754

zuje. Krma (rus. korma), je zadní čásť lodí.
Čas. kat. 1859. str. 175. má toto slovo za
špatné. Šm. nepřisvědčuje. Vz Š. a Ž. 1856.
str. 62. V Čas. kat. navrhuje se staré, opa-
čina‘. Šm. schvaluje toto slovo, ale není proti
slovu ‚kormidlo‘, které již zdomácnělo.

Kormoran, a, m. K. obecný, carbo cor-
moranus, pták veslař (plovací). Vz Frč. 343.,
343. —

Kormoucení, n., moucení, das Trüben.
K. vody. Br. — K., smucení, die Betrübniss.
K. života. V. — K., ošklivosť, nechuť, Uibel-
keit, Neigung zum Erbrechen. V.

Kormoutiti, 3. pl. -tí, kormuť, moutě (íc),
il, cen, cení; kormoutívati, zkormucovati
(z, moutiti‘), mutné činiti, kaliti, trüben; be-
trüben. Jg. — co, koho: vodu (kaliti). Br.
Nebeskou oblohu větrové kormoutí. Koc. K.
mysl. V. Mnohé věci kormoutí život lidský.
V. To mne kormoutí. Kom., D. — se, trüb
werden, kaliti se; smutiti se, sich betrüben,
grämen, beunruhigen, kümmern. Jg. Voda se
kormoutí (moutí, kalí). Jan. Moře se hrubě
kormoutilo. Ler. — se oč. Nemalou starosť
měli, kormoutíce se o to potýkání-se v poli.
— co, se čím. Strachem a bázní se k. V. -,
Br., Kom. — co, se kde. Když to vidím,
hned se vše ve mně kormoutí. Peš. — Kram.,
Us. Krev v člověku k. Th. — se komu.
Nám všecka střeva se kormoutila. Vrat.

Kormoutlivě, trüb. Kom.

Kormoutlivosť, i, f. Trübsinn, Schwer-
muth. Plk.

Kormoutlivý, kormutlivý, kalný, trüb;
k. = smutný, trüb, schwermüthig. Kom.

Kormouzlík, a, m. Geizhals. Rk.

Korn, něm. Aufs K. nehmen. Na cíl něco
vzíti. Br. Na mušku něco vzíti. Us. i na Mor. Brt.

Kornatěti, 3. pl. ějí, ěl, ění, Rinde be-
kommen, rauh werden.

Kornatka, y, f., měkkýš. K. listnatá,
flustra foliacea; blanitá, reptelectrina pilosa;
parohová, eschara cervicornis. Vz Frč. 196.

Kornatý, krustid. D.

Korně, ě, f. = škorně, Stiefel. Na Slov.

Kornel, a, m. S Kornelem choditi = sklo-
peně, den Kopf hängen. Kom.

Kornelový. K. strom, dřínek. Kornel-
kirsche, cornus. Reš.

Kornet, u, m., z franc. cornette, die Rei-
terstandarte. Gl.

Korní, Rinden-. K. les. Mus. A ty peníze
obrátil na korný dříví, na stravu a šaty.
Svěd. 1569.

Kornice, e, f., kůrnice, žíla šťávu k plo-
zení sebe a kůry shotovující. Z kůrnic lýko
se skládá. K., pramen dříví majícího ještě
kůru. Flossholz in der Rinde. Us.

Kornifer, a, m., lat., rarášek. Jg.

Kornoucenec, nce, m., cyanthea. Rostl.

Kornous, z něm. Kornhaus, šp. m. Mšec,
e, m., mě. u Slaného.

Kornout, u, m., kornoutek, tku, m., kor-
noutka, y, f., z lat. cornutus, eine Düte, das
Skarnitzel. Koupil si k. cukroví. Papír na
kornouty. V. Kornouty dělati. Us.

Kornoutiti, co: vlasy, lépe: kadeřiti,
točiti.

Kornoutový, Düren-. K. papír. Ros.

Korný, vz Korní.

Korohloz, a, m. Rindnager. Jg.

Korohryz, a, m., scolytus, hmyz, lyko-
žrout. Krok.

Koromač, e, m., cnidium. K. žilnatý, c.
venosum. FB. 92.

Korone-a, e, f., mě. v Boiotii. — Koro-
nejský. Vz S. N.

Koronis, řec., v mluvnici, růžek, výpustka;
znaménko „ ´ “ vnitř slova ze dvou slov slo-
ženého a značí, že dvě slova v jedno se

stáhla: Tovvoiia m. xb ovo/ia, y. áya&óc m.
. al áyafrój. Vn.

Koropich, a, m., phlobotribus, hmyz ly-
kožrout. Krok.

Koroptev, tve, f., kuroptva, koroptva,
kurotva, kurotev, korotev, kuroptvice, ko-
roptvice, korotvice, kuroptvička, koroptvička,
korotvička. Lépe: kuroptev od kura. V již.
Čechách: krotfa m. krotva. Kts. Rebhuhn.
K. obecná, perdix cinerea, Frč. 350., skalní,
bílá. Jg. K. stará (stařena), mladá; která již
létá: poletka. K. volá, drží, nedrží. K-ve se
rozštíply (šly z jara z houfu). K-ve obsta-
viti. Honba, lov, vábnička, pytel, měch, síť,
posada, rukávník, tenata, broky na k-ve. Šp.
Kuroptve do rukávníku přivésti, V., chytati.
Koroptve za lahůdku se mají. Kom. Hejno
(stádo, na Slov. krděl) korotví. D. Koroptve
činí hejna, kupy, řetězy. S. N. Kuroptve do
velikých sítí a do malých rukávníků chytati.
S. N. Koroptve padají na pastvu, zapadají.
Šp. Pes po korotvích slídí, myslivec je chytá,
střílí. Dnes máme korotvičky s peřím =
brambory (se slupkami). Us.

Koroptví, Rebhühner-. K. maso. Ler.

Korotevnice, e, m. Rebhuhngarten. D.

Korotevník, a, m. = korotvičkář.

Korotvář, e, m. Geier. K. bílý, Hühner-
geier; červený, der rothe Geier, Sprinz. Us.
Dch. — K., Wachtelhund. D.

Korotví, Rebhühner-. K. péro, D., maso.

Korotvička = koroptev.

Korotvičkář, e, m., krahujec, falco pa-
lumbarius. D.

Korouhev, korúhev, hve, f., korúhva, ko-
rouhevka, korouhvička, die Fahne, Panner,
Panier, vexillum. K. vojenská, V., rozvinutá,
vyzdvižená, bílá, cechová n. bratrská, Jg.,
kostelní, školní, povětrná. S. N. Korouhve
(praporce) nesou korouhevníci. Kom. K. roz-
víjeti, svíjeti, svinouti. Jg. Pod korouhvemi
stanouti. Jg. K. roztáhnouti; korouhvi, ke
korouhvi přisáhati; pod korouhví sloužiti;
k. opustiti (utéci). Jg. Bílou k. z města vy-
věsiti (se vzdáti). L. Vedli procesí s korou-
hvemi. Us. Po větru se k. točí. Prov. K.
vztyčiti, lépe: vytknouti. Šb. Obrátila se k.
(štěstí jde buď k lepšímu n. k horšímu). Č.
Jich k. již jim klesala (ihre Sache sank). BP.
— K. = setnina, Kompagnie. — K., rod
panský, ein Herrengeschlecht. Téhož léta
(1468. ) umřel urozený pán Michalec a tak
jest ta k. zhynula; neb on poslední bieše
a dědic po něm neostal. Gl. 105.

Korouhevní, korouhevný, Fahnen-, Pan-
ner-, zur Fahne gehörig. K. pán (který svůj
praporec měl, ze stavu panského. Freiherr,
Bannenherr, baro vexillarius či nobilis, vz
Gl. 105., V. ), paní (Freifrau), leno, manství,
lid (Fahnensoldaten), Jg., šlechta, Fahnenadel,



	754

	zuje. Krma (rus. korma), je zadní čásť lodí. Čas. kat. 1859. str. 175. má toto slovo za špatné. Šm. nepřisvědčuje. Vz Š. a Ž. 1856. str. 62. V Čas. kat. navrhuje se staré, opa- čina‘. Šm. schvaluje toto slovo, ale není proti slovu ‚kormidlo‘, které již zdomácnělo. Kormoran, a, m. K. obecný, carbo cor- moranus, pták veslař (plovací). Vz Frč. 343., 343. — Kormoucení, n., moucení, das Trüben. K. vody. Br. — K., smucení, die Betrübniss. K. života. V. — K., ošklivosť, nechuť, Uibel- keit, Neigung zum Erbrechen. V. Kormoutiti, 3. pl. -tí, kormuť, moutě (íc), il, cen, cení; kormoutívati, zkormucovati (z, moutiti‘), mutné činiti, kaliti, trüben; be- trüben. Jg. — co, koho: vodu (kaliti). Br. Nebeskou oblohu větrové kormoutí. Koc. K. mysl. V. Mnohé věci kormoutí život lidský. V. To mne kormoutí. Kom., D. — se, trüb werden, kaliti se; smutiti se, sich betrüben, grämen, beunruhigen, kümmern. Jg. Voda se kormoutí (moutí, kalí). Jan. Moře se hrubě kormoutilo. Ler. — se oč. Nemalou starosť měli, kormoutíce se o to potýkání-se v poli. — co, se čím. Strachem a bázní se k. V. -, Br., Kom. — co, se kde. Když to vidím, hned se vše ve mně kormoutí. Peš. — Kram., Us. Krev v člověku k. Th. — se komu. Nám všecka střeva se kormoutila. Vrat. Kormoutlivě, trüb. Kom. Kormoutlivosť, i, f. Trübsinn, Schwer- muth. Plk. Kormoutlivý, kormutlivý, kalný, trüb; k. = smutný, trüb, schwermüthig. Kom. Kormouzlík, a, m. Geizhals. Rk. Korn, něm. Aufs K. nehmen. Na cíl něco vzíti. Br. Na mušku něco vzíti. Us. i na Mor. Brt. Kornatěti, 3. pl. ějí, ěl, ění, Rinde be- kommen, rauh werden. Kornatka, y, f., měkkýš. K. listnatá, flustra foliacea; blanitá, reptelectrina pilosa; parohová, eschara cervicornis. Vz Frč. 196. Kornatý, krustid. D. Korně, ě, f. = škorně, Stiefel. Na Slov. Kornel, a, m. S Kornelem choditi = sklo- peně, den Kopf hängen. Kom. Kornelový. K. strom, dřínek. Kornel- kirsche, cornus. Reš. Kornet, u, m., z franc. cornette, die Rei- terstandarte. Gl. Korní, Rinden-. K. les. Mus. A ty peníze obrátil na korný dříví, na stravu a šaty. Svěd. 1569. Kornice, e, f., kůrnice, žíla šťávu k plo- zení sebe a kůry shotovující. Z kůrnic lýko se skládá. K., pramen dříví majícího ještě kůru. Flossholz in der Rinde. Us. Kornifer, a, m., lat., rarášek. Jg. Kornoucenec, nce, m., cyanthea. Rostl. Kornous, z něm. Kornhaus, šp. m. Mšec, e, m., mě. u Slaného. Kornout, u, m., kornoutek, tku, m., kor- noutka, y, f., z lat. cornutus, eine Düte, das Skarnitzel. Koupil si k. cukroví. Papír na kornouty. V. Kornouty dělati. Us. Kornoutiti, co: vlasy, lépe: kadeřiti, točiti. Kornoutový, Düren-. K. papír. Ros. Korný, vz Korní.	Korohloz, a, m. Rindnager. Jg. Korohryz, a, m., scolytus, hmyz, lyko- žrout. Krok. Koromač, e, m., cnidium. K. žilnatý, c. venosum. FB. 92. Korone-a, e, f., mě. v Boiotii. — Koro- nejský. Vz S. N. Koronis, řec., v mluvnici, růžek, výpustka; znaménko „ ´ “ vnitř slova ze dvou slov slo- ženého a značí, že dvě slova v jedno se stáhla: Tovvoiia m. xb ovo/ia, y. áya&óc m. . al áyafrój. Vn. Koropich, a, m., phlobotribus, hmyz ly- kožrout. Krok. Koroptev, tve, f., kuroptva, koroptva, kurotva, kurotev, korotev, kuroptvice, ko- roptvice, korotvice, kuroptvička, koroptvička, korotvička. Lépe: kuroptev od kura. V již. Čechách: krotfa m. krotva. Kts. Rebhuhn. K. obecná, perdix cinerea, Frč. 350., skalní, bílá. Jg. K. stará (stařena), mladá; která již létá: poletka. K. volá, drží, nedrží. K-ve se rozštíply (šly z jara z houfu). K-ve obsta- viti. Honba, lov, vábnička, pytel, měch, síť, posada, rukávník, tenata, broky na k-ve. Šp. Kuroptve do rukávníku přivésti, V., chytati. Koroptve za lahůdku se mají. Kom. Hejno (stádo, na Slov. krděl) korotví. D. Koroptve činí hejna, kupy, řetězy. S. N. Kuroptve do velikých sítí a do malých rukávníků chytati. S. N. Koroptve padají na pastvu, zapadají. Šp. Pes po korotvích slídí, myslivec je chytá, střílí. Dnes máme korotvičky s peřím = brambory (se slupkami). Us. Koroptví, Rebhühner-. K. maso. Ler. Korotevnice, e, m. Rebhuhngarten. D. Korotevník, a, m. = korotvičkář. Korotvář, e, m. Geier. K. bílý, Hühner- geier; červený, der rothe Geier, Sprinz. Us. Dch. — K., Wachtelhund. D. Korotví, Rebhühner-. K. péro, D., maso. Korotvička = koroptev. Korotvičkář, e, m., krahujec, falco pa- lumbarius. D. Korouhev, korúhev, hve, f., korúhva, ko- rouhevka, korouhvička, die Fahne, Panner, Panier, vexillum. K. vojenská, V., rozvinutá, vyzdvižená, bílá, cechová n. bratrská, Jg., kostelní, školní, povětrná. S. N. Korouhve (praporce) nesou korouhevníci. Kom. K. roz- víjeti, svíjeti, svinouti. Jg. Pod korouhvemi stanouti. Jg. K. roztáhnouti; korouhvi, ke korouhvi přisáhati; pod korouhví sloužiti; k. opustiti (utéci). Jg. Bílou k. z města vy- věsiti (se vzdáti). L. Vedli procesí s korou- hvemi. Us. Po větru se k. točí. Prov. K. vztyčiti, lépe: vytknouti. Šb. Obrátila se k. (štěstí jde buď k lepšímu n. k horšímu). Č. Jich k. již jim klesala (ihre Sache sank). BP. — K. = setnina, Kompagnie. — K., rod panský, ein Herrengeschlecht. Téhož léta (1468. ) umřel urozený pán Michalec a tak jest ta k. zhynula; neb on poslední bieše a dědic po něm neostal. Gl. 105. Korouhevní, korouhevný, Fahnen-, Pan- ner-, zur Fahne gehörig. K. pán (který svůj praporec měl, ze stavu panského. Freiherr, Bannenherr, baro vexillarius či nobilis, vz Gl. 105., V. ), paní (Freifrau), leno, manství, lid (Fahnensoldaten), Jg., šlechta, Fahnenadel,