757

Mulde. Š. a Ž. — K., korýtka, pl., n., v pi-
vovaře, Grand, die Kronen. D. — K. žabí,
Muschelschale. Jád. — K., šubka, Rad-,
Hemmschuh. Us.

Korytový, Trog-. K. loď, Multer. Vus.

Kos, a, m., pták zpěvavý z čeledi drozdo-
vitých (turdidae). K. turdus, obecný, tu-
recký. Frč. 355. Die Amsel, Schwarzamsel,
Merle. Kom. K. zpěvavý. Kom. K. po jaře
zpívá: Nohy mi žloutnou, krk mi schne,
to sám pán Bůh ví, budu-li živ. Us. Sml.

— K. vodní = černá kachna, urinatrix,
Wasseramsel. V. — K., ryba, merula, Amsel-
fisch. V. — K. = chytrák. To je k. Das
ist ein Kampel! Dch. Ein schlauer Gast!
Jg. Vy jste krásný kos (ferina). Us. Trefil
k. na kosa. L. K. šestiperák = prohnaný
šibal. Da. — K., u, m., kosa, y, f. =
brk, Feder, Federkiel. Cf. Kosenka, kosinka.
Kupte kosy (brky). Us. na Mor. a na Slov.

— Strč. kos, kosa, směr příčný, die Schräge,
schräge Lage. Kosem přestřihnouti. Plk.
Orati, vláčeti kosou, na kosu. D. Šátek na
kosu n. kosou nositi (tak složený, aby rohy
naprotější na sobě ležely). Us.

Kosa, y, kosice, e, kosička, y, f., nástroj
k sečení trávy neb obilí, die Sense, das
Sägeisen. V. K. trávná n. trávní, senná, V.,
hrabičná (obilná, ovesná), Jg., planicí, Reš.;
jirchářská, das Gärbereisen, D.; omykací,
das Haareisen, Rohn.; na řezanku, Futter-
klinge, pídní, ruční, Kh., německá, česká;
špatná kosa: kosina, kosisko. Šp. Kosu kle-
pati, zklepati, nabrousiti, naostřiti. Šp. K.
trávu podsekává. Nud. Čije k. kámen (když
se kdo bojí, zle sobě svědom jsa). Ros. Tre-
fila k. na kámen (uhodila k. na kámen, pištec
na bubenníka, holič na bradýře). Č., Lb. Vz
Podobný. Břinčí to, když zavadí k. o kámen.
Sk. Padla kosa na kámen, pobili se oba. Č.
Já kámen, on k. Č. Vz Svéhlavý. — Nemá
se k. neb srp pustiti na obilí cizí (do cizí
práce se plésti). Prov. Srpem se žne, kosou
seká. Seno kosou posečené. Jg. — K. vlčí
kláda n. drouh ostrým železem obitý, aby
nemohli vlci na ovce. Šp. — K. n. kosy,
m., souhvězdí, Orion, slove také hůl sv. Ja-
kuba. Br., Reš., V.

Kosáč, e, m., vz Kosíř.

Kosák, u, m., srp na žetí trávy. Us.
u Opav. Grassichel. Pk. — K., žabka, Gar-
tenmesser. Na Slov., Plk. — K., šindel kosý
(na kosu sekaný). Us. — K., a, m. Mäher.

Kosář, e, m. Senseschmied. V. — Kosař,
e, m., sekáč, der Mader. Rohn.

Kosařka, y, f., žena kosařova. Jg.

Kosatcovitý, irideus. K. rostliny. Rostl.

Kosatcový. K. kořen. Byl.

Kosatec, tce, m., srp na trávu, kosák,
Grassichel. D. — K., rostlina. K. německý,
iris germanica, deutsche Schwertlilie; k.
český, iris nudicaulis sive bohemica, böh-
mische Schwertl.; k. žlutý, iris pseudacorus,
Wasserschwertlilie. Čl. 134. K. bezový, iris
sambucina; sibiřský, iris sibirica; tvarolistý,
iris graminea. FB. 24. K. florentský, iris
florentina; vodní = k. žlutý. Kk. 130. K.
obecný, modrý, malý, brunátný, modré lili-
um, mečík; modrý, menší, zahradní n. český;
luční; červený; černý. Jg.

Kosatka, y, f., druh plyskavic, delphi-
norca, Schwertfisch. Ssav.

Kosatník, a, m. Sensenschmied. Tk. II.
376. —

Kosatý, sichel-, sensenförmig. K. kohout
(s křivými ohonovými pery); měsíc (hrbo-
vatý, křivolaký, gehörnt); šindel (kosý, ko-
sovaný, schräg geschnitten). Jg. K. vóz =
vůz, k jehož nápravám kosy přidělány byly.
Jir., Č. Alexandr měl 400 vozů k-tých. Alx.
fab.

Kosba, y, f. = sekání sena, čas kosení,
Heuernte. Na Mor. a Slov. M. M.

Koschendorf, Košatice u Benešova ve
Slez.

Koschitz, Košíky u Napajedel na Mor.

Kosec, sce, m., sekáč, Mäher. Na Slov.,
D. — K. pavouk dlouhonohý, der Weber-
knecht. Na Slov., Plk. — K. náčiní dlabací,
Hohleisen. Jg.

Kosel, Kostec, Kozle v pr. Slez.

Kosem, na kosu, kosmo, schräg. Vz Kos.

Kosen, sna, m. = září, September. V Slez.

Kosenek, nku, m., otava, Grumet. Na
Slov. Plk.

Kosení, n., sekání, das Mähen, Heu-
machen.

Kosenka, y, f., co se kosí, otava. Na
Slov. Bož. Něm. Kosba č. 86. v Jir. Obra-
zech pro 4. tr. g. Lpř. — K., kosinka,
Federwisch. D.

Kosenný. K. rukávce, enge Ärmeln am
Weiberhemd. Na Mor.

Kosený, sečený, gemähet. K. seno.

Kosice, e, f., budka na kosy. Sensen-
hütte. Na Mor.

Kosička, y, f., malá kosa. Senschen. —
K., srp. Sichel. Us. Chrud. — K., kružadlo,
Krauteisen. D. — K., kosem přestřižený
šátek. Na Slov. Plk.

Kosina, y, f., špatná kosa, schlechte Sense,
L.; kosiny = krajiny (prkna), Schwarten.
Na Mor. — Kosinky, vz Letky. — K. Pult-,
Taschendach. Jg. Vz Střecha.

Kosinář, e, m. = kosinník.

Kosinatka, y, f., plž. Krok.

Kosinka, y, f., na Mor. kosenka, křídlo
husí k ometání prachu, peruť, peroutka,
smeták, Kehrflügel. — K., špička u vína,
na níž zrno visí. Rappen. V.

Kosinník, a, n. Sensenmann. Rk.

Kosíř, e, kosířek, řku, m., zahradní nůž,
žabka, na Slov. kosák, Gartenmesser. Hippe.
Kosířem něco zřezati, V., klestiti. Kom. —
K. ševcovský (knejp), Schusterkneip, vinař-
ský, Rebenmesser, bednářský, Schnitzmesser;
kuchyňský (sekáček); na řezanku n. sečku,
Strohsense. Jg., Šp., Cn. K. na maso. Bž.
Rolníci jím též slabou chvoj na stlaní se-
kají. Bž. K. řeznický. Mele hubou, jako když
seká kosířem do jitrnic. Us. Da. — K. =
dlouhé péro z ocasu kohoutího (kosáč). Na
Slov. — Kosířem, kosem, kosou, na kosu =
na křivo, schief. Kosířem na někoho hleděti
= po straně, po oku, mračiti se. D.

Kosírek, rku, m., kytka z peří, Feder-
busch. Na Slov. Bern. — K., dlouhé, ohnuté
péro z ocasu kohoutího. Mřk.

Kosiště, ě, n., násada u kosy. Sensen-
stiel. Us.