761

Kostkotan, u, m., Würfelerz. Presl.
Kostkovaný, würfelig, gewürfelt. D. K.

látka. Us.

Kostkovati, na kostky krájeti, würfeln;
v kostky hráti, paschen. D.

Kostkovatý, -ovitý, würfelförmig. —
K. = kostkovaný. Kostkovaný kůň. Apfel-
schimmel. D.

Kostkovice, dle Budějovice, v rakouském
Slezsku.

Kostkový, Würfel-. K. kosť, tkanina. Hk.,
Jg. — K. (krychlený, Kubik-): stopa, sáh,
míle, palec, míra (prostorná). Nz.

Kostlák, u, m. = košlák, Steinnuss. Jg.

Kostlavosť, i, f., Knochigkeit. Us.

Kostlavý, plný kostí, tvrdý jako kosť,
beinig, beinicht, knochig. K. rámě. V. —
K., kdo má veliké kosti, silný, knochig,
stark. Jg.

Kostlín, a, m. K. americký, lepidosteus
spatula, ryba. Frč. 299.

Kostlivec, vce, m., kostěnec, kostra, ein
Skelet, Gerippe. Dělá se z něho k. Sych. —
K. = smrť, der Tod. Dch.

Kostlivý, voll Beine. K. maso. Us.

Kostnatec, tce, m., kostnatý živočich.
Presl.

Kostnatěti, ějí, ěl, ění, beinig werden. Jg.

Kostnatosť, i, f., Knochigkeit.

Kostnatý, beinig, knochig. K. ryby. Krok.

Kostní nádor, naběhlosť, Jg., popel, země,
rosol, huspenina, uhel, klih, moučka. Nz.

Kostnice, e, f., stavení na hřbitově na
vyhrabané kosti lidské. V., S. N. Knochen-
haus. K. mu z očí patří (kouká). Vz (stran
přísloví) Nemoc. Prov. — K., mě. Constanz
na hranicích švýcarských. Vz více v S. N.

Kostnický. K. sněm. Vz S. N.

Kostník, a, m., Gössling na Mor. Mus.

Kostnouti, verknöchern,

Kostofrank, u, m. Tak ku př. jistá ulice
v Jičíně se jmenuje. Zdá se, že toto slovo
pochází z castellum francum, pojmenování
kostela filialního, jenž vybaven z podruží
kostela matičného. S. N.

Kostomlaty, dle Dolany, vz Kostenblatt,
ves v Litoměř. Vz S. N., Tk. II. 423.

Kostony, kostenky, pl., f. = ostenky.

Kostoprdy, dle Dolany, jm. rokle blíže
Roztok. Zk.

Kosťovina, y, f., Beinstoff. Krok.

Kosťovitý, beinartig. Krok.

Kostový, od kostu, Kostwurz. —K. kořen.
Kostwurz. — K., lépe: kostní.

Kostra, vz Kostlivec. K. utrobná, vnitřní,
Eingeweide-, Nz., vnější, Hautskelet. Vz.
Kosť. — Kostra člověčí:

lopatka,
klíč,

kosť loketní,
horní „ rammení,
kosti zápěstní,
„ pěstní,

C. Končiny:

„ prstní.

kosť kýtní,
jablko,
kosť holenní,
dolní „ lýtková,

kosti zanártní,
„ nártní,
„ prstní. Pž.

— K., hranice, Scheiterhaufen, Na kostře se
sežíhali. Vlček exc.

Kostřava, y, f., mrkva, festuca, Schwin-
gel: myší ocásek, f., myurus; veveří ocásek,
sciuroides; ovčí, ovina: a) obecná, f. vul-
garis, b) tenkolistá, tonuifolia; c) přitvrdlá,
duriuscula, d) sivá, glauca; e) pochvatá, va-
ginata. FB. 12., Kk. 110.

Kostrba, y, m., kostrbáč, e, m., kostrbatý,
ein Zottiger, Haariger. Aqu.

Kostrbáč, vz Kostrba.

Kostrbal, u, m. = kostrboun.

Kostrbanina, y, f., kostrbí, n., něco ko-
strbatého, etwas Struppiges. Jg.

Kostrbatě, rozcuchaně, zerrauft, unor-
dentlich. Hrachovina k. na sobě leží. V.

Kostrbatěti, ejí, ěl, ění = haarig, zer-
rauft werden; kostrbatým se dělati. — se
komu. Kotěti se hřbet kostrbatí. Sych.

Kostrbatiti, 3. pl. -ti, il, cen, cení =
kostrbaté činiti. — co: vlasy, len, zottig
machen, verwirren. Jg.

Kostrbatý, kučeratý, vlasatý, haarig, zot-
tig; rozcuchaný, neučesaný, zerrauft. K-té
vlasy, brada. V. — K. = tvrdošíjný, své-
myslný, eigensinnig. K. hlava. V. — K. =
nerovný, drsnatý, holperig, höckerig. Kostr-
batá cesta. D.

Kostrboul, u, m. K. hruboplodý, ele-
phantina macrocarpa. Kk. 119.

Kostřec, strce, m., Steissbein, poslední
kosť hřbetnice, kostřečná kosť. Sal., Nz.

Kostrhoun, a, m., ein Wildfang. Na Mor.
a ve Slezsku. Nadávka. Kd.

Kostřín, a, m., Küstrin, město v Prusku.
Vz S. N.

Kostrnky, pl., m. = stonky při drání
peří. Na Slov.

Kostroun, u, m., kůl s kolíky na sušení
píce, kozlík, kostrbal, ein Gestell zum Trock-
nen des Klees usw. Us. — K., a, m., člo-
věk hubený, Skelet; rozcuchaný, struppig.
Ros.

Kostrounek, nku, m., medvědice, arbu-
tus uva ursi, Bärentraube. Jg.

Kostruka, y, f. = ostenka. Na Slov. —
K., peřina ostenkami vycpaná. Bern.

Kostum, u, m., z it. a fr., kroj, šat, oděv,
oblek. Rk.

Kostýlek, lka, m., vz Kostel.

Kosvený = kosý, schräg, schief. Na Slov. D.

Kosy nazývá se od lidu souhvězdí Orion.
Vz Kosa. S. N.

Kosý, kos, a, o, na příč, schräg, schief,
quer. K. úhel. Vz Úhel.

A. Hlava:

lebka

obličej

šíje: obr;

hruď

život...
pánev

kosť čelní,
lebka „ temenní,
„ skráňová,

obličej čelisť hořenní,
„ dolení.

šíje: obratle šíjové,
žebra,

hruď kosť hrudní,
obratle hřbetové,
život... obratle bederní.
pánev kříž,
kyčle.

B. Trup:



761

Kostkotan, u, m., Würfelerz. Presl. Kostkovaný, würfelig, gewürfelt. D. K. látka. Us. Kostkovati, na kostky krájeti, würfeln; v kostky hráti, paschen. D. Kostkovatý, -ovitý, würfelförmig. — K. = kostkovaný. Kostkovaný kůň. Apfel- schimmel. D. Kostkovice, dle Budějovice, v rakouském Slezsku. Kostkový, Würfel-. K. kosť, tkanina. Hk., Jg. — K. (krychlený, Kubik-): stopa, sáh, míle, palec, míra (prostorná). Nz. Kostlák, u, m. = košlák, Steinnuss. Jg. Kostlavosť, i, f., Knochigkeit. Us. Kostlavý, plný kostí, tvrdý jako kosť, beinig, beinicht, knochig. K. rámě. V. — K., kdo má veliké kosti, silný, knochig, stark. Jg. Kostlín, a, m. K. americký, lepidosteus spatula, ryba. Frč. 299. Kostlivec, vce, m., kostěnec, kostra, ein Skelet, Gerippe. Dělá se z něho k. Sych. — K. = smrť, der Tod. Dch. Kostlivý, voll Beine. K. maso. Us. Kostnatec, tce, m., kostnatý živočich. Presl. Kostnatěti, ějí, ěl, ění, beinig werden. Jg. Kostnatosť, i, f., Knochigkeit. Kostnatý, beinig, knochig. K. ryby. Krok. Kostní nádor, naběhlosť, Jg., popel, země, rosol, huspenina, uhel, klih, moučka. Nz. Kostnice, e, f., stavení na hřbitově na vyhrabané kosti lidské. V., S. N. Knochen- haus. K. mu z očí patří (kouká). Vz (stran přísloví) Nemoc. Prov. — K., mě. Constanz na hranicích švýcarských. Vz více v S. N. Kostnický. K. sněm. Vz S. N. Kostník, a, m., Gössling na Mor. Mus. Kostnouti, verknöchern, Kostofrank, u, m. Tak ku př. jistá ulice v Jičíně se jmenuje. Zdá se, že toto slovo pochází z castellum francum, pojmenování kostela filialního, jenž vybaven z podruží kostela matičného. S. N. Kostomlaty, dle Dolany, vz Kostenblatt, ves v Litoměř. Vz S. N., Tk. II. 423. Kostony, kostenky, pl., f. = ostenky. Kostoprdy, dle Dolany, jm. rokle blíže Roztok. Zk. Kosťovina, y, f., Beinstoff. Krok. Kosťovitý, beinartig. Krok. Kostový, od kostu, Kostwurz. —K. kořen. Kostwurz. — K., lépe: kostní. Kostra, vz Kostlivec. K. utrobná, vnitřní, Eingeweide-, Nz., vnější, Hautskelet. Vz. Kosť. — Kostra člověčí:			lopatka, klíč, kosť loketní, horní „ rammení, kosti zápěstní, „ pěstní,
			C. Končiny:	„ prstní.
			kosť kýtní, jablko, kosť holenní, dolní „ lýtková, kosti zanártní, „ nártní, „ prstní. Pž. — K., hranice, Scheiterhaufen, Na kostře se sežíhali. Vlček exc. Kostřava, y, f., mrkva, festuca, Schwin- gel: myší ocásek, f., myurus; veveří ocásek, sciuroides; ovčí, ovina: a) obecná, f. vul- garis, b) tenkolistá, tonuifolia; c) přitvrdlá, duriuscula, d) sivá, glauca; e) pochvatá, va- ginata. FB. 12., Kk. 110. Kostrba, y, m., kostrbáč, e, m., kostrbatý, ein Zottiger, Haariger. Aqu. Kostrbáč, vz Kostrba. Kostrbal, u, m. = kostrboun. Kostrbanina, y, f., kostrbí, n., něco ko- strbatého, etwas Struppiges. Jg. Kostrbatě, rozcuchaně, zerrauft, unor- dentlich. Hrachovina k. na sobě leží. V. Kostrbatěti, ejí, ěl, ění = haarig, zer- rauft werden; kostrbatým se dělati. — se komu. Kotěti se hřbet kostrbatí. Sych. Kostrbatiti, 3. pl. -ti, il, cen, cení = kostrbaté činiti. — co: vlasy, len, zottig machen, verwirren. Jg. Kostrbatý, kučeratý, vlasatý, haarig, zot- tig; rozcuchaný, neučesaný, zerrauft. K-té vlasy, brada. V. — K. = tvrdošíjný, své- myslný, eigensinnig. K. hlava. V. — K. = nerovný, drsnatý, holperig, höckerig. Kostr- batá cesta. D. Kostrboul, u, m. K. hruboplodý, ele- phantina macrocarpa. Kk. 119. Kostřec, strce, m., Steissbein, poslední kosť hřbetnice, kostřečná kosť. Sal., Nz. Kostrhoun, a, m., ein Wildfang. Na Mor. a ve Slezsku. Nadávka. Kd. Kostřín, a, m., Küstrin, město v Prusku. Vz S. N. Kostrnky, pl., m. = stonky při drání peří. Na Slov. Kostroun, u, m., kůl s kolíky na sušení píce, kozlík, kostrbal, ein Gestell zum Trock- nen des Klees usw. Us. — K., a, m., člo- věk hubený, Skelet; rozcuchaný, struppig. Ros. Kostrounek, nku, m., medvědice, arbu- tus uva ursi, Bärentraube. Jg. Kostruka, y, f. = ostenka. Na Slov. — K., peřina ostenkami vycpaná. Bern. Kostum, u, m., z it. a fr., kroj, šat, oděv, oblek. Rk. Kostýlek, lka, m., vz Kostel. Kosvený = kosý, schräg, schief. Na Slov. D. Kosy nazývá se od lidu souhvězdí Orion. Vz Kosa. S. N. Kosý, kos, a, o, na příč, schräg, schief, quer. K. úhel. Vz Úhel.
A. Hlava:	lebka obličej šíje: obr; hruď život... pánev	kosť čelní, lebka „ temenní, „ skráňová, obličej čelisť hořenní, „ dolení. šíje: obratle šíjové, žebra, hruď kosť hrudní, obratle hřbetové, život... obratle bederní. pánev kříž, kyčle.
B. Trup:	lebka obličej šíje: obr; hruď život... pánev