762

Koš, gt. koše, košík, u, košíček, čku, m.
Korb. K. z proutí pletený, chlebný, moučný,
hradební n. ohradní (pletenka zemí naplněná,
Schanzkorb), V., květinový, ušatý. Jg. Koš
na plece (oplecko), na kury (kukaně), na
stěžni či na stožáru (Dch. ), na uhlí, na vůz
(košiny), okolo stromků (plání), Jg., na plevy.
Šp. — Koš na ryby, pytel na ptáky (sak
na ryby, pytel n. koš na raky)! Us. Jistýs,
co v koši voda. Prov. Košem trestati; v koši
seděti, býti (dříve trest vojenský, pekařů
a jiných; kteří pekaři malý chléb pekli, v koši
zavřeni jsouce na veřejném místě ukazováni
byli. Vz Gl. 107. ). Ros, L. S košem do
vody (trest pekařův a jiných pro špatnou
míru n. váhu). Us. Hodí se do koše (je kle-
vetná, lehká). Ros. Na koši zůstati (opuště-
ným býti). Přebírá (panna), až na koši zů-
stane. Jg. Plete koše (mate se v řeči). Prov.,
Č. Propadnouti skrze koš (nic neobdržeti;
od milé zavržen býti). V. Košem někomu dáti
(odbyti ho); košem dostati; košík dostati; Už
jde s košem. Jde si pro k. Da. Vz Odbytí,
Pytel. Č. Košem měřiti vodu = marně se na-
máhati. Šm. — K. u lisu vinného, Presskorb.
Z Us. Šk. — K., Falkenstoss, slove přístroj na
sloupu, do kterého se na bílého holuba draví
ptáci lapají, kteří na živě zůstanou. Šp. —
K., das Geländer um den Teichständer. Gl.
107. — K. mlýnský nad kamenem, do něhož
se melivo sype, truhlík bezedný, der Ein-
guss, Korb, Aufschüttkasten, die Kufe, Gosse.
D. Nasypati, zasypati do koše. Us. — K.,
koruna stromu, die Krone. — K. na včely
= úl. — K. na šavli, Säbelkorb.

Košák, a, m., úl, Korbschwarm, Korb-
bienen. Us.

Košan, a, košanec, nce, m. = kamenáč.

Košár, u, m., místo proutěnými ploty
ohrazené, kam se ovce na noc i před doje-
ním zavírají, KB., stáje, stání, lésa. Na Mor.
a na Slov.

Košař, e, m., Korbmacher, -händler. D.

Košařisko, a, n., bačovisko, pastvisko
pro ovce. Schaftrift. Jg.

Košařství, n., Korbflechterei.

Košatěti, ěl, ení, buschig werden. Rk.

Košati = tleskati, čundati. Domů běžela,
rukama košala. Mor. pís. 30.

Košatina, y, f. = košina. — K., nízký
košatý strom. Us.

Košatinář, e, m. Korbflechter. Jg.

Košatka, y, f., košatečka, košatička,
košatinka; náčiní pletené. K. chlebová (ošatka,
vošatka, Backschüssel). K. k sušení ovoce,
Hürde. Us. K. (velké pletené náčiní) na ryby,
Fischkorb. Vz Koš. — K. žaludová, Eichel-
becher.

Košatko, a, n., ein kleines korbartiges
Behältniss. Rk.

Košatky, pl., košatka (na košatkách),
Fischkörbe, grosse Fischflechten; Hürden
zum Obstbacken. Rk.

Košatník, u, m., Korbmacher. Troj.

Košatská rota, snad Adamité. Gl. 107., Pal.

Košatý, koš mající (o stromu), buschig,
vollgestopft. K. buk. — K. listnatý. Us.
v Opav. Pk. — K. ocas, buschig. K. ocas
liščí. V Krkonoš.

Košenila, vz Kočenila.

Košenilová červeň = karmín. Vz S. N.

Košer n. koušer, u, m., hebr. = čistý,
pokrm židům k požívání dovolený, zdravý,
bezvadný. S. N., Je košer' — říká košerák,
shledá-li, že podřezané dobytče jest zdravé.
Da. —

Košerák, a, m., kdo košeruje, jüdischer
Schächter. Zlob. — K., u, m., das Schächt-
messer. D.

Košerovati, u židů = zabíjeti, schäch-
ten, očišťovati, dle zákona židovského. Vz
Košer.

Košetice, jm. místní. Tk. III. 36.

Košice, dle Budějovice, lépe než Kašov;
mě v Uhřích, něm. Kaschau, lat. Cassovia.
Vz S. N. — Košican, a, m., pl. -né. — Ko-
šický. Plk.

Košíček, čku, m., das Körbchen. Kom.
Dáti, dostati košíčkem, košíkem. Vz Koš.

Košík, u, m., úborek, ein kleiner Korb,
Handkorb; košík veliký = koš. Košík, kterýž
v rukou nosí. V., Kom. V košíku vejce nésti.
Us. Dva košíky plná (dual) fíkův. V. K.
konopní, k hašení ohně, jednoduchý, dvo-
jitý, se čberem, s kotlem. Kh. Košík drátěný
na předloktí (s polštářem nebo bez něho),
k. drátěný na předloktí a rámě, na holeň,
(s polštářem), na holeň a stehno (s polštářem
neb bez něho), na obě končetiny Bonnetův
pro děti, týž pro odrostlé s přístrojem na-
tahovacím. Cn. — K. = náhubek, který psům
na tlamu se dává. Maulkorb. Da.

Košíkář, e, m. Korbflechter. Dch.

Košíkový, Korb-.

Košilanda, y, m., kluk jen v košili bě-
hající. Us. Košilanda, flanda (planda), že jí
není hanba (říká se košilatým dětem)! Cf.
Břidkošilka, Prckošilka. Mý. Vz -anda,

Košilátko, a, n., člověk od narození šťastný,
ein Sonntagskind. Mus. IV. 409. Vz Košilka.

Košile, e, f., košilka, košilička, košilinka,
z lat. casula; za starších časů slula rubáš,
rubáč. Jir. Gt. pl. košil (m. košilí, vz -le).
Das Hemd. K. plátěná, vlněná, křestná, spodní,
smrtelná (rubáš), brněná, železná. Jg., V. —
Košile má: tělo, tílko, límec, rukávy, ná-
ramky, klínky či srdéčka, límečky na ru-
kávě (manšety, tacle). Š a Ž. (Walter). Pod-
sádka na k-li: srdéčko. D. Délka, šířka k-le;
výstřih u košile; rukávní otvor, hladký díl;
náprsničky, záhyb, pásek k-le; límec k-le
rovný, přehnutý; rukáv košile rovný, klí-
nový, řasnatý; knoflíková dírka u k-le. Š.
a Ž. Podsazení u košile (Untersatz, Besatz,
Beleg). K. škrobená, tenká, režná, tlustá,
hrubá. Hořejší díl: stánek, tílko, svršek; do-
lejší u ženských: podolek; mužská, ženská,
dětská; k. na stroji, rukou šitá, Šp. Mora-
vanům košula je hrubá spodní košile, ru-
kávec pak svrchní tenká. Us. Až do košile
někoho svléci. Us. Košile práti, máchati,
střihnouti, přistřihnouti, měřiti. Us. Košilka
na prsa. Us. Dnes jsme vstali dřív než k.
(velmi časně). Us. Bližší jest těla k. nežli
sukně (kabát). Č. Chodíš jako zmrzlá k. Us.
Statečný, tuhý jako zmrzlá k. v horké lázni.
Vz Bojácnosť. Č. Delší k. než kabát (svět
naopak). Vz Chybování. Č. Blízko je mi k.,
ale blížeji ještě kůže. Č. Kůže jest dražší
nežli k. Sukně košile bližší nebývá, nemoudrý