766

Anker. Kotvu, kotvici hoditi, uvrci (do moře,
Ler. ), vyvrci, spustiti, Jg., vytáhnouti, zdvi-
hnouti, V., vyníti, Alx., 1105., zaraziti, utíti
(kappen). D. K. zatíná, se zaťala a loď za-
stavila; k-vu pustiti, do moře vpustiti; k-vemi
lodi zdržovati. Ler. Lodí na kotvách stála.
Jel. Lodí se kotvemi drží. Har. K. vržná,
Jg., vojenská. — K. Kotvice = háky, kte-
rými se železa k zemi upevní tak, aby la-
pené zvíře s nimi utéci nemohlo. Šp. — K.,
studniční hák, der Brunnenhaken. V. — K.,
máčka, Mannstreu. Tabl. lid. — K., Knopper.
— Vz Kotvice.

Kotvač, e, m., hromádka srostlého ovoce. Rk.

Kotvář, e, m. Ankerschmied.

Kotvářka, y, f., die Ankerschmiedin.

Kotvářský, Ankerschmied-.

Kotvářství, n. Ankerschmiedshandwerk.

Kotvice, e, f., lodní hák = kotva. V. —
K., studniční hák, Brunnenhaken. V. — K.
= třínohé špičaté železo na záhubu nepřá-
telské jízdě n. zlodějům házeno, Fusseisen.
Ros. — K., trapa, Wassernuss. K. vzplý-
vavá, t. natans. FB. 90., Kk. 224. — Ostatně
vz Kotva.

Kotvička, y, f., malá kotva. — K., tuhý
chlup na konci zahnutý, v botan. Kk. 8.

Kotvičnice, e, f., koule s háky, Anker-
kugel. Č.

Kotvičník, u, m., die Ankerblume, rhexia.

Kotviště, ě, n. Ankerplatz.

Kotviti, ankern. Berg.

Kotvrdovice, dle Budějovice, Kordowitz
v Brněnsku. Mus.

Kotýcání, n. K. plti, kolíbání. Lego.

Kotyledony, dělohy, klíční listy slovou
první listy mladé semenní rostlinky, kteréž
se od pozdějších řádných listů tvarem svým
a podstatou více méně liší. Vz více v S. N.

Kotyza, y, m., zastaralé, pochlebník,
Schmeichler. V.

Kotyzalka, y, f., zastr., pochlebnice,
Schmeichlerin. Us.

Kotyzoun, a, m., kortyzoun. Hofnarr. Jg.

Kotyzovati, kotyzati = lahoditi, pochle-
bovati jako kočka. — komu. Kom. — se
k někomu, schmeicheln, liebkosen. V.

Kotzen, v Praze, vz Kotec.

Kotzendorf, Mähr., Kočov moravský
u Rymařova. — K., Schles., Kočov slezský.

Kouba, y, m. = Jakub. — K., y, f., mě.
Cham v Bavorsku. Har.

Koudel, e, f. U Opav. kuděl. Pk. Osmečky
konopí neb lnu, které při prvním pačesání
(hachlování) odpadávají, slézají (co podruhé
sleze, pačesy slove. Jg. ). Vz Kk. 146., Werg,
Kauder, Hede. V. Za funt koudele nevážiti.
V. Váznouti v něčem jako kuřata v kou-
deli. Mus. — Pozn. Koudel nemá v gt. koudle,
nýbrž: koudele, e nevysouvá se; vz E a -el.

Koudela, y, m., jm. vlastní. Bž.

Koudelář, e, m. Werghändler. Jg.

Koudelářka, y, f. Werghändlerin. Jg.

Koudelářský, Werghändler-. Jg.

Koudelářství, n. Werghandel. Jg.

Koudeliti se, il, ení, třapiti se (o pro-
vazích, sich fasern, zasern. Us.

Koudelka, y, f., kleines Werg. — K.,
příjmí české. — K., strouha v Turnově. —
K., druh trávy v bažinách rostoucí. Jg.

Koudelnatý, wergreich. Ros.

Koudelnice, e, f., šat koudelný, Hanf-
wamms. Háj.

Koudelník, a, m. = koudelář. Troj.

Koudelný, Werg-. K. niť, knot, provaz,
příze (pačesná), plátno. (Hk. ). Jg., V.

Koudelovitý, wergartig. Rostl.

Koudelový = koudelný.

Kouf, u, m., veliký sud, cf. něm. Kufe. V.

Kouhát = kohát.

Kouka, y, f., červ srdeční, had. Herzwurm.
— K. = škrkavka, v již. Čechách, Spulwurm.
Kts. — K., aplisia, plž. Krok.

Koukač, e, koukal, a, m., der Gucker,
Zuseher. Jg.

Koukačka, y, f., die Guckerin; der Guck-
kasten. Jg.

Koukati, strč. kúkati; kouknouti, knul
a kl, knutí, koukávati, schauen, gucken, zu-
schauen. — abs. Kouká jako 9 hromů. Č.
Kouká jako napíchnuté tele. Vz Hloupý. Lb.
Koukej, koukej, jak sedlák hloupej. Da. —
po kom, po čem. D. — kudy: skrze sklo.
D. — kde. Kam jen kouknu v kraji koli.
Puch. — jak: přes rameno k. (hleděti).
Prov. Na někoho po očku k. Šm. Kouká na
půl dvanáctou. Vz Šilhavý. Lb. — nač.
Kouká jako sova na slunce. Vz Hloupý. Lb.
Kouká jako žába na hroma (podivně). Sml.
Kouká na ni přes jedličku. Er. P. 495. —
se na co: na ptáky. U Hradce kr. k. si na
co. Hanka. — (komu) odkud. Pan Sláma
mu z bot kouká. Č. Jidáš mu z očí kouká.
Č. Kostnice (smrť) mu z očí kouká. Č. Je
svatý, jen že mu nohy z pekla koukají. Č.
Hodná by byla, kdyby po tom co bylo, co
jí z rukávu kouká. Sych. Kouká jako myš
z komisárku. Vz Hloupý. Lb. Kouká jako
sůva z nudlí (podivně). Sml. Kouká z pod
čela = škaredě, kaboní se. Us. u Jilem. Bro-
díme my je (koně) v Dunaji, jenom jim ouška
koukají. Er. P. 421. Kouká jako žába z prachu.
Mřk. — K lesu, do lesa, proti slunci, v pro-
pasť, před sebe, za truhlu atd. koukati. Vz
Hleděti.

Koukavý. O látce barvy křiklavé, veselé.
Kb. —

Koukl, a, m., vlastní jméno.

Koukle, ete, n., něco nepatrného. Má dětí
jako kouklat = plné kouty dětí. Šm.

Koukléř = kejklíř. Jg.

Kouknouti, vz Koukati.

Koukol, e, m. a f. Cf. Brs. 4. K., agro-
stemma, Kornrade. K. polní, a. githago. V.,
FB. 83. Vz Kk. 225. K. vlaský, myší, mato-
noha, opilec, lolium temulentum, betäubender
Lolch. Us. Pšenice v koukol se proměňuje.
Kom. K. obilí udušuje. Kom. Všude k. mezi
pšenicí (zlí mezi dobrými). Jg., Šp., Č. Není
role bez koukole. Č. Až do skonání světa
nebude pšenice bez k-le. Vz Zlý. Lb. Od
k-le červeného — čtyry neděle do nového
(i. e. obilí). Na Želivsku. Sř.

Koukolatě, ěte, n., nezdárné dítě, unge-
rathenes Kind. Us.

Koukolka, y, f., řešeto na koukol, Ra-
densieb. D.

Koukolnatý, koukolovatý, -ovitý, voll
Raden. K. pšenice. Ros.

Koukolní, -ný, Raden-. K. bylina=koukol.



	766

	Anker. Kotvu, kotvici hoditi, uvrci (do moře, Ler. ), vyvrci, spustiti, Jg., vytáhnouti, zdvi- hnouti, V., vyníti, Alx., 1105., zaraziti, utíti (kappen). D. K. zatíná, se zaťala a loď za- stavila; k-vu pustiti, do moře vpustiti; k-vemi lodi zdržovati. Ler. Lodí na kotvách stála. Jel. Lodí se kotvemi drží. Har. K. vržná, Jg., vojenská. — K. Kotvice = háky, kte- rými se železa k zemi upevní tak, aby la- pené zvíře s nimi utéci nemohlo. Šp. — K., studniční hák, der Brunnenhaken. V. — K., máčka, Mannstreu. Tabl. lid. — K., Knopper. — Vz Kotvice. Kotvač, e, m., hromádka srostlého ovoce. Rk. Kotvář, e, m. Ankerschmied. Kotvářka, y, f., die Ankerschmiedin. Kotvářský, Ankerschmied-. Kotvářství, n. Ankerschmiedshandwerk. Kotvice, e, f., lodní hák = kotva. V. — K., studniční hák, Brunnenhaken. V. — K. = třínohé špičaté železo na záhubu nepřá- telské jízdě n. zlodějům házeno, Fusseisen. Ros. — K., trapa, Wassernuss. K. vzplý- vavá, t. natans. FB. 90., Kk. 224. — Ostatně vz Kotva. Kotvička, y, f., malá kotva. — K., tuhý chlup na konci zahnutý, v botan. Kk. 8. Kotvičnice, e, f., koule s háky, Anker- kugel. Č. Kotvičník, u, m., die Ankerblume, rhexia. Kotviště, ě, n. Ankerplatz. Kotviti, ankern. Berg. Kotvrdovice, dle Budějovice, Kordowitz v Brněnsku. Mus. Kotýcání, n. K. plti, kolíbání. Lego. Kotyledony, dělohy, klíční listy slovou první listy mladé semenní rostlinky, kteréž se od pozdějších řádných listů tvarem svým a podstatou více méně liší. Vz více v S. N. Kotyza, y, m., zastaralé, pochlebník, Schmeichler. V. Kotyzalka, y, f., zastr., pochlebnice, Schmeichlerin. Us. Kotyzoun, a, m., kortyzoun. Hofnarr. Jg. Kotyzovati, kotyzati = lahoditi, pochle- bovati jako kočka. — komu. Kom. — se k někomu, schmeicheln, liebkosen. V. Kotzen, v Praze, vz Kotec. Kotzendorf, Mähr., Kočov moravský u Rymařova. — K., Schles., Kočov slezský. Kouba, y, m. = Jakub. — K., y, f., mě. Cham v Bavorsku. Har. Koudel, e, f. U Opav. kuděl. Pk. Osmečky konopí neb lnu, které při prvním pačesání (hachlování) odpadávají, slézají (co podruhé sleze, pačesy slove. Jg. ). Vz Kk. 146., Werg, Kauder, Hede. V. Za funt koudele nevážiti. V. Váznouti v něčem jako kuřata v kou- deli. Mus. — Pozn. Koudel nemá v gt. koudle, nýbrž: koudele, e nevysouvá se; vz E a -el. Koudela, y, m., jm. vlastní. Bž. Koudelář, e, m. Werghändler. Jg. Koudelářka, y, f. Werghändlerin. Jg. Koudelářský, Werghändler-. Jg. Koudelářství, n. Werghandel. Jg. Koudeliti se, il, ení, třapiti se (o pro- vazích, sich fasern, zasern. Us. Koudelka, y, f., kleines Werg. — K., příjmí české. — K., strouha v Turnově. — K., druh trávy v bažinách rostoucí. Jg.	Koudelnatý, wergreich. Ros. Koudelnice, e, f., šat koudelný, Hanf- wamms. Háj. Koudelník, a, m. = koudelář. Troj. Koudelný, Werg-. K. niť, knot, provaz, příze (pačesná), plátno. (Hk. ). Jg., V. Koudelovitý, wergartig. Rostl. Koudelový = koudelný. Kouf, u, m., veliký sud, cf. něm. Kufe. V. Kouhát = kohát. Kouka, y, f., červ srdeční, had. Herzwurm. — K. = škrkavka, v již. Čechách, Spulwurm. Kts. — K., aplisia, plž. Krok. Koukač, e, koukal, a, m., der Gucker, Zuseher. Jg. Koukačka, y, f., die Guckerin; der Guck- kasten. Jg. Koukati, strč. kúkati; kouknouti, knul a kl, knutí, koukávati, schauen, gucken, zu- schauen. — abs. Kouká jako 9 hromů. Č. Kouká jako napíchnuté tele. Vz Hloupý. Lb. Koukej, koukej, jak sedlák hloupej. Da. — po kom, po čem. D. — kudy: skrze sklo. D. — kde. Kam jen kouknu v kraji koli. Puch. — jak: přes rameno k. (hleděti). Prov. Na někoho po očku k. Šm. Kouká na půl dvanáctou. Vz Šilhavý. Lb. — nač. Kouká jako sova na slunce. Vz Hloupý. Lb. Kouká jako žába na hroma (podivně). Sml. Kouká na ni přes jedličku. Er. P. 495. — se na co: na ptáky. U Hradce kr. k. si na co. Hanka. — (komu) odkud. Pan Sláma mu z bot kouká. Č. Jidáš mu z očí kouká. Č. Kostnice (smrť) mu z očí kouká. Č. Je svatý, jen že mu nohy z pekla koukají. Č. Hodná by byla, kdyby po tom co bylo, co jí z rukávu kouká. Sych. Kouká jako myš z komisárku. Vz Hloupý. Lb. Kouká jako sůva z nudlí (podivně). Sml. Kouká z pod čela = škaredě, kaboní se. Us. u Jilem. Bro- díme my je (koně) v Dunaji, jenom jim ouška koukají. Er. P. 421. Kouká jako žába z prachu. Mřk. — K lesu, do lesa, proti slunci, v pro- pasť, před sebe, za truhlu atd. koukati. Vz Hleděti. Koukavý. O látce barvy křiklavé, veselé. Kb. — Koukl, a, m., vlastní jméno. Koukle, ete, n., něco nepatrného. Má dětí jako kouklat = plné kouty dětí. Šm. Koukléř = kejklíř. Jg. Kouknouti, vz Koukati. Koukol, e, m. a f. Cf. Brs. 4. K., agro- stemma, Kornrade. K. polní, a. githago. V., FB. 83. Vz Kk. 225. K. vlaský, myší, mato- noha, opilec, lolium temulentum, betäubender Lolch. Us. Pšenice v koukol se proměňuje. Kom. K. obilí udušuje. Kom. Všude k. mezi pšenicí (zlí mezi dobrými). Jg., Šp., Č. Není role bez koukole. Č. Až do skonání světa nebude pšenice bez k-le. Vz Zlý. Lb. Od k-le červeného — čtyry neděle do nového (i. e. obilí). Na Želivsku. Sř. Koukolatě, ěte, n., nezdárné dítě, unge- rathenes Kind. Us. Koukolka, y, f., řešeto na koukol, Ra- densieb. D. Koukolnatý, koukolovatý, -ovitý, voll Raden. K. pšenice. Ros. Koukolní, -ný, Raden-. K. bylina=koukol.