755

Šm., drouh (u kterého korouhev vísí). L.
Hleďte jak si chodí, jako korouhevná (paní).
Us. —

Korouhevnický, Fahnenträger-. Jg.

Korouhevnictví, n., korouhevnictvo, das
Fahnenträgeramt.

Korouhevník, a, m., der Fahnenträger.
V. K. nejvyšší království českého, der Erb-
panier in Böhmen. Vz Gl. 105., S. N.

Korouhvice, e, f., das Fähnlein. V.

Korouhvička, das Fähnlein. K. povětrná
(větrník), V., na korábu. Kom. K. se obrá-
tila (štěstí. V. Vz Korouhev). — K. = muž,
jímž žena vládne, ženkyl, Weibernarr. D.,
V. — K. u pera, Fahne. L.

Koroun, a, m. K. severní, rytina Stelleri,
ryba, ochechule. Byl v 18 stol. vyhuben. Vz
Frč. 375.

Korovatý, kůrovatý, koratý, rindig. Us.

Korovec, vce, m. Borkenkäfer. Rk.

Korovina, y, f., dürre Baumrinde. Na Slov.

Korowitz, Korouhvice u Jevíčka na Mor.

Korožrout, a, m. K. žlutonohý, brontes
flavipes, členovec. Vz Frč. 184.

Korporace, e, f., z lat., sbor, spolek, Kör-
perschaft, Verein, Zunft. Rk.

Korporal, a, m., fr., kaprál = desátník.
Us. Vz S. N. a Kaprál.

Korps (fr., kór), z lat., sbor, Heerhaufe. Rk.

Korpulence, e, f., z lat., tělnatosť, Kor-
pulenz, Wohlbeleibtheit, Leibesdicke.

Korpulentní, korpulent, dick, wohlbeleibt.

Korrekce, e, f., z lat., oprava, pokárání.
Rk. Napravení, odvolání, když mluvící slovo
aneb větu, kterouž pronesl, jinými vhodněj-
šími slovy napravuje. Vz Zk. Ml. II. 183.,
Mk. Ml. 301. Korrektion, Verbesserung.

Korrektivní, z lat., opravný. Rk. Kor-
rektiv.

Korrektní, z lat., správný. Rk. Korrekt,
richtig, fehlerfrei.

Korrektor, a, m., z lat., opravce, opra-
vovatel. Rk. Berichtiger, Verbesserer. K. cleri
= karatel a soudce kněží v příčině přestupků
proti kázni. Vz Tk. III. 221.

Korrektura, y, f., z lat., oprava (úloh,
spisu mezi tiskem jeho). Rk. Korrektur,
Durchsicht, Verbesserung, Berichtigung.

Korrekturní (opravný), z lat.: arch,
známka, znamení. Nz. Korrektur-.

Korrelace, e, f., z lat., souvztah. Rk. Kor-
relation, Wechselbezug, wechselseitige Be-
ziehung.

Korrelativní, z lat., souvztažný. Rk. Kor-
relativ, wechselbezüglich.

Korrepetitor, a, m., lat., opakovatel, kdo
s někým něco opakuje. Rk.

Korrespondence, e, f., dopisování, do-
pisy. Rk. Korrespondenz, Briefwechsel.

Korrespondent, a, m., z lat., dopisovatel.
Briefwechsler.

Korrespondovati, z lat., dopisovati. Kor-
respondiren. Briefe wechseln; übereinstimmen.

Korridor, u, m., chodba krytá. Rk. Be-
deckter Gang, Flurgang.

Korrigovati, z lat., opravovati. Rk. Kor-
rigiren, verbessern, berichtigen.

Korrupce, e, f., z lat., skroucení, pře-
kroucení, porušení. Rk. Korruption, Verderbt-
heit, Verführung, Bestechung; Fäulniss.

Korsa, y, f., řepka. Rübs. Us. u Poděbrad
a u Chrud. Dr. Knobloch.

Korsak, a, m., pes k lišce podobný.

Korsar, a, m., mořský loupežník. See-
räuber. — K., u, m., loupežnická loď, Raub-
schiff.

Korset, u, m., fr., živůtek (oděv). Rk.
Leibchen, Schnürbrust.

Korsika, y, f., ostrov ve středozemn. moři.
Vz S. N.

Korso, vz Corso.

Kortes, vz Cortes.

Kortina, y, f., z ital., opona. Vorhang. Br.

Kortouč, e, m., kolečko k vození hlíny.
Us. Jil. Lépe: Kotouč. Jg.

Kortukál, u, m., krinolina, Glocken-, Reif-
rock. V. Vz více v Gl. 105.

Kortuláč, vz Korduláč. V.

Kortyna = kortina.

Kortyzoun, a, m., nadávka: Ty k-ne!
Sml. Ve vých. Čech. = kejklíř a u sedláků
nadávka vepřům. Cf. courtisan. Jir. Dle Gl.
106. dvořan, člověk lehkomyslný.

Kortyzounka, y, f. = Gauklerin; Buhle-
rin. Rk.

Kortyzounovati, Gauklerei treiben. Rk.

Kortyzounství, n. Gauklerei. Rk.

Korúhev, korúhevnictví, korúhev-
ník atd. vz Korouhev atd.

Koruna, korunka, korunečka, korunčička,
y, f., z lat. corona, Krone. K. královská, Jg.,
hlohová, die Dornenkrone, papežská (tiara),
biskupská (infule). V. K. z kamení předra-
hého. Alx. Korunu mu na hlavu vstavil. Háj.
Oběma králům k-u na hlavu vstavil, jednomu
dobrovolně, druhému bezděky. V. Korunu
na hlavu vzíti, posaditi. Korunou korunován
býti. Us. Kníže, úředník koruny. Plk. Po
koruně (vládě) bažiti. Us. K. uherská sv.
Štěpána, k. česká či svatováclavská, že-
lezná lombardská. S. N. K. česká, die böh-
mische Krone. Popis vz v Mus. 1831. p. 174.
Poněvadž jsem na k-nu VM. dva prsty vlo-
žil (věrnosť přísahal. Arch. I. 75). Vz více
v Gl. 106. — K. = moc královská. — K.
Koruna česká: Čechy, Morava a Slezsko,
k nimž dříve i obě Lužice patřily. Die böhm.
Krone, der böhmische Staat. Gl. 106. Zá-
kladní zákony koruny české, vz S. N. II.
315. B. XV.; její statky, tamtéž B. XVII.
Aby ztratil své dědictví i vešken svuoj ná-
pad, kterýbykolivěk v České koruně měl,
buď u otce, u bratra... po dskách neb
jinak kterakkoli. V. Do koruny české přijel.
BP. 222. Císař chtěl hejtmany saditi do zemí
našich ke koruně příslušejících. Arch. IV.
109. Vz více v Gl. 106. — K. = věnec,
Kranz. Koruna z kvítí. V., Kom. — K. =
okrasa, Zierde, Krone. Ozdobná koruna jsou
šediny. Ros. Neuvadlá koruna slávy. Kom.
K. vítězná, mučedlnická. Jg. - - K. = pleš,
die Platte. Háj. — K. stromu, vrchní čásť
stromu, koš. Krone. — K. = u květin (Blu-
menkrone, corolla). Vz Kalich. Koruna čili
vnitřní odkvětí, skládá se obyčejně jen z jed-
noho kruhu lístků všelijak živě barvených
(bíle, žlutě, červeně, modře atd. ), z lístků
korunních n. plátkův. K. prostoplátečná
(jsou-li plátky prosté), srostloplátečná (jsou-li
plátky až na volné cípy, zuby, dřípy čá-