753

V. K. krámské: prustvorec, hřebíček, šafrán,
skořice, muškátový ořech, Kom., nové, všeho-
chuť, zázvor, pepř, mariánka, anýz, jalovec,
bedrník, koriandr, petržel, popenec (kudrhel),
saturyje, celer atd. K. pro bolení. Er. P. 66.
Us. K. tlouci, zmožditi. Šp. K. v hmoždíři
paličkou se tluče (hmoždí) aneb na struhadle
strouhá. Pt. Co platno k., když není vaření.
C. Po vůni k. seznati Prov. Doma mu slano
ni mastno není, jinde voní kadidlo a k. Rým.

Kořeníčko, a, n., kleine Wurzeln. D., Lom.

Kořenina, y, f. Wurzelgewächs. Vaň.

Kořeniti, 3 pl. -ní, kořeň, il, ěn, ění,
kořenívati, würzen. — co: ryby, Kom., víno,
Jg., těsto. — co čím: těsto muškátem. —
proč: pro lepší chuť. Us. — se = kořeny
pouštěti.

Kořenka, y, f. Gewürzbüchse. Us.

Kořenně = důkladně, gründlich. Záp.
měst. 1450.

Kořenník, u, m., Gewürzmühle. Na Slov.

Kořennosť, i, f. Gewürzhaftigkeit. Jg. K.
vína. Šk.

Kořenný, von der Wurzel, Wurzel-. K.
rostliny. D.; slovo. — K., vonný, gewürz-
haft, gewürzt. K. víno. V. — K., bylinný,
Kräuter-. — K. zahrada, V., bába (kořenářka),
Ros., krám. Gewürzhandlung. D.

Kořenonožci, rhizopoda, die Wurzel-
füsser, jsou prvoci, vypouštějící z masoviny
nitkovité, proměnlivé výbežky podobne jako
mřížovci; jsou buď lysí aneb vypocují z těla
vápenité skořápky s jemnými otvory, jimiž
kořenovité nožky vyčnívají. K. a) laločnatí
(lobosa), vz: Měňowka, Štítek hnědý, Roz-
litka; b) celiství (imperforata), vz: Lesk-
navka, Vinutka, Plošenka, Křemivka; c) dír-
kování (perforata), vz: Láhevka, Uzlinka,
Srdinka, Pletenka, Krouženka, Ostruženka,
Křídovka, Víčenka, Penízek, Vřetenko a
v Dodatcích: Čočinka, Jamínka. Vz Frč. 8. —12.

Kořenovatka, rhizomorpha. Rostl.

Kořenovitý, Wurzel-. K. byliny. Puch.

Kořenovník, u, m., rhizophora. Rostl.

Kořenový, Wurzel-. K. listí, L.; hláska,
slabika, forma; činitel (v math., Wurzel-
faktor).

Kořenoznalec, lce, m. Rhizograph. Rk.

Kořeti, el, ení = hlas vydávati jako ku-
řata pod slepicí, lispeln. Kuřata kořejí. Us.

Korhel, e, m., chlastač, Säufer. Na Slov.
— K., neřádný, unordentlich. To je k. žena.
Na Slov.

Korhelisko, a, n. = korhel. Na Slov.

Korheliti, il, ení; korhelovati = chla-
stati, saufen. Na Slov. Bern.

Korhelka, y, korhelkyně, ě, f., chlastačka;
neřádná ženská. Säuferin. Na Slov. Vz Korhel.

Koriaudr, u, m., coriandrum. K. setý,
c. sativum. FB. 95., Kk. 198. Koriander.

Koriandrový, Koriander-. K. símě. Br.

Koribana, y, f., koraba. Na Slov. Plk.

Kořicany, Korycany, dle Dolany, jm.
místní. Tk. III. 55., 86.

Kořice = skořice.

Kořil, a, kořílek, lka, m. Demüthiger.

Kořínek, nku, malý kořen. Vz Kořen.
Würzelchen. Kup si pozorový k. Vz (stran
přísloví) Nepozorlivý. Č. — K. = čásť
kličky. — K. u vlasu. Die Kolbe. D.

Kořínkář, e, m., Kräutler. Zlob.
Korinth, Korint, a, m., mě. v Řecku. Vz

S. N. — Korinťhan, Korinťan, a, m. — Ko-
rinthský, korintský.

Korintky, pl., f. či hrozinky, menší bo-
bule vinné, Weinbeerln (větší bobule = ci-
beby, Cibeben). Kk. 233.

Kořisť, i, f. — K. = zisk, užitek, Nutzen,
Ausbeute. Mnozí více z kořisti slouží nežli
z milosti. Zav. Znamenitá vaše k. čáry na
papíře. Kom. Vše v k. hnáti = ze všeho
zisku hledati. St. skl. Z peněz i z jiných
kořistí. — K. = co se nepřátelům béře, lou-
pež, vzatek, die Beute. K. nepřátelům vzíti;
kořisti pobrati, k. bráti. V. K. dělati, uho-
niti, kořisti dobyti, D.; k. uchvátiti. Us. Vzíti
něco v k., J. tr.; k. uloviti. Johan. Kořistmi
obtížení se vracejí. Kom. Nemalou k-stí
dráby (vojáky) své zhohatil. V. S hojnou
k-stí domů se navrátil. V.

Kořistiti, 3. pl. -stí, kořisť, il, ěn, ění,
beuten. — komu. Kořistí, jak může. Jg. —
z čeho.

Kořistka, y, f., kleiner Nutzen, kleine
Beute. Rk.

Kořistlivý, rád cizí beroucí. Ros. — K.,
Beute bringend. — K., Beute machend. Plk.

Kořistnice, e, f. Nutzzieherin; Beuterin.
Krok.

Kořistnictví, n., Freibeuterei. Jg.

Kořistník, a, m., der Nutzenzieher. Ctib.

— K. Freibeuter. D., Aqu. Vz Kořist.

Kořistnosť, i, f., die Nützlichkeit. Jg.

Kořistný, kořistlivý, beutesüchtig, raub-
gierig. Brikc.

Kořisťování, n., das Beuten. Kom.

Kořisťovati co komu: sobě, beuten.
Jel., Kom. — co na čem. Nevím, co sobě
na tom tak mnoho kořisťuje. Kateř. Žer. —
Boč. — se s kým, um sein Hab bringen.
Schön exc.

Kořitel, e, m. Anbeter; Demüthiger. Jg.

Kořiti, 3. pl. -ří, il, en, ení, kořívati =
nížiti, demüthigen; se, sich demüthigen,
schmiegen, drücken. Jg. — koho. Rk. Do
kláštera bych šel, tam by mě kořili. Prostonár.
pís. — se komu: Bohu, králi. Sych. Všem
se; aby získal, koří kupec. D. — se před
kým jak. Koří se před námi na oko Sych.

— Háj., Č. — se kde: v prachu. Šm. —
se komu čím. Toběť se srdcem koříme.
Ojíř. — se kam. Pod tvou mocnou ruku
se koříme. Ojíř., Lom.

Kork, vz Korek.

Korka, vz Kora.

Korkovati, korkou potírati, pantoffeln.
Techn.

Korkovatý, korkartig. Kůra korkovatá.
Um. les.

Korkovina, y, f. Korkstoff. Presl.

Korkový. K. dřevo, V., kyselina, vosk,
zátka. Nz. Gork. — K = kůrkový.

Korkyra, vz Kerkyra, ostrov.

Korma, y, f., rus., zadek lodí, puppis, der
Schiffshintertheil. Vz Kormidlo.

Korman, u, m. Trog. Na Slov. Plk.

Kormidelník, a, m., krmčí, vrátný. Pt.
Steuermann. K. přístavní (lodivod). Lothse. Čsk.

Kormidlo, a, n., rus. kormidlo. Má býti
vlastně krmidlo, jak starocírkevní jazyk uka-