Předchozí (747)  Strana:748  Další (749) |
|
|||
748
|
|||
|
|||
Kopuletý, šedesátiletý, letitý, bejahrt. K.
dědek, bába.. Us. Kopulování či družení stromu, das Ko-
puliren, způsob roubování. Vz o tom. Kk. 36. Kopva, y, f., mořská cibule, coloquintida.
Vod. Kopytář, e, m., špalíčkář, Leistenschnci-
der. Rohn. Kopytářka, y, f., Leistcnsclinciderin. Rk.
Kopytnatý, behuft. K. zvířata. Ssav.
Kopytní neduh, Klauenseuche. Ja.
Kopytník, u, m., asarum, Haselwurz. K.
obecný, europaeum. FB. 35. Čl. 132., Kk. I57. Kopytníkový, Haselwurz-. V.
Kopyto, a, n., kopýtko, rohový spodek
nohy u koně, krávy atd. Vz S. N. K. od kop (kop-nouti). Der Huf, die Klaue. K. hovadské, celé n. nerozdvojené (srostlé, V., nerozdě- lené), rozdělené, Jg., ploché, prchlé (brüchig), okované, Šp., klínové, Šm., sevřené (Zwang- huť). Čsk. K. (roh) koni vystrouhati. Šp. Ko- pytu podkovu přidělati. Kom. Kopytem há- zeti. Aqu. Kopyta vystrčiti, rozhoditi, roz- metnouti (zcepeněti, umříti). C. Zánět kopyta; hřebík do kopyta: podkovák, podkovník. Šp. Kopýtkem si hoditi (něco si mimořádně do- voliti). — K. ševcovské, Richtleisten. Švec na kopyto obuv dělá. Kom. Ševci to již na kopyta pískají (všichni to vědí). Ros. Ne- mudruj švec přes k. (Ne sutor ultra crepidam, nemluv jen o svém kopytě, které zná a ne- mluv o jiném, čemu nerozumí]. Na jedno k. všechněm boty šíti (Vz stran přísloví: Stej- nost). Č. — K. =forma, brdo, model, Modell, Schlag, Muster. Vše na. jedno k. dělati, bíti. Us. Jsou na jedno k. děláni (mnoho se ne- liší). Vz stran přísloví: Stejnost', Podobný. Lb., C. — K. koňské či devětsil či podkovka, tussilago farfara, Huflattig. Kk. 166. K. obecné, větší, žluťák, caltha pallustris, Dotter-, Eierblume, Schmergel. Jg. Kopitovatosť, -ovitosť, i, ť. Hufförmig-
keit., Jg. Kopitovatý, -ovitý, hufförmig. Us.
Kor, zastr., nyní kůr, vz Chor.
Kora, strč.; nyní: kůra, korka, kůrka,
kůrčička, y, f., die Baumrinde, Borke. Kůra vnitřní, vnější na stromě. V. Peň dvoudě- ložných skládá se z kůry, dříví a střeně; kůra má opět tři vrstvy: koráb, kůru a lýko. Rostl. V rozkol n. za kůru štěpovati. Jg. Kůru sloupiti, skrojiti, odníti, stáhnouti, ob- loupiti, V., sloupati. Us. Zevnitř kůra, vnitř lýka jsou. Kom. K. napuklá, lipová atd. Us. — K. u chleba, Brodrinde. Chléb dvě má kůrky a střídu u vnitř dírkovatou. Kom. 1 jinde o dvou korách chléb jedí (nejsem k místu přivázán, mohu jíti jinam). Ros. Koráb, u, korábek, bku, korábeček, čku,
m. V strč. také podlé „Meč":: z korábě, v onom korábi, Č., a koráb, i, f. Proč této k-i nezažžeš? Pass. Pět diabluov poslal, aby tu koráb zažhli. Pass. Č. v Dodatcích k Jg. slovníku učí, že slova tohoto chybně v rodě žen. užívali. — K. = kůra (stromu), D; kůra dospělá, již ne zelená; k. hnědá n. šedá. Rostl. Vz Kora, Kk. 20. — K. = loď, zvláště veliká loď, Schiff. K němu patří: stěžeň (stežeň) s korouhví, na něm rejny (ráhna), na těch plachty; přední špic: nos, zadní: |
korma; střední čásť: břicho (boky); svršek:
palub; vnitřek: kotka (kotec, kajuta, kajita); kormidlo (n. opačina, vz Kormidlo). Š. a Ž. (Walter). K. o šesti veslích. Vz Loď. Na k. vstoupil a odploul. Kram. K. po větru se nese. Bs. — Pro nebezpečenství plavení moř- ského praví se: na koráb jeti, odejíti, se dostati, V-, přijíti, Ros., na korábu se octnouti, Kom. = prodělati, schudnouti. Vz stran pří- sloví: Prodělání. Č. Kupec již je na korábě. Přišel na k. (schudl. Vz Nešťastný). Lb. Brt. vykládá věc jinak: K. znamená dutinu vůbec, tedy 1. peň stromový, jehož dřevo vyprá- chnivělo a toliko kůra zbyla; 2. děravý zub; 3. kostru koňskou; oktud: Dostati se na koráb. Cf. něm. Auf den Hund kommen. — K., páteř se žebry (ze zdechlého koně). Na Slov. Plk. — K., nádoba picí, ku korábu podobná, ein Trinkgeschirr. Koraba, korba, korabina, vydlabané klády
ku plování. Na Slov. Plk. Korábna, y, f., loďka, Schifflein. Lex. vet.
Korábní, Schiff-. K. hák. V.
Korábnice, e, f., zchudlá žena, eine Arme.
Pam. Kut. Korábnictví, n., mizina, chudoba, Ver-
armung, Bankerott. Kom. Korábník, a, m., kdo koráby (kůry) loupá,
Rindenschäler. Us. — K., plavec, Schiffer. Lom. — K., zchudlý člověk, ein Verarmter, Bankerottirter. Kom. Korábný. Připluli jsme sem bez všie ko-
rábné přiepravy. Pass. Korábový, aus Baumrinde. — K., ko-
rábní, lodní, Schiff-. K. strom, strop, stěžeň, Mastbaum. D. 1. Koral, u, m. = choral. V.
2. Koral, u, korálek, lku, m., z lat. co-
rallium, die Koralle; keř pod vodou rostoucí, jenž vyňat = jsa z vody ihned kamení. V. Korale, pl., skloňuje se v již. Čechách dle , Daň'. Kts. K. (rohovitky) mají podobu při- rostlých rozvětvených keřů a vytvořují ve svém vnitru rohovitou osu, která obalena jest měkkou korou, z nížto jednotliví po- lypi vynikají. K. černý, antipathes larix; čer- vený, corallium rubrum; jamkový, pocylo- pora acuta; květový, cyathophyllum fungitis; obrovský, cyathophyllum grande; silurský, cyathophyllum sp.; společný, heliolithes ana- nas; voštinový, calamopora bohemica. Ko- raly a) celistvé (eporosa) mají kolmé příčky a stěny kalichu celistvé (neděrkované), vz Cíšník (bude v Dodatcích); b) desknaté (ta- bulata) mají uvnitř příčky vodorovné a číslo příček kolmých jest dělitelno šesti, vz k. jamkový, voštinový; c) dírkované (perforata) mají stěny kalichu i kolmé příčky dírkované, vz Větevník; d) drsné (rugosa), povrch jest drsný, buď rýhovaný aneb bradavičnatý, tvo- řily buď prosté jednoduché kalichy, aneb více kalichů vespolek spojených (vyhynuly), vz k. silurský, obrovský, květový, společný; c) pravé (corallida) mají osu vápenitou, ne- ohebnou, vz k. červený; f) rournaté (tabu- losa) objevují se ve způsobě rozvětvených rourek na povrchu jiných koralů aneb ulit v útvaru devonském: aulopora repens. Vz více v Frč. 24. -33., S. N. - K, kuličky z haluzek koralových točené. L. K. janta- |
||
|
|||
Předchozí (747)  Strana:748  Další (749) |