Předchozí (766)  Strana:767  Další (768) |
|
|||
767
|
|||
|
|||
Koukolovatý, koukolnatý, voll Raden.
K. pšenice. — K., koukoli podobný, raden- artig. Koukolovitý, radenartig. K. rostliny.
Rostl. Koukolový, Raden-. K. voda: semeno.
Koukoví, n., kollekt., Kiesel. Rk.
Koukový kámen, Feuerstein. V., Rostl.
Koule, e, f., kule, kulka, kulička, kul-
čička. Tedy instr. sg. koulí n. kulí; pl. gt. kulí n. koulí, dat. koulím n. kulím, lok. v kulích n. koulích, instr. kulemi n. koulemi. Mk. Stran původu vz Mz. 52. K. jest těleso tvaru okrouhlého, které vzniká, otáčíme-li půlkruh kolem svého průměru co osy; střed tohoto průměru jest spolu střed koule, který leží od každého bodu povrchu stejně daleko. Vz více v S. N. Die Kugel, Sphäre. Koule okrouhlá, vydutá, prázdná, praskací, svíticí, řetězová, bořicí, tesaná, ohnivá, biliardová, sněhová, zemská (zeměkoule), nebeská (k. nebes, Himmelsk. ), parní, Jg., Nz., V., Kom., vzdušná (ballon). Nz. K. do ručnice, do děla (Kanonen-, Stückkugel), V., k hraní. Jg. K. s opasem, opásaná, Gürtelkugel, Čsk., s úsečí, pásem a výsečí, K. mit Segment, Zone und Sektor. Ck. Průměr, povrchnosť, plocha, ry- chlosť, povrch koule. Šp., Nz. Úseč z koule (Kugelabschnitt), výseč z koule (Kugelaus- schnitt). Nz. Aby v ní (neděli) nehřešil, ne v kostky hrál anebo v jiné hry, jakžto pa- stevci na pastvě v koule neb toušie n. v kotny o penieze. Z14. stol. Dráha letu kulky. Forma na kulky. Šp. Koule líti; k. vystydla. Šp. Koule fičí (okolo někoho). Šp. Kouli vrhati, vrci, trčiti. Tš. V kule hráti. V. Koulí a ku- želkami hráti. Kom. Vz Střela. Jak se koule otáčí, tak světa losy sedají. Pk. — K. ohnivá = povětroň. S. N. Meteor. — K. (v tělocviku). Po kouli napřed, nazad, stranou běhati; kouli sounožným poskokem puditi; skokem na kouli se obraceti; jednonož kouli puditi. Tš. (str. 104. ). — V loterii: Saditi na první, druhou atd. kouli (na první, druhé číslo, které dle po- řádku v. tahu loterním vyjde). — K., holub mořský, láhvice, der Kugelfisch, die Meer- flasche. Rohn. — Koule ženská = zásnět, snětek, zlé břemeno, nezdárný plod, slove zvrhlosť zúrodněného v dělohu se dostavšího vajíčka, kterážto v době vývoje jeho ne- mocí zárodku povstává: k. boubelnaté či vodnaté a k. masité či krevní. Vz více v S. N. Mondkalb, Kugel. Která žena má kuli v břiše. Jád. K. se jí hnula a stoupá jí k srdci. Lk. — K., vz Nástroj k vytahování kulí. Cn. — K. kamzíková, Gemskugel, slove svalená, tvrdá, kulovitá hmota, kterou někdy nalézáme v panderu (Wanst) starých kamzíků. Šp. — K. = posada kulatá. Na Mor. Koulenka, y, f., globularia. K. obecná,
g. vulgaris. FB. 64. Die Kugelblume. Kouleti, 3. pl. -ejí, koulej, leje(íc), el, en,
ení; kuliti, 3 pl. -lí, il, en, ení; koulívati, rollen, kollern, wälzen. V. — se. Koulelo se, koulelo, červené jablíčko. Da. — se, co po čem: po zemi. Us. — čím: kulí. Br. K. červeným jablíčkem. Er. P. 483. — čím kam: kulí do kuželek. — se odkud. Jablko od jabloně daleko se nekoulí. Ctib. — co kam, kudy atd. Míč ke zdi, proti hráči, za psem, |
přes niť, skrze stromy, z besídky, na pole,
v jámu, pod kůlnu, mezi slepice, se sou- druhy za chalupu atd. k. Us. Koulíčkovati se = házeti po sobě sně-
hovými kulemi; v střed. Čech. koulovať se. U Bydž. Nk. Koumar, u, m., koumarová barva, že-
lezná, eisengraue Farbe. — K., koumarové barvy sukno, graues Tuch. Jg. Koumarový, grau, eisengrau. V.
Koumati, strč., rozuměti, slíditi, na stopu
přijíti, cítiti, vermerken, vernehmen, inne werden, erfahren. Švihličku k. = německy mluviti. Koll. (Bž. ) Užívá se složeného: zkou- mati. Jg. K. (míti pozor při krádeži). Sř. K. = číhati, pátrati. U Humpolce. Sř. — K. = seděti v žaláři za mřížemi. Da. Koumavý = koumač = chytrý, obezřelý
zloděj. Sř. — K., loudavý, langsam. K-vě choditi. Us. Libochov. Kounice, dle Budějovice, 1. ves v kr.
pražském; 2. K. dolní, Kanitz u Brna; 3. K. horní v kr. znojemském. Karel hrabě Kounic nebo z Kounic. Vz Jméno, S. N. Kouniti. säumen. Rk.
Koupadlo, a, n., lépe: kupadlo, vz -dlo.
Bad. Koupání, n., das Baden.
Koupárna, koupadlna, y, f., koupelna.
Badeanstalt. D. Koupati, koupám a koupi; koupávti,
baden, waschen. — koho: psa, ovce, Ros., tělo, sebe. Us. — se, koho v čem, kde: za lesem, Us., v studené vodě, Us., se v řece, v blátě (tam padnouti). Koupá se, drže se břehu (bezpečně si počíná). Jg., Lb. — se jak: bez cizí pomoci, bez měchýřův. Koupavý, badelustig. K. ryba. Bech.
Koupě, ě, f. = kup, kupování, der Kauf.
K. dle ukázky (nach Probe), dle vzoru (nach Muster), na zkoušku (zur Probe), bezvými- nečná, na ohledání. V koupi něco přidávati, přikládati (přídavek). V. To je dobrá k.; udělal dobrou koupi. Ros. V prodaji a koupi obchod vésti. V. Koupi uzavříti. Sych. Šli na koupi (kupovat). Us. Sešlo s koupě. Právo přední koupě. D. K. na zisk, na výdělek, J. tr., návratná (Rückkauf). Šp. To je ke koupi v každém krámě šp. m. to lze v každém krámě koupiti. Km. Jak při koupi psáno, tak má býti dáno; K. ruší nájem. Rb. Lidé na koupě jezdící. Ler. Koupi zamítnouti. Kupující, dokud schválení nedá, ku koupi vázán není. Vz Trh, Prodej. — K. = věc koupená, zboží, na Slov. tovar, die Waare. V. K. přemykati, překupovati. V. Dobrá, laciná k. V. Na dobrou koupi netřeba kupců pobízeti. V., Č. Dobrá k. kupce nehledá. Pk. Špatnou koupi prodával. Jel. Zlá to k., jest velmi neodbytná. Č. Laciné koupi nikdy se neraduj. Č., Pk. Koupěchtivý, šp. m. kupec, kupovatel.
Bs. — Koupel, e, f. Gt. koupele, ne: kouple,
vz -el, E. (Dříve také: k., e, m. a posud na Mor. V tem nejprvším koupeli. Mor. pís. 468. ). Křest jest koupel nového zákona (nového rození, rodu). Kom., V. V čistém koupeli křtu. V. K. k omytí. Berg. K. ovlažovací, studená, teplá, vlažná; do koupele jíti; kou- |
||
|
|||
Předchozí (766)  Strana:767  Další (768) |