765

Kotlářství, n. Kupferschmiedhandwerk.
Jg. —

Kotlati, kotlávati, dutým jako kotel se
stávati — kotlavěti. — komu: Zub mi kotlá.
Us., Lk.

Kotlavěti, ěl, ění = kotlati, hohl werden.
D. —

Kotlavý, dutý, hohl. K. strom, zub. Us.

Kotlík, u, kotlíček, čku, m. Kesselchen,
Tiegel. V. — K., kropenka, Weihkessel. Berg.

Kotlina, kotlinka, y, f., hlubina, jaká
v kotlu bývá. Kesselvertiefung, Grube. K.
v pivováře, kde kotel jest, Schürgrube. D.

— Kotlina u sopek. Kessel. Když nějaká
sopka se ohlašuje, udělá se k. Presl. — K.
u vodometu; v zubu, Zahnhöhle. — K. =
hlubina vody, tůň, vír, die Tiefe. Kom. V ko-
tlině na potoce mnoho raků bývá. Us. —
K., Kessel, jest prostora v jezevčím doupěti
aneb noře, kterou si jezevec kotlovitě vy-
hrabe a za své hlavní obydlí volí. Šp. —
K. horská, Gebirgskessel. Čsk. — K. v horn.
Schürgrube; Kessel. V. — K., dříví pod
kotel. Us. v Krkonš.

Kotlisko, a, n., veliký kotel, grosser
Kessel. Br.

Kotliště, ě, f. Kesselheerd, -stätte. D.
Kotlov, a, m., jm. místní. Mus.
Kotlovina, y, f. = kotlina, Kesselstätte.

— K., měď ze starých kotlů. Ros.
Kotlovitý, kesselartig. Mus.
Kotlovna, y, f., Kesselhaus.
Kotlovnice, e, f., schránka na kotle. Na

Slov. Bern.
Kotlový, Kessel-.

Kotna, vz Koule.

1. Kotní, od kotu, Köthen-, Knöchel-. K.
příhbí. Krab.

2. Kotní, porodní, Geburts-. K. bolesti.
St. skl.

Kotníček, čku, m., Knöchelchen.

Kotník, u, kotníček, čku, m., Knoten,
Gelenk, Gleich. V. K. nožní, u nohy, u ruky,
u prstu. Chodidlo kotníky, patu, nárt a po-
dešvu a s prsty palec v sobě držící. Kom.
Někomu k. (u nohy) podvrhnouti (nohu na-
staviti, aby padl). Sych. Kotníkem (u ruky)
na dvéře klepati. Us. — K. u stébla, kolínko,
der Halmknoten. D.

Kotníkovatý, -ovitý, grossknorrig. Kom.

Kotníkový, Knöchel-.

Kötnitz, Skotnice u Příbora na Mor.

Kotopeky, dle Dolany, ves v Berounsku.
Tk. I. 372.

1. Kotor = Kotar.

2. Kotor = který. Na Slov.

Kotouč (strč. kotúč), e, kotouček, čku,
m. = kruh, kolečko, Ring, Ringel. K. vlasů,
drátu, Us., příze. Ros. Kotúč ohňový nad
jeho hlavú se ukázal. Pass. 993. — K. =
kolo, okruh, Kreis, Wirbel. Do kotouče, do
kotoučka se točiti. Us. Vítr prach na cestách
v kotouče zamětá. Puch. Do kotouče vláčeti.
Vaň. — K. = kolo vnitř plné, Scheibe. Skla
v kotoučích. D. K. n. koláč vosku, D., k.
sněhu. D. — K. nabíhací u soustružníka,
Anlaufscheibe. Techn. K. přilnavý, Adhä-
sionsplatten. Ck. — K. = kolečko, koleso,
Rad. K. u kolečka, u trakaře; trakař. D.,
Kom. — K. = zavití vlasův u dívek, vrkoč,

Haarnest. Jg. — K. (v tělocviku) v nártech,
ve visu, plavmo, sedmo. Tš. — K. Kotouček,
Scheibchen, Scheibel, jest v dráze jelení po-
hyblivá čásť výtisku (Abdruck), která se
vyndati může. — K. jeřábu, hrozen jeřábu
u špruhle. — Kotouči, trochina, měkkýši
břichonožci. Kotouč kuželovitý, trochus cu-
nulus; k. indický, t. niloticus. Frč. 243. —
K., Spritzkrapfen. D., V. — K., vrch na Mor.

Kotoučky, spirulida, čeleď hlavonožců
dvojžabrých. Vz S. N.

Kotoučnatka, y, f. K. obecná, spirifer
viator, měkkýš. Vz Frč. 206.

Kotoučovati, kotoučiti, wirbeln. — čím,
kým. Nebo mnou draví vichrové kotoučují. Č.

Kotoučový, Ring-, Kreis-, Wirbel-.

Kotouleti, el, ení = kotáleti. V.

Kotoulka, y, f. = kroužek; na Slov. =
přeslen.

Kotovitý, katzenähnlich. Ssav.

Kotr, čtverka na kostce = katr. Vz Drye.

Kotrba, y, f. = hlava (s příhanou), palice
(hlavně o člověku svéhlavém, podivínu). Hirn-
kasten. K-bu zbytečným pitím obtížiti; k-bu
si rozraziti. Reš. Divná jest on k. Jg. Fučí
(hučí, srší) mu v kotrbě (blázní, třeští). D.,
Č. Vz Blázen, Ztřeštěný. Straší ti v kotrbě
(blázníš). Ml. On má svou kotrbu. Kom. Dě-
lati dle své kotrby. Nestalo se dle jeho ko-
trby. Jg. Jde mu to do kotrby. Vz Tram-
poty. Us-, Č. Má v k-bě zatopeno. Vz Opilec.
Lb. — K., poutec, čechalka, der Kopfwirbel.
D. — K., rozcuchané vlasy. Da.

Kotrbáč, e, m. Starrkopf; ein Talentloser.
Us. Dch. — K., človek rozcuchaných vlasů.
Da. —

Kotrbanec, nce, m. = kotrmelec. Jg.

Kotrč, chotrč, e, m. = chrastí, roždí,
Gebüsch; houba, boletus polycephalus, der
Eichhase; rozsocha na žerdi ptáčnické, die
Gabel; chatrč, Bauernhütte; na Slov. sveřep,
Wildhafer; posada, Hühnerhaus. Jg. Vz
Roháč.

Kotrčky, pl., strmina, ein steiler Ort.
Na Slov.

Kotrkal, u, m., okrouhlý štít jezdců, Rei-
terschied. V. Z střlat. quadrigale. Gl. 107.

Kotrlcovati, kotrlce dělati; říká se o za-
jíci, když jest dobře střelen. Sp. Vz Kotrlec.

Kotrlčiti, il, en, ení, kotáleti, wälzen. —
co kam odkud: dříví (s hory) do údolí k.
Um. les.

Kotrlec, lce, kotálec, kotrmelec (na
Mor. kotrbelec); kozelec, zmítanec, der Bur-
zelbaum. Od kotiti = káceti. Šf. K. metati,
zmítati, dělati, převrci. Us., Kom. — Svět
převrací se kotrlcem (mění své úmysly). Kom.

Kotrleti, el, en, ení = kotáleti, váleti,
wälzen. — co na čem: na válcích. Reš.

Kotrmelcovati = kotrmelce dělati, bur-
zeln. Us.

Kotrmelec = kotrlec.

Kottbus, mě. v Prusku, Chotěbuz.

Kotuha, kotužník, a, m. = pes. Na Slov.

Kotul, a, m. K. veverovitý, callithrix sciu-
reus, opice. Frč. 398.

Kotulati = kotaliti.

Kotužník = kotuha.

Kotva, y, f. Strany původu vz Mz. 47.
K., kotev, tve, f., kotvice, kotvička, der