab., olej. Ras.

Kopřivolistý, nesselblätterig. K. rozrazil.
Krok.

Kopřivovitý, nesseiförmig. Rostl.

Kopřivový. Nessel-. K. voda, Ros., příze.
Vz Kopřivka. D.

Koprnatý, ochromělý, starr. Us.

Koprněti, koprnatěti, ěl, ění; koprna-
tívati, koprnívati = brněti, dřevěněti, usnouti,
erstarren. — komu. Noha mi koprní. Us. —
V již. Čech. = velikou netrpělivosť jeviti. Kts.

Koprník, u, m., meum. K. štětolistý, m.
athamanticum; úzkolistý, mutellina. FB. 95.
Bärwurz. V.

Koprníkový, Bärwurz-.

Koprolith, u, m., zkamenělý obsah zavi-
tkovité kapky konečníku ryb ganoidních
(ganoidei, die Schmelzschupper). Vz Frč. 300.,
S. N.

Koprový, Dill-. K. omáčka. Us.

Koprvadlo, koprvadelko, koprvádko, a,
n. = poklička, Stürze. D. Z pokryvadlo?

Koprváško, a, n. = koprvadlo. Us. u Bu-
dějovic.

Kopt, u, m., Glanzruss. K. lesklý n. v put-
ničkách. Kh. Vz S. N.

Kopták, a, m., druh holubů.

Koptář, e, m. Kienrussbrenner. Jg.

Koptářka, y, f. Kienrussbrennerin.

Koptařiti, il, ení, Kienruss brennen.

Koptárna, y, f. Kienrussbrennerei. Rk.

Koptářský, Kienrussbrenner-.

Koptářství, n. Kienrussbrennerei.

Koptěnec, nce, m., uzený sleď, geräuch-
erter Häring. Světoz. 208.

Koptěný, russig, berusst.

Koptěti, ěl, ění, russig werden. L.

Koptič, e, m., der Berusser. Aqu. — K.,
kuchtič, ein Sudelkoch. Zlob.

Koptiti, 3. pl. -tí, il, ěn, ění, koptívati
= koptem černiti, dým vydávati, berussen.
— koho, se čím. Co se tím koptíš (černíš,
mažeš) ? Us. — K. Koptí se venku = práší
se. Us. Jil.

Kopula, vz Copula.

Kopulace, e, f., z lat., spojení; oddávání,
oddavky, Verbindung; Trauung. J. tr. —
Kopulovati koho s kým kde: v kostele
(oddávati). Kopuliren, verbinden, vermählen,
trauen.

Kopulativní věta, vz Věta spojovací.
Kopulativ.



	747

	Kopkovati, vz Kopiti. Kopla, y, f. = koflík. V Opav. Pk. Koplín, u, m. = kurník. Na Mor. Kopna, y, f., vz Hlaviště. Šp. Die Kolbe. Jg. Boty s k-ami. Stopenstiefel. Kopné, ého, n., plat z kopy (ovcí, ryb atd. ). Gl. 104. — K., plat za kopání, das Grabgeld. Jg. Kopno, a, n., hackbarer Boden, weich. Jest kopno (také = padá sníh. Mor. ). Us. Kopnouti, vz Kopati. Kopnutí, n. Fussstoss. Dch., D. Kopný = co se dá kopati, hackbar. K. země, holá, v zimě sněhem nepokrytá. Na vých. Mor. Kopov, a, m. = honicí pes. Na Slov., šp. z maď. Jg. Kopovka, y, f. Schockholz. Kopový. K. plátno, Schockleinwand. Hk. Kopr, u, m., anethum, der Dill, rostlina, K. zahradnický, an. graveolens. FB. 92., Čl. 52., Kk. 198. K. český n. zahradní, vlaský, (římský, sladký, Fenchel), polský (polní), Ackerdill, medvědí, žabí, Krötendill, psí, Hunds- dill, hluchý. Jg. K. hluchý pomáhá k čmýře. Jád. K. do omáčky k masu dáti. — Kopr, Kopar, a, m., it. Capo ď Istria, mě. v Istrii. Koprcati se = kozelce metati, burzeln. Na Slov. Plk. Kopretina, y, f., Chrysanthemum, Wucher- blume. K. osenní (ch. segetum), bílá (leucan- themum), řimbaba (parthenium), chocholič- natá (corymbosum), vrátič (tanacetum). FB. 43. Vz Čl. 98., Kk. 166. Kopřiva (kopriva, strč. kropiva, Gb. Hl. 124. ), kopřivka, y, f. K. m. kropiva od kmene krop (v úkrop = vařící se voda). Šf. K., ur- tica, Nessel. K. palčivá (žahavka menší, u. urens), dvoudomá (veliká, dioica). FB. 33., Čl. 121., 122. Vz Kk. 145., 146., 178. K. malá (žahavka, mor. prlavica, žížlavica, Brt. ), větší pálivá, římská, konopná, sněžná, hluchá n. mrtvá (jablečník, Jád. ), lesní, mrtvá žlutá, mořská, řecká, Jg., uherská (pichlavá). Kh. Kopřivo, kopřivo, kopřivěnko řasná. Mor. Pís. 308. (Zb. ). K. žahá. Us. Spálení od ko- přivy. D. K. pálí (mor. prlí, Brt. ). Us. K. hned jak ze země leze, pálí. Jg. Co kopřivou má a chce býti, to hned na počátku bude žíhati (páliti) = co z čeho má býti, časně se ukáže. Jg., Lb. Vz Mladík. Co má býti ko- přivou, záhy pálí. Č. Co se kopřivou býti strojí, hned ze země lezouc pálí. Č. Znám tě kopřivo, že pálíš (zlobivému se říká). Jg., Č. Pálí jak k., a bode jak ježek. Č. K. ne- zahyne; k. nezmrzne, koukol nevyhyne. Ros. Mráz kopřivu nespálí. Us., Č. Všudy, kde růže roste, k. také vyroste. Us. K. se tkla plotu (když se sprosťák známostí s velikým pánem vychloubá. 2. O dalekém příbuzenství). D., Č. V kopřivách narozený (kopřivník, ko- přivče = nemanželský. Vz stran přísloví: Nemanželský, Kopřivka. Č. Ty k-vo! (= pálí jako k. ). Pk. Kopřiváček, čka, m. Nesselschmetterling. Kopřivatěti, ěl, ění, die Form der Nessel bekommen. Réví kopřivatí = dostává drobné listí (kazí se). Čk. 186. Kopřivče, ete, n., kopřivník, a, m., vz Kopřivka.	Kopřivka, vz Kopřiva. — Kopřivky. Z lodyh kopřivy větší dělají se vlákna a z těch příze i plátna, tak zvané kopřivky, Nessel- garn, -tuch. Kk. 146. — K., nemoc, vyrážka jistá. K. slitá, chronická, prchavá, horečná, pupínková, trvanlivá, zákožní, hlívitá. Lk. — K., pták, který zezhulce mladé vylíhá, Nessel- könig, Meisen-, o. Winterkönig. Odtud pošlo jméno kopřivče aneb kopřivník = dítě neman- želské. Č. — K., druh kachen, Nessel-, Schnat- terente. Mý., Presl. Kopřivna, y, f., trs kopřivy, der Nessel- strauch. Kopřivník, u, m., kokotice větší, cuscuta major. Flachsseide. FB. 55. — K., a, m., silvia pestilentialis, Pestilenzvogel. D. — K. = kopřivče. Veleš. Kopřivný, od kopřivy, Nessel-. K. kořen, Jád., semeno, Krab., olej. Ras. Kopřivolistý, nesselblätterig. K. rozrazil. Krok. Kopřivovitý, nesseiförmig. Rostl. Kopřivový. Nessel-. K. voda, Ros., příze. Vz Kopřivka. D. Koprnatý, ochromělý, starr. Us. Koprněti, koprnatěti, ěl, ění; koprna- tívati, koprnívati = brněti, dřevěněti, usnouti, erstarren. — komu. Noha mi koprní. Us. — V již. Čech. = velikou netrpělivosť jeviti. Kts. Koprník, u, m., meum. K. štětolistý, m. athamanticum; úzkolistý, mutellina. FB. 95. Bärwurz. V. Koprníkový, Bärwurz-. Koprolith, u, m., zkamenělý obsah zavi- tkovité kapky konečníku ryb ganoidních (ganoidei, die Schmelzschupper). Vz Frč. 300., S. N. Koprový, Dill-. K. omáčka. Us. Koprvadlo, koprvadelko, koprvádko, a, n. = poklička, Stürze. D. Z pokryvadlo? Koprváško, a, n. = koprvadlo. Us. u Bu- dějovic. Kopt, u, m., Glanzruss. K. lesklý n. v put- ničkách. Kh. Vz S. N. Kopták, a, m., druh holubů. Koptář, e, m. Kienrussbrenner. Jg. Koptářka, y, f. Kienrussbrennerin. Koptařiti, il, ení, Kienruss brennen. Koptárna, y, f. Kienrussbrennerei. Rk. Koptářský, Kienrussbrenner-. Koptářství, n. Kienrussbrennerei. Koptěnec, nce, m., uzený sleď, geräuch- erter Häring. Světoz. 208. Koptěný, russig, berusst. Koptěti, ěl, ění, russig werden. L. Koptič, e, m., der Berusser. Aqu. — K., kuchtič, ein Sudelkoch. Zlob. Koptiti, 3. pl. -tí, il, ěn, ění, koptívati = koptem černiti, dým vydávati, berussen. — koho, se čím. Co se tím koptíš (černíš, mažeš) ? Us. — K. Koptí se venku = práší se. Us. Jil. Kopula, vz Copula. Kopulace, e, f., z lat., spojení; oddávání, oddavky, Verbindung; Trauung. J. tr. — Kopulovati koho s kým kde: v kostele (oddávati). Kopuliren, verbinden, vermählen, trauen. Kopulativní věta, vz Věta spojovací. Kopulativ.