760

Biskupové mají také pontifikalie: opánky
(sandalie), berlu (pasoch, posoch, pedum),
biskupskou čepici (infuli, mitru; papež má
tiaru)a kříž náprsní. Pt. str. 99. —102. — K.
římský, pohanský. Jg. K. učiniti, postaviti,
Dal., posvětiti, loupati, okrádati. V. Ves
s kostelem. Us. Do kostela choditi. Jg. V ko-
stele se modliti. Us. Neuhonil si toho v ko-
stele (spíše v krčmě). Ros., Lb. Vz Ničema.
K. plný, jak by nabil, gedrängt (gesteckt)
voll. Dch. Ty jsi tam platen jako pes v ko-
stele. Us. Jaký pes do kostela, taký z ko-
stela. L. Při kostele má čert kaplici. Jg.
Není kostelíčka, aby nebyla u něho pro čerta
kaplička (vz Zlý). Lb. Nejsou všichni svatí,
co si otírají o kostel paty. Trnk. Naučím tě
v kostele hvízdati. Vz Vyhrůžka. Č. Chodí
s kostelem okolo kříže (vz Nejapný, Marný);
Do k-a jíti a se nemodliti, do hospody jíti
a netancovati, raděj doma zůstati (Vz Marný);
Není kostelíčka, aby nebylo kázaníčka; V k.
se modliti a v lázni zdrávo jest se mýti, na
trhu kupovati a tobolky chovati. Lb. Pri-
strojila se ako do kostola. Mt. S. — K. =
církev, zastr., Kirche. Mnoho nás jsme jedno
tělo kostela svatého, jehož hlava jest Kri-
stus. Se vším, cožť jsem psal, poddávám se
k-lu k opravení. Št. — K. = služby boží
konané v kostele. Kdy jest kostel? Dnes není
kostel. Da. — K. Nové Kostely, Neukirchen
v Bavor. V. Pět Kostelův, Fünfkirchen v Uhřích.

Kostelec, lce, m., malý kostel, eine kleine
Kirche. K. tento (v Biskupicích) i s ohradou
spálen. Světoz. Slov. Nov. 1856. 59. — K.,
jm. místní. K. nad Orlicí v Královéhradecku;
K. černý (v pražském kraji); K. nad Labem
(v praž. kr. ); K. nad Sázavou; K. u Ná-
choda, u Olomouce. Vz S. N.

Kostelíček, čka, kostelík, a, m., malý
kostel, Kirchlein. Není toho kostelíka, aby
v něm jednou do roka posvícení nebylo. Prov.
Není toho kostelíčka, aby čert při něm své
kapličky neměl. Lom., Č. Vz Kostel.

Kosteliště, ě, n., Kirchenstätte. Rk.

Kostelky, pl., f., druh hrušek. Us.

Kostelní, Kirchen-. K. pole, peníze, sto-
lice, potřeby, makovice (na věži), věc, obrazy,
záduší, kniha, svátosť, Jg., úřad, krádež,
majetnosť, jmění (záduší), statek (zádušní),
právo, účty, J. tr., roucha (Kirchengewänder),
Dch., pokladnice, nadání, důchody, nadací,
počet vedoucí. Šp. K. starosty (církevní). Št.
K. podání, Kirchenpatronat. Zbožie se vším
pravým i plným panstvím, nic nepoostavujíc,
i s kostelním podáním. Dsky.

Kostelnice, e, f. Kirchendienerin. Us.

Kostelnický, Kirchner-. K. služba. Us.

Kostelnictví, n., Kirchenvateramt; Kü-
sterei, Kirchnerei.

Kostelník, a, m., der Kirchendiener, Kirch-
ner, Messner; Kirchenvater. Vz S. N. Gl. 107.,
Tk. III. 650. K. (zvoník) zvonů bitím lid
k službám božím svolává. Kom.

Kostelníkovati, Kirchendiener sein. Us.

Kostelníkův, -ova, -ovo, des Kirchners. Us.

1. Kosten, něm. Zač jest (was kostet) ten
dům? Ten blobouk jest za 3 zlaté. Tento
úmysl mnoho tebe stane. To tě život stane.
Jg. Ta kniha stojí mě kopu. Po čem jsou
ty sukně? Mk., Č.

2. Kosten, stnu, m., bodací nástroj, Spiess.
Č., Kat. 3018. Cf. Gl. 107. — K., šp. z něm.
Kasten, skříň, prádelník. Da.

3. Kosten, Kosteny u Teplice v Čech.

Kostěnec, nce, m., kostlivec; Skelet, Ge-
rippe, spojené kosti bez masa. — K., hu-
bený člověk, Knochenmann.

Kostěný, z kosti, beinern. V. K. šupiny.
Kom. Lépe než: koštěný.

Kostice, e, f., připravuje se z pianů vel-
rybích, které z hořejší čelisti velryb jakožto
rohovité silné pláty vyrůstají. Vz S. N. Vel-
ryba má kostici (Fischbein). Hlas. K. k či-
štění trubek při tracheotomii. Vz Nástroj
k operacím v ústech. atd. Cn.

Kostička, y, f., Beinchen. Vz Kosť.

Kostičník, u, m. Phosphorid.

Kostičný, Fischbein-. Ja.

Kostihlůdek, dka, m., skrblec, Knauser.
Reš.

Kostihryzka, y, m. = kostihlůdek.

Kostijed, u, m. Beinfrass. Na Slov.

Kostík, u, m., či fosfor, světlonoš, Phos-
phor, prvek nekovový. Vz S. N.

Kostíkový, Phosphor-.

Kostilomec, mce, m., mořský orel, Fisch-
adler. D.

Kostilomka, y, f. = kostilomec. — K.,
anthericum ossifragum, Beinbrechgras. D.

Kostina, y, f., Beinstoff. Rk.

Kostíř, e, m., jm. místa. Behrend. Mus.

Kostival, u, m. K. lékařský, symphytum
officinale, Bein- und Schwarzwurz. Čl. 78.
K. hlíznatý, s. tuberosum. FB. 54., Kk. 179.

Kostivec, vce, m. = kostlivec. Na Slov. Ryb.

Kostižer, u, m. = kostijed. Na Slov.

Kostivěda, y, f. Osteologie. Rk.

Kostka, y, f. K. = malá kosť. Tu tvrdá
k. (tuto suk). — K., figura mathem., šesti-
stěn, Hexaeder, Würfel. K. čtverhranná. Kom.
Na kostky něco řezati, krájeti. D. Do kostky,
v kostku něco sekati, otesati. Vys. K. z ura-
nového skla, z kazivce, z opálu. Ck. — K.
k hraní, Würfel. Kostkou vrci. V. Hráti
v kostky, v kůstky. V. K-y sedají. Kostky
metati. Jg. Hráti v kostky skrze trychtýř.
Kom. Kostky o něco vrhnouti. D. K. dobře
mu padá (má štěstí). Jg., Č. Kdo ví, jak k.
padne. Č. Vz Štěstí, Odvaha, Odhodlaný.
Lb., Č. Zle mu k. padá. Převrhla se kostka.
Vz Neštěstí. Č. K. mu jinak sedla (než se
nadál). Č. Pohořel od kostky (prohrál). Ros.,
Lb. Vz Hráč. K. kostce nevadí (nepřekáží).
Č. K. k-ky nezhyndruje (vz Zlý); Když ti
k. nejlíp padá, tehdy honem obrať záda. Pk.
V kostky (v koty, v kůtky) hrajeme, buď
kdo má více anebo pouštíme (házíme), kostky
z kupky (nádobky, Trichter) na vržeň (Brett)
čísly (číslicemi) popsanou. Pt. — K., čtverák,
ein lustiger Mensch. — K. = pecka v ovoci,
Obstkern. Na Mor., ve Slez. a Slov. D., Kd.

Kostkář, e, m. = kdo kostky delá, Wür-
felmacher. Troj. — K., kostečník, hráč v kostky.
Vz Tk. II. 345., 375., 381. Budúť celý den
k-ři spáti a v nociť sě sejdou. Št. — V.

Kostkářka, y, f., Würfelmacherin, -spie-
lerin. Jg.

Kostkářský, Würfelmacher-, -spieler-. Jg.

Kostkářství, n., Würfelmacherei; Würfel-
spielsucht. Jg.