748

Kopuletý, šedesátiletý, letitý, bejahrt. K.
dědek, bába.. Us.

Kopulování či družení stromu, das Ko-
puliren, způsob roubování. Vz o tom. Kk. 36.

Kopva, y, f., mořská cibule, coloquintida.
Vod.

Kopytář, e, m., špalíčkář, Leistenschnci-
der. Rohn.

Kopytářka, y, f., Leistcnsclinciderin. Rk.

Kopytnatý, behuft. K. zvířata. Ssav.

Kopytní neduh, Klauenseuche. Ja.

Kopytník, u, m., asarum, Haselwurz. K.
obecný, europaeum. FB. 35. Čl. 132., Kk. I57.

Kopytníkový, Haselwurz-. V.

Kopyto, a, n., kopýtko, rohový spodek
nohy u koně, krávy atd. Vz S. N. K. od kop
(kop-nouti). Der Huf, die Klaue. K. hovadské,
celé n. nerozdvojené (srostlé, V., nerozdě-
lené), rozdělené, Jg., ploché, prchlé (brüchig),
okované, Šp., klínové, Šm., sevřené (Zwang-
huť). Čsk. K. (roh) koni vystrouhati. Šp. Ko-
pytu podkovu přidělati. Kom. Kopytem há-
zeti. Aqu. Kopyta vystrčiti, rozhoditi, roz-
metnouti (zcepeněti, umříti). C. Zánět kopyta;
hřebík do kopyta: podkovák, podkovník. Šp.
Kopýtkem si hoditi (něco si mimořádně do-
voliti). — K. ševcovské, Richtleisten. Švec
na kopyto obuv dělá. Kom. Ševci to již na
kopyta pískají (všichni to vědí). Ros. Ne-
mudruj švec přes k. (Ne sutor ultra crepidam,
nemluv jen o svém kopytě, které zná a ne-
mluv o jiném, čemu nerozumí]. Na jedno k.
všechněm boty šíti (Vz stran přísloví: Stej-
nost). Č. — K. =forma, brdo, model, Modell,
Schlag, Muster. Vše na. jedno k. dělati, bíti.
Us. Jsou na jedno k. děláni (mnoho se ne-
liší). Vz stran přísloví: Stejnost', Podobný.
Lb., C. — K. koňské či devětsil či podkovka,
tussilago farfara, Huflattig. Kk. 166. K.
obecné, větší, žluťák, caltha pallustris, Dotter-,
Eierblume, Schmergel. Jg.

Kopitovatosť, -ovitosť, i, ť. Hufförmig-
keit., Jg.

Kopitovatý, -ovitý, hufförmig. Us.

Kor, zastr., nyní kůr, vz Chor.

Kora, strč.; nyní: kůra, korka, kůrka,
kůrčička, y, f., die Baumrinde, Borke. Kůra
vnitřní, vnější na stromě. V. Peň dvoudě-
ložných skládá se z kůry, dříví a střeně;
kůra má opět tři vrstvy: koráb, kůru a lýko.
Rostl. V rozkol n. za kůru štěpovati. Jg.
Kůru sloupiti, skrojiti, odníti, stáhnouti, ob-
loupiti, V., sloupati. Us. Zevnitř kůra, vnitř
lýka jsou. Kom. K. napuklá, lipová atd. Us.
— K. u chleba, Brodrinde. Chléb dvě má
kůrky a střídu u vnitř dírkovatou. Kom.
1 jinde o dvou korách chléb jedí (nejsem
k místu přivázán, mohu jíti jinam). Ros.

Koráb, u, korábek, bku, korábeček, čku,
m. V strč. také podlé „Meč":: z korábě,
v onom korábi, Č., a koráb, i, f. Proč této
k-i nezažžeš? Pass. Pět diabluov poslal, aby
tu koráb zažhli. Pass. Č. v Dodatcích k Jg.
slovníku učí, že slova tohoto chybně v rodě
žen. užívali. — K. = kůra (stromu), D;
kůra dospělá, již ne zelená; k. hnědá n. šedá.
Rostl. Vz Kora, Kk. 20. — K. = loď, zvláště
veliká loď, Schiff. K němu patří: stěžeň
(stežeň) s korouhví, na něm rejny (ráhna),
na těch plachty; přední špic: nos, zadní:

korma; střední čásť: břicho (boky); svršek:
palub; vnitřek: kotka (kotec, kajuta, kajita);
kormidlo (n. opačina, vz Kormidlo). Š. a Ž.
(Walter). K. o šesti veslích. Vz Loď. Na k.
vstoupil a odploul. Kram. K. po větru se
nese. Bs. — Pro nebezpečenství plavení moř-
ského praví se: na koráb jeti, odejíti, se
dostati, V-, přijíti, Ros., na korábu se octnouti,
Kom. = prodělati, schudnouti. Vz stran pří-
sloví: Prodělání. Č. Kupec již je na korábě.
Přišel na k. (schudl. Vz Nešťastný). Lb. Brt.
vykládá věc jinak: K. znamená dutinu vůbec,
tedy 1. peň stromový, jehož dřevo vyprá-
chnivělo a toliko kůra zbyla; 2. děravý zub;
3. kostru koňskou; oktud: Dostati se na koráb.
Cf. něm. Auf den Hund kommen. — K.,
páteř se žebry (ze zdechlého koně). Na Slov.
Plk. — K., nádoba picí, ku korábu podobná,
ein Trinkgeschirr.

Koraba, korba, korabina, vydlabané klády
ku plování. Na Slov. Plk.

Korábna, y, f., loďka, Schifflein. Lex. vet.

Korábní, Schiff-. K. hák. V.

Korábnice, e, f., zchudlá žena, eine Arme.
Pam. Kut.

Korábnictví, n., mizina, chudoba, Ver-
armung, Bankerott. Kom.

Korábník, a, m., kdo koráby (kůry) loupá,
Rindenschäler. Us. — K., plavec, Schiffer.
Lom. — K., zchudlý člověk, ein Verarmter,
Bankerottirter. Kom.

Korábný. Připluli jsme sem bez všie ko-
rábné přiepravy. Pass.

Korábový, aus Baumrinde. — K., ko-
rábní, lodní, Schiff-. K. strom, strop, stěžeň,
Mastbaum. D.

1. Koral, u, m. = choral. V.

2. Koral, u, korálek, lku, m., z lat. co-
rallium, die Koralle; keř pod vodou rostoucí,
jenž vyňat = jsa z vody ihned kamení. V.
Korale, pl., skloňuje se v již. Čechách dle
, Daň'. Kts. K. (rohovitky) mají podobu při-
rostlých rozvětvených keřů a vytvořují ve
svém vnitru rohovitou osu, která obalena
jest měkkou korou, z nížto jednotliví po-
lypi vynikají. K. černý, antipathes larix; čer-
vený, corallium rubrum; jamkový, pocylo-
pora acuta; květový, cyathophyllum fungitis;
obrovský, cyathophyllum grande; silurský,
cyathophyllum sp.; společný, heliolithes ana-
nas; voštinový, calamopora bohemica. Ko-
raly a) celistvé (eporosa) mají kolmé příčky
a stěny kalichu celistvé (neděrkované), vz
Cíšník (bude v Dodatcích); b) desknaté (ta-
bulata) mají uvnitř příčky vodorovné a číslo
příček kolmých jest dělitelno šesti, vz k.
jamkový, voštinový; c) dírkované (perforata)
mají stěny kalichu i kolmé příčky dírkované,
vz Větevník; d) drsné (rugosa), povrch jest
drsný, buď rýhovaný aneb bradavičnatý, tvo-
řily buď prosté jednoduché kalichy, aneb
více kalichů vespolek spojených (vyhynuly),
vz k. silurský, obrovský, květový, společný;
c) pravé (corallida) mají osu vápenitou, ne-
ohebnou, vz k. červený; f) rournaté (tabu-
losa) objevují se ve způsobě rozvětvených
rourek na povrchu jiných koralů aneb ulit
v útvaru devonském: aulopora repens. Vz
více v Frč. 24. -33., S. N. - K, kuličky
z haluzek koralových točené. L. K. janta-